1 / 31

FI-0 9 Mechanika tekutin II.

FI-0 9 Mechanika tekutin II. Hlavní body. Úvod do mechaniky kapalin a plynů Hydrodynamika ideálních kapalin Bernoulliho rovnice a její použití Hydrodynamika viskózních kapalin Vlastnosti Newtonovských kapalin Zákony: Newtonův, Poiseuillův a Stokesův H ydrodynamika krevního oběhu.

telyn
Télécharger la présentation

FI-0 9 Mechanika tekutin II.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. FI-09 Mechanikatekutin II.

  2. Hlavní body • Úvod do mechaniky kapalin a plynů • Hydrodynamika ideálních kapalin • Bernoulliho rovnice a její použití • Hydrodynamika viskózních kapalin • Vlastnosti Newtonovských kapalin • Zákony: Newtonův, Poiseuillův a Stokesův • Hydrodynamika krevního oběhu

  3. Zachování energie I • Bernoulliho rovnice vyjadřuje zákon zachování (hustoty)energie : • V praxi se vyjadřuje několika způsoby, například v rozměrech délkových :

  4. Odvození Bernoulliho rovnice I • Uvažujme dvě různá místa, ohraničující určitý úsek jednénéproudovétrubice, která jsou popsána rychlostívi, tlakempi a výškouhi. • Působením tlakových sil se určitý objem V se přemístí za čas t z prvního místa do druhého. • Na oba objemy působí z vnějšku úseku tlakové síly opačné orientace Fi = Si pi. • Práce, kterou vykonají tyto síly za t se musí rovnat přírůstku celkové energie daného objemu.

  5. Odvození Bernoulliho rovnice II • Tedy : • Po dosazení : • Aplikujme rovnici kontinuity :

  6. Odvození Bernoulliho rovnice III • Tento vztah, vyjadřující zachování energie, bývá zvykem vydělit V a přeskupit podle uvažovaných míst : • Daniel Bernoulli 1700-1783, Švýcar • Celková energie proudící kapaliny má tedy tři složky : tlakovou, kinetickou a potenciální.

  7. Použití Bernoulliho rovnice I • Bernoulliho rovnice lze použít jako prvníhopřiblížení při řešení řady praktických problémů. • Uvažujme například výtok kapaliny ze široké(nebo doplňované) nádoby malým otvorem umístěným v hloubce h pod hladinou. V Bernoulliho rovnici můžeme udělat několik úprav a zanedbání :

  8. Použití Bernoulliho rovnice II • Oba tlaky jsou atmosférické : p1= p2. • Vyjádříme hloubku: h = z1 – z2 • Rychlost v1 můžeme zanedbat. • Po zkrácení a úpravě : Tento tzv. Torrichellio vzorec byl znám sto let před Bernoullim.

  9. Použití Bernoulliho rovnice III • Není-li možné rychlost v1 zanedbat, použijeme rovnici kontinuity v1 = v2S2/S1 : • Po zkrácení ,zavedení hloubky a úpravě : (výraz má zjevně smysl jen pro S1 >S2)

  10. Použití Bernoulliho rovnice IV • Uvažujeme-li místa o stejné výšce je z Bernoulliho rovnice patrná zajímavá vlastnost proudících tekutin a to, že v místech s většírychlostí je nižšítlak. Na tomto principu je založena řada jevů od bouchání dveří v průvanu, přes střílení rohového kopu ve fotbale, po létáníletadel. Protože jsou důsledky na první pohled překvapivé, je tento jev znám jako hydrodynamickýparadoxon. • Významné je jeho využití při měřenírychlosti.

  11. Použití Bernoulliho rovnice V • Pitotova trubice (potřebuje fajfku) : • do měřené kapaliny jsou vnořeny dvě trubice, ústí jedné je kolmo, ústí druhé rovnoběžně s jejím proudem (fajfka)v2 = 0. • v každé trubici vystoupí kapalina do výšky zi podle odpovídající tlaku pi = gzi při jejím ústí

  12. Použití Bernoulliho rovnice VI • Venturiho trubice (potřebuje zúžení) : • do měřené kapaliny jsou kolmo vnořeny dvě trubice, jedna v místě s průřezem S1, druhá S2. • v každé trubici vystoupí kapalina do výšky zi podle odpovídající tlaku pi = gzi při jejím ústí

  13. Použití Bernoulliho rovnice VII • Z obou rovnic : • Pro rychlost v1 a průtok Q platí po úpravě :

  14. Viskózní kapaliny I • Při proudění reálných tekutin se sousední vrstvy ovlivňujítečnýmnapětím, které závisí na vzájemnérychlosti vrstev a viskozitě tekutiny. • Mějme tekutinu proudící ve směru osy x. Potom pro tečné napětí, čili napětí působící ve směru proudění, platí Newtonův zákon:

  15. Viskózní kapaliny II • (éta) je tzv. dynamická viskozita • [] = kg m-1s-1 =Nm-2s = Pa s • Starší jednotka Poise[P]=gcm-1s-1=0.1 Pas • Převrácená hodnota se nazývá tekutost:  = 1/ • Často se používá viskozita vztažená na hustotu, tzv. kinematická viskozita  = /

  16. Viskózní kapaliny III • Dynamická a kinematická viskozita některých kapalin:  [Pa s]  [m2/s] • ETOH 1.210-3 1.51 10-6 • benzín 2.910-44.27 10-7 • rtuť 1.5 10-3 1.16 10-7 • olej 0.26 2.79 10-4 • voda 1.005 10-3 0.804 10-6

  17. Viskózní kapaliny IV • Viskozita : • snižuje průtok kapaliny (za daných podmínek) • způsobuje, že rychlost v protékaném průřezu není konstantní, ale má určité rozložení, u krajů je minimální (nulová) a uprostřed maximální. • Zkusíme ukázat, že v proudovém vlákně kruhového průžezu je rozložení rychlosti na vzdálenosti od osy parabolické.

