Obecná stavba trávicí trubice

1. Obecná stavba trávicí trubice Sliznice (tunica mucosa) lamina epithelialis mucosae lamina propria mucosae lamina muscularis mucosae Podsliznice (tela submucosa) cévní a nervová pleteň Svalovina (tunica muscularis) cirkulární plexux myentericus longitudinální Adventicie (tunica adventitia) x seróza vazivový obal viscerální list peritonea

2. Mikroskopická stavba žaludku I - sliznice Sliznice (tunica mucosa) Povrch:- areae gastricae (políčka) - foveolae gastricae (jamky) kryje lamina epithelialis (lem) = jednovrstevný cylindrický epitel - slizniční vazivo (lpm) - mezi žlázkami, retikulární vlákna, četné volné bb., lymfatické folikuly - slizniční svalovina (lmm) – tenká vrstva hladké svaloviny, některé snopce podél žlázek Žlázky sliznice žaludku = rozvětvené tubulózní žll.) - ústí do žaludečních jamek, vyplňují prostor mezi jamkami a slizniční svalovinou - 3 typy – gll. cardiacae gastricae propriae pyloricae

3. Mikroskopická stavba žaludku II – žlázy sliznice Žlázy kardie – gll cardiacae Rozvětvené mucinózní žlázy – v HE světlé buňky cylindrického tvaru, mezi mucinózními buňkami i bb. endokrinní Žlázy fundu a těla – gll gastricae propriae Specifické žlázy tvořené 5 různými typy buněk: krčků – cylindrické buňky produkující hlen, při ústí žlázek nediferencované– mezi buňkami krčků, proliferující, vznikají z nich ostatní epitelové buňky hlavní– basofilní cytoplazma, GER, sekreční granula - pepsinogen krycí– objemné pyramidového tvaru, četné mitochondrie, sekreční kanálky s mikroklky. Produkce iontů Cl- a H+ a vnitřního faktoru (B12) endokrinní – součást APUD systému – serotonin, somatostatin, sekretin, enteroglukagon Žlázy pyloru – gll pyloricae Podobné žlázám kardie – mucinózní žlázy + endokrinní bb. (gastrin)

4. Mikroskopická stavba žaludku II – další vrstvy Podsliznice (tela submucosa) - řídké kolagenní vazivo různé tloušťky (plicae gastricae) obsahující cévy a nervové pleteně Svalovina (tunica muscularis) hladká svalovina, 3 vrstvy: - šikmá(navazuje na submukózu) – velmi tenká, snopce od kardie k velké kurvatuře - cirkulární – mohutnější než předchozí, zesílená zejména v oblasti pyloru - longitudinální mezi cirkulární a longitudinální vrstvou vegetativní pleteně plexus myentericus Seróza (tunica serosa) = viscerální list peritonea řídké kolagenní vazivo navazující na svalovou vrstvu + na povrchu jednovrstevný plochý epitel - mesotel

5. Srovnání stěny kardie, fundu a pyloru

6. Tenké střevo – mikroskopická stavba Resorbce živin – zvětšení plochy o: Cirkulární řasy (Kerckringovy) – makroskopicky viz název, tvořené podslizničním vazivem a sliznicí Klky – makroskopicky „sametovitý vzhled“, ve světelném mikroskopu složení: lamina propria mucosae se snopci hl. svaloviny, na povrchu epitel jednovrstevný cylindrický mezi klky Lieberkűhnovy krypty = jednoduché tubulózní žll Mikroklky – v SM: PAS pozitivní vrstvička na povrchu enterocytů (kartáčový lem), v EM prstovité výběžky enterocytů, obsahující aktinovaá MF, zakotvená do terminální sítě

7. Sliznice tenkého střeva I Epitel – jednovrstevný cylindrický, 6 typů bb: Enterocyty - 90% buněk, štěpení a resorbce, transport IgA - jádro v dolní třetině, nad ním většina organel - mezibuň. spoje – spojovací k., interdigitace - na apikálním povrchu mikroklky, glykokalyx Pohárkové buňky – produkce mucinu, ochrana sliznice M-buňky(membránové) - antigen prezentující buňky v epitelu nad lymfatickými folikuly - četné intracelulární a intercelulární „kapsy“, v nichž dochází ke styku antigenu s lymfocyty Endokrinní buňky – v SM světlejší než enterocyty, sekreční granula bazálně, otevřený a uzavřený typ Panethovy buňky – na dně krypt, v apikální části eosinofilní granula, produkují lysozym, TNF, … Nediferencované buňky – kmenové buňky, proliferace, diferenciace na ostatní bb epitelu

8. Sliznice tenkého střeva II Slizniční vazivo - řídké kolagenní, obsah retikulárních vláken, četné bb imunitního systému (místo aktivace bb imun. syst., protilátky) - v ose klku začíná chylová céva (lymf. kapilára), ve vazivu klků bohatá kapil. síť Slizniční svalovina - hladká svalovina, vnitřní snopce cirkulární, zevní longitudinální - od ní jemné snopce do vaziva klků - pohyb klků

9. Stěna tenkého střeva – rozdíly ve stavbě

10. Tlusté střevo Resorbce solí, vody, mikroflóra Sliznice – netvoří klky, hluboké L. krypty od povrchu ke slizniční svalovině - epitel – jednovrstevný cylindrický – enterocyty, pohárkové buňky, endokrinní bb., kmenové (nediferencované) buňky - lamina propria - četné lymfatické folikuly - slizniční svalovina Podsliznice – viz výše Svalovina – zasahuje do řas (plicae semilunares), místy silnější (haustra) Seróza – v ní appendices eppiploicae Appendix vermiformis trojúhelníkovité lumen četné lymfatické folikuly zasahující do submukózy na dně krypt Panethovy buňky

