1 / 38

Dějiny mezinárodních vztahů 1648 – 1914: klíčové momenty

Dějiny mezinárodních vztahů 1648 – 1914: klíčové momenty. 19. 5. 2012. Konec třicetileté války. 1648 – uzavření míru ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku - konec války ve střední Evropě Habsburský pokus o dosažení evropské hegemonie ztroskotal na odporu Francie

rivka
Télécharger la présentation

Dějiny mezinárodních vztahů 1648 – 1914: klíčové momenty

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Dějiny mezinárodních vztahů 1648 – 1914: klíčové momenty 19. 5. 2012

  2. Konec třicetileté války • 1648 – uzavření míru ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku - konec války ve střední Evropě • Habsburský pokus o dosažení evropské hegemonie ztroskotal na odporu Francie • Francie spolupracovala diplomaticky a od roku 1635 i vojensky s nepřáteli španělských a rakouských Habsburků – válka vedena z náboženských důvodů X katolická Francie přesto podporovala protestantské Dánsko, Nizozemí, Švédsko a některé německé státy • Francie za kardinála Richelieua - moderní přístup k mezinárodním vztahům založený na státním zájmu (francouzský zájem výše než náboženské cíle)

  3. Konec třicetileté války a jeho důsledky • Mír 1648 – definitivní konec dlouhodobého hegemoniálního úsilí Habsburků (hl.španělské větve) • Švédsko – spojenec Francie – velmi posíleno, značné územní zisky (od roku 1648 až do porážky v severní válce ze strany Ruska bylo významnou evropskou mocností) • Vestfálský mír – základ uspořádání v říši, které existovalo až do válek s revoluční a napoleonskou Francií, během nichž zanikla Svatá říše římská (1806).

  4. Francie v 2. polovině 17. století • Pyrenejský mír 1659 • Mír.smlouva – dohoda o sňatku Ludvíka XIV. se šp.infantkou Marií Terezií (1660). • Pyrenejským mírem získala Francie bezpečnou hranici v Pyrenejích, jinde usilovala o upevnění pozic získaných 1648 • Francie se snažila rozšířit kontrolu tzv. zranitelných bodů na hranicích, nejzranitelnější - hranice na SV • Možnost získat španělský trůn?

  5. Francie v 2. polovině 17. století • Francie - reorganizovaná armáda (150 000 mužů), trvalá převaha nad Šp. • 1661 - 22letý Ludvík XIV. (1643-1715) se chápe vlády a hodlá nastolit absolutní moc. • 1682 zřídil hl.rezidenci ve Versailles. • Metodické využívání velmocenských zdrojů - Francie od 60.l.17.stol. dominantní evropskou velmocí na dlouhou dobu • Král se obklopil osobami z podnikatelské vrstvy Colbert - realizace reformy, která měla do r.1667 zdvojnásobit král.příjmy Louvois Vedle Colberta a Louvoise sekretáři zahraničí Lionne a Torcy X přesto určující postavou fr.zahr.pol.panovník

  6. Války Ludvíka XIV. • Devoluční válka Španělská regentka Marie Anna odmítla fr.nároky na území v burgundském kruhu na základě dědických práv Marie Terezy - v květnu 1667 vpadly fr.síly do Jižního Nizozemí – začala devoluční válka (1667-1668) Drtivá převaha fr.vojska – Nizozemí a Anglie uzavřely mír v Bredě (31.7.1667). Překvapivé podepsání dohody o alianci Anglie-Nizozemí v lednu 1668, přistoupení Švédska Ludvík XIV - ochoten přistoupit na mírová jednání – uzavřena v Cáchách 2.května 1668

  7. Války Ludvíka XIV. • Válka s Nizozemím Územní důvody - fr.cílem zisk Šp.Niz. a Franche-Comté Ekonom.důvody – celní válka Snaha Lionna rozložit Alianci 3 - nejsnadnější to bylo u Anglie Výrazná změna anglické politiky vůči Francii nastala až po tzv. Slavné revoluci v l. 1688-89 1672 vypukl konflikt Obava císaře Leopolda I., že dalším krokem Fr. bude obsazení J. Nizozemí vedly k uzavření smlouvy o protifrancouzské koalici (SNP, Španělsko, Leopold I. a vévoda lotrinský) - z nizozemské války celoevropský konflikt Separátní mír Francie a Nizozemí v Nijmwegen

