1 / 28

Chemické škodliviny v pracovním ovzduší

Chemické škodliviny v pracovním ovzduší. M ěř ení a hodnocení. 1. Hygienické limity. V pracovním ovzduší nelze vylou č it p ř ítomnost CHL pou ž ívaných nebo vznikajících v technologii.

rhys
Télécharger la présentation

Chemické škodliviny v pracovním ovzduší

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Chemické škodliviny v pracovním ovzduší Měření a hodnocení

  2. 1. Hygienické limity • V pracovním ovzduší nelze vyloučit přítomnost CHL používaných nebo vznikajících v technologii. • Podle § 134 ZP je zaměstnavatel povinen omezit jejich koncentraci na rozumně dosažitelnou míru, jejich hodnoty zjišťovat a kontrolovat měřením. • Úplné odstranění je mnohdy techniky nemožné. • Hygienicky přijatelná míra rizika dodržení hygienických limitů CHL. • Seznam limitů – příloha č. 2 NV č. 178/2001 Sb. o podmínkách ochrany zaměstnanců při práci..

  3. CHL označeny podle: • chemického názvu • číslem CAS (č.l. v systému Chemical Abstracts – jednoznačné určení) • Limity: • přípustný expoziční limit (PEL) • nejvyšší přípustný limit (NPK-P)

  4. PEL - celosměnné časově vážené průměry koncentrací plynů, par nebo aeroslolů v ovzduší, kterým mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci 8 hodin, aniž by došlo při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví. • NPK-P- koncentrace látek, kterým nesmí být zaměstnanec v žádném časovém úseku pracovní směny vystaven. • obtížné měřit okamžité c – lze s NPK-P porovnávat průměrné c měřené po dobu nejdéle 10 minut

  5. Vyjádření c CHL – mg.m3 (v anglosaských zemích jednotky ppm (pars pro milion) – 1 ppm → v 1m3 vzduchu je 1 ml plynu • přepočet podle vzorce (pro 250 C a 100 kPa) M k [mg.m-3] = -------- x k [ppm] 24,45 k..................koncentrace M................ molekulová váha (molární hmotnost) • koeficienty pro přepočet z jednotek mg.m3 na ppm pro jednotlivé CHL – seznam hygienických limitů

  6. během prac. doby může c CHL v ovzduší překračovat hodnotu PEL až do hodnoty NPK-P • výkyvy kompenzovány poklesem pod PEL tak, aby v celosměnovém průměru nebyl PEL překročen. • pracovní doba delší než 8 hod a při vyšších výkonech zaměstnanců • OOVZ může snížit pro konkrétní práci PEL a současně stanovit podmínky této úpravy (§84 z. č. 258/2000 sb., příloha č.5 NV č. 178/2001 Sb.) • pracoviště s přítomností CHL, které nejsou z technolog. procesu • c nesmí překračovat 30% jejich přípustného expozičního limitu (§6, odst. 1 NV č. 178/2001 Sb.)

  7. pokud na pracovišti ovzduší obsahuje směs CHL působící na týž orgánový systém • předpokládá se aditivní účinek (U směsí, kde se AÚ nepředpokládá, cžádné složky směsi nesmí překročit PEL ani NPK-P) • při AÚ nesmí součet naměřených c a příslušných PEL nebo NPK-P překračovat 1. (příloha č. 2 NV č. 178/2001 Sb.).

  8. 2. Stanovení expozice • Hodnocení zdravotního rizika CHL vychází ze zjištění úrovně, typu a trvání expozice k CHL. • Když nelze vyloučit inhalační expozici – nutno zhodnotit zda jsou dodrženy hygienické limity. • zhodnocení: • měření ve srovnatelných výrobních zařízení • výpočtem • měřením na pracovišti

  9. Měření • cílem získat dostačující a reprezentativní informace o koncentracích CHL při co nejmenších nákladech • strategie měření: • znalost výrobního procesu • použití méně přesných orientačních postupů - očekávání menších nebo nižších c než jsou limitní hodnoty nebo snaha získat základní informace • použití přesného měření – očekávání c v oblasti limitních hodnot

  10. Měření • způsob měření • v dýchací zóně po celou pracovní dobu (osobní expozice) nejlepší • dýchací zóna • prostor v bezprostřední blízkosti tváře, ze kterého zaměstnanec ovzduší vdechuje • Rozdělit měření během pracovní doby na úseky • zachycení situací nízkých a vysokých c (důležité pro opatření k ochraně zdraví)

