PBU 1.ročník – 1.část

1. PBU / Učební prezentace PBU 1.ročník – 1.část Autorem materiálu, není-li uvedeno jinak, je Ing. Bc. Jiří Čihák, čerpáno bylo z ČSN, internetu a vlastního archivu, zpracováno pouze na legálním SW. Všechny obrázky, výkresy a animace byly vytvořeny pro tento projekt !!

2. Rozsah učiva 1. OCHRANA BUDOV PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY 2. TRHLINY V BUDOVÁCH 3. ZÁKLADY STAVEB 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE 5. STROPY 6. STĚNY - Zřizování otvorů PBU / 1. Úvod

3. Obecným cílem předmětu Přestavby budov je seznamovat žáky s konkrétními postupy při stavebních úpravách objektů pozemních staveb, s normami pro tuto činnost a s požadavky na bezpečnost i hygienu práce. V průběhu studia mají žáci získat konkrétní informace o příčinách poruch budov, jejich základů, svislých a vodorovných konstrukcí, o způsobech odstraňování poruch, o provádění dodatečných izolací proti vlhkosti, o způsobech bourání stavebních konstrukcí a o opravách zdiva, omítek i podlah. PBU / 1. Úvod

4. OCHRANA BUDOV PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY Každá stavba má určitou životnost - to je doba, po kterou je stavba schopna plnit svůj účel. Technická životnost stavby - je délka životnosti, kterou ovlivňuje doba užívání, kvalita údržby, povětrnostní, chemické a mechanické vlivy. Morální opotřebení stavby - stavba přestává plnit svůj účel, protože se mění požadavky na její funkci. Budova již nevyhovuje současným nárokům např. na bydlení (nemá příslušenství, chybí rozvody elektřiny, plynu, vody a podobně). PBU / 1. OCHRANA BUDOV PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY

5. Technická životnost stavby i morální opotřebení stavby ovlivňují dobu, po kterou plní svůj účel a funkci. Zejména technickou životnost stavby můžeme prodloužit následnými opatřeními tj.: - předcházení havárií kvalitní údržbou - vhodný návrh stavební úpravy nebo modernizace - kvalitní zastřešení - užití správně dimenzovaného materiálu nosných částí konstrukce - ochrana celé stavby před fyzikálními vlivy (voda, mráz, vítr, teplo) - snížení možnosti požáru vhodnou impregnací - funkční využití stavby (neobydlená stavba rychle podléhá zkáze) - kvalita používaných materiálů - správné technologické postupy při výstavbě i údržbě. PBU / 1. OCHRANA BUDOV PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY

6. Všechny budovy jsou vystavěny pro určitý účel a měly by splňovat základní požadavky na ně kladené. Například: - estetické - mechanická odolnost a stabilita stavby - požární bezpečnost - ochrana proti hluku a vibracím - odolnost konstrukcí vůči vnějším povětrnostním vlivům - pohodu vnitřního prostředí - trvanlivost a spolehlivost materiálů. PBU / ÚČEL STAVEBNÍCH ÚPRAV

7. Jestliže budova ztrácí svůj účel, pro který byla vystavěna a zhoršila se tím její funkce i hodnota, je nutno se rozhodnout, zda stavbu zmodernizovat nebo ji zbourat a postavit novou. Rozhodování o dalším postupu ovlivňuje: - morální a technické opotřebení stavby - vybavení stávající stavby - vývoj nových materiálů a technologií. PBU / ÚČEL STAVEBNÍCH ÚPRAV

8. Technickou a morální životnost stavby je možné prodloužit základní údržbou objektu nebo drobnými průběžnými opravami. Opravy většího charakteru se nazývají stavebně technické úpravy. V této souvislosti jsou používány následující termíny. Údržba běžná - drobné stavební opravy (výměna střešní tašky, nátěr oken apod.). Údržba preventivní - provádí se v průběhu bydlení v objektu, aby se předešlo jednotlivým poruchám. Údržba celková - komplexní oprava celé stavby. Modernizace - zlepšení vybavenosti a zařízení stavby takovým způsobem, aby budova splňova­la současné požadavky na bydlení. PBU / DRUHY STAVEBNÍCH ÚPRAV

