1 / 41

Fyziologické aspekty pohybu

Fyziologické aspekty pohybu. PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta Tělesné kultury, Univerzity Palackého. REDISTRIBUCE KRVE. ↑↑↑ METABOLISMU. STRESOR a STRES – narušení homeostázy Akutní odpověď organismu . POHYB = STRESOR. AKTIVACE STRESOVÉ OSY.

qamar
Télécharger la présentation

Fyziologické aspekty pohybu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Fyziologické aspekty pohybu PhDr. Michal Botek, Ph.D. Fakulta Tělesné kultury, Univerzity Palackého

  2. REDISTRIBUCE KRVE ↑↑↑ METABOLISMU STRESOR a STRES – narušení homeostázy Akutní odpověď organismu POHYB = STRESOR AKTIVACE STRESOVÉ OSY snížení aktivity PARASYMPATIKU a zvýšení SYMPATIKU + vyplavení KATECHOLAMINŮ / Adrenalin + Noradrenalin / ADRENERGNÍ RECEPTORY α1; α2;β1; β2

  3. REDISTRIBUCE KRVE Rozšíření svalových tepen (účinek A – β adrenergní) + zúžení útrobních tepen kombinace NA (α adrenergní) a A REDISTRIBUCE krve z útrob do svalů při zátěži KLID ZATÍŽENÍ

  4. KLID ZÁTĚŽ Zesílení vlivu katecholaminů Cévy svalů Cévy břicha Cévy svalů Cévy břicha Adrenalin/Noradrenalin

  5. NADH FADH ŘÍZENÍ METABOLISMU • neurohumorální regulace (ANS + hormonální systém) • odpověď závisí : DÉLKA + INTENZITA(50 % VO2max změny v ANS) • :TRÉNOVANOST + VNĚJŠÍ PODMÍNKY Schéma převzato z Máček & Radvanský (2011)

  6. sekrece hormonů se odvíjí od INTENZITY ZATÍŽENÍ • > 50 VO2max = odpovědˇ jako POPLACHOVÁ REAKCE (SY+KA) ZISK ATP HORMONÁLNÍ ŘÍZENÍ METABOLISMU !!! ZATÍŽENÍ = KATABOLICKÉ LADĚNÍ METABOLISMU !!! ZVÝŠENÁ POTŘEBA ENERGIE PRO PRACUJÍCÍ SVALY • ↑↑SEKRECE HORMONŮ: • Adrenalin (glykolýza + lipolýza) • Somatotropin (lipolýza) • Glukagon (glykolýza) • ACTH – Kortizol (lipolýza, proteolýza) ??? SMYSL LIPOLÝZY + UTILIZACE LAKTÁTU ??? • ↓ SEKRECE HORMONŮ: • Inzulín (nejsilnější anabolický hormon)

  7. ATP – CP: kreatin fosfát (CP) zásobárna energie pro ,,dobití“ ATP* (~2 s) ENERGETICKÉ SYSTÉMY • jediným možným zdrojem energie pro stah svalu je chemická látka adenozintrifosfát (ATP) !!!

  8. GLYKOGEN A GLUKÓZA ANAEROBNÍ ZISK – ATP 300 – 500 (800) g Pyruvát 2 ATP 3 ATP ATP + LAKTÁT : RYCHLÁ, ale NEHOSPODÁRNÁ cesta k získání ATP

  9. CO2 v KRVI vede ke zvýšení CO2 ve vydechovaném vzduchu a tím ke zvýšení ventilace! PUFROVACÍ (NÁRAZNÍKOVÝ)SYSTÉM Laktát H+ + HCO3 H2CO3 pHCO2 +H2O

  10. Při vysoké produkci LA může proniknout LAKTÁT z buněk do krve a odtud do jiných tkání !!! koordinátor další látkové výměny !!!

  11. Cesta Laktátu • může být ve svalové tkáni, kde byl vytvořen (většinou bílá svalová vlákna) nebo ve tkáni, do které se dostal krví A) buď zpátky oxidován na pyruvát a rozložen v mitochondriích (Krebsově cyklu) a CO2, H2O a energii, B) nebo se z něj může zpětně vytvořit ZÁSOBNÍ GLYKOGEN (tzv. glukoneogeneze, tj. tvorba glykogenu z nesacharidových zdrojů)

  12. UTP Glykogen Pi G-fosforyláza laktát UDP G 1-P NAD GLYKONEOGENEZE ADP ATP IZOMERACE LDH NADH G 6-P pyruvát IZOMERACE GL hexokináza F 6-P Pyruvát kináza Pi ATP ATP fruktóza-difosfatáza PFK fosfoglycerát kináza ADP ADP F 1,6-P ATP ADP enoláza P-enol pyruvát Glyceraldehyd 3-P Glyceraldehyd 3-P NADH NAD Glyceraldehyd dehydrogenáza

