Download
1 / 73
730 likes | 817 Vues
Příprava zajímavé popularizační přednášky. Petr Sládeček Petr Uherka 21. 9. 2011 Akademie věd ČR. „Jak udělat něco slovy.“ J. L. Austin. Petr Sládeček, MBA Vystudoval MBA Senior Executive na Open University v Londýně a Nottingham Trent University / BIBS Brno.
E N D
Příprava zajímavé popularizační přednášky Petr Sládeček Petr Uherka 21. 9. 2011 Akademie věd ČR „Jak udělat něco slovy.“ J. L. Austin
Petr Sládeček, MBA Vystudoval MBA Senior Executive na Open University v Londýně a Nottingham Trent University / BIBS Brno. Sedmnáctiletá praxe ve vrcholovém a středním managementu v oblasti médií (ČT, Nova, CME London, FEBIOFEST, FEBIO TV). Desetiletá praxe lektorská (VOX), poradenská a pedagogická (ČT, FAMU, DAMU, FSV UK, VOŠP). Mgr. Petr Uherka, Dipl. Mgmt (Open) Vystudoval filosofii a historii na Filosofické fakultě UK v Praze a Diploma in Management Studies na Open University. Pracuje jako ředitel Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Desetiletá praxe projektového manažera a manažera v akademickém sektoru, v profesionálních službách a v médiích. Desetiletá praxe lektorská (Pragoeduca, VOX), poradenská a konzultantská (CS-PROJECT a e-Merit) a pedagogická (FHS, FSV UK). Dvoučlenný lektorský tým
Vybrané reference • Česká televize (2003, 2005, 2009, 2010 strategie programového rozvoje pro ředitelství, marketing pro útvar marketingové komunikace), • ČNB (2002, 2007 řízení znalostí a organizační umění pro útvar krizového řízení, procesy interní a externí krizové komunikace), • 1. VOX, a. s. (2006 - , společné lektorování otevřených kursů Sám sobě manažerem, Komunikační management, Mikro MBA, Kvalita bez ISO?, Profesionální asistentka, Strategie jako umění válečné, Úspěch strategie - její implementace, Kompetence pro nový svět práce, Nesamozřejmé umění vůdcovství) • Česká pojišťovna (2006/07, management znalostí a business model obchodní služby), • ČSOB (2007, využití CSR ve strategickém marketingu banky), • Centrum vzdělanosti Libereckého kraje (2002, analýza tržní matice, trendová analýza, KFS pro komunikaci), • MPSV, Europrofis (2006/08, strategické plánování, management změny, management znalostí pro manažery ESF),
Rétorika: „Mluvit tak, abychom přesvědčili.“ Marcus Fabius Quintilianus, Institutio Oratoria
PROBLÉM:- laické publikum- dorozumění - rétorická zdatnost přednášejícího
Osnova Pět fází řečnického procesu(podle Ad herennium) • INVENTIO, HEURÉSIS: příprava, téma, látka, objev-invence, příklady • DISPOSITIO, TAXIS: uspořádání, struktura, kompozice • ELOCUTIO, LEXIS: styl, výběr výrazových prostředků, tropů a figur • MEMORIA, MNÉMÉ: napsání, připravení v paměti, naučení • PRONUNTIATIO, ACTIO, HYPOCRISIS: přednes, deklamace, intonace
Klasické dělení rétorických disciplin: De arte (o řečnickém umění) De artifice (o řečníkově osobnosti) De opere (o řečnickém projevu)
INVENTIOVyhledáme látku, pak téma, a předložíme ho posluchači způsobem, jenž ho zaujme.
„Abychom mohli upéct koláč,musíme nejprve vytvořit vesmír.“ Carl Sagan
INVENTIO: kontrolní otázky- Je má rešerše pro přednášku dostatečně široká i hluboká?- Znám svůj základní motiv-téma, mám vhled do zájmů publika?- Odkud mohu přednášku otevřít, v jakém výkladovém rámci (klíč)?- Za koho mne lidé mají?- Proč přišli? Co chtějí?- S čím chci, aby odcházeli?
INVENTIO: kontrolní otázkypodle prof. Jiřího Krause(Člověk mluvící, Leda, 2011)- Co mám na mysli?- Co vůbec chci povědět?- Jak jsem na to přišel?- Co si o zvoleném tématu myslím?- V čem se od ostatních odlišuji?- V čem se se svými posluchači shoduji?
DISPOSITIODáme látce a tématu strukturu, vhodnou kompozici. Kompozice znamená pořadí a způsob řazení prvků podle požadavků přehlednosti a návaznosti, záměrné uspořádání všech složek v jeden celek.