9. Rekonstrukce - uvedení budovy do původního stavu (většinou u památkových objektů). Adaptace - je změna dosavadní konstrukce. Patří sem další stavební úpravy jako je nástavba (zbudování dalšího podlaží) nebo přístavba (zvětšení zastavěné plochy). Asanace — touto metodou jsou odstraňovány technické, architektonické nebo zdravotně závadné prvky ve stavbě (např. odstranění plísní z vlhkého zdiva současnými metodami). Demolice - je zbourání celé stávající stavby. PBU / DRUHY STAVEBNÍCH ÚPRAV

10. Kontrolní otázky a úkoly: 1. Popište byt, popř. rodinný dům, ve kterém bydlíte a zamyslete se nad tím, zda vyhovuje současným požadavkům na bydlení. 2. Vyjmenujte jednotlivé požadavky na současnou stavbu. 3. Co je to technická životnost stavby? 4. Vysvětlete, co znamená morální opotřebení stavby. 5. Zopakujte si jednotlivá odborná názvosloví druhů stavebních úprav. PBU / Kontrolní otázky a úkoly

11. 2.1 ROZDĚLENÍ TRHLIN, MĚŘENÍ TRHLIN Nejčastěji se poruchy v budově projevují trhlinami. Trhliny mohou být větší, menší, nové nebo staré a mohou vzniknout z nejrůznějších příčin: - stárnutí budovy (snížená pevnost stavebního materiálu) - poruchy vzniklé následkem špatného projektu - poruchy při samotném provádění stavby (např.: silná vrstva omítky, malta s velkým množstvím vápna) - přetížení budovy - otřesy půdy v okolí stavby. PBU / 2 TRHLINY V BUDOVÁCH

12. Trhliny rozdělujeme na: - neškodné - poškozují pouze vzhled budovy - nebezpečné - projevují se v nosných konstrukcích a je nutná oprava konstrukce. Velikost trhlin se pozná pouhým pohledem. Zda se jedná o starou či novou trhlinu lze zjistit podle jejího vzhledu. Stará trhlina je většinou zaprášená, nová je čistá. Trhliny nejčastěji vznikají poklesem budovy nebo její části. Pokud se trhlina nerozšiřuje, znamená to, že budova se již nepropadá a zdivo je usazené. Každá trhlina, ať nová či stará, je však vždy známkou poruchy v budově. PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH

13. Měření trhlin U každé trhliny je nutno zjistit její další účinek na stav konstrukce. Pouhým pohledem nelze jednoznačně určit, zda se trhlina rozšiřuje nebo zda je její stav konečný. Proto je důležité provést odborné šetření. Doporučený postup zjišťování průběhu trhlin: Průběh trhlin zjišťujeme osazením sádrových, skleněných, nebo papírových pásků na něž zaznamenáme datum osazení. Jestliže se pásek poruší, znamená to, že stavba je v pohybu. Musí být zjištěna příčina trhlin a porucha co nejdříve odstraněna. Nedojde-li k poruše pásku (např. po několika měsících), jedná se o trhlinu neškodnou a v tom případě může být trhlina pouze opravena. PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH / Měření trhlin

14. Trhliny neškodné - neohrožují stabilitu stavby, pouze narušují vzhled fasády nebo omítek. Přesto je nutno v prvé řadě zjistit, o jakou trhlinu se jedná (neškodná - nebezpečná). Postupujeme již známým osazením kontrolních pásků. Zjistí-li se, že se jedná pouze o trhlinu neškodnou, můžeme přistoupit k opravě trhliny. Síťové trhliny - jsou jemné a mohou mít celou řadu příčin. Mohly vzniknout buď stárnutím materiálu nebo neodborně provedenou omítkou. Větší trhliny - vznikají vlivem většího napětí např.: porušila se omítka, když stavba ještě sedala vlivem zatížení. Výplň trhliny můžeme provést buď speciální vyrovnávací hmotou (poradíme se v prodejně stavebnin) nebo použijeme stejnou maltu, jaká byla použita při omítkách. PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH / TRHLINY NEŠKODNÉ

