1 / 22

Hudební soubory koncertní síně

Hudební soubory koncertní síně. Veřejné kulturní služby. Definice hudba, veřejná kulturní služba. Hudba – performing arts, tradiční umění, kulturní průmysl statistické klasifikace CZ-NACE ad. Veřejná kulturní služba /EU„služba v obecném zájmu“/

shana
Télécharger la présentation

Hudební soubory koncertní síně

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Hudební souborykoncertní síně Veřejné kulturní služby

  2. Definice hudba, veřejná kulturní služba Hudba – performing arts, tradiční umění, kulturní průmysl statistické klasifikace CZ-NACE ad. Veřejná kulturní služba /EU„služba v obecném zájmu“/ V ČR def. V zákoně 203/2006 Sb. Odst.2 /o některých druzích podpory kultury..“ „Veřejnými kulturními službami jsou služby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchovávání a zpřístupňování informací, které slouží k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.“ Termín „veřejná kulturní služba“ – financovaná z veřejných rozpočtů bezplatně nebo za dotovanou cenu. R: Postavení kultury v koncepčních materiálech krajů České republiky, kap. Veřejná kulturní služba, www.mkcr.cz

  3. Atributy veřejné kulturní služby • Dostupnost /obslužnost, dotované diferencované/?/ vstupné, vzdělávací programy, sociální programy/ • Kontinuita činnosti • Kvalita provedení /profesionalismus? umění?/ • Pluralita obsahu /kvalita dramaturgie/ Pro performing arts jsou nejvíce specifikovány cíle ve: Státní kulturní politice 2009-14 a Koncepci účinnější podpory umění 2007-13. Zohledněny v kvantifikovatelné podobě v Programu státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. /podmínky: 35-o, 60-s členů, 75% zaměstnanců, výkonnostní ukazatele/ /od r. 1997/

  4. Definice jednotky-souboru - muzikologicky Se standardním obsazením /i rozsazením/: • Velké symfonické orchestry • Komorní filharmonie • Smyčcové komorní orchestry • Velké jazzové orchestry /Bigbandy/ • Dechové orchestry /dechovky/ • Komorní soubory standardní – dua, tria, kvarteta, kvinteta, sexteta, septeta, okteta, noneta

  5. Definice jednotky-souboru - muzikologicky Nestandardizované Volné formace, skupiny /soudobá hudba, hudba historická, pop, jazz, folklór/

  6. Typy souborů – právní formy NO příspěvkové /bývalé státní orchestry a sbory – 2 zřizované MK /ČF, PFS/, 7 městy /Praha, Brno, Ostrava, KV, Pardubice, Olomouc, Teplice/, 1 krajem /ČB/ NO soukromoprávní veřejně prospěšné – o.p.s. • Transformované p.o., bývalé státní orchestry 4 /Zlín, HK, Plzeň, ML/ • Založené po r. 89: např. Filh. sbor Brno, PKF /splňují program Státní podpory/ mimo veřejné dotace např. Talichův komorní orchestr, o.p.s./hist. label/ NO soukromoprávní vzájemně prospěšné 1. o.s. /dnes již MV nepotvrzuje pro účely služby veřejnosti/, z. 90. let např. Orchestr Berg, Musica Florea, Collegium 1704., Konvergence, Komorní filharmonie Vysočina. 2. bez právní subjektivity – agentážní /formou opakovaných smluv o dílo, příkazních smluv /OZ/ - př. Agon Orchestra,PKO, Virtuosi di Praga ad, školní /Konzervatoř, ČVUT, ZUŠ/, orchestry a sbory divadelní /11 divadel/, médií /SOČR/. Obchodní společnosti s.r.o. , výjimečně – např. Český národní symfonický orchestr, FISYO, s.r.o., Sukův komorní orchestr, s.r.o. Perspektiva: Nový OZ, §144 Zákon o veřejné prospěšnosti – rizika pro o.s. zejména pro amatérskou bázi. Diskuse o posuzování statutu veřejné prospěšnosti, zda u akce – např. festivalu PROMS u ČNSO, nebo pouze organizaci.

  7. Implementace koncepčních kritérií – Performing arts UNESCO, EU, ČR /www.mkcr.cz/ • Z méně známých Doporučení týkající se postavení umělců, Bělehrad 1980 /svoboda, respektování zvláštností, daně/, Akční plán kulturních politik /1998,Stockholm/, Evropský program pro kulturu /Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém, červen 2010/ + Deklarace o kulturní diverzitě /2001/, implementace EHR 2010-11. Z koncepcí ČR se nejspecifikovaněji týká hudby jakožto performing arts Kulturní politika 2009-14, Koncepce účinnější podpory umění 2007-13 Implementace kritérií při evaluaci „obecného zájmu“ : • Dostupnost uměleckého vzdělání a produktů, spolupráce se školami • Ochrana a prezentace nehmotného kulturního dědictví a kulturní identity • Podpora nové tvorby a kvalitní produkce • Podpora rozmanitosti a inovací v obsahu i formátech

