1 / 15

Nervová soustava

Nervová soustava. Základní charakteristika. řídí, ovládá přímo či nepřímo činnost všech orgánů v těle, komunikuje s okolním světem. ŘÍDÍCÍ FUNKCE NS. Řízení kosterního svalstva. Řízení vnitřních orgánů. Vyšší nervová činnost = složité děje – komplexní ovládání tělesných

silver
Télécharger la présentation

Nervová soustava

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Nervová soustava

  2. Základní charakteristika • řídí, ovládá přímo či nepřímo činnost všech orgánů v těle, komunikuje s okolním světem ŘÍDÍCÍ FUNKCE NS Řízení kosterního svalstva Řízení vnitřních orgánů Vyšší nervová činnost = složité děje – komplexní ovládání tělesných soustav – instinkt, emoce, paměť, učení

  3. 1. Základní jednotka NS = NEURON – tvorba a přenos nervových signálů • fyzikální podstata = pohyb iontů (elektrické děje) • integrace nervových signálů – vznik odpovědi ns = povely k činnosti orgánů NEURON = FUNKCE signální a integrační

  4. 2. Reflexní oblouk • = nejjednodušší nervový oblouk (soustava neuronů) • tvoří jej část periferní a centrální

  5. 3. Centrální část nervové soustavy = MOZEK + MÍCHA • vývojově různě staré dráhy • starší struktury jsou podřízeny vývojově novějším oddílům = nejsložitější nervové funkce = PRINCIP HIERARCHIE

  6. 4. SOMATICKÝ A VEGETATIVNÍNERVOVÝ SYSTÉM • kosterní sval – řídí somatickým ns • činnost útrobních orgánů – vegetativní ns

  7. Stavba neuronu vstup Nervové zakončení=výstup Buněčné tělo = soma Iniciální segment – vznik akčních potenciálů

  8. Signální funkce neuronu • signály ns = elektrické děje • elektrický náboj vytvořený tokem iontů (ne elektronů) napříč plazmatickou membránou neuronu MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL Klidový membránový potenciál (KMP): • mezi vnitřkem buňky a vnějším prostředím existuje rozdíl elektrického potenciálu = tento rozdíl = KMP (od 40-90mV) – připojujeme znaménko – Proč tento rozdíl? U všech živých buněk uvnitř je malá převaha záporně nabitých iontů (aniontů), ve vnějším prostředí naopak převaha kationtů - Jde vlastně o membránové napětí

  9. Vznik KMP • Dva oddíly – A,B • Nepropustná membrána • V oddílu A ionty obou typů • membrána je propustná jen pro K+ • tyto kationty se pohybují po koncentračním • spádu do doby, než na ně začne působit • nová síla – elektrická • tato síla vzniká tím, že se v oddílu A sníží • počet kationtů, proto anionty budou zpět • přitahovat katonty z oddílu B • -dojde k vytvoření ROVNOVÁHY mezi oběma • silami • z oddílu A unikne jen část kationtů • mezi oddíly A a B se vytvoří membránový • potenciál

  10. V živočišných tkáních… • uvnitř tkáňových buněk je větší množství K+, ale celkově zde mírně převažují záporné náboje (částice molekul bílkovin, anionty fosforečnanů) – velké nepropustné pro membránu • kationty draslíku jsou malé – mohou proniknout ven, ale záporné částice je „drží“ • pro vznik KMP je třeba, aby jen malá část K+ vystoupila ven z buňky, obsah iontů v buňce se nemusí výrazně měnit • KMP tedy vzniká, když je uvnitř buňky malá převaha aniontů(záporný náboj) a vně náboj kladný – membrána se tím stává polarizovanou

  11. Jak to vypadá v neuronech? • nervové buňky reagují na změnu KMP • reagují na změny propustnosti membrány pro ionty Na+ a K+ • toto způsobuje otevírání a zavírání iontových kanálů v membráně

  12. Činnost iontového kanálu • v klidu je většina kanálů pro Na+ uzavřena • při stimulaci nervu se tyto kanály na několik milisekund otevírají – pohyb těchto kationtů dovnitř neuronu výchylka MP = synaptické a akční potenciály • princip přenosu signálu proto závisí na přítomnosti elektrických a chemických gradientů (rozdíly v koncentracích) mezi vnějším a vnitřním prostředím neuronu • gradienty se musí v neuronu neustále udržovat aktivním transportem iontů (především odstraňování Na+ z buňky) = spotřeba E z metabolismu = sodíková, sodíko-draslíková pumpa

  13. Synaptické potenciály, synapse • synapse = spojení dvou neuronů (smyslové buňky a neuronu) • neurony se přímo nedotýkají – je mezi nimi mezera = synaptická štěrbina

  14. Přenos signálu • elektrický signál vytvořený v jednom neuronu se přenáší na další neuron v podobě chemického signálu – pomocí látky = neurotransmiteru – ta na dalším neuronu vytvoří synaptický potenciál • po „vylití“ do synaptické štěrbiny vyvolají malé změny propustnosti membrány pro ionty sodíku – otevírání kanálu – vstup Na+ do neuronu • dochází k excitaci =stav podráždění • excitační neurotransmitery – acetylcholin, noradrenalin • při opačné polarizaci dochází k inhibici nervového systému = stav útlumu

  15. Integrace nervových signálů • synaptické spojení je mnoho u jednoho nervu ( u míšního nervu 15000 synapsí) – je jimi neuron spojen s dalšími neurony • integrační činnost neuronu = synaptické potenciály se mohou vzájemně sčítat a odečítat ----může se měnit povaha přenášené informace • Informace se tedy při přestupu z jednoho neuronu na další transformují (digitální signál přeměněný v analogový, který se dále opět přeměňuje na digitální)

More Related