  11. Měření • Výpočet průměrné c: časově vážený průměr c, měřených určitou dobu při pracovních operacích a další činnosti: k1 t1 + k2t2+ ..........+ kntn kp = --------------------------------- t1 + t2+....................+ tn k1- kn ................ koncentrace získané jednotlivými měřeními t1 - tn ................. doby trvání jednotlivých měření • Pokud pracovní činnost zahrnuje i krátkodobé operace spojené s CHL, pro které je nutno ověřit dodržení NPK-P, provádíme měření i při těchto činnostech.

  12. 3. Způsoby měření CHL v ovzduší • Pomocí přístrojů – analyzátorů. Měření kontinuální (nebo přerušované) okamžitých c – výsledky se odečítají přímo na displeji • Analyzátory se záznamem dat – porovnání s hodnotami PEL – lze ale pracně získathodnoty průměrné c • Malé přenosné analyzátory – jednoduché měření osobní expozice zaměstnanců • Těžší a větší analyzátory – obtížné měření v dýchací zóně Měříme pak tzv. stacionárním způsobem – na pevně stanovených místech – pro orientační měření (v blízkosti zdroje CHL, pozadí haly) • Odběr vzduchu do speciálních vzorkovnic s vyhodnocením v laboratoři (předem ověřit stabilitu odebraných vzorků)

  13. Problém analyzátorů - selektivita měření (reakce přístroje na látku v ovzduší než na měřenou CHL). • Nutno znát předem kvalitativní složení měřeného ovzduší – výběr analyzátoru. • Analyzátory se separačním stupněm (přítomné CHL rozdělí na jednotlivé složky, ty pak stanoví). Analyzátory kalibrovat na příslušnou CHL

  14. Princip analyzátorů: • absorpce světla v infračervené nebo ultrafialové oblasti spektra • chemiluminiscence • fotoionizace • plamenové ionizace • voltrametrie • fotoakustického jevu

  15. Orientační měření: • detekční trubice (detekce více jak 100 CHL) - okamžité i průměrné c CHL • Skleněná trubička s vrstvou nosiče s reagenem • s CHL vytváří barevný reakční produkt • podle zbarvení se na stupnici trubice odečte c

  16. 4. Odběr vzorků v ovzduší • pokud není analyzátor – měření za pomoci odběrů vzorků ovzduší • známý odběr vzduchu prosajeme přes medium, které CHL zachytí • záchyt pevným sorbentem • aktivní uhlí, silikagel, polymerní sorbent, polyuretanová pěna... • záchyt roztokem – CHL se rozpustí nebo s ním reaguje • záchyt vodným filtrem (teflonový, membránový, PVC) • CHL ve formě aerosolu

  17. Výběr záchytného média • podle fyzikálních a chemických vlastností látky • podle analytické metody pro stanovení CHL • Zařízení pro odběr vzorků vzduchu: • trubice s pevným sorbentem (absorbér s kapalinou, filtr) • zdroj sání (vzduchové čerpadlo) s kalibrovaným průtokem (pro osobní odběr miniaturizovaná bateriová čerpadla)

  18. Metoda odběru • Sonda se záchytným médiem • umístění do dýchací zóny • Zvláštní způsob odběru: difúzní sondy (pasivní dozimetry) • vhodné pro měření průměrných koncentrací – pracuje na principu pasivní difúze • kalibrační kontrasty dodává výrobce dozimetru

  19. 5. Analytické metody • odebraný vzorek se analyzuje v laboratoři • vlastní stanovení CHL za použití metodik Např. těkavé org. látky – extrakce rozpouštědlem stanovení metodou plynové chromatografie. Uvolnění látek ze sorbentu –i rychlý ohřev – termální desorpce. Složky se identifikují podle standardů. • většinu CHL stanovujeme spektrofotometricky

  20. 6. Hodnocení výsledků stanovení CHL • Situace: • Koncentrace CHL je nadlimitní (nutno zjistit příčinu překročení, opakovat měření pro nápravných opatření) • Koncentrace CHL je nižší než limit – kontrola pracoviště, zde nedošlo ke změně podmínek • Provádět periodická měření i v případě podlimitních koncentrací • Četnost periodických měření: podle toho jak se měřená c blížila k hyg. limitu. • Forma celosměnových drobných měření – vytipovat nejvíce zatěžující operaci – periodické sledování.