DISPOSITIO: antická rétorika1. úvod (proxemium)2. rozvinutá argumentace (argumentatio)3. shrnutí a závěr (peroratio)
Celé je to, co má začátek, střed a konec. • Začátek je to, co samo nenásleduje po jiném nezbytně, ale po čem přirozeně následuje nebo se děje něco jiného. • Konec je naopak to, co samo následuje přirozeně po něčem jiném buďto nezbytně, nebo zpravidla, a po čem už nenásleduje nic jiného. • Střed je to, co samo následuje po něčem jiném a po čem následuje něco dalšího. • Nesmějí tedy děje dobře sestavené začínat odkudkoli ani končit, kde se namane, nýbrž musí se řídit právě uvedenými zásadami. Aristotelés, Poetika
DISPOSITIO: další možnosti- 5W- obrácená pyramida- abstrakt-orientace-evaluace- akce-rozuzlení-coda
DISPOSITIO: věda a příběh„… vědec totiž v pravém slova smyslu uplatňuje tvořivou imaginaci. Tvůrčím způsobem vypráví příběhy, a pak se snaží na základě pečlivého testování ověřit, jestli se týkají reálného světa či nikoli. Nezbytným předpokladem vědecké práce je obratnost při vymýšlení hypotéz. Vytvoření hypotézy se tak neliší od vypravěčského umění. Obojí je tvořivým uměním a empirická povaha vědce se uplatní teprve ve stadiu, kdy hypotézu ověřuje či vyvrací.“Paul Johnson, Nepřátelé společnosti, Rozmluvy, 1999
DISPOSITIO jako PŘÍBĚH koncepce tří dějství- situace-komplikace-rozuzlení- expozice-komplikace-rozuzlení
DISPOSITIO jako PŘÍBĚH koncepce tří dějství- expozice-kolize-krize-peripetie- katastrofa- práce s motivy (rýmování, předznamenání)
Postava v příběhu aneb o morfologii pohádky Vladimir Propp rozpoznal 31 základních mytologických / narativních situací. Když se je pokusíme více schematizovat, dostaneme pět základních situací: • Hrdina objevuje nedostatek. • Hrdina se vydává na cestu. • Hrdina nachází pomocníka/protivníka. • Hrdinovi je uložena zkouška. • Hrdina je odměněn, nebo se rozvíjí nový nedostatek. Schéma lze aplikovat nejen na pohádky, ale na jakýkoli příběh.
Proces tvorby příběhurozpoznání jádra – schéma příběhu – rozkládání příběhu
Proč vizualizovat? probouzet pozornost a podporovat názornost, vyjadřovat myšlenky shrnujícím způsobem, (nejlépe kreslit je před publikem s komentářem)
Jak vizualizovat? Co obrázek, to scéna… Situace – kulisa záměru Scéna – situace spojené motivem Sekvence – scény spojené dějovou linií Příběh – od A po Z, třeba vtip
DISPOSITIO: kontrolní otázky- Co musím říct? (klíčové sdělení přednášky) - Co bych měl říct?- Co mohu říct, zbude-li čas?
2. DISPOSITIO: kontrolní otázkypodle prof. Jiřího Krause(Člověk mluvící, Leda, 2011)- Čím svůj projev začít?- Čím ho zakončit?- Jak nic podstatného pro porozumění nevynechat?- Kolik místa věnovat úvodu, vlastnímu sdělení a závěrečné rekapitulaci toho nejzávažnějšího?
Trojího musí řečník dbát: co říká, kde to říká a jak to říká. Cesare Maccari, Oratio in Catilinam Prima in Senatu Habita, 1888
3. ELOCUTIO: Klasická rétorika- výběr tropů a figur- aktualizace, ozvláštněná řeč- obecná místa (loci communes, topoi - anekdoty, citáty, rčení, aluze…)- plánované odbočky: exkurzy a digrese
Čtyři pravidla konverzačních maxim • Maxima kvantity. Buď tak informativní, jak je v dané fáze komunikace potřeba, ale ne více. • Maxima kvality. Pokud možno, říkej jen to, o čem jsi sám přesvědčen. • Maxima relevance. Mluv tak, aby byla tvá promluva v dané fázi dialogu relevantní. Mluv k věci, v kontextové shodě se situací. • Maxima způsobu. Vyjadřuj se jasně a jednoznačně, vyhýbej se dvojznačnostem a nepřehlednostem. Neupadej do rozvláčnosti a mnohomluvnosti. Paul Grice: Logic and Conversation, 1975
Jednoduchost je esencí jasné komunikace Tři principy zenové estetiky KANSO – prostá krása prostřednictvím vynechávání. ŠIZEN – přirozenost, nestrojenost, soulad s rytmem světa, celek odkrýván postupně. ŠIBUMI – dobrý vkus vědomé rezervovanosti, tichá elegance méně je více.
3. ELOCUTIO: kontrolní otázky- Jsou mé inventio a dispositio dostatečně nosné, abych nemusel měnit svůj obvyklý řečový styl? - Pokud musím styl upravit, jak?- Ovládám dialektický styl řeči?- Umím publikum 1. informovat, 2. instruovat, 3. přesvědčit, 4. domluvit se s ním, 5. pobavit?- Vybavil jsem svou prezentaci vizuály, infografikou?
4. MEMORIA: kontrolní otázky- Jsem schopen udržen v paměti hlavní linii přednášky? - Umím zpaměti úvodní slova (individuální)?- Připravil jsem si paměťové opory (seznam tezí, pojmovou mapu, náčrtek)?- Pamatuji si několik důležitých vět (citát, příklad, příhoda, metafora atp.)?