  8. Politika reunií • Politika reunií - snaha o znovupřipojení některých oblastí na základě proklamovaných právních nároků • Kapitulace Štrasburku 30.9.1681 • V listopadu 1681 začali Francouzi obléhat Lucemburk. • Reakce Evropy na agresivní politiku Francie - 1686 - zformování tzv. Augšpurské ligy • 1683 Colbert zemřel, léta fin.přebytků minulostí

  9. Změny pozice Francie na přelomu 17. a 18. století • Přesto další konflikt - devítiletá válka (1688-1697) • Změna v evropské mocenské konstelaci – Francie ztratila dominantní pozici, klíč.momentem MV v tomto údobí byl velmoc.vzestup Anglie po Slavné revoluci (1688/89) a nástupu Viléma Oranžského. • Francouzský útok na Falc na přelomu l.1688/89 - spolek proti Ludvíkovi XIV. uzavřely Braniborsko, Sasko, Hannoversko a Hessensko-Kassel • 12.5.1689 podepsaly SNP s císařem smlouvu o tzv. Velké alianci, záměr - zatlačit Francii do hranic vymezených míry z l.1648 (resp.1659) • Vilém Oranžský přistoupil již jako angl.král v prosinci 1689, v červnu 1690 se připojili Španělé a většina říšských knížat • Počátek britsko-francouzského soupeření, které s přestávkami probíhalo až do r.1815 • 1697 - v Rijswijku podepsána mírová smlouva mezi V.B., Niz. a Šp. na str.jedné a Fr.na str.druhé.

  10. Válka o španělské dědictví • Velká aliance (Švédsko, Šp., Savojsko, císař, Sasko, Niz., Británie) se znovu střetla s Ludvíkem XIV. za války o španělské dědictví (1701-1713/1714) • Válka o nárok na španělský trůn mezi Francií a Rakouskem byla největším konfliktem od 30-leté války, probíhala i v zámoří • Důležitým hráčem v této válce už i Prusko • 1713 – podepsána mírová smlouva v Utrechtu • Utrechtský mír akceptován rakouským císařem Karlem VI.až v r. 1714 podpisem v Rastattu

  11. Evropa na počátku 18. století • Válka o španělské dědictví ukončuje dominanci Francie v Evropě a naopak výrazně posiluje pozici Británie • Umírá Ludvík XIV., následníkem jeho vnuk jako Ludvík XV. • Proměny v evropské konstelaci v 18. století – vzrůst nových mocností: výrazná aktivita Pruska ve válkách 18. století, jako zcela nový hráč se po severních válkách vynořuje Rusko • Válka o rakouské dědictví 1740-1748 • Sedmiletá válka v l. 1756-1763 – opět probíhá i v zámoří • Obrácení aliancí v 18. století nazýváno „diplomatickou revolucí“ • V konfliktech 18. století vzniká nová rovnováha, žádný stát nebyl natolik silný, aby mohl vnutit svoji vůli všem ostatním a tím vytvořit impérium.

  12. Změny evropské rovnováhy na přelomu 17. a 18. stol. • 2 státy – Rusko a Prusko – konsolidovaly a rozšířily svá území a podstatně zvětšily svůj význam. • 2 státy – Švédsko a Polsko – naopak rapidně poklesly co do síly a významu • Rakousko – podstatně oslabilo v Něm., ale získalo expanzí na V a JV • Osmanská říše – dříve expandující, začala ustupovat • Trvalá ruská snaha – přístup k moři

