Sociální vědy a regionální rozvoj/rozvoj venkova

1. Sociální vědy a regionální rozvoj/rozvoj venkova Jaký je přínos sociálních věd pro vás a co to znamená z hlediska rozvoje venkova/regionů

2. Analyzujme rurální/regionální rozvoj (co umožňují sociální vědy): Jasnější pochopení sociálního dění • Porozumění životu na venkově/v regionech (motivy jednání a ustavování řádu, institucionalizace činností, vztahy mezi lidmi a jejich úloha v životě venkova a v jeho rozvoji /sociální sítě, sociální kapitál/) utváří prostor pro úspěšný venkovský/regionální rozvoj (projekty budou odpovídat onomu životu). Sociální vědy mají řadu metod a technik, jak tento život sledovat.

3. Analyzujme rurální/regionální rozvoj (co umožňují sociální vědy): Uvědomění si odlišností • Uvědomění si kulturních odlišností (odlišnosti v hodnotách, normách a materiálních statcích) mezi městem a venkovem nebo mezi regiony (např. v představách lidí z regionů/venkova a mimo něj o čase a prostoru, představách o základních objektech a o základních typech objektů – mají vliv na motivy jednání a ustavování řádu, v představách o principech vzájemného působní jednotlivých elementů tvořících region/venkov – mají vliv na institucionalizaci činností a na základní typy vztahů mezi lidmi) nebo uvědomění si ekonomických či sociálních odlišností utváří prostor pro úspěšný venkovský/ regionální rozvoj (projekty budou „mluvit jazykem“ lidí, kterých se týkají a ne „jazykem“ jiných). Sociální vědy mají řadu metod a technik, jak tento život sledovat. • Porovnání také ukazuje, proč je něco problémem

4. Hra • Utvořte skupiny těch, co jsou z vesnice a těch, co jsou z města. • Napište vaše charakteristiky, představy o městě a o venkovu

5. Analyzujme rurální/regionální rozvoj (co umožňují sociální vědy): Lepší uvědomění si sebe sama (sebepoznání) • Čím lépe poznáváme sociální dění a uvědomuje si kulturní rozdíly, tím lépe známe i sami sebe. Čím lépe známe sami sebe, tím méně s námi může někdo manipulovat a své znalosti můžeme využít pro umné připravení projektů rozvoje (umíme jednat, věříme si). Víme například, že sociální svět je námi konstruován.

6. Sociologický (sociální) konstruktivismus • Sociální konstruktivismus v opozici k sociálnímu objektivismu a naturalismu zdůrazňuje, že svět není sociálnímu aktérovi jako účastníkovi společenského života prostě objektivně dán, ale je neustále konstruován v procesu sociální interakce a sociální komunikace.

7. Sociologický (sociální) konstruktivismus • Významy na sociálních objektech nelze pouze odkrývat, jakoby v nich byly předem přítomny, ale významy jsou na objekty teprve kladeny sociálními aktéry. Jak se mění významy, které jsou objektům přisuzovány interpretačními a komunikačními aktivitami, mění se i povaha sociální skutečnosti.

8. Thomasův teorém • Jestliže člověk definuje situace jako reálné, potom jsou reálné ve všech svých následcích

9. Příklad sociálního konstruktivismu a lepšího poznání sebe samých Jak definovat region: • Politicko administrativně • Geograficko fyzikálně • Demograficky • Hospodářsky • Sociálně kulturně • Historicky • Infrastrukturálně • Environmenálně • Sociálně geograficky • a jiné

10. Hra • Na příští seminář (27.3.) si přineste tento vypracovaný úkol: • V jednom odstavci (600-800 znaků) charakterizujte region/obec, v němž žijete nebo kam jezdíte na dovolenou. Představte si, že máte napsat krátkou charakteristiku tohoto regionu/obce do propagačního materiálu (třeba pro turisty) nebo jej charakterizovat jej na www stránce, či jej krátce přiblížit ve své diplomové práci nebo v rozvojovém projektu (charakteristika prostředí) • Maximálně jeden odstavec • Neokazujte k jasným jedinečných charakteristikám (ne geografické názvy), ale typické charakteristiky