  21. 7. Biologické expoziční testy • další prostředek hodnocení expozice k CHL • mohou být kritériem pro zařazení práce do kategorií • Postup: • v biologickém materiálu stanovíme vhodný determinant (CHL, její metabolit, charakteristická reversibilní biochemická změna vyvolaná CHL exponovanou v organismu). Př. Pb- zvýšené množství kys. 5-aminolevulové v moči • BET doplňuje stanovení c CHL v ovzduší (i jiný vstup CHL do organismu než inhalační) – zjištění celkové dávky CHL za směnu • biologický materiál – moč, krev, vydechovaný vzduch;jiný BM (vlasy, nehty)se nepoužívá

  22. limitní hodnoty ukazatelů BET – odpovídají hodnotám zdravých osob, kteří byli exponováni stejnou měrou, jako osoby inhalačně exponováni limitní c v ovzduší; Seznam limitních hodnot ukazatelů BET v příloze č. 2 k vyhl. č. 432/2003 Sb. • důležitá doba odběru BM – pro porovnání výsledků BET s limitní hodnotou je třeba dobu odběru dodržet • CHL s rychlým metabolitem – biol. poločas pod 5 h – vzorky na konci směny, CHL s poločasem na 5 h – vzorky na konci týdne, biol. poločas velmi dlouhý – doba odběru není rozhodující

  23. Vyjádření výsledků BET • Množství moči podle množství přijatých tekutin, fyzické námaze, pocení. • BET u osob stejně exponovaných, ale s různou diurézou – rozdílný výsledek. • Korekce – přepočet na standardní hustotu moče 1,024 g.m-3, nebo na kreatinin. Kreatinin se vylučuje z těla stálou rychlostí bez ohledu na příjem tekutin.... • Nevýhoda: v každém vzorku stanovit kreatinin. • Velmi koncentrované nebo zředěné vzorky – opakovat odběry za stejných podmínek. • Pro vydechovaný vzduch nejsou u nás stanoveny limity. • Problém – individuální rozdíly (plicní ventilace, krevní oběh, stavby těla, účinnost vylučovacích orgánů, aktivita enzymatických systémů) – BET najednou u větší skupiny osob.

  24. Podle § 39 zák.č. 258/2000 Sb. – povinnost zaměstnavatelů zjistit příčinu překročení limitních hodnot BET, zabezpečit její odstranění, informovat o tom zaměstnance ZZ ZPP – sdělí zaměstnavateli překročení limitních BET – povinnost mlčenlivosti o výsledcích u jednotlivých zaměstnanců

  25. 8. Kategorizace prací podle faktoru CHL • 4 kategorie • kritérium: • podle výsledků měření • zvláštní hodnocení pro cytostatika – karcinogeny skupiny 1 a 2A • pokud není stanovena hodnota PEL a NPK-P – individuální kategorizace podle toxikologických vlastností a doby expozice

  26. 2. kategorie • průměrné celosměnové c vyšší než0,3 jejich hodnot PEL • CHL nemají stanovenou hodnotu PEL, ale pouze NPK-P a jejich c se pohybuje od 0,3-1, a nebo nepřekračuje NPK-P • aditivní účinek – součet podílů celosměnových c jednotlivých látek v ovzduší z jejich hodnot PEL je vyšší než 0,3, ale nižší než 1 • karcinogeny 1. a 2. skupiny, mutageny 2. skupiny a CHL označené podle zák. č. 356/2003 Sb. R-větami R26, 27, 28 a jejich kombinacemi, R39, 42, 43, 45, 46 49, R60, 61 nebo nebezpečnými látkami uvedenými ve vyhl. č. 50/1997 Sb.

  27. 3. kategorie • průměrné celosměnové c CHL překračují hodnotu PEL, ale nepřekračují NPK-P, nepřekračují trojnásobek hodnoty PEL • CHL mají stanovenu je hodnotu NPK-P a tato je překročena • aditivní účinek – IAÚ je vyšší nebo roven 1, ale nižší než 2

  28. 4. Kategorie • jsou překročeny hodnoty pro kategorii třetí

More Related