15. 1. Do menší trhliny nanášíme plastickou spárovací hmotuna akrylátové bázi. Nejprve očistíme povrch trhliny,poté naneseme přímo do trhliny spárovací hmotu, kte­rou uhladíme prstem. Aby se hmota na prst nelepila,navlhčíme jej předem vodou s roztokem jakéhokoliv čis­ticího prostředku (mýdlo, JAR apod.). Spárovací hmotase dodává v tzv. kartuších a v každém speciálním obcho­dě vám poradí jakou hmotu použít. 2. Při opravě větší trhliny nejprve oškrábeme nebo otluče-me omítku v šířce asi 2 cm. Povrch očistíme od prachu.Špachtlí vtlačíme výplňovou hmotu do trhliny a uhladímehladítkem. Po zaschnutí fasádu nebo vnitřní omítku opětbarevně natřeme, aby se nelišila od původního nátěru. 3. Další způsob opravy trhlin je zajištění trhliny skobamiz betonářské výztuže. PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH / TRHLINY NEŠKODNÉ

16. Nebezpečné trhliny se projevují v nosných konstrukcích a mohou mít velmi vážné důsledky. Jejich opravy většinou vyžadují velké náklady. Příčiny vzniku nebezpečných trhlin mohou být: a) ve změnách v základech - nedostatečná hloubka základů - nestejně únosná zemina - podmrznutí budovy. PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH / TRHLINY NEBEZPEČNÉ

17. Konec přednášky 14.1.2011 PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH / TRHLINY NEBEZPEČNÉ

18. b) v nosné konstrukci - trhliny vzniklé tlakem zeminy - trhliny vzniklé otřesy - trhliny při náhlých teplotních změnách - trhliny vzniklé v cihelných pilířích, v železobetonových konstrukcích (trámech, deskách) PBU / 2. TRHLINY V BUDOVÁCH / TRHLINY NEBEZPEČNÉ

19. ZÁKLADY STAVEB PŘÍČINY A PROJEVY PORUCHY ZÁKLADŮ, ZPŮSOBY JEJICH ZJIŠŤOVÁNÍ V mnoha případech jsou příčiny poškození budov v základech. Určení závady je dosti složité a záleží na zkušenostech a odbornosti pracovníka, který má za úkol poškozenou budovu opravit. PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB

20. Příčina poruchy - Projevy poruchy NEDOSTATEČNÁ HLOUBKA ZÁKLADŮ Mráz způsobuje trhliny u takových staveb, jejichž základy jsou v zamrzné hloubce. Zmrzlá zemina nabude na objemu a vytlačí směrem nahoru základ i s budovou. Je proto důležité dbát na stavbu základů v nezámrzné hloubce (500 mm na skále, 800 mm na písku a štěrku, 1200 mm v jílovitých zeminách). Zjištění: trhliny, vypouklé mazaniny, popř.přízemní podlahy. NESTEJNĚ ÚNOSNÁ ZEMINA Jednotlivé části stavby nerovnoměrně sedají a vznikají trhliny. Zjišťujeme, jak je trhlina otevřena. Je-li trhlina rozevřená nahoře - základ poklesl na straně trhliny. Trhlina rozevřená směrem dolů - došlo k poklesu ve střední části stavby. ZMĚNA HLADINY PODZEMNÍ VODY Podzemní hladina může poklesnout (suchem) anebo naopak se navýšit (dlouho trvající deště, povodně). Poruchy v budově mohou také vzniknout např. prasklým vodovodním potrubím nebo kanalizací. Tím dojde ke zvětšení obsahu vody v zemině, tato je méně únosná a dojde k poklesu základů. Zjištění: trhliny, prosakující voda. ZATÍŽENÍ SOUSEDNÍMI STAVBAMI K trhlinám může dojít ve stavbách, které jsou založeny různým konstrukčním systé­mem (piloty x základová deska), nestejnou výškou stavby a tím se projevuje i jejich různorodé zatížení základové půdy. Zjištění: vyšší stavba strhává s sebou budovu nižší, trhliny jsou v diagonálách a pokud bychom vedli pomyslnou kolmici na trhlinu, ukáže nám tato místo poklesu. OTŘESY PŮDY TĚŽKOU DOPRAVOU K trhlinám, či poškození dochází u staveb, které stojí v blízkosti dálnic, železnic, ale i v centru měst nebo vesnic, kudy prochází nedostatečně zpevněná komunikace, která byla vystavěna pro její nižší zatížení. Zjištění: trhliny stejné jako u poklesu zeminy, trhliny kolem oken, dveří. Opět určuje­me místo poškození podle směru trhliny. PODMRZÁNÍ ZÁKLADŮ Viz. Nedostatečná hloubka základů. PODTUNELOVÁNÍ PODDOLOVÁNÍ Může nastat velmi nebezpečná situace, při které může dojít k propadu části, popř. celé stavby. PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB

