1 / 121

ATLAS VARIET, ANOM LI A PATOLOGI ZUBU C st II VEKOV ZMENY A PATOLOGIE ZUBU A PRILEHL CH TVRD CH TK N Blanka Pos

OBSAH. ZUBN KAZABRAZE ZUBUZUBN KMENKOSTN PROJEVY VEKOVCH ZMEN PARODONTU A PROJEVY ONEMOCNEN PARODONTUKOSTN PROJEVY ODONTOGENNCH ZNETUEXOSTZY ALVEOLRNCH VBEKUZMENY NA CELISTECH PO EXTRAKCCH ZUBU A TRAUMATA ZUBU. REMODELACE CELIST PO ZTRTE ZUBU.ZUBN PROJEVY SYPHILIS CONGENITA

ronia
Télécharger la présentation

ATLAS VARIET, ANOM LI A PATOLOGI ZUBU C st II VEKOV ZMENY A PATOLOGIE ZUBU A PRILEHL CH TVRD CH TK N Blanka Pos

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

    1. ATLAS VARIET, ANOMLI A PATOLOGI ZUBU Cst II VEKOV ZMENY A PATOLOGIE ZUBU A PRILEHLCH TVRDCH TKN Blanka Pospilov, Olga Prochzkov

    2. OBSAH ZUBN KAZ ABRAZE ZUBU ZUBN KMEN KOSTN PROJEVY VEKOVCH ZMEN PARODONTU A PROJEVY ONEMOCNEN PARODONTU KOSTN PROJEVY ODONTOGENNCH ZNETU EXOSTZY ALVEOLRNCH VBEKU ZMENY NA CELISTECH PO EXTRAKCCH ZUBU A TRAUMATA ZUBU. REMODELACE CELIST PO ZTRTE ZUBU. ZUBN PROJEVY SYPHILIS CONGENITA

    3. ZUBN KAZ CARIES DENTIS

    4. Caries dentis Bastors et al., 2007; Chazel et al., 2005 Destruktivn a progredujc patologick proces, charakterizovan fokln demineralizac tvrdch tkn zubu V soucasnosti je onemocnenm pandemickm a postihuje vce ne 90% populace planety a tmer 100% populace Evropy. Epidemiologick studie dosvedcuj vznamn vztah mezi vskytem zubnho kazu a socioekonomickou stratifikac spolecnosti. Etiologie: V teorii chemicko-parazitrn formuloval Miller roli kariogennch bakteri pri vzniku zubnho kazu. Zubn kaz je onemocnenm multifaktorilnm. Uplatnuj se i dal faktory: rasov a dedicn dispozice, sloen diety, malnutrice, roven zubn hygieny, prtomnost zubnho plaku, v modern dobe kvalita stomatologick pce. Ku vzniku zubnho kazu predisponuj vvojov defekty emailu a cementu i vy stupne abraze zubu. Zacn na sklovine nebo obnaenm cementu, postupuje do hloubky na dentin a mue vst k pln destrukci zubu. Postihuje docasnou i trvalou dentici, zpravidla se vyskytuje bilaterlne. Horn zuby jsou kazem postieny ponekud casteji ne zuby doln. Reakce zubn drene na kaz: 1) obrann reakce - tvorba tercirnho dentinu, 2) reversibiln reakce - hypermie drene, 3) ireversibiln reakce - pulpitida s nslednou nekrzou drene = devitalizace zubu. Znet, komplikujc hlubok kaz, se mue rozrit do okol zubu. Nelcen zubn kaz vede v konecnm dusledku ke ztrte zubu.

    5. Klinick prubeh zubnho kazu Islam et al., 2007 Akutn kaz caries acuta m rychl prubeh. Kaziv hmoty jsou mekk, kaovit konsistence, svetle-lute zbarven. Rychle se r do hloubky - kaz penetrujc nebo do rky - kaz podminujc. Je obvykle onemocnenm det a mladch dospelch jedincu. Caries florida: akutn kaz postihujc vce zubu dentice Symetrick (symptomatick) kaz: postihuje stranove korespondujc zuby, obvykle tak na jejich korespondujcch plochch. Chronick kaz caries tarda m pomalej prubeh a urcitou - byt nedokonalou - schopnost sanace tvorbou tercirnho dentinu. Kaziv hmoty jsou hned. Je predevm onemocnenm dospelho veku a postihuje nejcasteji aproximln plochy zubu.

    6. Topika zubnho kazu Scheid, 2007 Kazy korunky zubu Fisurln kaz vznik predevm v relifnch rhch abraz nedotcen - nebo mlo dotcen - okluzn plochy laterlnch zubu. Takovto fisurln kaz je vhradne typem kazu mladch jedincu. Mue vak vzniknout tak v patologickch puklinch, terbinch a trhlinch korunky, vzniklch v dusledku mikrotraumatizace zubu. Tehdy mue postihnout kterkoli obdob lidskho veku. Okluzn kaz vznik na okluzn ploe korunky laterlnch zubu vrazneji postiench abraz. Abraz obnaen dentin je ku vzniku kazu nchylnej ne tvrd email neabradovanch zubu. Je obvykle kazem starch jedincu. Aproximln kaz postihuje meziln nebo distln plochu korunky zubu. Zacn v mste kontaktu zubu se sousednm zubem. Je nejcastejm typem zubnho kazu. Vyskytuje se v ktermkoli obdob lidskho veku. Kazy krcku a korene Vznikaj nezrdka v rmci parodontopati - pri obnaen cst zubu puvodne krytch a chrnench dsn a kost alveolrnho vbeku. Kaz krcku je lokalizovn v blzkosti zubn drene a m tendenci k cirkulrnmu ren.

    7. Paleopatologie zubnho kazu Strouhal & Bare, 1961; Delgado & Daries, 2005 Zubn kaz je stejne star jako lidstvo samo a provz cloveka od paleolitu po soucasnost. U cloveka star doby kamenn se vyskytoval pouze sporadicky. Nlezy kariznch zubu z mlad doby kamenn ji vzcnost nejsou. Tehdy vak postihoval tmer vhradne premolry a molry. Prevahu mel aproximln kaz korunky. Fisurln kazy byly vzcn: v dusledku rychle progredujc abraze zubu pri vysokm podlu abraziv v potrave byly toti ji ve svm poctku rychle likvidovny. V obdob rmskm - od zmeny letopoctu do r. 400 n.l. - postihoval kaz 35-65% populace romanizovan Galie a navc se presunul ji i do oblasti frontlnch zubu. U Slovanu ijcch na naem zem v 7.-12. stolet byl vrazn rozdl v kazivosti zubu u obyvatel venkova (1-2% kazivch zubu) a obyyvtel velkomoravskch hradit (6-9% kazivch zubu).

    8. APROXIMLN KAZY V DOCASN DENTICI Maxilrn oblouk, kazy oznaceny ipkami A. Detsk lebka B/b55, infans II, zubn vek 8-9 let. Meziln kaz m2 s prunikem do dentinu. B. Detsk lebka B/b55, infans II, zubn vek asi 7 let. Plone rozshl akutn meziln kaz m2 penetrujc hluboko do dentinu. C. Detsk lebka B/b34, infans II, zubn vek 8-9 let. Distln kaz m1 + meziln kaz m2.

    11. AKUTN KAZ M1 U DTETE - S PENETRAC DO CAVITAS CORONAE A S DEVASTAC ZNACN CSTI KORUNKY Detsk lebka B/b90, infans II, zubn vek 10-12 let, smen dentice Prav kvadrant maxilrnho zubnho oblouku A: Mediln pohled, B: Dorso-mediln pohled

    12. PLONE ROZSHL AKUTN KAZ DOLNIHO M1 l. dx. U DITETE, PRONIKAJC DO DRENOV DUTINY Mandibula M/B/D1, infans II, zubn vek 11-12 let A. Korunka postienho molru je kazem destruovna, barva zubu svedc o devitalizaci pulpy. Za kariznm M2 je v celisti videt okluzn plochu korunky prorezvajcho M2 a malou cst korunky M3 (ipka). P2 byl ztracen post mortem (alveolus oznacen lute). B. Pohled na karizn molr z linguln strany.

    15. CARIES AD PULPAM PENETRANS Lebka B494, ena, adultus-maturus Hlubok aproximln distln kaz maxilrnho m1 l. sin. s penetrac do korenovho kanlku (ipka). Tmav barva zubu svedc o devitalitaci zubu. Kost v okol zubu nenese znmky peridentlnho znetu.