11. Hra • Prezentujte vaše popisy obcí

12. Inspirujte se: • Město „ABCD“ se rozprostírá na ploše 398 km2 a svou rozlohou patří mezi největší obce v republice. Pokrývá podstatou část stejnojmenného pohoří a je tvořeno 15 městskými částmi, které byly před rokem 1947 samostatnými sídly a postupně byly integrovány do jednoho celku. Dopravní osou celého území města je „Ulice svobody", kterou se návštěvník přibližně za jednu hodinu dostane z nejzápadnější městské části „X“ přes všechny další městské části (s výjimkou části „Y“) až na východní hranici města do městské části „Z“. Administrativním centrem města je „AAA“, které společně s městskými částmi „BBB“ a „CCC“ patří jako nejnavštěvovanější místa v daném městě (a regionu) a zároveň mezi nejvýznamnější centra cestovního ruchu v zemi. Město bylo založeno roce 1947 a má asi 5.000 stálých obyvatel.

13. Předpoklad stylu myšlení v sociálních vědách a vhodný způsob nacházení inovačních řešení sociálních problémů • IMAGINACE • Na internetu nikdo neví, že jsi pes

14. Imaginace (styl myšlení v sociálních vědách) • Příklad (PROČ?, JE TOMU SKUTEČNE TAK?) Styl práce v sociálních vědách umožňující „vidět za fasádu každodennosti“, rozbíjí zažité stereotypy a způsoby vnímání a interpretace světa, přináší jiné, nové, neotřelé, netriviální pohledy. Není algoritmická, ale je spojena se stylem myšlení • Umožňuje vidět jevy a procesy v jejich souvislostech a vzájemných vztazích • Umožňuje propojovat naše životy se životy předků a vidět do budoucna • Vede k přemýšlení, zda je naše vysvětlení jediné možné • Využití v přípravě projektů rozvoje, protože takto jim dodává přidanou hodnotu ve smyslu „třešničky na dortu“ (to co jiní nemají, a takto činí náš projekt kvalitnějším) – • INOVATIVNOST

15. Photo by Jindřich Streit, Břidličná, Czechoslovakia 1986 Co se zdá být zvláštní a proč?

16. Photo by Jindřich Streit, Arnoltice, Czechoslovakia 1985 O koho se jedná, co pijí a proč?

17. Vypadá takto skutečně život a proč takto vypadá? • Photo by Jindřich Streit, Mladeč, Czechia 1996 (men), Huzová, Czechoslovakia 1989 (woman)

18. Photo by Jindřich Streit, Vajglov, Czechoslovakia 1988 (farm barn), Jászszentlászló, Hungary, 1995 (smoking)

19. Photo by Jindřich Streit, Těchanov, Czechoslovakia 1981 (man and child), Arnoltice Czechoslovakia, 1998 (on the road)

20. Photo by Jindřich Streit, Hutov, Czechoslovakia 1981

21. Úkol • Projděte se po svém městě či vesnici, kde žijete, a dívejte se na své sídlo „jinak“. Osvoboďte se od každodennosti. Například: • dívejte se do tváří lidí (co si myslí?) • dívejte se na vyšší patra domů (jak vypadají) • chovejte se jako turista, který chce něco vědět o místě, kde se nachází

22. Úkol • Projděte areál ČZU a dívejte se na něj imaginativně. Překonejte každodennost vidění areálu. Napište, co Vás při takovém pohledu zarazilo (pozitivně či negativně). Co jste si poprvé uvědomili, že je jiné, než jste si mysleli či předpokládali, že má být? Kolem čeho jste dlouho chodili, aniž jste si všimli, že něco nějak vypadá (třeba je jiné, nebo, že něco někde vůbec je)? Ukažte, co Vás překvapilo a ještě jste si toho nevšimli. • Podobně pokračujte pro místo Vašeho bydliště. Co jste si uvědomili, když se na ulice, kterými chodíte denně, podíváte jako cizinec, který třeba neumí česky a jde jimi poprvé? • Co byste navrhli z hlediska dalšího rozvoje areálu ČZU a místa bydliště na základě Vaší imaginace (toho, co jste si uvědomili, že je jiné)? • Zpochybňujte zažité stereotypy, kterými vnímáme a interpretujeme svět, v němž žijeme. • Zapište si svá zjištění a pracujte s nimi v projektu, jestliže chcete