21. Po zjištění příčin poruch se přistupuje k těmto rekonstrukcím základů: -podezdívání základů - rozšiřování základů - zpevňování základové půdy PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB

22. Základy podezdíváme z různých důvodů. Např., chceme-li snížit terén, při prohlubování sklepa, ale zejména při poruše stávajícího základu. Doporučený postup práce: 1. Zabezpečíme budovu šikmými vzpěrami (v horních patrech do vysekaných kapes, dole opření do prahů). 2. Budovu zabezpečme vzpěrami i zevnitř (hranoly, roznášecí prkna, klíny). 3. V některých případech je vhodné vynést nosné zdivo na ocelové válcované profily, které jsou provlečené v otvorech a osazené na podpory. 4. Vykopeme stavební šachtu vždy 1-2 m od sebe až na patu základu. (Stavební šachty – výkopy jejichž půdorysná plocha v terénu je menší než 36 m2. Jejich největším rozměrem je hloubka). 5. Základy podezdíváme postupně, vždy po částech dlouhých asi l metr. Začínáme v rozích. 6. Terén pod stávajícím základem zarovnáme vrstvou betonu. 7. Na tento vyzdíváme pilířky z ostře pálených cihel na cementovou maltu. Místo cihel lze také použít zavlhlou betonovou směs z rychle tvrdnoucího cementu. 8. Poslední vrstvu klínujeme ocelovými, popř. žulovými klíny. Na zaklínování lze použít i zbytky ostře pálených cihel. 9. Tímto způsobem podezdíme celý základový pás kolem stavby. PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / PODEZDÍVÁNÍ ZÁKLADŮ

23. Vynášení zdiva traverzami uloženými na podélných prazích a - provrtání otvorů, b - prostrčení ocelových nosníků, uložení na prahy, aktivace, c - výkop úseku stavební šachty, d - vybetonování podchycovaného úseku PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / PODEZDÍVÁNÍ ZÁKLADŮ

24. Rozhodneme-li se pro nástavbu, rekonstrukci nebo jakýkoliv zásah do konstrukční části budovy, který zvětší hmotnost budovy, často musíme přistoupit k rozšíření základu stávající budovy. Požadavky na rozšiřování základu: - základ může být rozšiřován příložkami nebo podvlečením ocelových nosníků - rozšiřovat lze pouze základ neporušený a pevný - při rozšiřování je nutno dbát na to, aby došlo k pevnému spojení stávajícího a nově rozšířeného základu. PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / ROZŠIŘOVÁNÍ ZÁKLADŮ

25. Doporučený postup práce: příložky z prostého betonu 1. Po obou stranách stávajícího základu odkopeme zeminu až napatu původního základu. 2. Podél základu, popř. sklepní zdi vysekáme vodorovné ozubya přibetonujeme příložky. Rozšíření základového pásu přibetonováním 1 - starý základový pás, 2 - nový boční pás, 3 - zazubení, 4 - spojovací výztuž PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / ROZŠIŘOVÁNÍ ZÁKLADŮ

26. Příložky ze železobetonu 1. Ve vzdálenostech 1000-1500 mm vysekáme a poté provrtáme ve stávajícím základu otvory. 2. Otvory protáhneme ocelovou výztuž zakončenou háky. 3. Provedeme bednění. 4. Uložíme betonovou směs. PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / ROZŠIŘOVÁNÍ ZÁKLADŮ