  18. Viskózní kapaliny V • Mysleme si v laminárně a rovnoměrně proudící kapalině váleček o poloměru y. Na • podstavy působí tlakové síly (p1> 0, p2 < 0) • plášť síla způsobená třením okolních vrstev. • Pohybuje-li se válec rovnoměrně, musí být všechny síly na něj působící v rovnováze :

  19. Viskózní kapaliny VI • Předpokládejme, že p1 >p2 a kapalina se pohybuje ve směru růstu souřadnice x. • Znaménko + znamená, že třecí sílu bychom považovali (jako obvykle) za kladnou, kdyby měla směr rychlosti. • Protože první člen je kladný, musí být třecí síla záporná, čili brzdící a rychlost klesá směrem od osy.

  20. Viskózní kapaliny VII • Po zavedení p = p1–p2 a úpravě : • Po integraci :

  21. Viskózní kapaliny VIII • Uvažujeme-li trubici o poloměru r. Obdržíme hodnotu integrační konstanty k z okrajové podmínky v(r)=0 : • a celkově dostáváme parabolickou závislost :

  22. Viskózní kapaliny IX • Důležitou a snadněji měřitelnou veličinou je průtok. Celkový průřez musíme rozdělit na mezikruží o poloměru y, v nichž je vždy rychlost konstantní: • Celkovýprůtok obdržíme integrací : • To je známá Hagen-Poiseuillova rovnice.

  23. Viskózní kapaliny X • Stokesův zákon: • Na kuličku o poloměru r, která se pohybuje malou rychlostí v v kapalině působí brzdící síla F = 6rv • Kulička o hustotě  bude po ustálení rovnováhy padat v kapalině 0konstantní rychlostí vt :

  24. Viskózní kapaliny XI • Laminární proudění • brzdící síla je úměrná rychlosti • rychlost je úměrná r2 • střední rychlost vyplývající z H-P rovnice <v>=Qv/S je také úměrná r2 a tlakovémuspádu • Zamezí Stokesova zákona : • Často je brzdící síla úměrná v2 : Fd = CdSv2 • Cd je parametr, který závisí na tvaru

  25. Viskózní kapaliny XII • Pro posouzení, zda je proudění ještě laminární se používá tzv. Reynoldsovo číslo. • pro kuličku o poloměru r, pohybující se rychlostí v • pro kapalinu pohybující se střední rychlostí <v> v trubici o poloměru r platí : • Pro R >1000 se považuje proudění za turbulentní (ve jmenovateli posledního výrazu je řecké  (ný), tedy kinematická viskozita!)

  26. Dynamika krevního oběhu I • Krevní oběh je udržován srdcem. Levá část síň -> komorapumpuje krev do velkého (tělního) oběhu a pravá část do malého oběhu (plic). • Krev v aortě : • <v> = 0.3 ms-1 • r = 0.01 m •  = 1060 kg m-3 •  = 3.3 10-3 Pa s • R  970 proudění je těsně ještě laminární.

  27. Dynamika krevního oběhu II • Ve velkých žilách proudí krev pomaleji, jen rychlostí <v> = 0.1 ms-1a ve vlásečnicích dokonce jen rychlostí <v> = 0.001 ms-1. Pomocí rovnice kontinuity můžeme odhadnout, že celkový průřez • vlásečnic je 300 krát větší než průřez aorty • velkých žil je 3 krát větší než průřez aorty

  28. Dynamika krevního oběhu III • Podle H-P zákona je tlakový spád nepřímo úměrný čtvrté mocnině poloměru trubice. K největšímu spádu tedy musí docházet v arteriální sekci : • aorta plicnice • systola 16 kPa (120 torr) 3.3 kPa • diastola 10.5 kPa (80 torr) 1.3 kPa

  29. Dynamika krevního oběhu IV • Práce srdce bývá vyjadřována jako součet • statické – objemové dodávající tlakovou energii • kinetické – dodávající kinetickou energii odpovídající příslušné střední rychlosti : • Pro střední hodnoty V = 70 ml a p = 13.3 kPa je Wo= 0.93 J a Wk= 0.003 J, tedy W = 0.94 J

  30. Dynamika krevního oběhu V • Práce pravé komory je asi jedna pětina práce komory levé. Celková mechanická práce srdce při jedné systole je tedy asi 1.13 J. • Při tepové frekvenci 70 min-1 je výkon srdce přibližně 1.3 W. • Tato hodnota představuje jen asi jednu desetinu celkového mechanického výkonu srdce. Převažující část se spotřebuje na udržování stálého napětí (tonusu) srdeční svaloviny.

  31. Dynamika krevního oběhu VI • Celkový srdeční výkon je tedy 13 W, což představuje přibližně 13%celkového klidového výkonu organismu. • Srdce ale funguje nepřetržitě řadu let. Za 60 let života vykoná práci 2.5 GJ, což je : • 3 s výkonu Chvaletické elektrárny • Vyzdvižení 30 t břemene na Mt. Everest

More Related