V ŠRR – Mezinárodní finance ZS 2007/08

1. VŠRR – MezinárodnífinanceZS 2007/08 Vývoj měn a měnových systémů do 2. sv. války 23. 11. 2009

2. Hlavní prameny • Bakule, V.: Světové finance. SNTL/ALFA Praha 1976. 04-320-76. • ČAPEK, A.: Mezinárodní měnový a finanční systém. VŠE Praha 1994. ISBN 80-7079-221-3. • KUBIŠTA, V.: Mezinárodní měnové vztahy. VŠE Praha 2003. ISBN 80-245-0616-5 • MANDEL, M. - DURČÁKOVÁ, J.Mezinárodní finance. Management Press 2003. ISBN 80-7261-090-2. • Němeček, E.: Mezinárodní měnový systém. Karolinum Praha 2000. ISBN 80-246-0081-1. • Taušer, J.: Měnový kurz v mezinárodním podnikání. VŠE Praha 2007. ISBN 978-80-245-1165-8. • Vencovský, F.: Vzestupy a propady československé koruny. VŠE Praha 2003. ISBN 80-245-0497-9. • ŽAMBERSKÝ, P., TAUŠER, J.Ekonomie měnového kurzu. VŠE 2003. ISBN 80-245-0637-8.

3. CÍL • Seznámit studenty s vývojem měn a mezinárodních měnových systémů v období před 2. světovou válkou. • Změny v tomto procesu dát do souvislosti se změnami ve světovém hospodářství. • Poskytnout přehled hlavních institucí v oblasti mezinárodních měnových vztahů.

4. OSNOVA • Obecná charakteristika měn a mezinárodních měnových systémů • Období do konce 19. století • Období mezi dvěma světovými válkami • Hlavní mezinárodní instituce v oblasti mezinárodních měnových vztahů

5. Ad 1 – Obecná charakteristika měn a mezinárodních měnových systémů • Členíme je podle stupně konvertibility – za měnový kov, nebo za jiné měny. • Podle stupně konvertibility za měnový kov: metalické měny (konvertibilní v měnový kov) a papírové (nekonvertibilní v měnový kov). • Konvertibilita měny ve Au: povinnost centrální (emisní) banky prodávat Au za svou měnu za pevnou cenu (zákonem stanovený Au obsah měnové jednotky).

6. Ad 1 – 1. pokračování • Metalické měny členíme na monometalické a bimetalické. • Papírové měny nekonvertibilní v měnový kov. • nutné odlišit pojmy „papírové peníze“ – zhotovené z papíru – bankovky a státovky - a „papírová měna“ (vedle papírových peněz a drobných mincí většinu Ms nematerializované bankovní peníze - šeky apod.).

7. Ad 1 – 2. pokračování • Metalické měny bimetalické: paralelní měny a měny se zákonnou hodnotovou relací Au a Ag. • Metalické měny monometalické: Ag standard, Au standard (standard Au mince, standard Au slitků a standard Au devizy).

8. Ad 1 – 3. pokračování • Papírové měny – podle stupně konvertibility za jiné měny: papírové volně konvertibilní měny a papírové nekonvertibilní měny (s devizovým omezením).

9. Ad 1 – 4. pokračování • Monometalické měny • Ag standard – měnovým kovem stříbro, bankovky konvertibilní ve stříbrné mince (standard Ag mincí). • Au standard (měnovým kovem Au, bankovky směnitelné za Au), konvertibilita bankovek může být upravena trojím způsobem: standard Au mince, Au slitků a Au devizy.

10. Ad 1 – 5. pokračování • Standard Au mince: v oběhu jsou plnoobsažné zlaté mince, CB povinna proplácet ve Au mincích bankovky v jakékoli sumě. • Standard Au slitku: plnoobsažné Au mince staženy z oběhu, nově se nerazí, CB je povinna měnit bankovky podle nominálního Au obsahu jen ve Au slitky (pruty, cihly), neboli musí prodat každému neražené Au za pevnou nominální cenu. Slitky ve výši 400 troyských uncí =12,5 kg.