27. Podvlečení ocelových nosníků 1. Postupujeme stejně jako u obou výše uvedených technolo­gických postupů. Opět nejprve odkopeme základ až na jehopatu. 2. Ve vzdálenostech cca 1000-1500 mm prosekáme otvory.Vzdálenost může být i menší, záleží to na zatížení budovy. 3. Vzniklými otvory protáhneme ocelové nosníky a zabetonuje­me je do příložek. Rozšíření základového pásu přibetonováním 1 - původní základový pás, 2 - nový boční pás, 3 - spojovací válcovaný nosník, 4 - přizdívka PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / ROZŠIŘOVÁNÍ ZÁKLADŮ

28. Základovou půdu je třeba zpevňovat všude tam, kde nelze použít klasických plošných základů, jako jsou základové pásy nebo základové desky z důvodů nízké únosnosti základové půdy. Např. půda písčitá, pórovitá, zamokřená nebo jinak neúnosná. Metody zlepšení únosnosti základové půdy Zhutnění - ke zhutnění zeminy přistupujeme všude tam, kde je podloží písčité nebo hlinitopísčité. Zhutněním vytlačíme vzduchové mezery v zemině a tím dojde k jejímu zpevnění. Zhutnění provádíme příložnými vibrátory, vibračními deskami, válcováním. PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / ZPEVŇOVÁNÍ ZÁKLADOVÉ PŮDY

29. Odvodnění - je-li základová zemina zamokřená, odvádíme vodu drenážními trubkami, které klademe do štěrkového lože do hloubky cca 600-1600 mm. Hloubku uložení určujeme podle hloubky základů - drenáž by měla být uložena vždy pod základovou spáru. Výměna - výměnu zeminy používáme všude tam, kde je zemina nestejně únosná nebo nestejnorodá. Vrstvu původní zeminy odstraníme a na její místo navážíme zeminu únosnější, kterou klademe postupně a průběžně hutníme. Injektáž - tato metoda spočívá ve vstřikování injektážní směsi pod tlakem do sypkých nebo nestejnorodých zemin. Výhodou této technologie je možnost injektáže jak před započetím stavby, tak při přestavbách. Druh injektážní směsi volíme podle druhu zeminy. PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / ZPEVŇOVÁNÍ ZÁKLADOVÉ PŮDY

30. Mikropiloty - nejprve je nutno zhotovit vrt o malém průměru 80 až 250 mm. Vrt se zaplní cemen­tovou zálivkou, která je do dna vháněna potrubím od dna a postupně se zařízení vytahuje. Do mik-ropilot se vkládá někdy výztuž. Následuje tlaková injektáž, která vtlačí cementovou zálivku do okol­ního terénu. PBU / 3. ZÁKLADY STAVEB / ZPEVŇOVÁNÍ ZÁKLADOVÉ PŮDY Zhotovení mikropiloty 1 - vrtání, 2 - zálivka, 3 - osazení výztuže, 4 - injektáž, 5 - napojení na konstrukci plochou ocelovou hlavou

31. Mezi svislé nosné konstrukce zahrnujeme: stěny, sloupy a pilíře. Vytvářejí nosnou část budovy a se stropními konstrukcemi tvoří jeden pevný celek. Rozdíl mezi svislými nosnými konstrukcemi: - stěna - délka a tloušťka je menší, než výška, tvoří geometrický kvádr - sloup - výška konstrukce je několikanásobně větší, než její základna - pilíř - jedná se o sloup s většími půdorysnými rozměry. Svislé nosné konstrukce musí mít zejména statickou funkci, musí být odolné proti požáru, musí splňovat architektonické a akustické požadavky, musí být tepelně izolační. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE

32. Podle technologického hlediska se svislé nosné konstrukce dělí na: - konstrukce zděné - konstrukce monolitické - konstrukce prefabrikované - montované - konstrukce smíšené - konstrukce monolitické doplněné - prefabrikovanými betonovými výrobky PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE

33. PORUCHY SVISLÝCH NOSNÝCH KONSTRUKCÍ, ZPŮSOBY JEJICH ZJIŠŤOVÁNÍ K poruchám svislých nosných konstrukcí může dojít z různých důvodů. Častěji dochází k poškození u zděných konstrukcí, které nevykazují takovou pevnost jako např. konstrukce montované nebo monolitické. Na všechny konstrukce však působí: - čas - povětrnostní vlivy. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / PORUCHY