  13. Rusko-švédské střety • Karel X. (1654-1660) - zahájil několik souběžných válek s Ruskem, Polskem, Braniborskem a Dánskem. Sérií mírových dohod s nimi v l. 1660-1661 byly Švédsku potvrzeny jeho rozšířené državy na Baltu • Karel XII. - 1699 Sasko, Dánsko a Rusko zformovaly alianci X němu • Karel XII. napadl Dánsko, donutil je uzavřít mír (1700). Bitva u Narvy (1700) Obrat do Polska, zmocnil se Varšavy a Krakova. • Car Petr I. Veliký reorganizoval armádu, napadl Karelii a Ingrii • Porážka švédských vojsk od Ruska v bitvě u Poltavy (1709) • Mír z Nystadu (1721) • Vojenský úspěch Rusku umožnil rozsáhlou územní expanzi a začlenil Rusko mezi evropské mocnosti

  14. Rusko Kateřiny II. • Kateřina se dostává na ruský trůn svržením svého manžela Petra III. 1763 • Mezinárodní důsledky – Rusko, které se účastnilo sedmileté války zaujalo neutrální přístup • Vzestup Ruska za Kateřiny II.spojen s dělením Polska a ziskem přístupu k Černému moři • 1773 – 1775 povstání rolníků a kozáků pod vedením Jemeljana Pugačova

  15. Dělení Polska • 1763/64 – krize v Polsku, uvolnění polského trůnu, Rusko – snaha dosadit vlastního kandidáta (Stanislav August Poniatowski) • Ovlivnění polské vnitřní i zahraniční politiky (liberum veto, Rusko „ochráncem práv“ polské šlechty) připravilo cestu k aliančnímu spojení Ruska s Pruskem a k dělení Polska • 1772 – první dělení Polska – Polsko ztratilo 30% území a 35% obyvatel • Rusko: zisk Livonska a běloruských území, Rakousko: Halič, Podolí, polská č.Slezska, Prusko: západní Prusy, část Kujavska a Velkopolska (značný zisk hlavně pro Prusko – postup dále do stř.Evropy) • 1793 – 2. dělení Polska – dohoda Ruska a Pruska, Rakousko zůstává tentokrát mimo • Rusko: převážná část Ukrajiny a Běloruska; Prusko: Gdaňsk, Toruň, převážná č.Velkopolska • 1793 – polsko-ruská smlouva činí ze zbytku území de facto ruský protektorát • 1795 – 3. dělení Polska • Rusko: Litva, Kuronsko, Žmuď, Podlesí, část Volyně; Prusko: zbytek Velkopolska s Varšavou; Rakousko: zbytek Haliče, č.Malopolska a Mazovska

  16. Výsledky dělení Polska

  17. Francie na konci 18. století • Vláda Ludvíka XVI. - chyby, skandály, daně, zděděný astronomický dluh veřejných financí • Ludvík XVI. propouští ministry, kteří přicházeli s reformními návrhy (ministr financí Turgot) • Špatná sklizeň 1774, 1775 - obtížné zásobování, manifestace, drancování tržišť, vzbouření (Lille, Auxerre), především na venkově • Ludvík XVI.nesouhlasil s rozsáhlejší redukcí svých vojenských oddílů, ani se zmenšením dvora • Francie se účastnila vojenskou podporou americké války za nezávislost na straně kolonií • 1789 – svolání generálních stavů

  18. Francie za revoluce • Červenec 1789 – pád Bastilly • Příprava ústavy • 20.dubna 1792 vypovězena Francii válka: Prusko na základě spojenecké smlouvy s Rakouskem vyhlašují válku Francii • Vítězství Francouzů v bitvě u Valmy (20.září 1792) • Francie postupuje a expanduje • Koalice proti revoluční Francii svolána Británií, do čela císař, pruský král se přidal k císaři (dále Sardinie, Nizozemí, Neapolsko, Španělsko, Portugalsko, Rusko) • Leden 1793 – poprava krále, duben 1973 – ustaven Výbor pro veřejné blaho a začíná jakobínský teror • Po Velké francouzské revoluci válčila Francie s celou Evropou, ambice rozšíření republikánských ideálů po celém kontinentě. • Francouzská převaha opět hrozila, že ovládne Evropu, tentokrát ne v dynastickém, ale revolučním zájmu • Vnitropolitické změny – thermidorským převratem padá jakobínská diktatura, vláda Direktoria

