1 / 66

Agregátní poptávka; model AD - AS

Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz. Agregátní poptávka; model AD - AS. Téma 8 a 9. 8) Agregátní poptávka

rhonda-cook
Télécharger la présentation

Agregátní poptávka; model AD - AS

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz , 2011 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Agregátní poptávka; model AD - AS Téma 8 a 9

  2. 8) Agregátní poptávka Cíl: přechod od krátkého období k dlouhému období s pohyblivými cenami. Komplexní charakteristika agregátní poptávky (s mírou inflace). 9) Model AD-AS Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45°) a IS-LM-BP (Mundell-Fleming) Soukup s.338 - 360 Obsah.

  3. K1 = K0 .(1+i) . 1/(1+ πe) = K0 .(1+r) (1+i) . 1/ (1+ πe) = (1+r) 1+i = (1+r) . (1+ πe) i= r+ πe + r πe r = (i – πe) / (1 + πe) r ≈ i – πe r… reálná úroková mír i… nominální úroková míra (bez vlivu inflace) πe… inflace Nominální a reálná úroková sazba Fisherův efekt

  4. Cílování inflace, peněžní zásoby a úrokové sazby Na princip cílování inflace přešla ČNB v roce 1998. původní úloha – nová jen měnová politika Nové rysy: střednědobost, využívání prognózy veřejné vyhlašování inflačního cíle Bankovní rada posuzuje prognózu a vyhodnocuje rizika. Po té hlasuje o použití nástrojů měnové politiky zejména úrokové sazby: 7.5.2010 2T repo sazba 0,75 %; diskontní sazba 0,25 %; lombardní sazba 1,75 %; PMR 2 %.

  5. Rozhodnutí CB zahrnuje nejen vliv skutečné, nýbrž zejména očekávané inflace. CB se nepřizpůsobuje současnému či minulému vývoji nýbrž pracuje s prognózou. Zabývá se stabilizací okolo plovoucího cíle. 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP sedmičlenná bankovní rada

  6. guvernér Miroslav Singer víceguvernér Mojmír Hampl víceguvernér Vladimír Tomšík člen Kamil Janáček člen Lubomír Lízal člen Pavel Řeřábek členka Eva Zamrazilová Česká národní banka sedmičlenná bankovní rada

  7. Rovnováha na trhu peněz popisuje reakční funkce CB (též pravidlo měnové politiky CB) Funkce popisuje vazbu mezi krátkodobými úrokovými sazbami na mezibankovním trhu a mírou inflace. CB reaguje na vyšší míru inflace zvýšením úrokových sazeb. 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP

  8.  Při inflačních tlacích musí CB zvýšitnejen nominálníúrokovou míru, ale také mírně reálnou, aby zastavila inflaci. To se stane díky poklesu spotřebních výdajů a investic, vládních výdajů a čistého exportu. V grafu jde o posun znázorněný na křivce MP0zelenou šipkou. Posun křivky do nové polohy nahoru doleva do MP1 je důsledkem celkového přehodnocení inflačního cílení CB. 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP Vztah mezi mírou inflace a reálnými úrokovými sazbami. CB mění jak nominální tak reálné úrokové sazby dle inflačních tlaků. r % MP1 MP0 r1 r0 π1 π0 π Sklon a posun křivky MP. Křivka MP je rostoucí.

  9. 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP MP1 r % MP0 MP2 Kladná produkční mezera (přehřátá ekonomika) Zvýšení úrokových sazeb. Snížení výdajů a pokles HDP. Záporná produkční mezera (recese, potřeba stabilizace) Snížení úrokových sazeb. Zvýšení výdajů a růst HDP. r0 Y>Y* Y=Y* Y<Y* Y

  10. Výchozí stav je na úrovni Y=Y*. Rovnovážná reálná úroková sazba je r0 = 1%. Ta je slučitelná s mírou inflace, kterou CB plánuje např. na 3% což dá nominální úrok. sazbu 4%. Zvýšení např. vládních výdajů, zvýší celkové plánované výdaje. Pokud dojde současně např. ke zvýšení cen ropy, způsobí to inflační tlaky. CB provede restrikci a zvedne reálnou úrokovou sazbu na 1,5%, protože současná hodnota by neodolala inflačnímu tlaku a došlo by k vyšší inflaci, než CB cíluje. 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP Vztah mezi reálnou úrokovou sazbou a produkční mezerou. Uzavírání mezery výstupu. r % MP1 r1 MP0 1,5 % r0 1% Y>Y* Y=Y* Y<Y* Y