34. Pokud nejsou stavby průběžně udržované, dochází k jejich postupnému chátrání až rozpadu. Také působením povětrnostních vlivů dochází k devastacím staveb a jejich postupnému poškozování a ztrátám funkcí, pro něž byly určeny. Patří sem např. působení vlhka, mrazu, deště. Porucha svislých nosných konstrukcí se může projevovat také přetížením budovy, jež patří mezi velmi časté důvody poškození staveb. Pokud se jedná o poruchu ve vnitřní části svislé nosné konstrukce, je její zjišťování velmi složité. Většinou jde (např. u monolitických staveb) o nestejnoměrné rozmíšení čerstvého betonu a tím dochází ke snížení pevnosti stavby. Poruchy, které se projevují na vnější části stavby, je možné vysledovat a okamžitě opravit. Jedná se o různé vnější trhliny, výtluky, hnízda, vychýlení zdí, pilí­řů i sloupů apod. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / PORUCHY

35. OPRAVY PORUCH ZDIVA NAD TERÉNEM K opravě trhlin ve zdivu přistupujeme tehdy, jestliže se trhlina již nezvětšuje. Tuto skutečnost zjistíme známým postupem, který byl popsán v kapitole 2. Oprava trhlin ve spojích obvodového pláště panelových domů se provádí pomocí plastické akrylátové spárovací hmoty, která se vtlačí do spáry. Jako uzávěra se použije lišta z PVC. Takto upravená spára má velmi dobré dilatační vlastnosti. Další, velmi výkonnou metodou je injektování. Provádí se vtlačováním řídké cementové kaše do zdiva. Před injektáží je nutné všechny viditelné trhliny řádně utěsnit. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / PORUCHY

36. Opravy vychýleného zdiva Celá stavba je vystavena po celou dobu životnosti různým zatížením. Pokud dojde k průhybům vodorovných konstrukcí, jako jsou např. stropy, klenby, dochází ke vznikům šikmých tlaků, které vychylují svislé nosné zdi. Jak velké vychýlení zdi vzniklo, lze zjistit, když se spustí olovnice z vrchu zdi k patě zdi. Neprochází-li střední třetinou ložné spáry, musí se považovat vychýlení zdi za nebezpečné. (Provádí odborný pracovník). PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / Opravy

37. Doporučený postup prací: 1. Po zjištění závady nejdříve přistoupíme k zajištění obvodové stěny. 2. Potom je nutné se zaměřit na odstranění příčiny, která způsobila vychýlení zdi. 3. Pozveme odborníka - statika, který posoudí poškození a navrhne možný způsob opravy. 4. Radikální řešení opravy je - zeď zbourat a postavit novou. 5. Při opravě vychýlené zdi, volíme různé technologické postupy, z nichž jeden nabízí možnost narovnání zdi pomocí hydraulických a šroubových zdviháků. Pracujeme pomalu, zároveň budovu zpevňujeme stahováky. 6. Po ukončení zpevnění budovy je nutno opravit všechny vzniklé trhliny nám známým způsobem. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / Opravy

38. DODATEČNÉ ZTUŽENÍ ZDĚNÝCH OBJEKTŮ Ztužení zděných objektů se provádí většinou u starších budov, které jsou vystaveny různým otřesům z blízkých komunikací, nebo došlo k vybourání proluk v řadové zástavbě a tím k nestejno­měrnému sesedání okolních budov. Poškození u těchto objektů se opět projevuje trhlinami. Jako jedna z možností ztužení se nabízí stáhnutí celého objektu ocelovými zedními kleštěmi. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / Opravy