  19. Francie za Napoleona I. • Na scéně se objevuje Napoleon Bonaparte • 1791 povýšen do hodnosti nadporučíka • Pověřen direktoriem velením armády na italské frontě – výrazné vojenské úspěchy • Mír v Campo Formio 1797 • Do r. 1807 - fr.armády vytvořily satelitní státy v Porýní, v Itálii, ve Španělsku, ve Švýcarsku, porážka Pruska a značné oslabení Rakouska • Na moři má nad Francií převahu Británie (egyptské tažení - po návratu se Napoleon stává prvním konzulem X bitva u mysu Trafalgar 1805) • 1804 – korunovace císařem • 1806 - zaniká Svatá říše římská národa německého, vzniká Rakouské císařství • Británii se Napoleon neúspěšně snaží srazit na kolena ekonomicky vyhlášením kontinentální blokády 1806

  20. Francie za Napoleona I. • Mezi Napoleonem a francouzskou nadvládou nad Evropou stálo již jen Rusko • Porážka ruské armády u Friedlandu (Vých.Prusko) - mír v Tylži (1807) – dělba Evropy na 2 sféry vlivu • K míru se připojuje Prusko – zavazuje se ke kontinentální blokádě Británie • 1808 – problémy ve Španělsku, Napoleon zasahuje proti povstalcům • 1808/1809 – konečná porážka Rakouska u Aspern a Wagramu – mírová smlouva v Schönbrunnu • 1810 – Napoleon se žení s Marií Louisou a legitimizuje svoji pozici mezi panovníky Evropy • Květen 1812 Napoleon přikračuje k „ruskému tažení“ • „Vítězná“ bitva u Borodina X katastrofa při obsazování Moskvy • Francouzi ustupují (Berezina) • Napoleon prchá do Francie

  21. Konec Napoleona • Rusko-pruská spojenecká smlouva v Kaliszi, přidávají se Británie, Švédsko, Španělsko, Portugalsko, stranou zatím jen Rakousko • Francie ještě vítězí 1813 u Lützenu a Budyšína, ale vše rozhoduje „bitva národů“ u Lipska • Invaze do Francie - alianční vojska v Paříži • 1814 – smlouva z Fontainebleau • Restaurace Bourbonů – Ludvík XVIII • První pařížský mír – podmínky pro Francii mírné • 1. října 1814 – ve Vídni zahájen kongres o poválečném uspořádání Evropy (Talleyrand) • Březen 1815 – Napoleon prchá z Elby, stodenní vláda • 18. června 1815 Waterloo, internace na ostrově Svatá Helena

  22. Vídeňský kongres • Diplomacii 19. stol. výrazně poznamenaly 2 mezníky z jeho počátku – Vídeňský kongres a vznik Svaté aliance • Začíná se rozvíjet konferenční diplomacie - jejím největším stoupencem kníže Metternich • Kongres zasedal 13. 9. 1814 – 22. 5. 1815 ve Vídni • Úkolem připravit nové uspořádání světa po pádu Napoleonovy vlády. • Hlavní rozhodování v rukou 4 reprezentantů vítězných velmocí • Závěrečná akta byla podepsána 9. 6. 1815

  23. Svatá aliance • Podpis 26.9.1815 • Dokument o tom, že ruský car Alexander I., rakouský císař František I. a pruský král Fridrich Vilém III. Jsou „spjati pouty pravého a nerozlučného bratrství“ • Svatá aliance formulovala zásady politiky a diplomacie, jimiž se měli signatáři dále řídit. • Intervenční zásahy k potlačení revolučního a nár.osvob.hnutí, kterým dodala podněty Fr.revoluce • princip legitimity • zásada uplatňování křesťanské etiky v mez.politice • „Oběžníková nóta“ z Troppau 8.12.1820 – Rakousko, Prusko, Rusko deklarovaly vůli chránit Evropu před „metlou nových revolucí“ X • Spojenecká smlouva čtyř