  11. Na rozhodnutí CB změnit reálné úrokové sazby má vliv mnoho dalších proměnných a okolností. r = f(YP; π; ….) Mezi ně patří např. nabídkové šoky, fiskální politika, změny měnového kurzu a také inflační očekávání, kredibilita CB a časová zpoždění reakcí ekonomiky. V ČR se časové zpoždění odhaduje na 12 až 18 měsíců! 1. Pravidlo měnové politiky – křivka MP

  12. Nástroje ovlivňování peněžní zásoby: diskontní sazba: je úroková sazba, za kterou centrální banka přímo půjčuje peníze komerčním bankám a dalším finančním institucím. lombardní sazba: je sazba, za kterou centrální banka půjčuje komerčním bankám, které u ní zastavují cenné papíry. V ČR se lombardní sazba příliš nepoužívá. repo sazba: repo operací centrální banka emituje pokladniční poukázky, které prodává komerčním subjektům, přičemž se centrální banka zároveň zavazuje, že tyto cenné papíry odkoupí zpět, změna sazby povinných minimálních rezerv, nákup a prodej domácí či zahraniční měny: pokud centrální banka prodává či nakupuje domácí měnu za zahraniční měnu, ovlivňuje tím devizový kurz. Monetární politika

  13. Křivka agregátní poptávky je klesající, neboť opakování • Pigouoův efekt bohatství: Pokles cen, zvýší reálnou hodnota peněz. Lidé mohou zvyšovat spotřebu C. • Keynesův efekt úrokových měr: Při poklesu cen si začnou lidé více půjčovat. Klesá úroková míra a roste velikost investic IP. • Mundell-Flemingův efekt měnového kursu: Pokles úrokové míry vede k odlivu kapitálu a k růstu poptávky po zahraničních měnách což znehodnocuje měnu domácí, to vede k růstu čistého vývozu NX. Prvotní pokles cen též reálně zlevňuje domácí statky, což též vede k vyššímu vývozu. • Pigou [Pigú] brit.národohspodář (1877; 1959) zakladatel teorie blahobytu

  14. Soukup s.353 (358) MP1 Výchozím rovnovážným bodem je bod A s produktem Y0 a inflací π0. Vznik produkční mezery vyvolá inflační tlaky. CB proto zvýší reálnou úrokovou míru čímž dojde k posunu křivky MP, tím se dostáváme do bodu B, který promítneme do spodního diagramu jako druhý bod křivky AD. B 1 r(π1) MP0 A Odvození křivky AD π r % r(π0) IS Y1 Y0 B π1 AD Agregátní poptávka vyjadřuje negativní vztah mezi mírou inflace a reálným produktem. Jde o rovnováhu na trhu statků a služeb a reakcí CB. 1 π0 A Y Y Y1 Y0

  15. Soukup s.353 (358) MP1 B 1 r(π1) MP0 Odvození křivky AD A r % π r(π0) IS Y1 Y0 B π1 AD 1 A π0 Y Y Y1 Y0

  16. Soukup s.353 (358) Odvození křivky AD r % π Y Y

  17. Soukup s.353 (358) Odvození křivky AD A r % π r(π0) Y0 A π0 Y Y Y0

  18. Soukup s.353 (358) MP0 Odvození křivky AD A r % π r(π0) IS Y0 A π0 Y Y Y0

  19. Soukup s.353 (358) r(π1) MP0 Odvození křivky AD A r % π r(π0) IS Y1 Y0 π1 1 A π0 Y Y Y1 Y0

  20. Soukup s.353 (358) MP1 B 1 r(π1) MP0 Odvození křivky AD A r % π r(π0) IS Y1 Y0 π1 1 A π0 Y Y Y1 Y0

  21. Soukup s.353 (358) MP1 B 1 r(π1) MP0 Odvození křivky AD A r % π r(π0) IS Y1 Y0 B π1 AD 1 A π0 Y Y Y1 Y0

  22. posuny křivky AD • doprava nahoru (tj. severovýchodně): • pozitivní poptávkové šoky. Tyto šoky se projevují růstem výstupu HDP a růstem cenové hladiny. • doleva dolů (tj. jihozápadně): • negativní poptávkové šoky. Tyto šoky se • projevují poklesem výstupu a poklesem cenové hladiny. • Např. • vládní výdaje, • měnová politika, • očekávání domácností, • optimismus firem, • vliv čistého exportu.

  23. Krátké a dlouhé období Dlouhé období přizpůsobení všech cen i mezd (vyčištěné trhy). Ekonomika je na úrovni Y* Krátké období firmy plně uspokojují poptávku při současných cenách – míra inflace se proto nemění. Velikost reálného produktu Y je dána agregátní poptávkou.