39. Technologický postup ztužení zděného objektu: 1. Nejprve je nutno přistoupit ke vzepření zděného objektu. Sousedí-li objekt s prolukou, musí dojít naopak k jeho rozepření. 2. Podle statika použijeme podélné nebo příčné ztužení objektu. Objekt lze ztužit i oběma způsoby najednou. 3. V obvodových zdech pod úrovní stropu, lze-li, pak ve stropní konstrukci, provrtáme kanálky,kudy povede ocelové ztužující táhlo. 4. Táhlo může být z ploché nebo kruhové oceli. V současné době se nabízí i možnost použití speciálně vyrobené výztuže do předpjatých betonů. 5. Najednám konci lano upevníme do ocelové podložky a zasekáme do zdi takovým způsobem, aby po skončení napínání výztuže, mohla být zeď omítnuta a upravena. 6. Výztuž protáhneme celým objektem a na druhém konci ji napínáme a upevníme pomocí ocelového klínu, popř. maticí, opět na ocelovou podložku. 7. l viditelnou kovovou část omítneme, aby nerušila fasádu budovy. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / Opravy

40. Ukázky prací PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / Opravy

41. VÝMĚNA A OPRAVY PILÍŘŮ Nevyhovující pilíře v objektu poznáme podle tvořících se podélných prasklin na jejich stěnách. Trhliny většinou vznikají velkým zatížením pilířů. Opravu pilíře provedeme jeho zpevněním. Nevyhovující pilíř zbouráme a postavíme nový. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / VÝMĚNA A OPRAVY PILÍŘŮ

42. BOURÁNÍ NOSNÝCH ZDÍ Bourání nosných zdí je velmi složitá záležitost. Vždy ke konzultaci pozveme statika, který je odborně vyškolen a oprávněn schválit postup. Nikdy se nerozhodujeme pro bourání nosné zdi sami. Pokud shledáme, že nosná zeď je natolik poškozená, že nejde ani přizdít, ani jinak opravit, volíme zbourání. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / BOURÁNÍ NOSNÝCH ZDÍ

43. Doporučený postup přípravy bourání nosných zdí: 1. Nejprve zkontrolujeme, zda nosnou zdí neprochází instalace (voda,elektřina, plyn) nebo např.komín. podpěrná / konstrukce zdi roznášecí profil 2. V případě, že ano, všechny instalace odpojíme a zabezpečíme. Je nutné vědět, z jakého důvodu zeď bouráme. Pokud víme, ze postavíme novou zeď, potom stávající instalace opět do zdi zabudujeme. Bouráme-li zeď např. z důvodů pozdějšího umístění výlohy, musíme instalace zabudovat mimo nosnou zeď. 3. Důkladně podepřeme, zavětrujeme a zabezpečíme vodorovné nosné konstrukce, které spočívají na nosné zdi. Pracujeme-li v horníchpodlažích, nebo je-li pod nosnou zdí, kterou budeme bourat sklep, musíme podepření a zavětrování konstrukce provést až do nejspodnějších částí stavby. 4. Po zabezpečení budovy přistupujeme k samotné práci. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / BOURÁNÍ NOSNÝCH ZDÍ

44. Bourání celé zdi a výstavba zdi nové Technologický postup bourání a výstavby nové zdi: 1. Vodorovné nosné konstrukce musí být zabezpečeny. 2. Zdivo vybouráváme ve svislém pruhu, nikdy ne celé najednou. 3. V bočním starém zdivu vysekáme ozuby. 4. Nové zdivo vyzdíváme z kvalitních pálených cihel na cementovou maltu. 5. Mezi konečnou horní částí nového zdiva a vodorovnou nosnou konstrukcí nesmí dojít ke vzniku mezery. Je nutno celou část zpevnit klíny a zasekat maltu do spár. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / BOURÁNÍ NOSNÝCH ZDÍ

45. BOURÁNÍ PŘÍČEK A ZŘIZOVÁNÍ NOVÝCH Bourání příček není tak složité jako bourání jakékoliv nosné konstrukce. Nejsme-li si jisti, zda se opravdu jedná o příčku, pozveme si opět na konzultaci statika. Je-li dostupná výkresová dokumentace stavby, není problém z ní vyčíst, o jakou zeď se jedná. Budeme-li vycházet z definice příčky, o které říkáme, že je to nenosná zeď, která zpravidla velmi málo zatěžuje stropní konstrukci, pak k jejímu vybourám přistupujeme sice zodpovědně, ale s vědomím, že není třeba tak přísně dodržovat bezpečnostní předpisy, jako při bourání nosné zdi. Příčku začneme rozebírat v horní části, nikdy ne naopak. K rozebrání nám stačí sekáč, kladivo, príklepový elektrosekáč, ve výjimečných případech pneumatické bourací kladivo. Po vybourání a odstranění suti, postavíme z vhodného materiálu novou příčku. V současné době se nám nabízí nepřeberné množství lehčených materiálů. Všechny lze na výstavbu nové příčky použít. Nejjednodušší a nejmodernější způsob je však využití suché stavby a to montáží příček ze sádrokartonu. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / BOURÁNÍ PŘÍČEK