  8. Kvantitativní údaje Rozdíl mezi realitou a statistickými šetřeními, zapříčiněný především flexibilitou hudební praxe. Na dotazníky reagují členové Asociace symfonických a pěveckých sborů ČR, kteří se sami podíleli na tvorbě /16 členů na bázi neziskovosti/ + subjekty, které pravidelně dostávají prostředky z grantového systému zejména MK ČR NIPOS – 29 souborů v r. 2009 Redigovaná databáze czechmusic.org – v klasické hudbě: 68 relativně stabilních orchestrů, 69 komorních souborů Neredigovaný Muzikontakt: orchestry včetně jazzu a dechovek 209, komorní soubory 567 Kromě NIPOS dosud neexistuje subjekt, který by usiloval o agregaci dat včetně objemu financí. Nejadekvátnější pro tuto oblast perspektivně FÚ-ČSU.

  9. Dle statistiky NIPOS 13 hudebních těles Praxe: př. Orchestry relativně stálé s pravidelnou činností: www.czechmusic.org – 16 symfonických orchestrů a sborů ASOPS + orchestry a sbory neprofitních divadel /10, tj. mimo Karlín/ + další tělesa NO o.p.s. a o.s. – cca 8 + bez právní subjektivity /amatérské, poloamatérské/ cca 30 Soubory-neprofitní

  10. Návštěvnost Sledovaná prostřednictvím: • návštěvnosti akcí stálých souborů /vlastních, zakázkových, domácích, zahraničních/ • návštěvnosti domácích hudebních festivalů • návštěvnosti akcí v prostorách kulturních zařízení /většinou nejen hudební/

  11. NIPOS uvádí návštěvnost v r. 2009 od 29 souborů – počet koncertů orchestrů 1 594, stálých 1 111 s 353 tis. návštěvníků. Vzhledem k počtu sledovaných souborů souhlasí i podle výpisů pro Program státní podpory orchestrů. Orchestry sledují návštěvnost vlastních akcí a návštěvnost akcí na zakázku. Vlastní akce se pohybují v návštěvnosti od cca 4 tis. Za sezónu /ML/ po cca 40 tis. /Praha, Brno/. SÁLY Celkem využívají stálé orchestry – 37stálých sálů, z toho pouze 3 orchestry využívají mj. sál „vlastní“, tj. v prostorách s právem hospodařit /ČF, JFK ČB, FB/, ostatnív nájmu. Nejčastěji jsou soubory v nájmu v nemovitosti svého zřizovatele. Nájem se zahrne do příspěvku od zřizovatele. Navyšuje celkové náklady (napr. JFO, FOK), čímž se snižuje procento soběstačnosti. Koncertní síně a návštěvnost

  12. Typy prostor • Koncertní sály se zázemím • Víceúčelové prostory /Kongresové centrum, O2 aréna, Eden, kulturní domy, komorní síně, využití prostor památek a galerií, sportovních areálů, restaurací, open air/ • Kluby, kulturní centra • a) s vlastní dramaturgií cca 70 „viditelných“ /Jazzdock, Akropolis, Skleněná louka, Reduta apod./ • b) nájemné • Sál: cca od 100 míst • Síň: do 100 míst /tradiční název/ • Nové koncertní sály: Pražská konzervatoř, memorandum o spolupráci mezi Magistrátem Praha a Spolkem pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Dosud není určena lokalita a způsob financování. České Budějovice /do r. 2014/, rekonstruovaný sál v HK (2005). • Pozn.: požadavek na nové sály s technickým vybavení v Kulturních politikách i v Koncepci účinnější podpory umění.

  13. Ekonomické ukazatele • Obrat /u NO se nezapočítávají dotace/ • Procento soběstačnosti:15% pro vstup do programu státní podpory orchestrů – 60% maximum /PKF, FSB, PFS/, průměr u NO 30-35%. Nutno posuzovat kontextuálně v závislosti na pronájmech nebo právu hospodařit s nemovitým majetkem, závazcích v regionu nebo možnostech nahrávání a podílu zahraničních zájezdů. • Proporce veřejných dotací – ČR, PFS /MK/, p.o. a o.p.s. /bývalé státní/ různě: FBMZlín-/17.17/, Brno /57,5:2:0,5/, JFO /60:0,5:0,5/, ČB/16,5, 0,4,0,1/,KSO/21,4,5/, KFP/16,0,4,3/,MFO /36,1,5,0,4/,FHK /33,1,2/, PF/12,0,6,5/, ML/7,0,5,0,6/, ČF cca 94. • Program podpory orchestrů 7 100 tis. • Počet koncertů celkem cca 80-130 • Dostupnost vstupného: mimo Prahu 80-150,- Kč, v Praze průměr 250 Kč, větší rozptyl cen /120-3000,-Kč/. Nedotovaná cena vstupenky cca dvojnásobek cen běžných. /tj. PKF např. 500,- Kč/