  13. !!! LAKTÁT ŠETŘÍ SACHARIDY BĚHEM ZATÍŽENÍ !!! GlukoZa/Glykogen Rozklad s časem klesá Pyruvát Využití s časem roste Acetyl-CoA Laktát Během tělesné práce aerobní využití laktátu převyšuje využití glukózy. Laktát se stává hlavním aerobním substrátem

  14. ATP sacharidy, lipidy, proteiny H2O mitochondrie KREBSŮV /citrátový/ CYKLUS H+ CO2 AEROBNÍ ZISK ENERGIE Pyruvát ACETYL Co-A

  15. SACHARIDY TRIGLYCERIDY /Glycerol + 3 FFA/ Acyl Co-A + L-karnitin Acetyl Co-A 36 ATP + CO2 + H2O 8,5n – 7 ATP, n=počet cyklů AEROBNÍ VZNIK ENERGIE = POMALEJŠÍ ALE EFEKTIVNĚJŠÍ !!! MITOCHONDRIE

  16. ČASOVÁ SOUSLEDNOST ZAPOJENÍ METABOLICKÝCH SYSTÉMŮ PŘI MAXIMÁLNÍ PRÁCI

  17. AerobníINTERVALOVÝtrénink • opakované intervaly o vysoké intenzitě zatížení • oddělené relativně krátkými intervaly klidu. • tento trénink, považovaný mnohdy pouze za trénink • anaerobní, zlepšuje i aerobní výkonnost • (interval odpočinku je natolik krátký, že neproběhne plné zotavení • a je stimulován aerobní systém).

  18. VO2max SF Laktát 2-8 mmol/L čas INTERVALOVÝ TRÉNINK • jezaložený na dynamice spotřeby kyslíku (VO2) • krátký interval zatížení 15 s : 15 s zotavení • – zvyšování aerobní kapacity 1 : 1* • – zvyšování anaerobní kapacity 1 : 1 (60-240 s) • * produkce laktátu, která neporušuje její rovnováhu !!! VO2 Z 15 s O 15 s

  19. Úsek zotavení se stále prodlužuje a úsek zátěže se relativně zkracuje SF Kon.zát. (185) Zot Zot Zot Zot Zač.zát. (130) A B Z Z Z Z B > A t

  20. ANP ANP aerobní aerobní SF aerobní anaerobní Laktát 120 čas SF 200 150 100 50 Výsledky intervalového i kontinuálního tréninku se z hlediska zlepšení aerobní kapacity významně neliší !!! čas KARDIOVASKULÁRNÍ DRIFT

  21. Účinky aerobního tréninku • Zvyšuje aktivitu oxidativních enzymů a neovlivňuje aktivitu enzymů ATP-cyklu a aktivitu glykolytických enzymů.

  22. Pyruvát (3C) NAD+ CO2 dehydrogenáza NADH + H+ dekarboxyláza Acetyl-CoA (2C) citrátsyntáza Oxalacetát (4C) Citrát (6C) NAD+ dehydrogenáza NADH + H+ Malát (4C) Izocitrát (6C) dekarboxyláza NAD+ CO2 Fumarát (4C) dehydrogenáza NADH + H+ FADH2 dehydrogenáza Alfa-ketoglutarát (5C) Sukcinát (4C) P FAD dekarboxyláza Sukcinyl-CoA (4C) CO2 GTP NAD+ dehydrogenáza NADH + H+ GDP

  23. Anaerobní trénink Zvyšuje aktivitu ATP-cyklu zvyšuje aktivitu glykolytických enzymů MÁ pouze minimálnívliv na oxidativní enzymy Čili - fyziologické změny vzniklé v důsledku tréninku jsou vysoce specifické a závislé na typu tréninku!

  24. UTP GLYKOGEN Pi G-fosforyláza LAKTÁT UDP G 1-P NAD ADP ATP IZOMERACE LDH NADH G 6-P pyruvát IZOMERACE GL hexokináza F 6-P Pyruvát kináza Pi ATP ATP fruktóza-difosfatáza PFK fosfoglycerát kináza ADP ADP F 1,6-P ATP ADP enoláza P-enol pyruvát Glyceraldehyd 3-P Glyceraldehyd 3-P NADH NAD Glyceraldehyd dehydrogenáza

  25. ,,Anaerobní“ práh (ANP) - Laktátový práh (LP) Hraniční intenzita, při které je udržována dynamická rovnováha mezitvorbouaspotřebou laktátu. Úroveň ANP lze tréninkem ovlivnit(společně s VO2max) IZ odpovídající ANP 87–90 % SFmax 82–85 % VO2max laktát VO2 2-8 mmol/l IZ

