1 / 16

SPRÁVNÍ PRÁVO 1

SPRÁVNÍ PRÁVO 1. 21. 05. 2010, Písek. Správní právo 1 Bankovní institut vysoká škola, a. s. Vzdělávací středisko Písek Mgr. Ilona Kostadinovová Kontakt: ilda @ seznam.cz Web : http://akilda.webnode.cz/. Osnova výkladu 21. 05. 2010: Veřejná správa Správní právo hmotné

saburo
Télécharger la présentation

SPRÁVNÍ PRÁVO 1

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. SPRÁVNÍ PRÁVO 1 21. 05. 2010, Písek

  2. Správní právo 1 Bankovní institut vysoká škola, a. s. Vzdělávací středisko Písek Mgr. Ilona Kostadinovová Kontakt: ilda@seznam.cz Web: http://akilda.webnode.cz/

  3. Osnova výkladu 21. 05. 2010: Veřejná správa Správní právo hmotné Správní právo procesní Správní rozhodnutí Správní soudnictví

  4. Pojem veřejná správa Veřejná správa– správa věcí veřejných ve veřejném zájmu, činnost převážně vrchnostenská, nositelé vrchnostenské veřejné správy, tj. veřejné moci, jsou vázáni čl. 3 dost. 2 Listiny ZPS, státní moc může být uplatňována jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. X Správa soukromá – v zájmu soukromém, je spojována s hospodářskou aktivitou fyzických nebo právnických osob. Druh činnosti, tj. spravování – správa v materiálním (funkčním) pojetí je veřejná správa činností státních nebo jiných veřejných institucí, která svým obsahem není ani činností zákonodárnou ani soudní. Instituce , tj. organizace, úřad vykonávající veřejnou správu – správa ve formálním (institucionálním, organizačním) pojetí. Správa vykonávána orgány státu (v době socialistického státu výhradně stát a jeho orgány dbaly o „obecné blaho“ a mohly rozhodovat o tom, co je třeba za tím účelem učinit. Existence občanské společnosti se vyznačuje tím, že správu věcí veřejných mohou vykonávat i jiné subjekty než stát. Výkon veřejné správy je částečně delegován na jiné nositele veřejné správy – samosprávné celky a další subjekty, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy

  5. Správní právo – pojem, předmět a systém část právního řádu, která upravuje veřejnou správu soubor právních norem vztahujících se na veřejnou správu, pokud jde o její organizaci a činnost, včetně vztahů vznikajících při jejím výkonu mezi nositeli veřejné správy na jedné straně a fyzickými nebo právnickými osobami na druhé straně všechny státy mají správu a proto mají správní právo blíže k právní komparitistice pojetí správního práva v jiných státech a k historii vývoje správního práva Hendrych, D. a kol. : Správní právo. Obecná část. 7. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, ISBN 978-80-7400-049-2, str. 16-37 3 základní koncepce správního práva: Francouzské správní právo Německé správní právo Založeny na rozdílu mezi veřejným a soukromým právem III. Anglické správní právo suverenita parlamentu a rule oflaw, veřejná správa odpovídá za všechny své akty před obecnými soudy, kterým předsedají řádní a nezávislí soudci, a tyto soudy uplatňují obecné právo, princip obecné právní odpovědnosti

  6. 3 základní koncepce správního práva: Francouzské správní právo Německé správní právo Založeny na rozdílu mezi veřejným a soukromým právem. Francie – soubor pravidel, který stojí nad obecným právem, činnost Královské a později Státní rady, která je orgánem poradním a soudním, formuluje obecné a v psaném právu neobsažené principy správního práva, ve 20. století vytvořena rozvětvená soustava správního soudnictví, které umožňuje diferencovaným způsobem řešit sporné otázky správního práva Německo – právo policejních předpisů a právo upravující státní příjmy a vydání, záležitosti fiskální, soudní kontrola veřejné správy – dlouho jen oprávnění přezkoumávat zákonnost konkrétních správních aktů, ne však přímo rozhodovat veřejnoprávní spory v plné jurisdikci, tj. jednat a rozhodovat jak o otázkách právních, tak i skutkových. Od konce 50. let minulého století v Německu, Rakousku, Švýcarsku a dalších státech střední Evropy se soudní kontrola v plné jurisdikci stala základem rozvoje správního práva. X Stát reálného socialismu – preferuje státní moc na úkor práv a svobod občanů a neuznávající rozdíl mezi právem soukromým a veřejným z ideologických důvodů.

  7. Správní právo – obecná část, základ hmotného práva obecné správní právo obsahuje zásady, pojmy právní instituty, které platí pro veškerou veřejnou správu společné a typické a obecně platné konkrétní uspořádání je věcí autorů učebnic či monografií společný základ pro tvorbu, aplikaci a kontrolu hmotného správního práva základ také pro jiné obory veřejného práva, které jsou v působnosti správních úřadů – finanční právo, právo sociálního zabezpečení, právo životního prostředí Správní právo – zvláštní část Hmotné právo správní – v rámci jednotlivých správních odvětví (oborů činností veřejné správy), kterou nalézáme v mnoha právních předpisech různé právní síly Např. stavební právo, státní občanství, sdružování, vodní právo…… - hmotné normy obsahově upravují činnost správních orgánů, stanoví požadavky na plnění úkolů veřejné správy Např. ve věcech zdravotní péče, sociálního zabezpečení, vnitřního pořádku

  8. Správní právo procesní normy upravují organizaci a působnost správních úřadů a orgánů, jakož i řízení před nimi v užším slova smyslu jen úprava správního řízení ve věci externího rozhodování správních orgánů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění

  9. Základní zásady činnosti správních orgánů, § 2 – 8 správního řádu, z. č. 500/2004 Sb. Postupuje v souladu se zákony Uplatňuje svou pravomoc pouze k účelům, k nimž mu byla zákonem svěřena Šetří práva nabytá v dobré víře a oprávněné zájmy osob, jichž se činnost dotýká Dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem Veřejná správa je službou veřejnosti Poskytne přiměřené poučení Uvědomuje o úkonech Umožňuje uplatňovat práva a oprávněné zájmy dotčených osob Pokusí se o smírné odstranění rozporů Vyřizuje věci bez zbytečných průtahů Postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady Je povinen na žádost obstarat údaje z úřední evidence Dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení Dbají vzájemného souladu všech postupů Vzájemně spolupracují

  10. Správní rozhodnutí §§ 67 – 70 správního řádu, z. č. 500/2004 Sb., v platném znění - obsah a forma - Náležitosti § 72 správního řádu - oznamování rozhodnutí § 80 správního řádu - Ochrana před nečinností § 81 a násl. správního řádu – odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí

  11. Správní soudnictví Nejvyšší správní soud v novodobé České republice vznikl právně i fakticky účinností zákona č. 150/2002 Sb., tedy dnem 1. ledna 2003 Historie správního soudnictví – viz zvl. Příloha k prezentaci, dostupné též na stránkách Nejvyššího správního soudu/NSS http://www.nssoud.cz/ ústavněprávní zakotvení: čl. 91 Ústavy, z. č. 1/1993 Sb. Ochrana práv nezávislými soudy Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, 2/1993 Sb. Na rozdíl od řízení občanskoprávního, jemuž se v řadě rysů podobá, zde však není žalovaným subjekt soukromého práva, ale orgán veřejné moci, tedy nejčastěji státní nebo místní úřad, jenž není nadán hmotněprávní subjektivitou a nemohl by proto být jinak žalován. Žaloba, na jejímž základě se řízení zahajuje, se nazývá žalobou správní. Ta nejčastěji směřuje proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu, avšak možné jsou i zvláštní žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, proti faktickému zásahu do žalobcových práv, žaloby ve věcech volebních, asylových apod.

  12. Správní žaloba Žaloba (lat. actio, angl./fr. action, něm. Klage ) je procesní úkon, jímž se žalobce obrací na soud a žádá o ochranu svých porušených nebo ohrožených práv, eventuálně uplatňuje jiný návrh, který má být projednán. Žaloba musí vždy směřovat vůči konkrétní osobě nebo osobám, proti níž žalobce ochranu požaduje; tato osoba se nazývá žalovaný (žalovaní). Ve správním soudnictví je to orgán veřejné správy. Žaloba musí být vždy písemná a musí obsahovat jméno (název) a bydliště (sídlo) žalobce, jméno (název) a bydliště (sídlo) žalovaného, musí uvádět, čeho se žalobce po soudu domáhá (žalobní petit), popis rozhodných skutečností (žalobní narace) a označení důkazů, které k prokázání těchto skutečností žalobce navrhuje. Z podání žaloby se zpravidla platí soudní poplatek.

  13. Význam správní žaloby Správní soud žalobu projedná a pokud žalobě vyhoví, napadené rozhodnutí zruší nebo správnímu orgánu zakáže pokračovat v jednání, jež je předmětem sporu, případně mu uloží obnovit předchozí stav. Správní soud nikdy sám nerozhoduje místo správního orgánu, ale napadené rozhodnutí smí pouze zrušit a vrátit věc tomuto orgánu k dalšímu řízení - v něm je však správní orgán vázán právním názorem soudu a musí tedy fakticky jeho pokynů uposlechnout. Řízení ve správním soudnictví je dvouinstanční: v prvém stupni rozhodují krajské soudy (ty ale mají pro správní soudnictví vyčleněny zvláštní senáty a samosoudce) a jejich rozhodnutí jsou bezprostředně pravomocná a vykonatelná. napadnout rozhodnutí krajského soudu lze pouze mimořádným opravným prostředkem, jenž se nazývá kasační stížnost a který je obdobou dovolání. Kasační stížnosti projednává Nejvyšší správní soud.

  14. Řízení ve správním soudnictví z. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění ochrany práv ve správním soudnictví se lze domáhat jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, §5 řízení ve správním soudnictví – část třetí řízení je zahájeno dnem, kdy návrh došel soudu žaloba ve věcech dle § 4 odst. 1 – pravomoc soudů účastníci řízení a jednání za ně - § 33: Navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný), způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti a správní orgán, procesní způsobilost - § 33 odst. 3 osoby zúčastněné na řízení mají právo předkládat písemná vyjádření, § 34 – osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, nebo mohou být dotčeny jeho zrušením nebo vydáním, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení svého práva uplatňovat (tyto osoby je navrhovatel povinen v návrhu označit, jsou-li mu známy) náležitosti žaloby - § 71 obecné dle § 37 odst. 1 a 2 a zvláštní dle druhu řízení subsidiárně Občanský soudní řád, § 64 – nestanoví-li soudní řád správní jinak, použije se ve správním soudnictví přiměřeně první a druhá část občanského soudního řádu, z. č. 99/1963 Sb., v platném znění

  15. Nejvyšší správní soud - sídlo v Brně http://www.nssoud.cz Aktuální příklad: Rozhodnutí NSS k osvobození od daně z převodu nemovitosti u nových staveb – bližší popis viz zvl. příloha

  16. Ilona Kostadinovová ilda@seznam.cz http://akilda.webnode.cz/ Děkuji za pozornost a přeji příjemný a pohodový zbytek dnešního dne

More Related