    16. MEZILN APROXIMLN KAZ DOLNHO M1 l. dx. S OTEVRENM DRENOV DUTINY A PERIAPIKLNM ZNETEM Mandibula M/B/36, pohlav neurceno, adultus (kolem 30. roku veku) A. celkov pohled (karizn M1 ipka), B,C. Detaily kariznho zubu

    19. VCECETN ZUBN KAZ U DOSPELHO JEDINCE Mandibula M/B/48, pohlav neurceno, adultus (vek 30-35 let) A. Detail csti pravho kvadrantu. Zbytky korunek P1- P2 a M1 rozruench kazem. Hlubok krckov kaz na linguln ploe M2 s prunikem do dentinu. Zubn kmen. B. Celkov pohled na doln celist. M2-3 vlevo ztraceny behem ivota. C. Kaziv torzo M1 l. sin. (ipka) se znmkami peridentlnho znetu.

    20. APROXIMLN KAZY PERMANENTNCH MOLRU Lebka B386, pohlav neurceno, adultus II- maturus A, B. Lev maxilrn kvadrant - detaily kariznch zubu, C. Celkov pohled na horn zubn oblouk Aproximln distln kaz M2 a devastujc meziln kaz M3 s devitalizac zubu.

    21. KORENOV KAZ MANDIBULRNHO M2 l. sin. Mandibula M/B/31, pohlav neurceno, adultus Korenov kaz M2 (ipky), recese alveolrnho vbeku s obnaenm velk csti korenu zubu, resorpce kosti kol kariznho korene. Pokrocil abraze M1-2, zubn kmen.

    22. CERVIKLN KAZY M1 - M2, APROXIMLN KAZ M3 Mandibula M/B/28, pohlav neurceno, adultus Cst pravho dolnho kvadrantu Plone rozshl krckov kaz M2 s penetrac do hloubky a krckov kaz M1, rc se cirkulrne (cerven ipky). Meziln kaz M3 (lut ipka). Znmky parodontopatie: recese alveolrnho vbeku s posunem cementoemailov junkce a obnaenm csti korenu. Zubn kmen na bukln ploe korunek molru.

    23. APROXIMLN PENETRUJC KAZ MAXILRNHO M2 l. sin. S KOSTNMI PROJEVY PERIDENTLNHO ZNETU Lebka B377, mu, adultus I (25. - 30. rok veku) A. Ventro-mediln pohled, B. Mediln pohled Meziln kaz M2 s penetrac do cavitas dentis (A, B). O peridentlnm znetu svedc nlez na kosti v okol korenu kariznho zubu a kostn ptele v (A, ipky). Viditeln je cst korunky prorezvajcho M3 (A, B). M1 byl ztracen behem ivota.

    24. ROZSHL KAZ MAXILRNHO M1 U NEDOSPELHO JEDINCE Lebka B669a/b, juvenis A. Pohled na cst levho maxilrnho kvadrantu se zbytky korunky kariznho M1. Otevren korenov csti drenov dutiny, devitalizace zubu. B. Laterln pohled. Rozruen zevn steny alveolu M1 znetem - pohled do dutiny abscesu a na obnaenou apikln cst korenu (ipka).

    26. KAZ MAXILRNHO M2 S PERIDENTLNM ZNETEM Lebka B/B97, ena, adultus A. Detail csti pravho hornho kvadrantu s M1 destruovanm kazem, B. Laterln pohled na alveolrn vbeek v mste M2 A: Rozshl kaz zcela znicil korunku M2. M1 byl ztracen ji behem ivota, P2 ztracen post mortem. B: Kostn projevy hnisavho znetu s rozruenm csti zevn steny alveolu (ipka).

    27. KRCKOV KAZY A. Lebka B434, ena, adultus II. Krckov kaz maxilrnho M2 l. sin. Cervikln kaz s cirkulrn propagac je oznacen ipkou. Tret molr je npadne mal. Zubn kmen na vestibulrn ploe korunek vech stolicek. B. Mandibula M/B/18, mu, maturus. Cervikln kazy M2 s cirkulrn propagac a rozshl kaz M1 - puvodne pravdepodobne krckov, s plonm rozrenm na korunku a koren molru a s penetrac do drenov dutiny. Chybejc cst korenu M1 byla znicena kazem.

    28. DEVASTUJC KAZY U MLADHO JEDINCE Lebka B449, mu, adultus I Zbytky korenu kariznho P1 l. dx. (ipka) a velk aproximln meziln kaz M1 s prunikem do drenov dutiny a otevrenm korenovch kanlku. P2 vpravo byl ztracen intravitlne, neprli dlouho pred smrt, I1a C vpravo a I1-2 vlevo postmortlne.

    29. KRCKOV KAZY PRI POSTIEN PARODONTU Mandibula M/B/2, pohlav neuceno, maturus A. Celkov pohled na mandibulu, B. Krckov kazy M1 a M2 a rozshl aproximln meziln M3 l. dx., C. Kaziv torzo M1 l. sin. Znmky postien parodontu - znacn obnaen korenu zubu. Pokrocil abraze.

    30. LITERATURA Bastors JL, Nomura LH, Peres MA. Dental caries and associated factors among young male adults between 1999 and 2003 in Southern Brazil. Community Dent Health 2007;24:122-7. Delgado-Darias T, et. al. Dental caries amomg the pre-Hispanic population from Gran Canaria. Am J Phys Anthropol 2005;128:560-8. Ferreira SH, et al. Dental caries in 0- to 5-year-old Brazilian children: prevalence, severity, and associated factors. Int J Paediatr Dent 2007;17:286-96. Chazel JC, et al. A comparative analysis of periapical health based on historic and current data. Int Endod J 2005;38:277-84. Islam B, Khan SN, Khan AU. Dental caries: from infection to prevention. Med Sci Monit 2007;13:RA196-203. OSullivan EA, Williams SA, Curzone ME. Dental caries in relation to nutritional stress in early child populations. Pediatr Dent 1992;14:26-9. Paichl P. Dejiny zubn medicny. Praha: Nuga, 2000:223. Pereira SM, et al. Dental caries in 12-year-old schoolchidren and its realtionship with socioeconomic and behavioural variables. Oral Health Prev Dent 2007;5:299-306. Pospilov B, Prochzkov O. Zubn kaz u historickch obyvatel Broumova. Lk Zpr LF UK Hradec Krlov 2006;51:299-311. Psoter WJ, Reid BC, Katz RV. Malnutrition and dental caries: A review of the literature. Caries res 2005;39:441-7. Ruiz Miravet A, Montiel Company JM, Almerich Silla JM. Evaluation of caries risk in a young adult population. Med Oral Patol Oral Cir Bucal 2007;12:E412-8. Scheid RC. Woelfels dental anatomy: its relevance to dentistry. 7th ed. Philadelphia: Lippincott Wiliams & Wilkins, 2007:534. Strouhal E, Bare L. K prehistorii zubnho kazu. Prak Lk 1961;41:567-9. Young DA, Featherstone JD, Roth JR. Curing the silent epidemic: caries management in the 21st century and beyond. J Calif Dent Assoc 2007;35: 681-5.

    31. ABRAZE ZUBU

    32. Definice V domcm psemnictv se pod pojem abraze zahrnuj obvykle vechny mechanicky podmnen zmeny v prubehu postnatlnho ivota, kter jsou spojeny s bytkem tvrdch tkn zubu

    33. Topika abraze Baath & Nieuw Amergongen, 1977 Abraze horizontln Obrus okluznch ploch a incisivlnch hran korunky zubu. Abraze vertikln usuratio interstitialis, usuratio interaproximalis Oter aproximlnch ploch korunky v dusledku vzjemnho kontaktu zubu.

    34. Abraze zubu jako proces fysiologick i patologick Maat 2001; Pigno et al., 2001; Schneid, 2007 Abraze zubu je prirozenm atributem pribvajcho veku a do urcitho stupne ji lze oznacit za proces fysiologick, kter postihuje obe dentice. Startuje v okamiku prorezn korunky zubu. Pokud zasahuje pouze tvrdou a mechanicky odolnou sklovinu, probh pozvolna. Po obnaen mekcho a mne odolnho dentinu proces akceleruje. Objevuj se abrazivn konkavity vymletho dentinu, korunka zubu se zkracuje, sniuje se okluze, v pokrocil fzi dochz k otevren drenov dutiny. Ve svch pokrocilch formch tak abraze prechz v proces patologick, kter svmu nositeli prin radu zvanch zdravotnch komplikac. Obnaen dentinu na oklusn ploe korunky predstavuje locus minoris resistenciae a predisponuje ku vzniku okluznho kazu korunky i parodontopati. Otevren drenov dutiny abraz vede ke komplikacm typu pulpitidy, peridentlnch znetu a v konecn fzi pak ke ztrte zubu.