23. Analyzujme rurální/regionální rozvoj (co umožňují sociální vědy): Hodnocení dopadů projektů • S pomocí metod a technik sociálního výzkumu můžeme hodnotit to, jak daný projekt napomohl/nenapomohl rozvoji regionu, a to především z pohledu, jak lidé umí/neumí jednat, jaké sociální problémy vyřešil/nově způsobil – ustavil/narušil sociální řád. Jaké motivy vedly lidi k určitému jednání (odmítání projektu, jeho přijímání). Lze též sledovat sociální dopady projektů rozvoje (hodnocení však nedělají jen sociální vědci, ale i jiní odborníci a dokonce i laici– interdisciplinarita)

24. Typy hodnocení projektů/programů • Ex-ante hodnocení (přípravné) • Mid-term hodnocení (průběžné, střednědobé) • Ex-post hodnocení (závěrečné) • (blíže viz skripta) • Pro lepší pochopení je třeba analyzovat pojmosloví a procesy hodnocení (znalost procesu hodnocení napovídá, co je od programu očekáváno)

25. Způsoby hodnocení • Schéma ukazuje vztah mezi projektem/programem a jeho hodnocením na různých stupních jeho implementace. Přerušované čáry ukazují sběr informací o výsledcích a dopadech, plné čáry ukazují dobu evaluace a jak její závěry zpětně působí na implementovaný program/projekt

26. Úkol • Do příštího semináře je nutno se seznámit s následujícími pojmy a vztahy mezi nimi

27. Základní pojmy • Vstupy (inputs): • zdroje mobilizované pro implementaci programu/projektu: finanční, materiální, právní a organizační zdroje • Výstupy (output): • co program/projekt financuje (např. vybavení, kulturní podniky) • Dopady /vlivy/ (impacts): • charakteristika programu/projektu ze středně a dlouhodobého hlediska. Jsou očekávané, neočekávané, pozitivní nebo negativní a závisejí také na vlivu vnějších faktorů; přímo i nepřímo podporovaní aktéři mohou být ovlivněni dopady programu/projektu.Dopady se objevují v určité době po skončení projektu (intermediate, střední) a jsou i dopady globálních (dlouhodobé směřující k udržitelnosti) • Výsledek (result): • okamžitý dopad, to co je přímo identifikovatelné v momentě, když byl konkrétní program/projekt uskutečněn. Je patrný ihned po dokončení projektu/programu.

28. Základní pojmy • Kritérium (criterion) • charakteristika, na které je založeno posuzování. Musí být explicitně definováno. Opatření je obyčejně posuzováno na základě několika kritérií. Pro každé kritérium jsou definovány indikátory.

29. Základní pojmy • Indikátor (indicator). • informace ve formě vhodné pro hodnocení, ukazuje účinky podpory. Pomáhá kvantifikovat a zjednodušit informace o komplexních jevech. Znamená mnohem více než pouhá “syrová” (tvrdá) data, na nichž jsou založeny. Získaná tvrdá („syrová“) data se musí zpracovat (agregovat, sumarizovat, analyzovat a syntetizovat): od údaje přes fakt k informaci. Sběrem získáváme data, která zpracováváme přes fakta do informací (např. kvantitativní povahy): tato zjištění mohou být analyzována a znovu přeformulovávána v podobě indikátorů, které vedou k evaluaci nebo k rozhodování • Indikátory programu/projektu (IP) a indikátory kontextu (IK). Např. IP pro kritérium redukce nákladů může být poměr mezi náklady a obratem podniku. IP vztažený k příjmu v geografickém prostoru může být přirovnán k IK: např. hrubý příjem ze zemědělství v podporovaném podniku ve srovnání s hrubým příjmem ze zemědělství na celostátní úrovni. IP bývají propojeny s kritérii.

