K regulaci hluku (se zaměřením na roli soudů)

1. K regulaci hluku(se zaměřením na roli soudů) Pavel Černý Ekologický právní servis Brno, NSS, 24.května 2011

2. 1 teze a 2 otázky na úvod • legitimní regulace je ochranou před nezamýšlenými následky lidského jednání – snahou omezit dopad externalit lidkého jednání na ty, kdo je nezpůsobují • jaký typ regulace je v oblasti ochrany životního prostředí potřebný ? • jak mohou k rozumné podobě regulace v oblasti ochrany životního prostředí přispět soudy?

3. K potřebě regulace hluku • „Hluk je neodstranitelnou součástí životního prostředí člověka, protože je důsledkem aktivního a produktivního života lidí“ (ale do jaké míry?) • zdravotní rovina – přes subjektivitu ve vnímání a reakcích na hlukovou zátěž existuje odborná shoda o míře hlukové zátěže, která většině lidí působí zdravotní zátěž, případně ohrožení (sluch, oběhový systém, psychika) • podle strategických hlukových map v ČR více než 240. 000 lidí postiženo celodení hlukovou zátěží nad 70 dB (65 dB uváděno jako hranice „dlouhodobé nesnesitelnosti“)

4. K potřebě regulace hluku • ekonomická (finanční) rovina – hluková zátěž přináší finanční zátěž pro veřejné rozpočty (protihluková opatření, výdaje na léčení) i pro jednotlivce (snížení cen nemovitostí, pronájmů, užitné hodnoty) • tyto dopady by měly být financovány původci nebo beneficienty (příklad nových komunikací odvádějících dopravu z obytné zástavby, ale zatěžujících jiné osoby – snížení počtu zatížených by nemělo být dostatečným argumentem pro přenos zátěžě)

5. Základy právní regulace hluku • hlukové limity a kompetence orgánů ochrany veřejného zdraví – KHS (zákon 258/2000 Sb., nařízení vlády 148/2006 Sb.) • strategické hlukové mapy a plány (zákon 222/2006 Sb.) • možnosti obcí regulovat zroje hluku prostřednictvím obecně závazných vyhlášek (§10 zákona č. 128/2000 Sb.) • úprava „sousedských práv“ - § 127 občanského zákoníku

6. Problematické aspekty právní úpravy • dostupnost údajů o hlukové zátěži / dostupnost měření • ekvivalentní (průměrné) hodnoty – nezohlednění časové koncentrace zátěže • korekce pro určité zdroje hluku (doprava – stará zátěž)

7. Procesní cesty k ochraně před hlukem • řízení o povolení zdrojů hluku – dodržení hlukových limitů jako podmínka povolení záměru • řízení o povolení výjimky při překračování limitů hluku • soukromoprávní nástroje ochrany před hlukem

8. Judikatura správních soudů – hluk a řízení o povolení záměru 1As 16/2008-48 Otázka, zda zvýšení hladiny hluku ve vnějším chráněném prostoru budovy nad zákonem povolenou mez lze považovat za dotčení vlastníka na jeho vlastnickém právu, musí být vyřešena správním orgánem v rámci interpretace a aplikace neurčitého pojmu „dotčení na vlastnickém právu“. Úkolem soudů, je pouze omezený přezkum zákonnosti interpretace a aplikace neurčitého pojmu. Správní orgán se musí řádně a úplně vypořádat s argumentací jednotlivce, který tvrdí, že může být dotčen na svém vlastnickém právu v důsledku nárůstu hluku

9. Judikatura správních soudů – hluk a řízení o povolení záměru 9 As 88/2008-301 „Je pravděpodobné, že jsou-li limity překročeny již za stávající situace, nová zástavba přinese jejich zhoršení, neboť silniční síť sama o sobě je například z hlediska ochrany ovzduší typickým (a významným) liniovým zdrojem znečištění ovzduší.“ „Pouhý odkaz na stanoviska dotčených orgánů státní správy se tedy v případě zpochybnění jejich vzájemného souladu jeví jako nedostatečný a v žádném případě nemůže nahradit vlastní správní uvážení stavebního úřadu v tomto směru.“ „ Občanské sdružení je oprávněno uplatnit námitky týkající se ochrany zdraví a životního prostředí před negativními vlivy hluku a imisí znečišťujících ovzduší“

10. Judikatura správních soudů – hlukové výjimky 4 Ads 49/2008 – 73, 4 Ads 79/2008 – 61 • vlastník nemovitosti se domáhal účasti v řízení povolení hlukové výjimky pro provoz na silnici 1. třídy • žádost o přiznání postavení účastníka odmítnuta neformálním dopisem, odvolání proti výjimce zamítnuto jako nepřípustné • žaloby proti oběma rozhodnutím Městský soud odmítl jako podané osobou zjevně neoprávněnou • NSS obě rozhodnutí městského soudu zrušilz formálních důvodů – forma rozhodnutí o účastenství, nesplněny podmínky pro odmítnutí žaloby - zároveň neshledal důvody pro podání návrhu na zrušení úpravy v řízení o výjimkách pro neústavnost, ani se jasně nevyslovil k otázce aktivní procesní legitimace