    35. Kvantifikace abraze Murphyho klasifikace (1959) Schneid, 2007 Stupen 0. Zub je zcela prorezn, okluzn plocha ci incisivln hrana je bez znmek abraze. Stupen 1. Mrn oter skloviny incisivln hrany nebo okluzn plochy korunky. Ohlazen hrotu kousacch hrbolku. Lehk oploten relifu okluzn plochy. Nen obnaen dentin. Stupen 2.Tenk linie obnaenho dentinu na incisivln hrane korunky. Bodov obnaen dentinu na vrcholech hrbolku okluzn plochy. Vraznej oter relifu okluzn plochy. Stupen 3. Siln linie obnaenho dentinu na incisivlnch hranch korunky. Splvajc plochy obnaenho dentinu na okluzn ploe korunky. Poctky zkracovn korunky. Stupen 4. Velmi siln linie obnaenho dentinu na incisivln hrane korunky. Obnaen dentinu na cel okluzn ploe korunky s abrazivnmi jmami vymletho dentinu. Vymizen relifu okluzn plochy. Markantn zkrcen korunky zubu. Stupen 5. Velmi markantn zkrcen korunky zubu. Nevytvor-li se sekundrn dentin, dochz k otevren korunkov csti drenov dutiny. Stupen 6. Abraze zubu dosahuje k odstupu korenu. Dochz k otevren korenov csti drenov dutiny.

    36. Faktory ovlivnujc proces abraze Klepcek et al., 2001; Maat, 2001, Verrett, 2001 Rychlost a rozsah abraze zvis na rade cinitelu: na faktorech geografickch, zpusobu ivota dan populace, sloen potravy, dedicnch dispozicch, anatomi celist, typu skusu i preten persistujcch zubu pri vetch ztrtch v dentici. Dominantn roli hraje sloen potravy, predevm zastoupen jejch abrazivnch sloek. Uplatnuj se tak stereotypne provden pohyby, napr. bruxismus. Popisovny jsou profesn abraze u hrcu na dechov nstroje, vadlen, obuvnku nebo abraze frontlnch zubu u kurku dmky. Pri vrozench ci zskanch defektech skloviny postupuje abraze rychleji ne je norma v dan populaci.

    37. Prubeh abraze zubu dnes a v minulosti kaloud, 1933; Parma, 1939; Pigno et al. 2001 Ve stlm chrupu soucasnho cloveka se abraze stv opticky patrnou teprve asi od 30. roku veku. Jej prubeh je pomal a i u jedincu pokrocilho veku je dominantnm 2. stupen abraze 2 (Cechov). V minulosti nastupoval opticky viditeln poces abraze drve, probhal rychleji a dosahoval vych stupnu v porovnn s nlezy u dnenho civilisovanho cloveka. Literrn paleopatologick prameny uvdej, e hlavn prcinou rychlho prubehu byla v minulosti znacn prmes abrasiv ve strave - popela, psku, kremicitanu a jinch minerlu, kter zuby znamenite obruovaly (kaloud, Parma). Tak u populac ijcch na zem Broumova ve 13.- 18. stolet, byl nstup abraze casn, jej prubeh rychl a u starch jedincu dosahoval vysokch stupnu (Pospilov a Prochzkov). To dokumentuj i fotografie v Atlasu.

    38. Abraze rovnomern, nerovnomern a patologick Klepcek et al., 2001 ABRAZE ROVNOMERN znac, e proces obrusu zubu prslun dentice je stejnomern. Idelnm chrupem, u neho abraze probh naprosto rovnomerne, je chrup s dokonale vytvorennou Speeovou krivkou. Jeho rysem je absolutn artikulacn rovnovha a odpovd mu okluze typu labiodoncie. U dnenho Evropana vyskytuje zcela mimordne - pro soucasnou populaci je typick okluze typu psalidodoncie. J odpovd abrasio ad palatum (korunky zubu se vce opotrebovvaj na strane patrov ne na strane bukln ci labiln) a vet obrus rezku a stolicek (s vjimkou M3) oproti pickum a premolrum. U dnen populace tedy ve skutecnosti o zcela ideln rovnomernou abrazi nejde. V definitivn dentici je nejvce abradovn prvn molr jako erupcne nejstar zub a naopak nejmne tret molr jako zub erupcne nejmlad. ABRAZE NEROVNOMERN vykazuje vraznou diferenci mezi stupnem abraze u jednoho ci nekolika zubu a stupnem abraze zubu zbvajcch. Bv zaprcinena anomliemi skusu, intravitlnmi ztrtami zubu a v modern dobe i patne zhotovenmi protetickmi nhradami. ABRAZE PATOLOGICK probh u postienho jedince podstatne rychleji ne je u dan populace obvykl. Vznik v dusledku hypoplasie tvrdch tkn zubu. Vyvolvajc noxou jsou stresov faktory pusobc v casnm stadiu vvoje jedince, z nosologickch jednotek pak predevm rachitis a vrozen syfilis.

    39. POSTUP ABRAZE MAXILRNHO M1 l. dx. vlevo stupen 0, vpravo stupen 6 Murphyho klasifikace

    40. ABRAZE MAXILRNCH M1 U DTETE Lebka B/b82, infans II, vek 12-13 let Prvn definitivn molry jev stupen 2 Murphyho klasifikace. Relif okluzn plochy korunky je vrazne setren (A, B), obnaen je dentin kousacch hrbolku (A) ve ponekud vce vlevo (stupen 2 Murphyho klasifikace). Frontln zuby a premolry byly v dobe smrti dtete prorezny, M2 dle morfologie alveolu nebyl prorezn (vechny tyto zuby ztraceny post mortem). V celisti nejsou znmky existence M3.

    41. ABRAZE MAXILRNCH M1 U NEDOSPELHO JEDINCE Lebka B670/b, juvenis A. Celkov pohled na horn zubn oblouk, B. Detail M1 l. dx. V horn celisti jedince ve veku 18.- 20. let persistuj pouze prvn molry, ostatn zuby byly ztraceny posmrtne. Relif okluzn plochy obou stolicek je cstecne setren, patrny jsou ploky obnaenho dentinu (2. stupen abraze).

    42. STAV ABRAZE TRVALCH ZUBU DOLNHO OBLOUKU U NEDOSPELHO JEDINCE Mandibula M/B/D14, juvenis A. Celkov pohled na doln zubn oblouk, B. Detail csti pravho dolnho kvadrantu Viditeln znmky abraze jev pouze obe M1 (stupen 2), kdeto korunky P1-2 vpravo a korunky M2 bilaterlne jsou bez makroskopickch znmek oteru. Oba M3 jsou uloeny ve vertiklnm postaven a dosud neprorezny - cst jejich korunek je v celisti viditeln (ipky). Chybejc zuby (A) byly ztraceny posmrtne.

    43. ABRAZE DOLNCH MOLRU U JEDINCU VEKOV KATEGORIE JUVENIS A. Mandibula M/B/D25, B. Mandibula M/B/D28, C. Mandibula M/B/D26 Unilaterlne jsou v detailech zachyceny definitivn molry Na vech mandibulch je tmer shodn nlez: na M1 jsou patrny znmky abraze cstecne setrel relif okluzn plochy a obnaen dentinu na vrcholu kousacch hrbolku (Murphyho st. 2). Dobre prorezan korunka M2 je bez viditelnch znmek abraze (Murphyho st. 0). Za M2 je v celistech videt cst korunky dosud neprorezanho M3 (ipky).

    44. POKROCIL A STRANOVE LEHCE ASYMETRICK ABRAZE ZUBU U DOSPELHO MUE Lebka B/503, mu, maturus Abraze persistujcch frontlnch zubu (I2, C vlevo) do stupne 3, abraze persistujcch laterlnch zubu (P1,M1-3 vpravo, P1-M3 vlevo) do stupne 4-5e. Abraze je lehce stranove asymetrick, ponekud vce jsou obroueny premolry a molry na strane lev. Chybejc zuby byly ztraceny post mortem.

    45. STRANOVE NEROVNOMERN ABRAZE MAXILRNCH ZUBU U DOSPELCH JEDINCU A. Lebka B282, mu, adultus II maturus: P2: vpravo stupen abraze 1, vlevo stupen 4; M2: vpravo stupen abraze 2-3, vlevo stupen 5. B. Lebka B234, mu, adultus II maturus: M1: vlevo stupen abraze 1, vpravo stupen 5.