  24. V nedokonale konkurenčním prostředí firmy maximalizující svůj zisk při poklesu agregátní (tržní i individuální) poptávky pouze snížením množství produkce, nikoliv snížením ceny a množství. Proč? ztráta zisku spojená s nedodržením pravidla MR = MC je malá (MR má nízký sklon), se snížením cen jsou spojeny náklady. Stačí již malé náklady na změnu, aby cena nebyla snížena, křivka MC se přitom neposunuje dolů (W jsou fixní), výhodnější je tudíž držet fixní cenu. Agregátní nabídka v krátkém období

  25. menu costs … náklady jídelníčku či změn cen, rigidita cen, N. G. Makiw. Jsou tím míněny transakční náklady spojené se změnami cen. koordinační selhání … vychází z principiální nedokonalé informovanosti firem. Firmy se obávají zvýšit ceny jako první. Řešení někdy nabízí teorie her. Implicitní cenové kontrakty (klientské trhy) … vychází z představy pěstování vztahů firmy k zákazníkovi pomocí tzv. férové ceny. Roste vliv marketingu. Příčiny pomalého přizpůsobování cen

  26. Snížením poptávky z d1 na d2, klesnou i mezní příjmy z MR1 na MR2, nový bod optima pak bude v průsečíku MR2 a MC a nová cena by měla být P2. Pokud budou „menu costs“ vysoké, výrobce nebude cenu měnit a zůstane na P1. Potom musí zmenšit rozsah produkce na Q’o. V důsledku nedodržení MR1=MC dojde ke ztrátě, a to v rozsahu produkce z Q‘2 na Q’o a vyšší ceně z P2 na P1. p; R; C p1 p2 MC B d1 d2 MR1 q q´2 q´1 q´0 MR2

  27.  Ztráta pro firmu je nepatrná, pro celé národní hospodářství je značná. Důsledkem maximalizace zisků firem jsou makroekonomické externality. Dochází k: vyšší nezaměstnanosti, ztrátě přebytků spotřebitelů a výrobců. Rigidita cen a mezd a změny cen

  28. Původní rovnováha D1 a S, při produkci Q‘1a ceně P1. Dojde-li ke snížení poptávky z D1 do D2, mělo by dojít k nové rovnováze při produkci Q‘2 a ceně P2. Pokud budou náklady „jídelníčku“ stejné nebo vyšší než zisk po snížení cen, ceny nebudou sníženy a zůstanou na úrovni P1. Změní se ovšem rozsah produkce, ten klesne na Q’0. Pak tedy dojde k změnám přebytku spotřebitele a výrobce a navíc ke ztrátě společenského blahobytu: Původní přebytek spotřebitele je „a“ a „b“, nový je snížen na „b“ a „c“. Před poklesem poptávky byl přebytek výrobce „c“, „d“, „e“, „f“ a „g“, nový přebytek výrobce je snížen na „c“ a „f“. Rigidita cen a mezd a změny cen Celospolečenská ztráta blahobytu je pak „d“ a „g“, protože v případě snížení ceny na P2, by „d“ bylo přebytkem spotřebitele a „g“ přebytkem výrobce. Takto ovšem dojde ke ztrátě přebytků p a S b B p1 e c d p2 g D1 f D2 Q´0 Q´2 Q´1 Q´

  29. Rigidity • Další zdroje rigidit: • koordinační selhání, • implicitní cenové kontrakty, • dlouhodobé mzdové dohody, • překrývání mzdových kontraktů.

  30. w/P L model AD – AS; krátké období P SRAS SL DL w/P1 P0 w/P0 všichni si mohou více koupit P1 Y1 Y0 Y L1 L0 Y PF Y0 w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model Y1 práce je drahá kapitál je levnější proto dochází k substituci práce technikou L1 L0 L

  31. w/P L model AD – AS; krátké období P P0 w/P0 Y0 Y L0 Y Y0 w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model L0 L

  32. w/P L model AD – AS; krátké období P AD - AS Trh práce SL DL P0 w/P0 Y0 Y L0 Y Produkční funkce PF Y0 w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model L1 L0 L

  33. w/P L model AD – AS; krátké období P AD - AS Trh práce SL DL w/P1 P0 w/P0 P1 Y1 Y0 Y L1 L0 Y Produkční funkce PF Y0 w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model Y1 práce je drahá kapitál je levnější proto dochází k substituci práce technikou L1 L0 L

  34. w/P L model AD – AS; krátké období P SRAS AD - AS Trh práce SL DL w/P1 P0 w/P0 všichni si mohou více koupit P1 Y1 Y0 Y L1 L0 Y Produkční funkce PF Y0 w=const. Rigidní nominální mzdy Keinesiánský model Y1 práce je drahá kapitál je levnější proto dochází k substituci práce technikou L1 L0 L

