1 / 13

Ondřej Sekora

Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST. Ondřej Sekora. Český jazyk 6. ročník ZŠ. Ondřej Sekora (1899 – 1967).

tejana
Télécharger la présentation

Ondřej Sekora

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Základní škola Jakuba Jana Ryby Rožmitál pod Třemšínem Efektivní výuka pro rozvoj potenciálu žáka projekt v rámci Operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Ondřej Sekora Český jazyk 6. ročník ZŠ

  2. Ondřej Sekora (1899 – 1967) • Ondřej Sekora byl kreslíř a spisovatel pro děti, autor mnoha úspěšných knížek. • Ondřej Sekora se narodil v rodině odborného učitele. V sedmi letech mu zemřel otec a rodina žila v bídných poměrech. • Sekora vychodil v Brně - Králově Poli obecnou školu, poté studoval na gymnáziu, nejdříve v Brně, pak přešel do Vyškova, kam se rodina přestěhovala.

  3. V roce 1918 složil Ondřej Sekora urychlenou válečnou maturitu a jako jednoroční dobrovolník byl do konce války ve Vídni. • Na přání rodiny začal Ondřej Sekora studovat práva a dva roky se studiem neúspěšně zápasil. Přitom už kreslil a přispíval svými kresbičkami do Lidových novin. • V roce 1921 zanechal studií a stal se redaktorem Lidových novin jako sportovní novinář, kreslíř a karikaturista, soudničkář a fejetonista. Kromě toho působil v časopise Sport.

  4. V letech 1924 a 1927 strávil Ondřej Sekora vždy celý rok ve Francii na studijním pobytu. • Psal tam sportovní reportáže, přispíval kresbami i do francouzských časopisů. Ve Francii poznal ragby a doma je pak začal propagovat. • Napsal a nakreslil jeho první česká pravidla a později působil jako trenér a rozhodčí.

  5. Ondřej Sekora se ve Francii seznámil a navázal přátelství s českými umělci, kteří tam v té době žili - např. J. Zrzavý, B. Martinů aj. • V roce 1928 se Ondřej Sekora dostal do pražské redakce Lidových novin, ve kterých mu přibyla rubrika pro děti. • V roce 1941 musel z redakce odejít, protože jeho manželka byla židovka. • Od roku 1944 až do konce války byl internován v pracovních táborech v Polsku a Německu.

  6. Po válce působil Ondřej Sekora jako redaktor deníku Práce a satirického časopisu Dikobraz. • Od roku 1949 přešel do Státního nakladatelství dětské knihy a od roku 1952 žil jako volný spisovatel a ilustrátor. • Za své knihy získal Onřej Sekora různá ocenění a roku 1964 byl jmenován zasloužilým umělcem.

  7. Dílo Ondřeje Sekory • Onřej Sekora patří mezi autory dětských knížek, kteří rovnocenně spojovali a rozvíjeli složku malířskou a literární. • Autor nejvíce sází na vtip a žert. Svět mravenců, brouků a motýlů je polidštěn a alegorizován, občas se zapojují do děje také lidé a domácí a divoká zvířata. • Když se Ondřej Sekora dostal do pražské redakce Lidových novin, staral se o rubriku pro děti. Zde v té době psali pro děti známí a dobří autoři, např. Karel Čapek, Eduard Bass, Josef Čapek, E. Pilař aj. • Ondřej Sekora psal seriály pro děti, z nichž později vznikly i knihy: Jak Crvček honil pytláka; Ferda Mravenec.

  8. Knížky pro děti: Jak Cvrček honil pytláka - 1932Ferda Mravenec - 1936Ferda Mravenec v cizích službách - 1937Ferda v mraveništi - 1938Slavnost u broučků - 1938Slabikář Ferdy Mravence - 1939Trampoty brouka Pytlíka - 1939, Ondřej Sekora přidal k Ferdovi dobráckého a nešikovného brouka PytlíkaMalířské kousky brouka Pytlíka - 1940Kuře Napipi a jeho přátelé - 1941Uprchlík na Ptačím stromě - 1943Kronika města Kocourkova - 1947Veselá knížka seriálů - 1982, výběr z novinových a časopiseckých seriálů

  9. Námětově se Sekorova tvorba stává mnohem mnohostrannější: Žertíky pro malé čertíky - 1948Pohádka o stromu a větru - 1949Jak se uhlí pohněvalo - 1949O traktoru, který se splašil - 1951Štědrý večer - 1951Malované počasí - 1951Na dvoře si děti hrály - 1955Čmelák Aninka - 1959Chcete se podívat? - 1959Hurá za Zdenkou - 1960O psu vzduchoplavci - 1961Nápady kuřete Napipi - 1961Pošta v ZOO - 1963Sedm pohádek - 1964

  10. V letech před smrtí zrevidoval Ondřej Sekora literární text prvních tří svazků o Ferdovi, namaloval k nim nové ilustrace a sloučil je do knihy:Knížky Ferdy Mravence - 1968 • Sekorovy knihy znamenaly od třicátých let 20. století v dětské literatuře značné oživení. Vycházejí od té doby stále v nových nákladech.

  11. Jak vznikl Ferda Mravenec „Potřeboval jsem hlavního hrdinu pro mnoho a mnoho obrázků a pro velmi mnoho různých příhod. Že to bude mravenec, to jsem ovšem nevěděl. Podíval jsem se tedy na jeho skutečnou podobu a hned jsem všechno nakreslil.Ouha! Mravenčí hlava nelákala ke kreslení. V trojbokém tvaru hlavy nebylo na obličej a oči mnoho místa. A právě obličej hlavního hrdiny musí zářit zdaleka, a to, co je na něm psáno, musí vést celý obrázek. Proto jsem se rozhodl pro velký bílý prostor pro ústa, pro veliké oči a pro kulatou hlavu. Nyní šlo o mravenčí trup. Ten je ve skutečnosti představován jakousi pomačkanou tyčinkou. Zkusil jsem kreslit. Také velmi málo lákavé pro kresbu a tak neohebné! Tu jsem si vzpomněl, jak se nám vždy zdá, že se mravenčí tělo vždy skládá se samých kuliček.

  12. Nahradil jsem tedy skutečnost dojmem a už to v tom tělíčku hrálo. Jenže figurka byla ještě příliš černá. Vymyslel jsem si nakonec puntíčkovanou kravatu. Schválně jsem ji ovšem udělal se špičkami, které se dají různě natáčet a zaměřovat a mohou všechny mravencovy pohyby doprovázet a zdůrazňovat stejně dobře jako zadeček. I velmi rafinované grimasy, které bych v obličeji úplně vystihnout nedovedl, podaří se mi vyjádřit, doprovodím-li je vhodným nasazením zadečku a růžků kravaty. A jsem rád, že tyto nejdůležitější věci jsou tak jednoduché. Stačilo si jen představit a nakreslily se už takřka samy.“

  13. Ondřej Sekora 6. ročník ZŠ Použitý software: držitel licence - ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. • Windows XP Professional • obrázky z internetu • Vladimíra Gebhartová – Tvůrci dětské knihy Autor: Mgr. Květa Jeníčková ZŠ J. J. Ryby v Rožmitále p.Tř. (www.zsrozmital.cz)

More Related