  14. Ekonomicko-právní problémy • Obecné pro výkonné umělce: ZP: smlouvy na dobu neurčitou a rekonkursy frekvence a pracovní doba /odbory/ pro výkonné umělce se neužívá statut „zaměstnaneckého díla“ problematika souběhu uměleckých výkonů mimo úvazek. zapůjčené nástroje hlučnost, prostory zanesení různých míst pracovního plnění daně – zahraniční výkony

  15. Ekonomicko-právní problémy Daně: nejednotná legislativa a nejednotné daně z honorářů při vývozu umělců /různé formuláře a subjekty pro potvrzení plateb sociálního a zdravotního pojištění z rezidenční země /ČR/, v některých zemích se nedaní v místě plnění u kulturní akce /např. Německo/, daní se v ČR. Dovoz: Honoráře zahraničních umělců jsou daněny v místě plnění, tj. v ČR aktuální sazbou daně 15%, a to včetně dalších nákladů. Organizace by uvítaly sjednocení podmínek v rámci EU s uznáním speciálních úlev pro kulturní služby, a komunikaci administrativy. R: Daňové zákony – Petr Couf, Květoslava Toufalová, II. Díl Sborníku Studie současného stavu podpory umění, IDU 2011

  16. Ekonomicko-právní problémy • DPH – • Směrnice Rady EU č. 2006/112/ES o harmonizaci v rámci EU • Odlišné podmínky pro různé právní formy: Neprofitní kulturní organizace zřízené státní správou a USC nejsou plátci DPH pro hlavní činnost (Zákon o DPH §61 e)) a neuplatňují odpočet, což zdražuje vstupy včetně honorářů a licencí u plátců DPH, a tím i produkty. Plátci DPH jsou znevýhodněni pokud prodávají své služby „chudým“ pořadatelům, např. KPH. Obě skupiny by uvítaly sníženou sazbu DPH pro kulturní sektor sladěný v rámci EU.

  17. Ekonomicko-právní problémy Darovací daň – podmínečné osvobození od darovací daně (§6 odst.1 Zákona o dani darovací). Pozdržení nutí rychlému spotřebování.

  18. Ekonomicko-právní problémy • Forma p.o. - + i – v úzké vazbě na zřizovatele • a) jmenování a odvolávání ředitele • b) limity užití výnosů z hospodářské činnosti /rezervní fond/, zlepšeného hospodářského výsledku • c) DPH 0 s nemožností odpočtu DPH zdražuje produkci – energie, služby, honoráře /u plátců DPH/.

  19. Ekonomicko-právní problémy- PO - pokračování • Započítávání pronájmu do nákladů snižuje procento soběstačnosti, které vyřazuje z některých forem podpory. • PO není možno transformovat. Zrušení a zavedení jiné právní formy by bylo spojeno s likvidací podniku a s tím spojenými problémy. • ZP – smlouvy na dobu neurčitou, na výkonné umělce se nevztahuje „zaměstnanecké dílo“ – problém souběhu a kombinace výkonů, • AZ - výplaty za užití a šíření díla výkonným umělcům v orchestru /vedoucí zástupce/label/ - Intergram.

  20. Nový OZ Členění na • korporace jako právnické osoby tvořené členy • fundace tvořené majetkovou podstatou. • Předpokládá zrušení zákonů o o.s. /nově spolky/, nadací a nadačních fondů, o.p.s. /fundace/ • Stávající o.p.s. budou zachovány s možností změny na novou právní formu. • OZ zavádí v §144 status „veřejné prospěšnosti“ /dosažení osobního blaha, rovné podmínky, reinvestice zisku alespoň ze 2/3/, předpoklad samostatného zákona předloženého do k. r. 2012. • Kritika – statut „veřejné prospěšnosti“ dlouho diskutován /P. Pajas, L. Deverová/, otázky: kdo bude posuzovat, jaký balík výhod, zda nevyblokuje činnost stávajících drobných o.s. /podvojné účetnictví, složitá administrativa/. • Transformace p.o.

  21. Nebezpečí stávajících evaluací kulturních služeb • Ekonomizace hledisek /viz např. doporučení evaluace MHMP „dramaturgie s vyšším důrazem na rentabilitu a průměrnou diváckou obsazenost“ – S1/ • Zatímní neadekvátnost evaluačních metodik, MQS • Zpřísnění administrace a výkaznictví i pro neprofitní organizace o.s., čímž se zredukuje žádoucí občanská aktivita zejména v neprofesionální sféře, přičemž i EU doporučuje dbát na udržení kulturních aktivit v regionech a občanské aktivity.

  22. Kontakt: PhDr. Lenka Dohnalová, Ph.D. Hudební sekce Institut umění-Divadelní ústav Celetná 17 110 00 Praha 1 www.idu.cz, www.czechmusic.org, lenka.dohnalova@divadlo.cz Aktuální projekty: “Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR” (2006-2011,DD06P03 OUK 002), Sborník II, 2011 „Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR” (2007–2011,DD07P03 OUK003) a „Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR“ (NAKI,2011-2015).

More Related