    46. NEROVNOMERN ABRAZE ZUBU MAXILRNHO OBLOUKU U DOSPEL ENY PRI INTRAVITLNCH ZTRTCH ZUBU Lebka B490, maturus A. Maxilrn dentice celkov pohled. Abraze M2: Vpravo stupen abraze 2-3, vlevo 5-6. Na palatinln strane je korunka M2 l. sin. obrouena a k odstupu korenu, na strane bukln je mal cst korunky zachovna. P1-M1 vlevo ztraceny intravitlne. B. Pohled na maxilrn dentici zleva. Na M1 a M2 l. dx. je dobre patrn ikm sklon abraze, s vetm obrusem palatinln plochy korunek. Obnaena je cst korenu zubu. Patrn jsou deposita zubnho kamene.

    47. STRANOVE ASYMETRICK ABRAZE V MAXILRN DENTICI Lebka B282, mu, vekov kategorie adultus II - maturus I A. Horn zubn oblouk celkov pohled, B. Detail csti levho hornho kvadrantu Abrasio ad palatum. Persistujc zuby v levm kvadrantu vykazuj vet abrazi ne zuby vpravo. Zvlte zreteln je rozdl mezi abraz M1 vpravo (stupen 2-3) a vlevo (stupen 5). Sekundrn dentin na abradovan okluzn ploe M1vlevo m vzhled letokruhu, uprostred je otevren korenov kanlek. V okol korenu M1kostn znmky znetu (B). Chybejc zuby ztraceny post mortem.

    48. NEROVNOMERN ABRAZE MAXILRNCH TRVALCH MOLRU Lebka B46, mu, maturus A. Horn zubn oblouk, B-D. Detail M1-2 l. dx: B-pohled z bukln strany, C-pohled zezadu, D-pohled na okluzn plochy M1-2 M1vpravo je abradovn vce ne vlevo. Markantn je tak vy stupen abraze M2 l. dx. oproti M1 te strany (v norme je vce abradovn M1 jako erupcne nejstar zub trval dentice). Bilaterln ageneze M3, rozshl caries dentis M2 vlevo, intravitln ztrty P1-2 l.dx. a I2 l. sin.

    49. POKROCIL ABRAZE MAXILRNHO P1 A M1-2 l. dx. LEBKA B312, ena, adultus II maturus I U P1 a M1-2 l. dx. stupen abraze 5. P2 vpravo destruovn kazem (ipka) a devitalizovn.

    50. VYSOK STUPEN ABRAZE MAXILRNHO M1 A M2 l. sin. Lebka B312, ena adultus II maturus I A. Palatinln pohled, B. Bukln pohled, C. Buko-dorsln pohled Abrasio ad palatum, 5.-6. stupen Murphyho klasifikace. Recese alevolrnho vbeku, obnaen velk csti korenu zubu. A - ipka: otevren korenov csti drenov dutiny.

    51. POKROCIL ABRAZE HORNHO M1 l. sin. Lebka B477, ena, maturus Abraze okluzn plochy M1 s otevrenm korenovho kanlku (ipka). Na kosti v okol korenu zubu jsou znmky znetu: dutina periradikulrnho abscesu s rozshlm rozruenm zevn steny alveolu a obnaenm korenu karizn stolicky.

    52. ABRAZE MANDIBULRNCH STLCH REZKU Mandibula M/B/7, pohlav neurceno, adultus II maturus I A. Celkov pohled na mandibulu, B. Labiln pohled na abradovan rezky, C. Znmky abscesu s rozruenm zevn steny alveolu intravitlne ztracenho P2 a M1 vpravo (ipka). irok linie obnaenho dentinu na incisivln hrane vech rezku a znacn zkrcen jejich korunek (stupen 4 Murphyho klasifikace). Morfologie alveolrnho vbeku bezzub csti celisti svedc o intravitlnch ztrtch zubu a peridentlnch znetech. Remodelace alveolrnho vbeku po intravitlnch ztrtch zubu.

    54. ZNACN ABRAZE DOLNCH MOLRU Mandibula M/B/90, ena, maturus II senilis. Deposita zubnho kmene na bukln strane korenu abradovanch molru vpravo.

    56. LITERATURA Baath C, Nieuw Amergongen A. Tooh wear. Classification and terminology. Ned Tijdschr Tandheelkd 1997;104:138-41. Bermudia JM, et al. Rates of anterior tooth wear in Middle Pleistocene hominins from Sima de los Huesos (Sierra de Atapuerca, Spain). PNAS 2003;100:11992-6. Cechov L. Abraze zubu u soucasn prask populace. Cs Stom 1971;72:27-34. Kaifu Y, et al. Tooth wear and design of the human dentition: A perspective from evolutionary medicine. Am J Phys Anthropol 2003;Suppl 37:47- 61. Klepcek I, et al. Klinick anatomie ve stomatologii. Praha: Grada Publishing 2001:331. Litonjua LA, et al. Tooth wear: attrition, erosion and abrasion. Quintessence Int 2003;34:435-6. Maat GJ. Diet and age-at-death determination from molar attrition. A review related to the low countries. J Forensic Odontostomatol 2001;19:18-21. Mjor IA. Pulp-dentin biology in restorative dentistry. Part 5: Clinical management and tissue changes associated with wear and trauma. Quintessence Int 2001;32:771-88. Parma C. Umel abraze zubu pri paradentose. Cs Stom 1939;39:347-72. Pigno MA, et al. Severity, disturbance, and correlates of occlusal tooth wear in a sample of Mexico-American and European-American adults. Int J Prosthodont 2001;14:65-70. Pospilov B, Prochzkov O. Proces abraze zubu u historickch populac Broumova. Acta Medica (Hradec Krlov) Suppl 2004;47:3-11. Schneid RC. Woelfels dental anatomy: Its relevance to dentistry. Philadelphia: Lippincott Wiliams & Wilkins, 2007:534. kaloud F. O funkcnm otren zubu na ceskch predhistorickch lebkch. Anthropologie 1933;11:232-40. Verrett RG. Analyzing the etiology of an extremely worn dentition. J Prosthodont 2001;10:224-33.

    57. KOSTN PROJEVY VEKOVCH ZMEN PARODONTU A PROJEVY ONEMOCNEN PARODONTU

    58. Parodont - parodontium synonyma: GINGIVODENTLN APART, MUKOPERIOST angl. PERIODONTIUM Souborn oznacen tkn, kter upevnuj zub v alveolu. Je sloen ze struktur vzniklch z ektomezenchymlnho vaku. Soucsti: gingiva, cementum, periodontium a alveolus dentis, do neho je zub ukotven formou gomfzy.

    59. Strnut parodontu kaloud, 1973; Kinane, 2000 V dospelosti s pribvajcm vekem schopnost regenerace parodontu kles. Postupne dochz ke gingivln recesi, v dusledku tvorby sekundrnho cementu ke zovn periodontln terbiny, k rdnut spongizy alveolrnho vbeku a k recesi alveolrnho vbeku. Obnauj se krcky a nasledne tak cst korenu zubu. V norme by nemelo obnaen korene ve 40. roce ivota prekrocit 1-2 mm, v 50. roce 4-5 mm.

    60. Onemocnen parodontu Wotke, 2001 Parodontitis je znetliv onemocnen postihujc vechny sloky parodontu - gingivu, zvesn apart zubu a alveolrn vbeek celisti. Patologick zmeny v prubehu onemocnen: Postupne dochz k destrukci struktur parodontu. Vznikaj gingivln parodontln choboty, objevuje se recese dsne a alveolrnho vbeku celisti, rozruuj se vlkna zvesnho apartu zubu. V dusledku techto zmen se objevuje viklavost zubu a poslze vypadvn zubu. Klinick formy parodontitidy: Povrchov a hlubok marginln parodontitis dospelch, rychle progredujc parodontitis, lokalizovan juveniln parodontitis, prepubertln parodontitis a dal.

    61. Klasifikace parodontitid v osteologickm materilu Aufderheide a Rodrguez- Martn, 1998 V paleostomatologickm osteologickm materilu chyb pro monost bliho zarazen parodontitidy jak anamnza pacienta, tak postmortln ztrta mekkch tkn. Z tohoto duvodu se v paleoantropologii klasifikuje parodontitis pouze do dvou kategori: Parodontitis generalizovan Parodontitis lokln

    62. Morfologick projevy parodontopati v osteologickm materilu Aufderhiede Rodrguez-Martn, 1998; Clarke et al. 1986; Costa, 1982; Kerr, 1994; Le et al., 1986; Mucic, 1991 Zmeny na marginlnm okraji alveolrnho vbeku: nerovnosti, porosita, dehiscence, fenestrace Generalisovan horizontln bytek kosti alveolrnch vbeku celist Nerovnosti a porozita interdentlnch sept (Kerr, 1994) Vzdalovn cemento-emailov hranice zubu od marginlnho okraje alveolrnho vbeku Obnaovn korenu zubu: u vekem podmnench zmen parodontu je obnaen korenu veku jedince mern, u parodontitid je vet ne odpovd veku.