  35. Horizontální křivka SRAS – krátké období odráží skutečnost, že v krátkém období je míra inflace stabilní a je určena pouze inflačními očekáváními. Objem produkce se mění při stálých cenách. Důvodem mohou být např. dlouhodobé kontrakty. Očekávání může být adaptivní nebo racionální. π SRAS π0 (2%) Y* Y

  36. Horizontální křivka SRAS – krátké období Změna polohy krátkodobé horizontální křivky daná inflačním očekáváním. deregulace administrativní zvyšování cen apod. π očekávání vyšší inflace SRAS2 π1 (2,5%) SRAS0 π0 (2%) SRAS1 očekávání nižší inflace π2 (1,5%) Y* Y

  37. Horizontální křivka SRAS – krátké období Změna polohy krátkodobé horizontální křivky ve vztahu k produkční mezeře či postavení v hospodářském cyklu. π kladná produkční mezera SRAS2 π1 (2,5%) SRAS0 π0 (2%) SRAS1 π2 (1,5%) záporná produkční mezera Y* Y

  38. 9) Model AD-AS Cíl: seznámit se základy modelu AD-AS v návaznosti na model důchod-výdaje (linie 45°) a IS-LM-BP (Mundell-Fleming) Obsah.

  39. je makroekonomický neokeynesovský model k určení podmínek rovnovážných úrovní produktu Y0 a inflace π0 (cenové hladiny P0) a to střetnutím agregátní poptávky (graficky vyjádřené křivkou AD)a agregátní nabídky (graficky vyjádřené křivkou AS). Model AD - AS

  40. analyzuje možnosti, které mají fiskálnípolitika a měnová politika při ovlivňování vývoje inflacea nezaměstnanosti. Je specifikován pro krátké a dlouhé období a pro rozmanité varianty chování mezd a cen. V dynamické podobě slouží k vyšetření hodnoty rovnovážné míry inflace a odchylky skutečného produktu od jeho potenciální úrovně (produkční potenciál). Model AD - AS

  41. Hospodářské cykly; ekonomické cykly

  42. Agregátní nabídka v dlouhém období Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha π π LRAS AD LRAS AD nestabilní CB zvyšuje úroky snížení plánovaných výdajů SRAS0 SRAS1 E0 E1 π=2,5% π=2,5% CB CB E1 SRAS0 π=2% SRAS1 E0 π=2% růst inflačních očekávání CB snižuje úroky růst plánovaných výdajů Y Y Y* Y* Y Y nevyužité VF Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

  43. Agregátní nabídka v dlouhém období Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha π π Y Y Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

  44. Agregátní nabídka v dlouhém období Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha π π Y Y Y* Y* Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

  45. Agregátní nabídka v dlouhém období Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha π LRAS π LRAS Y Y Y* Y* Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

  46. Agregátní nabídka v dlouhém období Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha π π LRAS AD LRAS AD Y Y Y* Y* Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

  47. Agregátní nabídka v dlouhém období Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha π π LRAS AD LRAS AD SRAS0 E0 π=2,5% SRAS0 π=2% E0 Y Y Y* Y* Y Y Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

  48. Agregátní nabídka v dlouhém období Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha π π LRAS AD LRAS AD SRAS0 E0 π=2,5% π=2,5% SRAS0 π=2% E0 π=2% Y Y Y* Y* Y Y Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

  49. Agregátní nabídka v dlouhém období Soukup str. 394 (389) záporná produkční mezera recese ekonomiky Soukup str. 392 (388) kladná produkční mezera přehřátá ekonomika E1…dlouhodobá E0 …krátkodobá rovnováha π π LRAS AD LRAS AD nestabilní CB zvyšuje úroky snížení plánovaných výdajů SRAS0 SRAS1 E0 E1 π=2,5% π=2,5% CB CB E1 SRAS0 π=2% SRAS1 E0 π=2% růst inflačních očekávání CB snižuje úroky růst plánovaných výdajů Y Y Y* Y* Y Y nevyužité VF Rovnost skutečného a potenciálního produktu. Rovnost skutečné a očekávané míry inflace. Vertikální křivka LRAS – ekonomika je dlouhodobě na úrovni potenciálního produktu.

  50. model AD – AS; tvar křivky AS - opakování π klasický tvar pro krátké období většina škol pro dlouhé období standardní neoklasický tvar pro krátké období keynesiánský tvar pro krátké období Další tvary křivek AS pro připomenutí. Na svislé ose se měří inflace (nikoliv cenová hladina)!

More Related