1 / 33

ŠKOLA: Gymnázium , Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

ŠKOLA: Gymnázium , Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR : Jan KOHOUTEK

trent
Télécharger la présentation

ŠKOLA: Gymnázium , Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Hydrosféra – oběh vody, oceány POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 11 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_11 DATUM TVORBY: 1.11.2012 ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM obsahuje informace o přirozeném koloběhu vody v přírodě. V druhé části se pak věnuje oceánům, mořím a slapům v hydrosféře. METODICKÝ POKYN: Atlas Dnešní svět – strana 14 - 17

  2. Hydrosféra • Hydrosféra – vodní obal naší planety – zahrnuje veškeré vodstvo • HS je určujícím (limitujícím) faktorem živých organismů pro život na Zemi!!!!!

  3. Základní členění hydrosféry • Skupenství • 4 základní kategorie • Voda povrchová • Voda podpovrchová • Voda v atmosféře • Voda v živých organismech

  4. Rozložení vody na Zemi

  5. Oběh vody • K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země • Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu (výpar, evaporace) a z rostlin (transpirace ), dohromady se používá pojem evapotranspirace • Vodní páry a drobounké kapičky vody v oblacích se pak v ovzduší pohybem vzduchových mas způsobených nestejným zahříváním vzduchu nad pevninou a oceány i zemskou rotací neustále přemísťují (cirkulace atmosféry)

  6. Oběh vody • Po kondenzaci páry z ovzduší dopadá voda ve formě srážek na zemský povrch, zejména ve formě deště a sněhu • Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda, vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje pod zemský povrch a doplňuje zásoby podzemní vody (infiltrace) • Podzemní voda po určité době znovu vystupuje na povrch ve formě pramenů nebo dotuje vodní toky

  7. Oběh vody • 79% vody do oceánu • 21% bezodtoké oblasti • Velký oběh vody • Malý oběh vody Voda pokrývá 71 % povrchu Země

  8. Oceány • 71% celkové rozlohy Země • Nerovnoměrné rozložení sever. pol. 61% jižní pol. 81% • 5 oceánů = světový oceán • Oceány – rozlehlé plochy svět. oceánu prostírající se mezi kontinenty • Moře – menší části oc. v dosahu pevniny • Moře vnitřní– obklopena pevninou • Moře okrajová– oddělena od oceánů ostrovy a poloostrovy

  9. Suezský průplav Oceány • Zálivy – menší části oceánu vnikající do pevniny • Průlivy – zúžené části moří mezi pevninou, souší a ostrovy • Průplav– vytvořen člověkem

  10. Suezský průplav

  11. MediterraneanSea

  12. Oceány • Salinita – množství rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody • Chloridy 88%, sírany 10,8%, uhličitany 0,3% • Promile – 1 desetina % - to znamená že…. 1 ‰ = 1/1000 = 0,1% • Ø salinita je 35 ‰ • Značné rozdíly např. moře mírných a tropických šířek • Podíl soli v některých mořích: • Rudé moře - 42 g/l • Středozemní moře - 38 g/l • Černé moře - 19 g/l • Baltické moře - 4 g/l

  13. Oceány • Barva – pohlcováním světelných paprsků, plankton, hloubka • př. Žluté moře • Hustota – teplota, salinita, tlak (max. polární moře) • Teplota – sluneční záření, zásobárna tepla • Oceán ovlivňuje teplotní režim atmosféry • Pásovité rozložení teplot • Ø 17°C, Tichý oceán 19°C

  14. Oceány • Přenos tepla ve vertikálním směru konvekční proudění teplejší voda s vyšším s vyšším obsahem solí klesá do větších hloubek • Mořské pánve 0°- 2°, malé výkyvy do 200 m • Led -1,9° • Útvary: tabulový led, návrše, led. hory (až 100 m) • Brakická voda – ústí řek, vrstva sladké vody na slané

  15. Pohyby mořské vody • Mořské dmutí – příliv a odliv • Vlnění– eolická činnost (Balt 5m, Atl. 25m) • Kruhové dráhy – orbity • Hřbet a vpadlina (důl) • Příboj– nárazy vln na pobřeží, modelace pobřeží • Tsunami– vlny vyvolané zemětřesením, nebo sopečnou činností