    63. ZNMKY PARADONTOPATIE U MLADHO DOSPELHO JEDINCE Lebka B300, mu, adultus I (str asi 20 let) Detaily csti pravho hornho zubnho kvadrantu A. Dorso-laterln pohled, B. Ventro-laterln pohled Postien parodontu neodopvdajc veku. Recese alveolrnho vbeku s expozic znacn csti korenu M2. M1 - s rovne cstecne obnaenmi koreny - destruovn kazem. Zachycen Interalveolrn septa maj nerovn okraj a jsou znacne porotick. Retence M3 (korunka zubu smeruje meziovestibulrne).

    64. POSTIEN PARADONTU U MLADHO MUE Lebka B360, mu, adultus I (20-30 let) Vpravo nahore byly intravitlne ztraceny vechny zuby, s vjimkou zde zachycenho prvnho premolru a prbvnho molru. Koreny molru jsou tmer obnaeny, koreny premolru jsou kryty alveolem pouze v apikln csti. Patrna je horizontln recese alveolrnho vybeku, jeho okraj je nerovn a v oblasti M1 porotick s dehiscencemi.

    65. PARODONTOPATIE U DOSPELHO JEDINCE ZRALHO VEKU Mandibula M/B/25, pohlav neurceno, maturus I (asi 45 let) Prav doln kvadrant. A. Laterln pohled, B. Pohled zepredu V prav polovine doln celisti jsou prtomny pouze dva zuby: M2 (s aproximlnm kazem - ipka) a M3. Koreny obou zubu jsou cstecne obnaeny (A). Ostatn zuby byly ztraceny intravitlne. Margo alveolrnho vbeku v mstech ztracench zubu je nerovn s fenestracemi a hyperostzami.

    66. ZMENY NA PARODONTU PODMNEN VEKEM Mandibula M/B/67, pohlav neurceno, maturus (50-60 let) Lev doln kvadrant. Recese alveolrnho vbeku s obnaenm csti korenu picku a prvnho molru l. sin. Porza interdentlnch sept. M2 byl ztracen intravitlne, frontln zuby a oba premolry ztraceny post mortem. Pokrocil abraze korunek C a M1.

    67. ZNMKY PARODONTOPATIE NA ALVEOLRNM VBEKU MANDIBULY Mandibula M/B/82, ena, maturus Zachycena cst pravho dolnho kvadrantu Persistuj pouze P1-2 a M2-3, ostatn zuby vpravo dole byly ztraceny intravitlne. Korunky premolru a molru jsou abradovny do stupne 5 Murphyho klasifikace, jejich koreny jsou z velk csti obnaeny. Okraj alveolrnho vbeku v rozsahu persistujcch zubu je nerovn a vrazne porotick. Depositum zubnhp kmene na buklne strane krcku a korene tretho molru.

    68. POSTIEN PARODONTU U JEDINCE STREDNHO VEKU Mandibula M/B/26, pohlav neurceno, maturus Cst levho zubnho kvadrantu Horizontln recese alveolrnho vbeku s expozic velk csti korenu znacne abradovanho M2-3. Depozita zubnho kamene na bukln strane korenu stolicek. Hrebenovit reaktivn exostza na marginln csti alveolrnho vbeku v rozsahu M2-M3. Kostn projevy hnisavch znetu pravdepodobne parodontlnho puvodu - u intravitlne ztracenho P1, P2 a M1 (ipky).

    69. LITERATURA Aufderheide AC, Rodrguez-Martn C. The Cambridge encyclopedia of human paleopathology. Cambrdge University Press, 1998:478. Clarke NG, et al. Periodontal disease in ancient population. Am J Phys Anthropol 1986;71:173-83. Clerehugh V. The changing face of periodontal epidemiology. Community Dent Health 1993;10 Suppl 2:19-28. Costa RL Jr. Periodontal disease in the prehistoric Ipiutak and Tigara skeletal remains from Point Hope, Alaska. Am J Phys Anthropol 1982;97-110. Deroux E. Complication of dental infections. Rev Med Brux 2001;22:A289-95. Eber OTJ. Periodontal diseases in the child and adolescent. J Clin Periodontol 2002;29:400-10. Goldberger HJ, et al. Measuring periodontal disease in ancient populations: root and wear indices in study of American Indian skulls. J Periodont 1976;47:348-51. Kerr NW. Prevalence and natural history of periodontal disease in prehistoric Scots (pre-900 AD). J Periodont Res 1998;33:131-7. Kerr NW. Prevalence and natural history of periodontal diseases in a London, Spialfields, Population (1645-1852 AD). Archs Oral Biol 1994;39:581-8. Kinane DF. Periodontal disease in children and adolescents: Introduction and classificaton. Periodontology 2000;26:7-15. Klepcek I, Maznek J. Klinick anatomie ve stomatologii. Grada Publishing, 2001:331. Le H, et al. Natural history of periodontal disease in man. Rapid, moderate and no loss of attachment in Sri Lanken labores 14 to 46 years of age. J Clin Parodontol 1986;13:431-45. Loessche WL, Grossman NS. Periodontal disease as a specific, albeit chronic, infection: Diagnosis and treatment. Clin Microbiol Rev 2001: 727-52. Mucic D. Periodontal disease on Yugoslav soli during the past two milenia. Stomatol Glas Srb 1991;37:469-79. kach M, et al. Onemocnen parodontu. Praha: Avicenum, 1973:103. Wotke J. Patologie orofaciln oblasti. Grada Pubklishing, 2001:335.

    70. ZUBN KMEN CALCULUS DENTIS - ODONTOLITH

    71. Puvod, vzhled a sloen zubnho kmene Greene et al., 2005; Grgan & Bilgin, 2005; Roberts-Harry et al. 2007; Wotke, 2001 Puvod, vzhled Tvorbe zubnho kamene predchz zubn plak = mikrobiln povlak na zubech. Calculus dentis je definovn jako mineralizovan zubn plak. Tvor tvrd a drsn povlak na zubech. Sloen Anorganick sloka: kalciumfosft ve forme hydroxylapatitovch krystalu (75%), kalciumkarbont a magnesiumfosft (5%), H2O (20%) Organick sloka: epitelie, mucin a zbytky bakteri koku a gramnegativnch tycek Zubn plak a zubn kmen predisponuj ku vzniku zubnho kazu a onemocnen parodontu

    72. Lokalizace zubnho kamene Roberts-Harry et al., 2007; White, 1997; Wotke, 2001 SUPRAGINGIVLN ZUBN KMEN Tvor se v blzkosti vysten velkch slinnch lz do dutiny stn na linguln strane dolnch rezku: pri vysten glandula submandibularis a glandula sublingualis na caruncula sublingualis na vestibulrn strane hornch molru: v blzkosti vysten glandula parotis na papilla parotidea SUBGINGIVLN ZUBN KMEN (KONKREMENT) Mue bt lokalizovn na ktermkoli zubu hornho a dolnho zubnho oblouku

    73. Kvantifikace zubnho kamene v paleopatologii Calculus score Aufderheide & Rodrguez-Martn 1998; Dobney & Brothwell, 1987; Whittaker et al., 1998 0 = Zubn kmen nen prtomen 1 = Zubn kmen kryje zub maximlne do re 1 mm od okraje dsne 2 = Stredn deposita supragingivlnho i subgingivlnho kkamene 3 = Velk deposita supragingivlnho i subgingivlnho kamene

    74. CALCULUS DENTIS NA HORNCH PREMOLRECH A MOLRAECH Lebka B391, mu, adultus I A. Celkov pohled na maxilrn dentici, B. Laterln pohled na P1- M2 Velk deposita supragingivlnho i subgingivlnho kamene na vestibulrn ploe P1-M2.

    75. DEPOZITA ZUBNHO KAMENE NA OKLUZN A VESTIBULRN PLOE KORUNEK MAXILRNHO M1-2 l. sin. Lebka B350, ena, adultus I (str 25-30 let) A. Pohled na okluzn plochu M1-2, B. Laterln pohled na M1-2 l. sin. Znacn depozita zubnho kamene v predilekcn lokalizaci na hornch molrech - pri vysten vvodu prun lzy do vestibulum oris. Calculus zcsti kryje i okluzn plochu korunek. Dalm nlezem je hlubok fisurln kaz M1 (A) s periapiklnm znetem, kter se rozril i na sousedn zdrav M2. B: Rozruen tenk zevn steny alveolu M1-2 znetem a obnaen jejich korenu.