  24. Fungování „vídeňského“ systému • Dominantní role v něm – VB a Rusko, ale vzdalovaly se v ideové rovině (společný zájem – udržet Francii v mezích kongresového systému X soupeření v Evropě a konflikt zájmů ve východní otázce) • Francie – cílem destrukce vídeňského systému – přijata do koncertu mocností na kongresu v Cáchách 1818 • Obavy diplomacie zemí Svaté aliance vyvolaly revoluční události ve Španělsku a Portugalsku • Povstání v Neapoli • Rakouská diplomacie sledovala s obavami sílící vliv tajných spolků „karbonářů“ na Sicílií • Snaha zabránit, aby tyto vlivy zasáhly rakouské državy v Itálii.

  25. Další schůzky Sv.aliance • Opava – podzim 1820 • Lublaň – jaro 1821 • Rakousko a Itálie pověřeny, aby „obnovily pořádek“ v Neapolsku • Na jaře 1821 vyslána rakouská vojska do Piemontu • Verona 1822 – rozhodnutí o vyslání francouzské intervenční armády do Španělska

  26. Problémy ponapoleonské Evropy • 1821 – protiturecké povstání v podunajských knížectvích • 1822 – 1830 – boj Řeků za nezávislost na Osmanské říši • 30. léta – další revoluční vlna – Francie – po Ludvíku XVIII.nastupuje jeho bratr Karel X. – svržen, na jeho místo Ludvík Filip Orleánský • 1830 – revoluce v Bruselu, snaha Belgie o nezávislost na Nizozemském království – Francie intervenovala v její prospěch – 1832 – vznik nezávislé Belgie • 1830 – povstání v ruském záboru Polska • 1831 – rakouské jednotky potlačovaly revoluce v Parmě, Modeně a Papežském státě • 40. léta – další vlna revolucí – „jaro národů“ • 1847 – Švýcarsko Itálie • 1847 – rakouský zásah ve Ferraře • 1848 – povstání v Miláně a Palermu • 1848 – sardinský král Karel Albert vyhlásil válku Rakousku

  27. Evropa 1848-1849 • Únor 1848 – nová revoluce ve Francii – konec „červencové monarchie“ Ludvíka Filipa a Francie republikou • Březen 1848 – v Rakousku pád Metternicha, ustavení nezávislé vlády v Uhrách • Prusko – Fridrich Vilém IV.slíbil vypsat volby do ústavodárného shromáždění a jmenoval liberální vládu • Válka Rakouska a Sardinského království – maršál Radecký porazil Karla Alberta v bitvě u Custozzy a 1849 u Novary • V prezidentských volbách ve Francii vítězí Ludvík Napoleon Bonaparte (synovec Napoleona I.) • V Rakousku nemocného císaře Ferdinanda V. nahrazuje František Josef I. • Ruský car Mikuláš I. „četníkem Evropy“ – v duchu Sv.aliance intervenuje v Uhrách

  28. Krymská válka – konec „koncertu mocností“ • Napoleon III.se stává císařem – Rusko považuje za hlavní překážku velmocenského nástupu Francie • Francie iniciovala předání klíče od svatých míst v Jeruzalémě Osmanskou říší katolickým mnichům, namísto někdejší ochranné funkce mnichů pravoslavných • Rusko – pobouřená reakce, přerušeny diplomatické styky s Tureckem, okupace Moldavska a Valašska • 1853 – VB, Francie, Rakousko a Prusko podepsaly dohodu o společném postupu a podpoře Turecku • Turecko vyhlásilo Rusku válku • Zpočátku vojenské úspěchy Rusů • Británie a Francie dává Rusku ultimátum na stažení jednotek z podunajských knížectví – po odmítnutí 1854 vyhlašují Rusku válku • Rakousko a Prusko se přímo nezapojují (ozbrojená neutralita) • ¨1854/1855 – konflikt ve slepé uličce, vázlo zásobování ruské armády, roste napětí mezi spojenci (hl.VB a Fr.) • Rusko odmítalo přistoupit na podmínky spojenců (neutralizace Černého moře) X 1855 padl Sevastopol • 1856 – nový car Alexandr II.uzavřel příměří • Konečné urovnání v Paříži