11. Ad 1 – 6. pokračování • Standard Au devizy: Au mince nejsou zpravidla nově raženy, jsou staženy z oběhu; • CB není povinna konvertovat bankovky v Au, ale je povinna neomezeně konvertovat předložené bankovky ve Au devizy podle nominální parity; • Au devizy – měny, které v zahraničí možné přeměnit ve Au. • Forma měny, která se blíží papírovým měnám.

12. Ad 2 – Období do konce 19. století • Cílem bylo udržení vnitřních peněžních systémů. • Od středověku snahy o uspořádání mincovních poměrů a vytvoření mincovních unií. • Příklady: • mincovní smlouvy mezi městy Bolognou a Ferrarou ze 13. století;

13. Ad 2 – 1. pokračování • mincovní smlouva mezi Lübekem a Hamburkem ze 13. století; • mincovní smlouva arcibiskupa trierského a kolínského ze 14. století; • smlouva saských měst o obsahu stříbra v mincích; • smlouva čtyř rýnských kurfiřtů; • mincovní unie mezi jihoněmeckými státy (1837); • mezi státy německého celního spolku (1838);

14. Ad 2 – 2. pokračování • vídeňský mincovní spolek (1857); Latinská mincovní unie (1865 Francie, Belgie, Itálie a Švýcarsko, 1868 Řecko) – cíl: udržet měnový bimetalismus. Opatření: • volná ražba mincí z obou kovů (1: 15,5). Frank, lira, drachma adekvátní 0,29 g čistého Au a 4,5 g čistého Ag; • volný oběh mincí jednotlivých zemí v rámci unie;

15. Ad 2 – 3. pokračování • ražba drobných mincí – 5 základních měnových jednotek na 1 obyvatele příslušného státu; • Bulharsko, Rumunsko, Srbsko, Španělsko obdobný systém, členy LMU nebyly; • účelem založení LMU bylo nejen uchování bimetalismu, ale i snaha Francie upevnit své postavení vůči VB a Německu. • pokles hodnoty Ag, odliv Au ze zemí LMU vedl k zastavení volné ražby Ag mincí (1878).

16. Ad 2 – 4. pokračování • Skandinávská mincovní unie - SMU (1872) – severské státy v rámci této unie přechod ze soustavy měny Ag k soustavě Au, společná úprava mincovnictví; • Au mince zákonné platidlo v ČZ celé unie, cedulové banky (CB) přijímaly navzájem i své bankovky jako platidlo (SMU – první forma bankovkové unie).

17. Ad 2 – 5. pokračování • Podobnou úlohu i Belgicko-lucemburská unie. • Od 2. poloviny 70. let 19. st. až do 1. sv. války – standard Au mince. • Au význam nejen ve vnitřním oběhu, ale i v mezinárodních platebních vztazích. • Automatické fungování, žádné mezinárodní dohody, zaměřené na obecnější úpravu mezinárodních finančních vztahů.

18. Ad 2 – 6. pokračování • Standard Au mince: • volná výměna bankovek za Au; • volný mezinárodní pohyb Au; • přizpůsobování vnitřní cenové hladiny změnám ve vývoji hodnoty Au a hodnoty ostatního zboží; • fungoval v podstatě až do 1. sv. v.

19. Ad 3 – Vývoj mezinárodních měnových systémů mezi dvěma světovými válkami • V průběhu 1. sv. v. rušení Au standardu, poslední USA v r. 1917. • Po ukončení války – vznik 3 hlavních měnových center: VB, USA a Francie – nemohly se dohodnout na společné měnové politice. • Konference v Bruselu 1920 – výzva CB, aby omezovaly poptávku po Au. Placení reparací ve Au – nebezpečné, Au málo. • Směnitelnost měny za Au obnovena – jako první USA (1919).