  16. Příboj

  17. Refrakce vln – vlny se natáčejí směrem k pobřeží; v tomto případě jde o výběžek, takže vlny mají téměř kruhový tvar

  18. Slapové jevy (mořské dmutí) • Periodickédeformace tvaru zemského tělesa • Gravitační působení Měsíce a Slunce • Odstředivá síla • Příliv vzniká na straně přivrácené a odvrácené k měsíci • Vždy dva protilehlé kulové vrchlíky

  19. Slapové jevy (mořské dmutí) • Přivrácená strana k Měsíci přitažlivá síla • Odvrácená strana k Měsíci odstředivá síla • Vždy po 12 hodinách a 25 minutách (tzv. půldenní příliv • Každý den vrcholí o 50 minut později • Skočný příliv – Z, M, S se nachází v jedné rovině – síly se sčítají a nastává největší příliv • Hluchý příliv – Z, M, S spojnice svírají pravý úhel – síly se vzájemně odečítají

  20. Záliv Fundy za přílivu Záliv Fundy za odlivu

  21. Slapové jevy (mořské dmutí) • Pará – rameno Amazonky • Na řece se dvakrát během každých 24 hodin projevuje příliv vysoký až 3,5 m a periodicky přichází velká vlna postupující proti proudu řeky, tzv. pororoka

  22. Oceánské dno • Hlubokomořské • příkopy • Marianský příkop • 11 034 m • Šelfová moře • Oceánský svah • Oceánské pánve      Kontinentální šelf na mapě světa znázorněný azurově

  23. Oceánské dno

  24. Přílivové elektrárny • je vodní elektrárna, která pro roztočení turbín využívá periodického opakování přílivu a odlivu moře • První přílivová elektrárna byla postavena v roce 1913 v Anglii v hrabství Cheshire • První významná přílivová elektrárna byla spuštěna v roce 1966 ve Francii na řece Rance v oblasti Bretaně

  25. Přílivová elektrárna AnnapolisRoyal v Novém Skotsku (Kanada)

  26. Oceánské proudy • Poz: Atlas Dnešní svět str. 14 – 17 • Přenos vodních mas na velké vzdálenosti • Horizontální i vertikální směr • Výměna látek, mikroorganismů, salinita • Klimatogeografický činitel – ovlivňují klima přilehlých pevnin • Teplé – z J na S (př. Golfský, KuroŠijo) • Studené – ze S na J (př. Kalifornský, OjaŠijo)

  27. Oceánské proudy • Klimatický vliv • Příklad: • V pobřeží Kanady – studený Labradorský proud – bezmrazové období asi 60 dní v roce • Z Evropa – teplý Severoatlantský - bezmrazové období ve stejných z.š. 150 – 210 dní

  28. Mapa znázorňující mořské proudy na Zemi

  29. Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hydrosf%C3%A9ra http://cs.wikipedia.org/wiki/Oce%C3%A1ny http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99e http://cs.wikipedia.org/wiki/Slapov%C3%A9_jevy http://cs.wikipedia.org/wiki/Par%C3%A1_(%C5%99eka) http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADlivov%C3%A1_elektr%C3%A1rna http://cs.wikipedia.org/wiki/Mo%C5%99sk%C3%A9_proudy

  30. Použité zdroje a literatura Obrazové materiály YOSEMITE. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Jigokudani_hotspring_in_Nagano_Japan_001.jpg R ROBINSON. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Beehive_geyser.jpg CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Physical_world.jpg MISR SATELLITE. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:SuezCanal-EO.JPG ZALASKY, Jason R.. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:US_Navy_100718-N-1082Z-073_The_guided-missile_cruiser_USS_San_Jacinto_(CG_56)_and_the_amphibious_transport_dock_ship_USS_Mesa_Verde_(LPD_19)_pass_under_the_Egyptian-Japanese_Friendship_Bridge.jpg GABA, Eric. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012 ]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mediterranean_Sea_political_map-en.svg SOVA, Lukas. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wave_description.JPG

  31. Použité zdroje a literatura PDPHOTO. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalga_k%C4%B1ran.jpg POON, Wing-Chi. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Circular_Diffraction_Ripples_at_Point_Reyes_Lighthouse.jpg KRAAIENNEST. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Shallow_water_wave.gif GUERBEROFF, Inácio. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Para_River.jpg KOLOMAZNIK. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tide_over_4_m.png WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy_High_Tide.jpg WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy_Low_Tide.jpg INTERIOT. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Continental_shelf.png L30NC1T0. wikipedia [online]. [cit. 1.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Corrientes-oceanicas.gif

More Related