  29. Evropa po krymské válce • Nepodařilo se obnovit Sv.alianci • „Východní otázka“ nebyla vyřešena • Od krymské války v r. 1854 nevypukl v dalších šedesáti letech žádný všeobecný konflikt, přesto v Evropě bouřlivé změny • Vznik nových mocností sjednocením Itálie a Německa • Vznik nových aliančních vztahů připravujících Evropu na globální konflikt • Obměna klíčových osobností evropské diplomacie

  30. Konec rovnováhy po krymské válce • 2 desetiletí konfliktů: • Válka Piemontu a Francie proti Rakousku v r. 1859 • Válka o Šlesvicko-Holštýnsko v r.1864 • Prusko-rakouská válka v r.1866 • Prusko-francouzská válka v r.1870 • Britská diplomacie – politika „skvělé izolace“ • Důležitými událostmi sjednocení Itálie a Německa

  31. Velmoci po krymské válce • V r.1864 – poprvé od Vídeňského.kongresu porušily Německo a Rakousko mír ve stř. Evropě, když začaly válku X neněmecké mocnosti o Šlesvicko-Holštýnsko (X Dánsku) • Zřetelná vojenská převaha Pruska při válce proti Dánsku X mírovou smlouvou v Gasteinu předána správa Holštýnska Rakousku (Šlesvicko a Lauenbursko Prusku) • 1866 – provokace vyústily v rakouský návrh mobilizace Německého spolku X Prusku • Prusko vystoupilo z Německého spolku, zahájilo voj.operace a v červenci 1866 u Sadové porazilo císařská vojska • Pražský mír ze srpna 1866 • Rozpuštěn Německý spolek, na jeho místě Severoněmecký spolek ovládaný Pruskem

  32. Velmoci po krymské válce • Francie Napoleona III.stála v cestě německým plánům sjednocení – Bismarckův tah – emžská depeše 1870 – vyprovokovala Francii k vyhlášení války • Obklíčení Napoleonovy armády u Sedanu 1870, francouzská kapitulace, Fr.vyklidila Alsasko, pád druhého císařství, ve Francii opět provolána republika • Prusko zvítězilo, Německo mohlo dokončit své sjednocení, které bylo pruským vedením vyhlášeno 18.1.1871 • Německá anexe Alsaska-Lotrinska na základě mírové smlouvy z Frankfurtu (květen 1871) • Francie nucena platit reparace • Sjednocení Německa – definitivní konec „vídeňského“ systému

  33. Utváření Trojspolku a Trojdohody • Bismarck - po roce 1871 hlavní obava ze vzniku protiněmecké aliance. Snaha o izolaci Francie • Bismarckova iniciativa - zajistit říši soustavou paktů s evropskými velmocemi (proti Francii), avšak vyhnout se jasně formulovaným závazkům Rusku • září 1872 – schůzka tří císařů v Berlíně • Počátkem roku 1873 navrhují Rusové podepsání voj. obranné konvence. N souhlasí, pokud se jí účastní R-U. • Po sérii jednání byla uzavřena „Schönnbrunská smlouva“ z června 1873 mezi R a R-U. V říjnu 1873 přistoupilo N. • Závazek k partnerské spolupráci bez vojenského svazku, ten až v případě akutní hrozby agrese – Spolek tří císařů

  34. Východní otázka • Systém mezinárodních vztahů destabilizoval spor o řešení takzvané „východní otázky“. Emancipační snahy Srbů a Řeků oslabují vnitřně slabou Osmanskou říši. • OŘ vyhlásila roku 1875 státní bankrot – aktivizace mladotureckého hnutí usilujícího o modernizaci země západním směrem – snaha o konstituční monarchii. • Východní krizi otevřela revolta rolníků ze srpna 1875 - RU se stylizuje do role ochránce zájmů Jihoslovanů. • Do konfliktu se zapojuje také Rusko 1876. • 1877 – počátek balkánských válek • 1878 San Stefanský mír • Odpor V.Británie a Rakouska-Uherska • Berlínský kongres 1878 svolaný na žádost nespokojených velmocí – došlo k dělení Bulharska • Rakousko-Uhersko může anektovat Bosnu a Hercegovinu • Prudké zhoršení vztahů Ruska a Německa • 1879 – tajná aliance Německa a Rakouska pro případ války s Ruskem a počátek aliančních pohybů, které vedly k vytvoření 2 aliancí Trojdohoda X Trojspolek