20. Ad 3 – 1. pokračování • 1919-24 – mezinárodní platební styk: papírové měny, kursy fluktuace – CB neintervenovaly, proto snaha vrátit se k Au standardu (1924-29 – hlavní evropské země).

21. Ad 3 – 2. pokračování • 1922 konference v Janově: úsporné hospodaření se Au, volba takové Au parity, aby se shodovaly s vnitřní kupní silou měny. Ke krytí bankovek – měny směnitelné za Au. • Vzniká reformovaný Au standard (slitku a devizy). • Zájem o devizové rezervy (GBP a USD), nejen o Au.

22. Ad 3 – 3. pokračování • Ženeva 1927 Světová hospodářská konference – problémy spojené s překážkami MO. Diskuse o tom, zda množství Au odpovídá potřebám MO. • Společnost národů ustavení „Zlatá delegace“ (1929-32) – analýza a vysvětlení příčin kolísání ceny zlata. • Závěr: problémy jsou v nerovnoměrném rozložení zásob Au. Zásoby Au CB neodpovídají podílům těchto zemí na světovém obchodě a výstupech.

23. Ad 3 – 4. pokračování • USA + Francie hodně zásob, VB méně (obnovila Au standard + nadhodnocený kurs GBP – problémy s exportem, tedy se Au). • Krize 1929-33 další překážky v obchodě, postupné opouštění Au standardu. • Potřeba formování mezinárodního měnového systému.

24. Ad 3 – 5. pokračování • USA + VB – 1933 Londýn měnová konference – nebyla příliš úspěšná (vliv krize). Vznik měnových bloků: zlatý, librový, dolarový. • Zlatý blok: 7/1933 Paříž zástupci CB 6 zemí (Francie, Švýcarska, Belgie, Nizozemska, Itálie a Polska, později i ČSR) – založili Zlatý blok.

25. Ad 3 – 6. pokračování • Odmítli devalvovat, ponechali směnitelnost měn za Au, rozvoj vzájemného obchodu a pomoci při ochraně Au měny. Těmto cílům měla odpovídat i činnost CB. Problémy, ústup od Au měny, rozpad. • Librový blok vznik 1931 – země, které opustily Au standard podle vzoru VB. • VB + země Commonwealthu (mimo Kanadu) + skandinávské země, Argentina, Japonsko a Čína.

26. Ad 3 – 7. pokračování • Devalvace měn a udržení stabilního kursu ke GBP, měnové rezervy udržovaly a pohledávky vyrovnávaly v GBP. • Dolarový blok (USA): dopady hospodářské krize, krize bankovního sektoru, pokles důvěry v banky, bankroty firem. • Kapitál odcházel pryč, snížení Au rezerv.

27. Ad 3 – 8. pokračování • Americký obchodní zákon (1934) – zvýšení pravomocí prezidenta (změna Au obsahu USD za účelem stability domácí cenové hladiny a platební bilance). • F.D. Roosevelt zrušení obchodu se Au, ražbu Au mincí, směnitelnost USD, všechny mince a papírové bankovky prohlásil za zákonné platidlo.

28. Ad 3 – 9. pokračování • USD devalvace na 35 USD/1tr.unce Au (z 20,67). Byl vyhlášen za měnu Au slitku ve vztahu k zahraničí, ve vnitřní ekonomice měna papírová. • USD do r. 1971 jedinou Au devizou, která byla používána. Růst přílivu Au do USA, země, které byly navázány na USD + další, vytvořily dolarový blok - vyrovnávání pohledávek v USD, devizové rezervy v USD. Příprava BW konference.

29. Ad 4 – Hlavní mezinárodní instituce v oblasti měnových vztahů • MMF • Skupina SB (5 institucí) • IBRD (International Bank for Reconstruction and Development) • IDA (International Development Association) • IFC (International Finance Corporation) • ICSID (International Centre for Settlement of Investment Disputis) • MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency) • SB (IBRD + IDA) • BIS (Bank for International Settlements)