    76. CALCULUS DENTIS Lebka B490, ena, maturus Maxilrn dentice, lev kvadrant. A. Laterln pohled, B. mediln pohled Velk deposita supragingivlnho i subgingivlnho kamene na vestibulrn i palatinln strane P1 M2 l. sin.

    77. SUPRAGINGIVLN ZUBN KMEN NA BUKLN PLOE KORUNKY MANDIBULRNHO M1-2 l. dx Mandibula M/B/30, pohlav neurceno, adultus II maturus I

    78. ZUBN KMEN NA DOLNCH TRVALCH MOLRECH A. Mandibula M/B/57, pohlav neurceno, adultus II maturus. Subgingivln kmen na vestibulrn ploe obnaen csti korenu M1-3 l. sin. B. Mandibula M/B/50, pohlav neurceno, adultus. Zubn kmen v oblasti krcku a prilehl csti korene M1-2 l. dx. Deposita kamene se pravdepodobne podlela na vzniku parodontopatie, o n svedc recese alevolrnho vbeku s cstecnm obnaenm korenu zubu, marginln nerovnosti a porosita alveolrnho vbeku i kostn val v marginln csti alvelrnho vbeku vestibulrne (reakce na gingivitis).

    79. LITERATURA Aufderheide AC, Rodrguez-Martn C. The Cambridge encyclopedia of human paleopathology. Cambrdge University Press, 1998:478. Dobney K, Brothwell D. A method for evaluating the amount of dental calculus on teeth from archaeological sites. J Archaeol Sci 1987;14:343-51. Greene TR, Kuba CL, Irish JD. Quantifying calculus: a suggested new approach for recording an important indicator of diet and dental health. Homo 2005;56:119-32. Grgan CA, Bilgin E. Distribution of different morphologic types of subgingival calculus on proximal root surface. Quintessence Int 2005;36:202-8. MacPerson LMD, et al. The site-specificity of supragingival calculus deposition on the lingual surface of the six permanent lower anterior teeth in humans and the effect of age, sex, gum-cheving habits, and the time since the last prophylaxis on calculus scores. J Dent Res 1995;74:1715-20. Roberts-Harry EA, Clerehugh V. Subgingival calculus: where are we now? A comparative review. J Dent 2000; 28:93-102. Roberts-Harry EA, et al. Morphology and elemental composition of subgingival calculus in two ethnic groups. J Periodontal Res 2007;71:1401-11. Whittaker DK, Molleson T, Nuttall T. Calculus deposits and bone loss on the teeth of Romano-British and eigteenth-century Londoners. Arch Oral Biol 1998;941-8. White DJ. Dental calculus: recent insights into occurence, formation, prevention, removal and oral health effects of supragingival and subgingival deposits. Eur J Oral Sci 1997;105:508-22. Wotke J. Patologie orofaciln oblasti. Grada Publishing, 2001: 335.

    80. KOSTN PROJEVY ODONTOGENNCH ZNETU

    81. Parodontln absces, periodontitis, osteomyelitis purulenta Bednr et al. 1975, Wotke 2001 Parodontln absces: Retence hnisu v parodontlnm chobotu. Mue bt solitrn ci mnohocetn, dle prubehu akutn nebo chronick. Vedle mekkch tkn mue postihnout i okoln kostn tkn. Periodontitis: Hnisav znet odontogennho puvodu, lokalisovan v periodontln terbine. Mue bt lokalisovn pouze do oblasti korenovho hrotu nebo postihnout celou perioodntln terbinu. Retenc hnisu v periodontln terbine vznik periodontln absces (Vlayi a Gorz 2004). Mon je ren na okoln kostn tkn ve forme alveolitis, ostitis nebo osteomyelitis. Osteomyelitis purulenta - hnisav znet kosti

    82. Cesty ren hnisavho znetu do kosti Bednr et al., 1975; Maznek et al., 1999 Cesta zvenc pri poranen kosti (nejcasteji otevren frakture) Prechod z okolnch hnisavch pochodu - jako komplikace hnisav periodontitidy nebo abscedujc parodontitidy Metastatick hematogenn cesta u primrn osteomyelitis

    83. Prubeh osteomyelitidy Bednr et al., 1975 Prubeh znetu kosti jev znacnou variabilitu, kter odvis od virulence patogennho agens a imunologick resistence organismu. Prubeh velmi prudk s celkovou alterac organismu, mue koncit smrt Prubeh akutn - konc plnm vyhojenm nebo prechodem do subakutn a chronick fze Prubeh subakutn Prubeh chronick - casto s akutnmi exacerbacemi

    84. Klinick projevy peridentlnch infekci Derux, 2001; Maznek et al.,1999; Roberts, 2007; Vlayi & Gorz, 2004; Wotke, 2001 A. Znet je ohranicen na periodontln terbinu v mste hrotu korene. B. Znet prechz na mekk tkne ci kost v okol a projevuje se jako: Absces Absces s ptel Odontogenn cysta Alveolitis Osteitis Osteomyelitis Maxilrn sinusitis

    85. Patologick zmeny v prubehu osteomyelitidy celist Bednr et al., 1975; Maznek et al., 1999, Wotke, 2001 V akutn fzi dochz k nekrzm postien kosti, vytvrej se abscesy obsahujc hnis. Dutiny abscesu se drnuj pod periost, vznik subperiostln absces - vyprazdnuje se navenek ptel. Po provalen abscesu dojdet bud k vyhojen procesu - ptel se uzavr, nebo k prechodu do subakutnho a chronickho stadia. V subakutn fzi se abscesy ohranicuj pyogenn membrnou. V chronick fzi persistuj opouzdren abscesy. Ptele zustvaj trvale otevreny nebo se uzavraj pouze docasne a pri akutn exacerbaci znetu se znobu otvraj.

    86. Projevy hnisavho znetu v paleostomatologickm materilu Aufderheide & Rodrguez-Martn, 1998; Hillson, 2005; Ortner & Putschar, 1981; Prez et al., 1997 Abscesy v periodontu casto prechzej na okoln kost. Nejcasteji destruuj zevn tenkou stenu alveolu prslunho zubu. Mohou rozruit tak interalveolrn septum a rozrit se do alveolu sousednho zdravho zubu. U hornch laterlnch zubu je mon prechod per continuitatem do sinus maxillaris.

    87. A. Lebka B66, mu, maturus. Kaz M1 l. sin s otevrenm drenov dutiny, devitalizace zubu. Peridentln hnisav znet, lza zevn steny alveolu (ipka). B. Lebka B553, ena, adultus. Znetliv perforace zevn steny alveolu intravitlne ztracenho P2 l. sin. (ipka). C- Lebka B585, mu, maturus senilis. Kostn dutina abscesu s rozruenm zevn steny aveolu P2 l. sin. (ipka). Otvorem je videt cst korene (zbytek kariznho zubu ztracen intravitlne). D. Lebka B59, mu, maturus. Hlubok meziln kaz M3 s prunikem do drenov dutiny. Peridentln znet s postienm kosti alveolu. Lytickou lz v zevn stene alveolu je videt apikln cst korenu zubu.

    88. PERIDENTLN HNISAV ZNET Lebka B604, ena, adultus (vek 25-30 let) Znet v alveolu M1 l. dx s prechodem na kost a rozruenm zevn steny alveolu. Zub je bez kazu a s minimln abraz. Znet se rozril do alveolu zdravho zubu ze sousednho intravitlne ztracenho - pravdepodobne kariznho - druhho premolru.

    89. PERIDENTLN ZNETY FRONTLNCH ZUBU A. Lebka B586, mu, maturus-senilis. Pohled do dutiny abscesu intravitlne ztracenho I1 l. sin. Dutina abscesu dosahuje a k dolnmu okraji apertura piriformis nasi. B. lebka B373, ena, adultus-maturus. Dutina abscesu intravitlne ztracenho maxilrnho I2 l. dx.

    90. OSTEOMYELITIS V OKOL DEVITALIZOVANHO MOLRU Mandibula M/B/30, pohlav neurceno, adultus II maturus I Kaz dolnho M2 l. sin. vedl k devitalizaci zubu a k hnisavmu znetu v okol jeho korenu. Znet se z periodontln terbiny rozril na okoln kost snmek zachycuje rozshlou destrukci kosti s obnaenm korenu molru.