  35. Utváření Trojspolku • Dvojspolek - jedním ze stavebních kamenů Bismarckova systému, jenž měl v Evropě zajistit statut quo • Spolek tří císařů je 1881 obnoven a definitivně se rozpadá až 1887 - rakousko-německo-ruská smlouva zavazující signatáře k neutralitě v případě konfliktu se čtvrtou velmocí • Katalyzátorem utvoření Trojspolku byla francouzská anexe Tuniska roku 1881 šokovala Itálii. Od roku 1881 se Itálie začíná sbližovat s R-U a sonduje jeho postoje. • Jednání vyústila roku 1882 ve vznik Trojspolku • 1887 – vypršel Spolek tří císařů, byl již řádně narušen, mimo jiné i podpisem Středomořských dohod z roku 1887, ještě podpis zajišťovací smlouvy s Ruskem, ale efekt nevalný • V Německu nastoupil na trůn nový, ambiciózní císař Vilém II

  36. Utváření Trojdohody • Sbližování Francie a Ruska • 1891 - uzavřena mezi Francií a Ruskem přísně tajná dohoda - konzultativní pakt • Na přelomu let 1893/1894 byla definitivně uzavřena vojenská smlouva, která výrazně rozšiřovala a upevňovala francouzsko-ruské spojenectví. Zárodky bloku proti Trojspolku. • Na přání Ruska byla i tato smlouva tajná, 1895 - prozrazena. • Francouzko-ruský spolek potvrzen v roce 1899 • Německá vláda se snažila v letech 1890 - 1891 připojit k současnému Trojspolku i Velkou Británii - tečku za těmito snahami učinila Búrská válka; VB raději dále pokračovala cestou „skvělé izolace“

  37. Utváření Trojdohody • Francouzskou zahraniční politiku přelomu století z velké části vytvářel umírněný republikán Théophile Declassé. • Užší spojenectví s Británií, přestože v koloniích soupeří. • Příležitost sblížit Francii s Británií se naskytla po smrti královny Viktorie a nástupu Eduarda VII, známého svým profrancouzským postojem. • Výsledkem francouzské politiky pak byla tzv. Srdečná dohoda (Entente cordiale) podepsaná Francií a Velkou Británií roku 1904. • Rusko vyčerpala tzv. Rusko - japonská válka (1904-1905) • Němci vnutili Rusku krajně nevýhodnou obchodní smlouvu a snažili se ho opět přetáhnout na svou stranu. • Car (Mikuláš II) byl zčásti ochoten začít opět vyjednávat s Němci X Francie poskytla Rusku finanční pomoc. Důsledek: okamžité skončení války s Japonskem a ne dohodě s Německem • Francouzsko - německé soupeření o marocký sultanát - konference v Algeciarasu 1906 - společná francouzsko-britsko-ruská diplomatická koalice zvítězila nad Německem a jeho zájmy. • Francie převzala protektorát na Marokem

  38. Utváření Trojdohody a cesta k 1.světové válce • Nastartovaný proces nakonec vyústil v roce 1907 v podepsání anglo-ruské dohody o Persii, Afghánistánu a Tibetu – položeny základy Trojdohody. • Po vzniku bloku VB, F a Ruska v roce 1907: Trojdohoda a Trojspolek. • Koncert velmocí je definitivně pohřben a čeká se iniciace konfliktu. • Anexe BH Rakousko-Uherskem roku 1908. • Italsko-turecká válka (1911-1912), druhá marocká krize 1911 • První (1912) a druhá balkánská válka (1913) • Směřování k celoevropskému konfliktu

More Related