30. Hodnocení se zaměřuje na výsledky a dopady programu/projektu. Vidíte, jak jsou výsledky a dopady vztažené k cílům odvozeným z potřeb identifikovaných v regionu nebo v sektoru. Tyto potřeby jsou vztaženy k sociálně-ekonomickým nebo enviromnentálním problémům, na něž mábýt program reagovat. Během aktivitpodporovaných programem vznikají výstupy a jsou dosahovány zamýšlené operační cíle. Výsledky jsou okamžitýmidopady podpory (jinými slovy příspěvek operačních cílů cílům specifickým) Logika podpory (intervence)

31. To, jak vypadají vztahy mezi vstupy, výstupy, výsledky a dopady se nazývá logikou intervence. Ukazuje, jak je podpora transformována do dopadů objevujících v určité době po skončení projektu (intermediate, střední) a dopadů globálních (dlouhodobých), jako jsou zlepšení podmínek života na venkově nebo v regionech, ochrana životního prostředí, atd. Rozpracování těchto záležitostí do tzv. logického diagramu (později) dopadů může pomoci vyjasnit, co a jak daný projekt nebo program podporuje. Logika podpory

32. Obyčejně se přímo identifikují výstupy a očekávané globální dopady programu, ale může být obtížné identifikovat, jak jsou výstupy transformovány do globálních dopadů. Logický diagram může pomoci vyjasnit střední dopady vznikající během podpory. Ukazuje příčinná spojení a popisuje, k čemu přispívají výstupy a z jakých opatření (projektů) vznikají dopady. Logika podpory

33. Zaměření specifických cílů i dopadů je odvozováno ze výsledků. . Z nich se odvozují dopady objevující se po určité době po skončení projektu (intermediate) Později se objevují globální dopady. Globální (celkové) dopady jsou spojeny s celkovým cílem programu/projektu a dobře a odpovídají již předem identifikovaným potřebám, které vedly k implementaci programu. Mohou se ale také objevit neočekávané, možné negativní dopady. Logika podpory

34. Střednědobé (intermediate) dopady mohou být zřejmé hned, jakmile podporovaný projekt přivede k přímým dopadům, zatímco globální dopady mohou být zřejmé až později a mohou zasáhnout i na jiné nebo na více lidí, než jsou ti, kteří jsou přímo angažovaní v podporovaném projektu. Proto by i evaluace se měla zaměřovat i na dopady, které ještě nebyly vytvořeny Logika podpory

35. Rozvojový projekt • JEHO LOGICKÁ VÝCHODISKA

36. Logika intervence (podpory) ukazuje, jak vypadají vztahy mezi problémem a potřebami, vstupy a výstupy, mezi výstupy, výsledky, odpady a cíli a celkové propojení všech elementů v projektu/programu. Na základě těchto vztahů vidíme, logiku vazeb (co čemu odpovídá). Vztahy mezi nástroji v přípravě programů/projektů

37. Otázky (jak utvářet logický diagram) • Jak zjišťovat potřeby? • Výzkum: jedná-li se o sociální záležitosti (viz dále), pak výzkum v sociálních vědách (nutnost znát metody a techniky) • Jak formulovat cíle • Jak zjišťovat výsledky (nejen sociální)? • Jak zjišťovat „intermediate“ a globální dopady (nejen sociální)? • Odpovědím předchází příklad

38. Použití imaginace při přípravě projektu • Sucho – kdy je sucho problémem (je každé sucho problémem?) • Podpořte své argumenty!!

39. Příklad (horní a levá strana logiky podpory) • Definovat problém, který určuje potřeby: Problém: sucho • Jak zjistíme, že je? Vztah k potřebám (co potřebujeme?) • Obecný cíl (reaguje na potřeby): • eliminovat sucho a přispět ke zlepšeným ekonomickým výsledkům a vyšším příjmům zemědělců • Specifické cíle (účel): • Zvýšit množství a kvalitu dodávané vody zemědělským podnikům • Operační cíl (co konkrétně): • Vybudovat zavlažovací kanály, zavlažovací potrubí, rezervoáry vody