11. hltan jícen žaludek část duodena colon - 1/3 transversum - sigmoideum rectum duodenum jejunum ileum caecum colon do 2/3 c. transversum Vývoj žaludku a střev v průběhu gastrulace (3.- 4. týden) vznik primitivního střeva Koncem 4. týdne primitivní střevo tvořeno entodermem + přilehlým mezenchymem přední, střední a zadní střevo

12. Vývoj žaludku Koncem 4. týdne základ žaludku – rozšíření v kaudální části předního střeva, v mediální rovině Mezi 4. a 8. týdnem: - posun kaudálně (růst jícnu do délky) - nepravidelný růst stěny - vyklenutí dorzálně - curvatura maior, - ventrálně prohnutí - c. minor - rotace 1. kolem kraniokaudální osy o 90° po směru hodin. ručiček - výsledek: curvatura maior doprava, minor doleva 2. kolem předozadní osy o (necelých) 90° po směru ručiček - výsledek: curvatura maior dolů, minor nahoru - diferenciace epitelu – 1 vrstevný cylindrický ► vrstevnatý cyl. - kolem 8. týdne tunica muscularis - diferenciace mezogastrií - přední – omentum minus- pars hepatogastrica - zadní – omentum maius 3. měsíc: vznik foveolae gastricae, diferenciace povrchového epitelu (vrstevnatý cylindrický ► jednovrstevný cylidrický) 4. měsíc: proliferace epiteludna jamek–vznikžaludečních žlázek Obrázek

13. Vývoj střev Ve 4. týdnu primitivní střevo = přímá trubice podél kraniokaudální osy střední střevo ústí přes ductus omphaloentericus do žloutkového váčku Ve 2. měsíci: růst do délky ve 2 oblastech ► vznik kliček vyklenutých ventrálně: - duodenální - rozhraní předního a středního střeva rotace kolem podélné osy doprava – vpravo pars descendens duodeni, vlevo duodenojejunální flexura - pupeční - větší - tvořená středním střevem – na dolním raménku základ céka - rychlý růst do délky – vysunutí do pupečníku = “fyziologická pupeční hernie” - vysunutá klička rotuje kolem předozadní osy doprava o 90° (horní raménko vpravo, dolní vlevo) Ve 3 měsíci: repozice pupeční kličky do dutiny břišní probíhá kraniokaudálně – první vtaženy kličky primit. jejuna + další rotace doprava o 180° - duodenojejunální flexura vlevo později sestup céka do pravé jámy kyčelní (růst c. ascendens)

14. Histogeneze střeva 1. měsíc – jednovrstevný entoderm (kubické až cylindrické buňky) Ve 2. měsíci - proliferace epitelu, zúžení lumina – postupně kraniokaudálně (duodenum – 5.-6. týden) - po zúžení až uzávěru rekanalizace (duodenum 7.-8. tý) - vznik klků (souvisí s rekanalizací) -diferenciace epitelu klků - enterocyty, pohárkové bb, některé endokrinní buňky - vznik zevní svalové vrstvy, ganglia 3. měsíc - růst epitelu báze klků do vaziva -vznik střevních krypt - peristaltika 4. měsíc - krypty vytvořeny i v tlustém střevě (i s klky, - postupně mizí) 5. měsíc - funkční sliznice, obnova epitelu - buňky imunitního systému (během 3. trimestru se objevují lymfatické folikuly a Peyerské plaky)

15. Povrchový epitel žaludku

16. kardie pylorus fundus Žlázy fundu a těla žaludku - přehled

17. Žlázy fundu a těla žaludku I - buňky krčků

18. B. hlavní B. krycí Žlázy fundu a těla žaludku II (gll gastricae propriae)

19. Endokrinní buňky Průkaz gastrinu (IHCH) G-buňka v EM

20. Enterocyty a pohárkové buňky v SM Hematoxylin- eosin PAS reakce

21. Enterocyty a pohárkové buňky v EM

22. M-buňky střeva v EM

23. Endokrinní buňky střeva Imunohistochemie - chromogranin TEM – otevřený a uzavřený typ

24. Panethovy buňky v SM a EM

25. Obnova epitelu střevní sliznice Klky - apex - apoptóza enterocytů na vrcholu klků střední úsek - fukční enterocyty, pohárk.bb báze - diferenciace v enterocyty (3-6dní) pohárkové buňky endokrinní buňky Krypty – migrace proliferace – stem buňky na 3.-4. pozici ode dna krypty diferenciace - Panethovy buňky (přežívají cca 20 dní)

26. Regenerace epitelu po poškození, a její regulace

27. Štěpení a resorbce živin

28. Imunita v tenkém střevě

29. Sliznice tlustého střeva, enterocyty

30. Rotace žaludku a střev I. 5. – 8. týden – fyziologická pupeční hernie, rotace v pupečníku o 90°

31. Rotace žaludku a střev II. 10.- 12. týden – postupná (proximidistální) repozice kliček, během ní rotace o 180°

32. Rotace žaludku a střev III. Další vývoj – prodlužování colon – sestup céka do pravé jámy k. Poruchy repozice a rotací střev Nonrotace, neúplná rotace (jen 90°), řidčeji i jiné formy Omphalokéla x Laparoschisis Porucha repozice porucha vývoje břišní stěny

33. Časný vývoj střevní stěny (4.-7. týden)

34. Enterocyty tlustého střeva.