    91. PERIDENTLN ZNETY V MAXILRN DENTICI Lebka B52, mu, maturus-senilis A. Maxila celkov pohled na maxilrn dentici. Velk intravitln ztrty zubu a znacn abraze persistujch zubu (stupen 5-6), B. Dutina abscesu v rozsahu P2-M1 l. sin. Purulentn znet zcsti rozruil interalveolrn septum a zevn stenu obou alveolu. C. Dutina abscesu intravitlne ztracenho I1 l. dx.(ipka).

    92. HNISAV ZNETY V HORN CELISTI Lebka B608, mu, maturus A. Detail dutiny abscesu v rozsahu alveolu C-P2 l. dx. pick byl ztracen intravitlne, oba premolry jsou bez kazu a abradovny do st. 3-4. Hnisav znet zcela rozruil interalveolrn septa mezi C-P1-P2. B. Znety v alevolech C, P1-2 l. sin. (ipky). Zevn stena alveolu vech tr zubu rozruena hnisavm procesem. P1 a P2 devitalizovny devastujcmi kazy. Z kariznho P2 zbv pouze cst korenu, viditeln kostnm defektem ve stene alveolu. Cst korunky picku posmrtne ulomena. C. Celkov pohled na lev horn kvadrant.

    93. DUTINA VELKHO ABSCESU SE IROCE PERFOROVANOU ZEVN STENOU A S PENETRAC DO SINUS MAXILLARIS Lebka B136, ena, adultus I (asi 25-30 let) Rozshl hnisav proces v okol intravitlne ztracenho M3 l. sin. Detail nekolik cm velik dutiny abscesu s rozruenm znacn csti zevn steny maxily a s penetrac do sinus maxillaris. Komunikace kostn dutiny abscesu se sinus maxillaris jsou oznaceny ipkami.

    94. VELK DUTINA PO ABSCESU NEBO ODONTOGENN CYSTE S DEFORMAC CSTI PREDN STENY MAXILY Lebka B554, ena, aultus II maturus A. Dutina dosahuje a k dolnmu okraji apertura piriformis nasi a m souvislost s alveoly I1-2 vpravo (oba zuby ztraceny intravitlne). Septum mezi alveoly je zcela destruovno. Predn stena kavity je vrazne vyboulena nad niveau okol (ipka). B. Pohled na deformaci maxily zboku (ipka). C. Proces vedl k perforacm tvrdho patra ipky.

    95. LITERATURA Aufderheide AC, Rodriguz-Martn C. Cambridge University Press, 1998:478. Bednr B, et al. Ucebnice patologick anatomie. Avicenum, 1975:759. Derux E. Complications of dental infections. Rev Med Brux 2001;22:A289-95. Hillson S. Teeth. Cambridge University Press, 2005: 373. Maznek J. Traumatologie orofaciln oblasti. Grada Publishing, 1999:122. Maznek J, et al. Stomatologie. Triton, 1999:163. Ortner DJ, Putschar WGJ. Identification of pathological conditions in human skeletal material. Washington: Smithonian Institution Press, 1981:479. Prez PJ, et al. Paleopathological evidence of the cranial remains from the Sima de los Huesos Middle Pleistocene site (Sierra de Atapuerca, Spain). Description and preliminary inferences. J Hum Evol 1997;33:409-21. Roberts ChA.. A bioacheological study of maxillary sinusitis. Am J Phys Antropol 2007;133:793-7. Schneid RC. Woelfels anatomy. Lippincott Williams & Wilkins, 2007:534. Vlayi P, Gorz I. Periodontal absceses: etiology, diagnosis and teatment. Fogory Sz 2004;97:151-5. Wotke J. Patologie orofaciln oblasti. Grada Publishing, 2001:335.

    96. EXOSTZY ALVEOLRNCH VBEKU

    97. Definice a etiologie exostz (hyperostz) Bednr et al., 1975, Hillson, 2005; Schneid, 2007; Wotke, 2001 DEFINICE Solitrn nebo mnohocetn hyperplazie kosti ve forme zce ci iroce nasedajcch vrustku nebo valu ETIOLOGIE Casto vznikaj v dusledku loklnch faktoru - mechanickho drden, znetu, traumatizace Nekter maj puvod hereditrn : napr. torus mandibulae Mohou zejmna u bezzubch celist pusobit obte pri zhotovovn protetickch prac

    98. Klasifikace exostz Maznek et al. 1999; Wotke, 2001 Torus mandibulae: valovit exostza na vnitrn ploe mandibuly v mste ponu m. mylohyoideus Symetrick hyperostzy alveolrnch vbeku v oblasti trigonum retromolare Reaktivn hyperostzy alveolrnch vbeku: vznikaj na ruznch mstech alveolrnch vbeku jako projev periostln reakce na lokln znet (napr. apikln periodontitis) nebo traumatizaci (extrakce zubu).

    99. MOHUTN VALOVIT EXOSTZY V ZADN CSTI MAXILRNCH ALVEOLRNCH VBEKU Lebka B36, mu, adultus II maturus I A. Pohled shora na alveolrn vbeky hornch celist, B. Detail valovit exostzy vlevo pohled shora a zevne, C-D. Detail exostzy vpravo: C pohled zevnitr, D pohled shora.

    100. MNOHACETN VALOVIT A VOTINOVIT EXOSTZY ALVEOLRNCH VBEKU HORNCH CELIST Lebka B419, mu, maturus I A. Celkov pohled, B. Detail exostz l. dx, C. Detail exostz l. sin. Intravitln ztrty molru vpravo a premolru a molru vlevo.

    101. VALOVIT A TRMCIT HYPEROSTZY ALVEOLRNCH VBEKU HORNCH CELIST Lebka B331, mu, maturus A. Celkov pohled na alveolrn vbeky, B. Detil zadn csti alveolrnho vbeku l. sin. Maximum zmen je v zadn csti alveolrnho vbeku oboustranne, kde bilaterlne dolo k vcecetnm intravitlnm ztrtm zubu.

    102. VALOVIT HYPEROSTZA ALVEOLRNHO VBEKU MANDIBULY Mandibula M/B/50, pohlav neurceno, adultus Kostn val v marginln csti alveolrnho vbeku lna lingulne strane u M1a M2 l. dx. Znmky postien parodontu, calculus dentis. Exostza zrejme vznikla jako lokln reakce kosti na postien parodontu.

    103. EXOSTZY NA LINGULN STRANE ALVEOLRNHO VBEKU MANDIBULY Mandibula M/B/25, pohlav neurceno, adultus II maturus A. Celkov pohled na exostzy vnitrn plochy alveolrnho vbeku l. sin., B. Detail exostz Na vnitrn ploe alveolrnho vbeku je v rozsahu M1-3 hrebenovit exostza, na n ventrlne navazuje mohutn lalocnat kosten val. Pokrocil abraze molru s otevrenm korenovho kanlu u M2, cstecn expozice jejich korenu a zubn kmen na linguln strane korunek.

    104. EXOSTZA V MSTE INTRAVITLNE ZTRACENCH DOLNCH MOLRU (ipka). Mandibula M/B/42, pohlav neurceno, adultus (asi 40 let). A. Pohled na pravou polovinu celisti shora, B. Detail - laterln pohled. LITOVITA EXOSTZA NA VNITRNM OKRAJI ALVEOLRNHO VBEKU MANDIBULY - ipka (prav strana) v mste intravitlne ztracench stolicek. Npadn je trmcit uzavrn alveolu ztracench zubu. Mandibula M/B/80, pravdepodobne ena, maturus. C. Detail zadn csti lev poloviny celisti. Pohled shora.

    105. LITERATURA Bednr B, et al. Ucebnice patologick anatomie. Avicenum, 1975:759. Hillson S. Teeth. Cambridge University Press, 2005: 373. Maznek J, et al. Stomatologie. Triton, 1999:163. Schneid RC. Woelfels anatomy. Lippincott Williams & Wilkins, 2007:534. Wotke J. Patologie orofaciln oblasti. Grada Publishing, 2001:335.