40. Jak určit (kritérium) a měřit (indikátor) výstupy, výsledky a dopady programů a výsledky projektů • Jak hledat to, k čemu projekt dospěl, k čemu přispěl (pro projekty utváříme logický rámec vycházející z logiky podpory/intervence/ a logického diagramu dopadů vztažených k celému programu), nebo jak hledat výstupy, výsledky a dopady programů (pro programy utváříme logiku podpory /intervence/ a logický diagram dopadů) a jejich indikátory? • Část odpovědi je v sociálních vědách a v jejich výzkumu

43. Co pro vás bylo nejkomplikovanější záležitostí v metodách a technikách výzkumu v sociálních vědách?

44. Příklad • Kulturní aktivity na venkově -- téma • Hypotéza • Venkované se méně zabývají kulturními aktivitami než lidé ve městě • Otázka, jak měřit: • Méně se účastní, • Co to jsou kulturní aktivity, • Kdo to jsou venkované • Pracujte na těchto záležitostech

45. Operacionalizace Převod výzkumného problému do empiricky šetřitelné (testovatelné) podoby, proces transformace pojmů do podoby empirických indikátorů

46. Logika intervence (podpory) ukazuje, jak vypadají vztahy mezi problémem a potřebami, vstupy a výstupy, mezi výstupy, výsledky, odpady a cíli a celkové propojení všech elementů v projektu/programu. Na základě těchto vztahů vidíme, logiku vazeb (co čemu odpovídá). Vztahy mezi nástroji v přípravě programů/projektů

47. Příklad (dolní a pravá strana logiky podpory) • Definovat nutné vstupy • co bude potřeba - finance, materiál, právní záležitosti, organizace) • Prováděné aktivity • co budeme dělat (jaké aktivity budeme provádět) • Výstupy • vybudovaná zavlažovací síť, potrubí, kanály • jak měřit kritéria a indikátory výstupů: • Délka (kritérium), indikátor: km , • Průtok (kritérium), indikátor: m3; • počet vodních rezervoárů (kritérium) indikátor: množství: • kapacitavodních rezervoárů (kritérium): indikátor: m3

48. Příklad (dolní a pravá strana logiky podpory) • Výsledky: • voda dodávaná více zemědělským podnikům • jak stanovit kritéria a měřit indikátory výsledků: • počet podniků ovlivněných novým systémem (% ze všech), • voda dostupná v nových oblastech • jak stanovit kritéria a měřit indikátory výsledků: • rozloha nově zavlažovaných oblastí, % z obhospodař. půdy • kvalita dostupné vody • jak stanovit kritéria a měřit indikátory výsledků: • obsah znečištění nebo minerálů ve vodě v mg/m3, • množství použité vody • jak stanovit kritéria a měřit indikátory výsledků: • množství vody používané z nové sítě, včetně z přehrad v % z celkové kapacity

49. Příklad (dolní a pravá strana logiky podpory) • Dopady (intermediate, střední) • zlepšení příjmů zemědělců vzhledem k zavlažování • jak stanovit kritéria a měřit indikátory dopadů: • hodnocení příjmů hospodářství • reorientace systému pěstování obilovin • jak stanovit kritéria a měřit indikátory dopadů: • % plodin ovlivněných zavlažováním, % typů plodin • ovlivněná kvalita půdy, znečištění půdy • jak stanovit kritéria a měřit indikátory dopadů: • rozloha půdy ovlivněná určitým typem znečištění v ha, • vyčerpání zásob vody • jak stanovit kritéria a měřit indikátory dopadů: • počet dnů s omezeným stavem vody v řece, snížené hladiny podzemní nebo povrchové vody)

50. Příklad (dolní a pravá strana logiky podpory) • globální dopady • zlepšení příjmů zemědělců, • jak stanovit kritéria a měřit indikátory dopadů • porovnání příjmů před započetím projektu a v určité době po jeho ukončení (% zvýšení příjmů, srovnání s celostátním růstem, časové řady) • dopady na tržní saldo u zavlažovaných plodin jak stanovit kritéria a měřit indikátory dopadů porovnání se saldem před započetím projektu (% nárůstu prodaných plodin, časové řady) • dopady na životní prostředí (voda, půda) • jak stanovit kritéria a měřit indikátory dopadů • srovnání s kvalitou vody a půdy před započetím projektu ve všech měřitelných indikátorech