46. PORUCHY PANELOVÝCH KONSTRUKCÍ K největšímu rozmachu výstavby panelových domů docházelo v 60. až 80. letech 20. století. V uvedené době splňovaly požadavky tehdejší společnosti - tj. nabídnout ubytování pro co největší počet obyvatel. Díky této rozsáhlé výstavbě však vznikala anonymní, šedá sídliště, která kazila vzhled téměř všech českých měst. V panelových domech, které stárnou, stále bydlí velký počet obyvatel a ti mají zájem o bydlení nejen účelné, ale i estetické. Vlastníci panelových domů proto přistupují k opravám panelových domů nejen z důvodů morálního opotřebení, ale i opotřebení fyzického. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / PORUCHY PANELOVÝCH KCÍ

47. Fyzické vady panelových konstrukcí: - hnízda - odhalená výztuž - trhliny - ztráta funkce spárovacích tmelů mezi panely - neodpovídající tepelná a zvuková izolace Téměř všechny fyzické závady je možné řešit zateplením celého panelového domu. Pod zateplením zmizí veškerá viditelná poškození panelového objektu. Pochopitelně, že před zakrytím konstrukce je nutné všechna poškození opravit - dobetonovat výtluky a hnízda, zakrýt betonem výztuž, zaspárovat trhliny. Teprve po lokálních opravách jednotlivých poškození, lze přistoupit k volbě vhodného zateplovacího systému. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / PORUCHY PANELOVÝCH KCÍ

48. Výhody zateplení panelové konstrukce: - úspory na vytápění - prodloužení životnosti fasády - omezení vzniku plísní - vyšší odolnost vůči povětrnostním vlivům - zvýšení estetického vzhledu celého objektu PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / PORUCHY PANELOVÝCH KCÍ

49. Morální opotřebení - výměna bytového jádra Vyměnit staré umakartové jádro za nové, zděné, je právě v panelových domech nyní aktuální. V současné době jsou tato jádra morálně zastaralá, nevyhovují současným trendům bydlení a mnoh­dy jsou i hygienicky závadná (plísně, hmyz, apod.). Postup úpravy bytového jádra: 1. Požádání majitele nemovitosti o souhlas a o termín stavebních úprav. 2. Odstranění stávajícího jádra. 3. Vyzdění bytového jádra z lehkých příček. 4. Provedení instalace nových rozvodů vody i odpadu a elektroinstalace. 5. Předložení revizní zprávy o elektroinstalaci a doklad o uložení odpadu ze stavební činnosti. Upozornění na dispoziční řešení: z požadavků na bytová jádra je důležitá podmínka, aby mezi záchodem a obytnou místností byly dvoje dveře. Zároveň lze sloučit koupelnu a WC pouze do velikosti bytu 2+kk. PBU / 4. SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE / PORUCHY PANELOVÝCH KCÍ

50. 5 STROPY PORUCHY STROPŮ A KLENEB Stropy patří mezi vodorovné nosné konstrukce. Již podle zvolené stropní konstrukce můžeme v budoucnu usuzovat jakým poruchám a závadám bude strop vystaven. U dřevěných stropů může být každá část poškozena např. zatékající vodou, napadením dřevokaznou houbou, popř. živočišnými škůdci nebo přetížením. Napadené části pak uhnívají, trouchnivějí, ztrácejí svou pevnost a konstrukce se rozpadá nebo se značně deformuje. Podle druhu vady můžeme vyměnit: -zhlaví - část stropu - celý strop PBU / 5. STROPY / PORUCHY STROPŮ A KLENEB