11. Judikatura správních soudů – hlukové výjimky Sporné aspekty rozhodnutí • nevyslovení se k otázce dotčení právní sféry dotčeného vlastníka vydáním hlukové výjimky (x rozšířený senát 6A 25/2002-42, povolovací řízení) • pominutí judikatury ESLP k procesním zárukám práva na ochranu soukromí – zahrnuje i zásahy do životního prostředí, včetně hluku (např. Taskin v. Turecko) • pominutí čl. 9(3) Aarhuské úmluvy • nepřiléhavá analogie s řízeními podle atomového zákona – hluková výjimka je konečným rozhodnutím • nevypořádává se s otázkou vazby mezi právem na soudní ochranu (čl. 36 Listiny) a právem na účast ve správním řízení (x 2 As 71/2010 – 96 – vždy jen jedna procesní cesta – není zřejmé, zda se lze domáhat soudního přezkumu bez předchozí účasti ve správním řízení)

12. Judikatura civilních soudů – „hlukové žaloby“ • několik úspěšných „sousedských žalob“ na zdržení se rušení hlukem z provozu na pozemní komunikaci • pilotní případ – pražská magistrála – rozsudek NS sp.zn. 22 Cdo 3281/2008 • návaznost na předchozí judikaturu - 22 Cdo 2808/2007, odkaz 22 Cdo 223/2005 – „právně významným obtěžováním (imisí) může být i takové obtěžování, které sice nepřekračuje limity stanovené obecně závazným právním předpisem, ale překračuje míru obvyklou v daném místě, a to s přihlédnutím k obvyklé míře obtěžování dané v jiných obdobných místech.“

13. Judikatura civilních soudů – „hlukové žaloby“ Důležité aspekty pražského rozsudku NS "Ochrana před obtěžováním imisemi nad míru přiměřenou poměrům poskytovaná v režimu § 127 odst. 1 obč. zák. ostatně představuje samostatný právní nárok vedle ochrany poskytované na základě správních norem. V případě, že obtěžování překračuje meze stanovené správním předpisem, přesahuje zpravidla i míru přiměřenou poměrům, ale nemusí tomu být naopak. Bude-li tedy obtěžování vycházet z činnosti, ke které bylo vydáno úřední povolení, nevylučuje to ochranu proti obtěžování způsobenému touto činností podle § 127 odst. 1 obč. zák." • "Výjimka povolená žalovanému rozhodnutím Hygienické stanice, jíž bylo povoleno provozování zdroje hluku – pozemní komunikace ve stávajících hodnotách hluku, je v případě, že bylo zjištěno, že v dané lokalitě jde obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, z hlediska porušení ochrany žalobců před hlukem podle občanskoprávní úpravy § 127 odst. 1 obč. zák., bezvýznamná.“ • "Ohledně náznaku námitky nedostatku pasivní legitimace na straně žalovaného hlavního města Prahy dovolací soud poukazuje na svoji již ustálenou judikaturu, podle níž vlastníku sousední nemovitosti náleží vůči obci ochrana podle § 127 odst. 1 obč. zák. (analogicky má obec i aktivní legitimaci - 2 Cdon 330/97)" • "Námitka ohledně údajné nevykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu je nepřípadná za situace, kdy žalovanému je toliko uložena v souladu s ustálenou judikaturou negativní povinnost ve smyslu § 127 odst. 1 obč. zák. a nesplnění soudem uložené povinnosti je možné v rámci výkonu rozhodnutí vynutit ukládáním pokut podle § 351 o. s. ř."

14. Možné přístupy k regulaci v oblasti životního prostředí - shrnutí - detailní požadavky na postupy při určité činnosti a na oprávnění k jejímu provádění • stanovení obecných principů (typu "únosné zatížení území„, "obtěžování nad míru přiměřenou poměrům" ), případně konkretizovaných formou jednoznačných limitů • možnost stanovení lokálně platných pravidel (typu vyhlášek obcí, nízkoemisních zón), zohledňujících místní podmínky) Za nejvhodnější lze považovat kombinaci nemnoha pravidel s dostatečnými zárukami přístupu osob dotčených zásahy do životního prostředí k povolovacím řízením i soudnímu přezkumu

15. Místo závěru „ Základní úlohou soudů při ochraně životního prostředí je prosazování stavu, kdy politické a administrativní rozhodování probíhá transparentně a zajišťuje ochranu základních práv, a to i v případech, kdy se dostávají do konfliktu s politickými preferencemi demokratické většiny. Pokud legislativní nástroje ochrany životního prostředí nejsou v tomto směru dostatečné, musí soudy „vyplňovat existující mezery tvůrčí interpretací ústavních práv a principů“. Tuto roli mohou soudy a soudci plnit pouze v případě, že ve společnosti je dostatek aktivních jednotlivců a skupin, které jsou ochotné nést rizika soudních sporů.“ Sir Robert Carnwath, Brno, NSS, 16.4.2009

16. Děkuji za pozornost pavel.cerny@eps.cz