Plazi

1. Plazi Společná prezentace třídy 7.A

2. Fylogeneze vývoj druhu v evolučním procesu • plazi patří mezi obratlovce (podkmen) • ústřední nervová soustava a osní kostra složená z páteře a lebky • některé třídy (všechny viz snímek č.4): • ryby - nejprimitivnější obratlovci, z nichž se vyvinuli obojživelníci. Prvotní ryby neměly čelisti a jejich tělo bylo kryto krunýřem • obojživelníci - mají již čtyři nohy; v geologické historii nebyli nikdy příliš četní • plazi - vyvinuli se z obojživelníků a byli prvními čtyrnožci schopnými trvalého života na souši. Významnou skupinou byli dinosauři. • savci mají tělo kryté chlupem, zuby různých tvarů a jsou teplokrevní Strunatci pláštěnci bezlebeční obratlovci

3. Kde žijí • Plazy můžeme najít na všech kontinentech kromě Antarktidy, přestože jejich oblíbeným prostředím jsou tropy a subtropy. Proč nežijí na Antarktidě? Plazi jsou studenokrevní živočichové. To znamená, že mají nestálou teplotu těla a teplo získávají z okolního prostředí. Jsou proto nároční na teplo.

4. Třídění plazů • Klasické třídění plazů je následující: • třída: Plazi (Reptilia) • podtřída: Želvy (Chelonia) přibližně 301 druhů • podtřída: Archosauria (aligátoři a krokodýlové): • řád: Krokodýli (Crocodilia) 23 druhů • podtřída: Lepidosauria • řád: Haterie (Rhynchocephalia) 2 druhy • řád: Šupinatí (Squamata) přibližně 7 600 druhů • podřád: Ještěři (Sauria) – nepřirozená (parafyletická) skupina • podřád: Hadi (Serpentes, Ophidia) • podřád: Dvouplazi (Amphisbaenia)

5. Ještěrky Končetiny s pěti prsty, dlouhý ocas Kostra pružná, do stran ohebná páteř ramenní a stehenní kosti jsou v pravém úhlu přikloubeny k tělu – typický pohyb ještěrek Hadi postrádají končetiny, pouze některé čeledi mají na kostře zakrnělé zbytky končetin, tzv. rudimentální končetiny Kostra skládá se z lebky, páteře (obratlů – až 400), žeber ohebnost je dána velkým počtem obratlů, na každý je připojen pár žeber, které jsou velmi pružné, což hadi využívají při polykání a trávení kořisti. Stavba těla, kostra

6. Smyslové orgány • Jak vidí • někteří plazi slzí, jiní mají pohyblivá oční víčka nebo mají oči přerostlé kůží • mnozí plazi dovedou rozlišovat barvy • prostorové vidění – podle rozmístění očí na hlavě • Čich • prakticky nemají, ale řada plazů má na patře přídavné čichové ústrojí - Jacobsonův orgán • Sluch • nemají dobrý sluch, např. hadi jsou v podstatě hluší Jacobsonův orgán - zcela zvláštní ústrojí vnímající chemické podněty

7. Dýchací soustava • všichni plazi mají plíce • dvě externí nozdry • průdušky, hrtan a průdušnice • nemají tvrdé patro – zadržují dech, když polykají • na rozdíl od savců nemají bránici plíce ještěrky plíce hada

8. Potrava a trávicí soustava • převážná většina druhů plazů je masožravá • trávicí ústrojí • ústa-hltan-jícen-žaludek-tenké, tlusté střevo-kloaka-řitní otvor • kořist polykají celou • krokodýli kořist trhají prudkými pohyby hlavy na menší části, jsou odolní vůči hladovění • někteří hadi mají jedové zuby - můžou pozřít potravu otrávenou vlastním jedem • želvy • některé želvy jsou býložravé, některé patří spíše k hmyzožravcům

9. Rozmnožování • VEJCORODÍ – většina plazů • měkká, blanitá nebo kožovitá skořápka (hadi, ještěři), tvrdá skořápka (želvy, ktokodýli). • VEJCOŽIVORODÍ • mláďata se z vajec líhnou při kladení (slepýš, užovka hladká, ještěrka živorodá) • ŽIVORODÍ • rodí živá mláďata (zmije obecná) • vejce snáší na zem, zahrabávají je do různých materiálů a dále se o svá mláďata nestarají

10. Oběhová soustava • uzavřený oběhový systém přes tříkomorové srdce, dvě srdeční síně a jednu komoru • krokodýly mají čtyřkomorové srdce • kvůli dynamice tekutin se plazům při průtoku krve srdcem do určité míry mísí okysličená krev s neokysličenou

11. Největší z plazů • Krokodýl mořský • je největší z krokodýlů a zároveň je dnes největším a nejmohutnějším plazem na světě. Dosahuje délky přes sedm metrů (rekordní exempláře však až 10 metrů) a hmotnosti více než jedné tuny • žije v jižní a jihovýchodní Asii, pobřeží severní Austrálie, v mořích s teplejší vodou • plave pomocí ocasu • byl loven pro svoji vzácnou kůži, ze které se vyrábějí kabelky, proto je na pokraji vyhynutí

12. Nejjedovatější pozemský had • nejprudší jed mají mořští hadi vodnáři • nejjedovatější suchozemští hadi • australská pakobra (Parademansia microlepido) • je považována za nejjedovatějšího suchozemského hada světa • žije v jihozápadním Queenslandu (severovýchod Austrálie) • její jed je údajně až 4x účinnější než jed Taipana • podle některých zdrojů byla zařazena do rodu taipanů jako taipan menší • obávaná Mamba černá (Dendroaspis polylepis) • je v žebříčku jedovatosti asi až čtvrtém nebo pátém místě (neexistuje jednoznačný žebříček jedovatých hadů) had vodnář (Enhydrina schistosa) mamba černá tajpan menší

13. Nejmenší plaz • Jaragua (Sphaerodactylus ariasae) • objeven na ostrově v Karibském moři • živí se drobným hmyzem, ale může být potravou pro stonožky a škorpióny • měří totiž i s ocáskem 16 milimetrů

14. Odkud jsme získali informace: • Seznam použitých odkazů: • www.wikipedie.cz • http://62.168.39.166/paichl/knihy/Smysly.htm • http://www.sweb.cz/black.window/fylo.htm • http://www.chovatelka.cz • http://www.worldbook.com/wb/images/content_spotlight/reptiles • http://animals.nationalgeographic.com • http://www.petrpetra.net/ • http://www.volny.cz/richardhorcic/www%20stranky/novinky.htm • www.gifte.de/ • Seznam použité literatury: • Černík, V. - Martinec, Z. Přírodopis 1: zoologie 1.část. Ilustrovali J. Béza, I. Skálová. 1. vyd. Praha: SPN, 1995. 117 s. ISBN 80-85 937-05-9. • Čihař, J. – Čepická, A. Plazi a obojživelníci. Ilustrovala A. Čepická. 1. vyd. Praha: Granit s.r.o., 1993. 63 s. ISBN 80-85805-07-3 • O’Shea, M. – Halliday, T. Plazi a obojživelníci. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. – Knižní klub, 2005. 256 s. ISBN 80-242-1415-6 • Dmitrijev, J. Obojživelníci a plazi: známí i neznámí, pronásledovaní, chránění. Ilustrovali A. Čepická a spol. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1988. 166 s. 26-052-88