Hunové a stěhování národů

1. Hunové a stěhování národů Jeden římský historik napsal: "Ani kentaurové nebyli s koněm více srostlí než oni."

2. Původní sídla Hunů v Asii

3. Hunové • Původní sídla - Dálný východ • společenství různých kmenů • pěstitelé dobytka, bojovníci na koních, kožešníci, zlatníci, tesaři, truhláři, sedláři a hrnčíři • 214 př. n. l. na obranu proti nim Číňané postavili svou Velkou zeď. Ta je nezastavila. • tažení od mongolské náhorní plošiny na jih a západ • stávali se vládci v podrobených městech • neznali písmo – odkaz ze zpráv jejich nepřátel

4. Útoky na Evropu • 4. století - pronikli na Balkán a k Alpám • začátek stěhování národů • pakt s Huny (západořímská říše) • r. 408 útok na východořímskou říši – hunský král Uldin • "Vše, na co svítí, si mohu porobit, budu-li chtít.“ • Král Ruga • prodej míru (350 liber zlata ročně od Konstantinopole

5. Hunové - rozdělení • Bílí Hunové se usadili na Kavkaze a na severu Perské říše • Podrobení dnešního Íránu a Malé Asie • Cíl: bohatá východořímská města • I přes obrovské území nevytvořili národ • Tažení ke Kaspickému moři se Bílí hunové neúčastnili • Hunské kmeny spolu sice udržovaly jisté vztahy, ale zatím je nebylo možno považovat za jednotnou velmoc. • Theodosius uzavřel s Huny smlouvu 20 let příměří • V této době se narodil Attila • Černí Hunové (západní svahy Uralu) - snědá pleť a tmavé oči • r. 374 překročení Volhy – tažení ke Kaspickému moři

6. Hunská říše Hunská říše se ve své době rozkládala od středoasijských stepí po oblast dnešního Německa, od Dunaje po Baltské moře

7. Attila („Bič boží“) • v r. 410 (asi 14 let) uveden na dvůr císaře Honoria v Ravenně • přátelství s Aetiem • Attila znamená v jazyce Gótů „tatíček“ • jeho pravé jméno je neznámé

8. Nástup Attily na trůn • 434 smrt Rugy – nástupci bratři Bleda a Attila • postarali se o prázdnou pokladnu • válka s Východořímskou říší • 435 v Margu uzavřen mír • zvýšeny poplatky za mír • nepřátelé i ve vlastních řadách • Attila • cíl: samovláda • 445 nechal zabít Bledu • vládl tvrdě a nemilosrdně pronásledoval nepřátele • rychlý přenos zpráv – stanice s čerstvými koni

9. Útok na Konstantinopol • 447 kvůli zemětřesení zničeny hradby Konstantinopole • Attila - vhodná chvíle k útoku • zpustošili krajinu od Balkánu až po Bospor, tím ztratili čas • hradby za 2 měsíce opraveny • útok riskantní • zahájena jednání – r. 450 měla být podepsána dohoda - císař Theodosius II. zemřel - Marcianus nebyl ochoten za mír zaplatit ani solidus – Attilův neúspěch

10. Další útoky • Galie – neúspěšně • Paříž – Attila ji nedobýval, aby nemrhal silami • Orleans – Attila x Aetius – Attila poražen – povolen svobodný odchod s podmínkou stažení na severovýchod, ale bez Alanů • Champagne – Attila začal soustřeďovat armádu – ve staré keltské pevnosti čekal na rozhodující bitvu na Katalaunských polích (451) – Attila poražen – padlo asi 150 000 mužů • Attila si nechal postavit hranici ze sedel a chtěl se upálit • zničil Aquileiu a oblast Popádí – ti, co utekli, založili Benátky • jeho útoku nestálo nic v cestě (římská armáda mimo Itálii) - dobyto město Pavia, zničena Vicenza, Verona, Mantova a Milán vypleněny • v jeho vojsku vypukl mor, souhlasil s jednáním s papežem na řece Mincio r. 452 • pokud ušetří Řím – obrovské bohatství • souhlasí s výkupným

11. Konec Attily • návrat do Panonie • zamiloval se do dcery germánského krále, do Hildici, Ildici nebo Kriemhildy (jedna a ta samá) • po svatební noci nalezen mrtev • nejasné okolnosti smrti (zmizení nevěsty) • po jeho smrti se říše zhroutila • 454 - Hunové poraženi Germány • někteří asimilováni, ostatní návrat do východní Asie

12. Zbraně a zastrašování • luky a šípy • luk - asymetrický reflexní z ohebného dřeva, konce a střední část zesílena plochými kostmi - vrchní oblouk větší než spodní - vyrábělo je jen pár specialistů • šípy - trojhranná železná špička - otvor v dříku – různé pískání • významní válečníci pohřbíváni s luky, pokud byli daleko od domova - luky si předávali nebo dědili • dvousečný, tzv. dlouhý meč • lasa • rozřezané tváře • tetování • rozježené vlasy spletené do copu; půlka hlavy vyholená

13. vyšlechtěni z divokých prakoní 1 bojovník = asi 7 koní sedla – z kůže s dřevěnou kostrou třmeny Taktika v boji malé oddíly (500 -100 lukostřelců na koních) nepřítel – začátek uspořádávání do formací -> hunové útěk -> nepřítel za nimi -> útok na neuspořádané formace pomocí skrytých oddílů Koně

14. Mapa Evropy v době stěhování národů. Šipky ukazují směry postupu jednotlivých kmenů. Šrafovaně jsou vyznačeny oblasti usídlení Germánů na území římské říše.

15. Stěhování národů (4. – 7. st.) • Migrace (pohyb) „barbarských“ kmenů (označení pro národy, jejichž jazyku Řekové, resp. Římané nerozuměli, krutí, nevzdělaní, přicházející zpoza hranic) z východu na západ • Příčiny – demografické růst počtu obyv. změna způsobu života (zem.)

16. 4. st. (375) – příchod Hunů do Evropy impuls k pohybu germánských kmenů (Vizigótové, Ostrogótové, Vandalové, Frankové, Sasové, …) na jih a jihozápad (sídla severně od hranic Římské říše) • usazování těchto kmenů na území ŘŘ postupně vznik tzv. barbarských království • Vandalové severní Afrika • Ostrogóti Apeninský pol. • Frankové Galie, Pyrenejský pol. • Anglové, Sasové Británie • Langobardi severní Itálie

17. Avaři – 6. st. střední Evropa, část Balkánu • Slované – 6. st. původní sídla pravděpodobně mezi Vislou, Dněprem a Dněstrem do 8. st, se dostali až k dolnímu toku Labe a na Balkánský pol. v následujícím období (8. – 10. st.) byli z okrajových oblastí vytlačeni nebo asimilováni • Během stěhování národů vytvoření tří větví: • západní – Polabští Slované, Pobaltští Slované, Poláci, Slováci, Češi, Lužičtí Srbové • východní – Rusové, Ukrajinci, Bělorusové • jižní – Srbové, Chorvati, Slovinci, Bulhaři, Makedonci

18. Bulhaři – 7. st. záp. pobřeží Černého m. • Maďaři – poč. 10. st. Panonie konec pohybu kmenů v raném středověku