  26. Vliv vytrvalostního tréninku na laktátový práh (LT)

  27. Typy svalových vláken  TYP I. – pomalá (slow oxidative) : vyšší obsah myoglobinu : větší počet mitochondrií, enzymy aerobního metabolismu : odolávají únavě, vysoce kapilarizované  TYP II. A – rychlá oxidativní (fast oxidative) : snižuje se obsah myoglobinu : vyšší počet glykolytických enzymů než v I. : méně kapilarizovaná  TYP II. B – rychlá glykolytická (fast glycolitic) : vysoká koncentrace a aktivita glykolytických enzymů : rychle unavitelná : vysoká schopnost generovat svalovou sílu

  28. Aerobní trénink zvyšuje • počet krevních kapilár na jedno svalové vlákno • počet kapilár na průřez svalu Obě tyto změny zlepšují prokrvení svalů!

  29. Aerobní trénink • stresuje víc vlákna ST (pomalá, červená) než vlákna FT (rychlá, bílá). • Proto vlákna ST zvětšují svůj objem. • I když se % ST a FT nemění, vytrvalostní trénink způsobí změnu charakteristiky vlákenFTb(rychlá vlákna, která mají nižší aerobní kapacitu) na FTa (rychlá vlákna, která mají vyšší aerobní kapacitu).

  30. Aerobní trénink a svalová buňka • zvyšuje počet a objem mitochondrií. • zvyšuje se aktivita většiny oxidativních enzymů. • Všechny tyto změny jsou kombinované s adaptací transportního systému. • To vede ke zlepšení funkční kapacity oxidativního systému a ke zvýšení vytrvalostní výkonnosti a tedy i hodnoty VO2max !

  31. GENETIKA A LIMITY : potenciál organismu pro zvyšování VO2maxje omezený! : absolutní hodnoty vzrostou max.o 10 až 30 % (50 %)

  32. Změny během postupně zvyšovaného plaveckého tréninku

  33. Vytrvalostně trénované svaly • obsahují významně vyšší zásoby glykogenu než svaly netrénované. • obsahují významně vyšší zásoby triglyceridů než svaly netrénované. • Aktivita enzymů, které zabezpečují oxidaci mastných kyselin (produkty rozpadu triglyceridů), se rovněž zvyšuje. • Tím se zvyšuje využití tuků a šetří se glykogen.

  34. ADAPTACE SVALOVÉHO APARÁTU NA SILOVÉ PODNĚTY

  35. ADAPTACE PROBÍHÁVE TŘECH ETAPÁCH: 1. ETAPA:Období rychlého zlepšení „zvedací“ schopnosti -proces učení (CNS). Malé nebo žádné zlepšení síly jednotlivých svalů, ale pocit zvýšené síly. : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek čilizlepšování technikyne síly : neuromuskulární adaptace po 2 týdnech ! Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: 592-604.Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.

  36. 2. ETAPA:Zvýšení síly jednotlivých svalových vláken bez zvětšení průřezu(bez hypertrofie). : zlepšování intra- a intermuskulární koordinace : efektivnější zapojování jednotlivých motorických jednotek Neurální adaptace za 6 až 8 týdnů Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: 592-604.Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.

  37. 3. ETAPA:Pomalý ale stálý vzestup objemu a síly trénovaných svalů : svalová hypertrofie 10 až 12 týdnů Jones DA (1992). Strength of skeletal muscle and the effects of training. Br Med Bull 48: 592-604.Komi P. V. (1992). Strenght and Power in Sport. Blackwell Scientific Publlication.

  38. METABOLICKÝ EFEKT POSILOVÁNÍ • zvýšení koncentrace svalového C, CP, ATP a glykogenu • zvýšení aktivity glykolytických enzymů (PFK, LDH). (Máček & Radvanský, 2011)

  39. Co je to únava ??? signalizátor funkčních změn v organismu obranný mechanismus, projevující se ochranným útlumem CNS při překročení kritické úrovně zatížení komplexní děj týkající se všech funkčních systémů v organismu

  40. Fyziologické příčiny únavy: HOMEOSTÁZA ↓energetických substrátů (ATP, CP, GLu, GLy) kumulace katabolitů a INT hydrolýza ATP ve svalové buňce porušená acidobazická a iontová rovnováha (Na+,K+, Ca2+ Mg2+,Cl-, La-, Pyr-) SID, hyponatrémie Radvanský & Vančura (2007) anaerob. vznik ATP ↑La- - H+ ↓ pH ↓ enzymatické činnosti

  41. DĚKUJI ZA POZORNOST

More Related