    106. ZMENY NA CELISTECH PO EXTRAKCCH ZUBU TRAUMATA ZUBU REMODELACE CELIST PO ZTRTE ZUBU

    107. Klinick kostn komplikace extrakc Hillson, 2005; Maznek, 1999; Maznek et al.,1999; Wotke, 2001 Fraktura zubu pri extrakci Odlomen steny alveolu Odlomen tuber maxillae Pokozen sousednho zubu Fraktura celisti Vytvoren komunikace se sinus maxillaris

    108. Stomatochirurgie v historii medicny Aufderheide & Rodrguez-Martn, 1998; Ortner & Putschar, 2000; Pierloni et al., 1985; Paichl, 2000; Verger-Pratoucy, 1975 Ve stredovek byla pce o chrup vloena do rukou laiku, pozdeji remeslnch odbornku npravnku, mastickru, lazebnku a zubotrhacu. Veker oetren spocvalo v extrakcch zubu. Teprve v 18. stolet zacnaj zubn lkarstv praktikovat vysokokolsky vzdelan odbornci, zprvu jako podobor chirurgie, pozdeji ji jako samostatn obor. Prve v 18. stolet vak ukldn kost do broumovsk kostnice konc. V paleostomatologickm materilu z Broumovsk kostnice jsou patrny znmky laickch a casto drastickch stomatochirurgickch zkroku.

    109. EXTRAKCE MAXILRNHO M1 l. sin. S ODLOMENM ZEVN STENY ALVEOLU Lebka B576, ena, adultus I.

    110. EXTRAKCE MAXILRNHO M1 l. sin. S KOMUNIKAC (ipka) SE SINUS MAXILLARIS Lebka B441, ena, adultus

    111. EXTRAKCE MAXILRNHO M3 l. sin. KOMUNIKACE SE SINUS MAXILLARIS Lebka B494, ena, adultus Alveolus extrahovanho molru vykazuje znmky vitln reakce. Ve stene maxilrnho sinu (v mste tuber maxillae) jsou patrny dehiscence znmky hnisav sinusitidy, kter pravdepodobne vznikla jako nsledek traumatick alveoloantrln komunikace. Hlubok aproximln kazy M1 bilaterlne - devitalizace zubu.

    112. KOMUNIKACE DNA ALVEOLU M1 SE SINUS MAXILLARIS. Lebka B342, pravdepodobne mu, adultus II - maturus I Lev zadn cst alveolrnho vbeku maxily - intravitln ztrty vech molru.

    113. TRAUMATICK ODLOMEN ZEVN STENY ALVEOLRNHO VBEKU V ROZSAHU I1-P1. ROZSHL OROANTRLN KOMUNIKACE MEZI ALVEOLY MOLRU A MAXILRN DUTINOU. Lebka B17, mu, adultus (kolem 35 let) A. Celkov pohled na horn zubn oblouk, B. Detail zadn csti alveolrnho vbeku vlevo s oroantrln komunikac Intravitln ztrty zubu vlevo pravdepodobne extrakce - s vjimnkou I1, kter byl ztracen post mortem.

    114. A: Celkov pohled zepredu B. Detail rezku sboku Odchyln postaven levho malho maxilrnho rezku (A,B - ipky) je pravdepodobne nsledek traumatick luxace zubu. Traumata pozicne exponovanch frontlnch zubu jsou dosti cast. Prcinou bv pd ci prm der do zubu.

    115. REMODELACE HORNCH CELIST PO ZTRTE ZUBU

    116. LITERATURA Aufderheide AC, Rodriguz-Martn C. Cambridge University Press, 1998:478. Hillson S. Teeth. Cambridge University Press, 2005: 373. Maznek J. Traumatologie orofaciln oblasti. Grada Publishing, 1999:122. Maznek J, et al. Stomatologie. Triton, 1999:163. Ortner DJ, Putschar WGJ. Identification of pathological conditions in human skeletal material. Washington: Smithonian Institution Press, 1981:479. Paichl P. Dejiny zubn medicny. Nuga, 2000: 223. Pierloni P, Bossini L, Bossini PB. Exodontics in prehistory and in contemporary primitive societes. A study of tooth extraction as a technic of utilitarian resort and as a fact of custom. Minerva Stomatol 1985;34:595-616. Verger-Pratoucy JC. History of tooth extractions: data conncerning the prehistoric period. Actual Odontostomatol (Paris) 1975;(111) 421-8. Wotke J. Patologie orofaciln oblasti. Grada Publishing, 2001:335.

    117. ZUBN PROJEVY SYPHILIS CONGENITA

    118. Projevy vrozen syfilis na zubech Antonio et al.,2005; Cruickhang, 1939; Erdal, 2005; Hillson et al., 1998; Hunnius et al., 2006; Mansilla & Pijoan, 1995; Mo & Lyuk, Sudheer & Silveira, 2002; Watts, 1997 Postihuj pouze permanentn dentici (J. Hutchinson, 1857). Charakterizovny jsou vvojovm defektem skloviny a odlinou morfologi korunky zubu. Jsou prtomny u 22-45% pacientu s vrozenou syfilis. V prubehu druh poloviny 19. stolet je popsali J. Hutchinson, H. Moon a A. Fournier. HUTCHINSONOVY REZKY (Hutchinson, 1857): Permenentn horn mediln rezky jsou npadne mal, maj zaoblenou korunku a charakteristick polomesct zrez na incisivln hrane. Sklovina m npadnou pinave edou barvu. MOONOVY MOLRY MOLRY TVARU POUPETE (Moon, 1877): Prvn horn a doln permanentn molry jsou mal a maj kupulovite klenutou korunku, jej obvod je ir pri bzi a u v apexu. Zub m tvar poupete. FOURNIEROVY MOLRY MORUOVIT MOLRY (Fournier, 1884): Sklovina v horn tretine a korunky prvnch hornch a dolnch molru je hypoplastick. Relif okluzn plochy je zmenen rozekln nepravidelnmi pseudohrbolky - pripomn plod morue. Maximum hypoplazie skloviny je pri bzi pseudohrbolku. FOURNIEROVY PICKY (Fournier, 1884): podobne jako rezky, mohou mt tak permanentn horn a doln picky na vrcholu korunky polomescit konkvn defekt. picky pozbvaj svho charakteristickho kopinatho vzhledu, ponevad chyb cuspis korunky.

    119. FOURNIERUV MORUOVIT MOLR Detsk lebka B/b54, infans II, zubn vek 7-8 let. Hypoplazie skloviny na okluzn ploe pravho hornho M1. Okluzn plocha zubu s nepravidelnmi hrbolky m vzhled plodu morue (A-C). M2 dosud neprorezn: cst jeho okluzn plochy - viditeln v celisti (C, ipka) - nevykazuje patologick zmeny.

    120. FOURNIERUV MORUOVIT MOLR

    121. MOONUV MOLR TVARU POUPETE Detsk lebka B/b259, infans II, zubn vek 7-8 let Okluzn plocha hornho M1 l. dx. je rozeklna nepravidelnmi hrbolky (A). Hypoplazie skloviny v apikln csti zubu s maximem pri bzi hrbolku okluzn plochy. Pri laterlnm pohledu (B) je korunka M1 soudkovite klenut a pri bzi horn tretiny zakrcen - zub m tvar kvetnho poupete (Moonuv bud molar) Viditeln cst okluzn plochy dosud neprorezanho M2 (A, ipka) je bez patologickch zmen.

    122. LITERATURA Antonio AG, Kelly A, Maia LC. Premature loss of primary teeth associated with congenital syphilis: a case report. J Clin Pediatr Dent 2005;29:273-6. Brown Dl, Frank JE. Diagnosis an management of syphillis. Am Fam Physician 2003;68:283-90. Cruickhang LG. The dental stigmata of congenital syphilis. Proc R Soc Med 1939;32:343-8. Erdal YS. A pre-Columbian case of congenital syphilis from Anatolia (Nicaea, 13th century AD). Int J Ostoarchaeol 2005;16:16-33. Fournier A. Syphilitic teeth. Dent Cosmos 1884;26:12-25. Hillson S, Grigson K, Bond S. Dental defects of congenital syfilis. Am J Phys Anthropol 1998;107:25-40. Hunnius TE, et al. Histological identification if syphilis in pre-Columbian England. Am J Phys Anthropol 2006;129:559-66. Hutchinson J. Syphilis. London: Cassels & Co, 1857:451. Mansilla J, Pijoan CM. Brief communication: A case of congenital syphillis during the colonial period in Mexico City. Am J Phys Anthropol 1995;97:187-95. Mo J, Lyuk Ch. A clinical study of dental and maxillofacial anomalies in late congenital syphilis. Korean Medical database. http://kmbase.medric.or.kr/Main.aspx. Moon H. On irregular and defective tooth development. Trans Odontol Soc Great Britain 1877;9:223-43. Pospilov B, Prochzkov O, Khalid S. Nlezy syfilis na lebkch z Broumovsk kostnice. Acta Medica (Hradec Krlov) Suppl 2003;46:23-31. Sudheer MS, Silveira MP. Congenital syphilis. Indian Pediatr 2002;39:972-3. Watts R. Lessons from syphilis. Posit Outlook 1997;4-9.

More Related