Znalostní a inovační management ve VaV

1. Znalostní a inovační management ve VaV Ing. Jiří Franek Olomouc, 3.11.2010

2. Osnova • Úvod • Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Modulární pojetí řízení inovací • Znalostní management • Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví

3. Osnova • Úvod • Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Modulární pojetí řízení inovací • Znalostní management • Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví

4. Úvod • Role vědy a výzkumu při tvorbě inovací. • Věda a výzkum bývá poslední a často jediná možnost jak uspět ve světě měnících se technologií.

5. Osnova • Úvod • Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Modulární pojetí řízení inovací • Znalostní management • Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví

6. Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Základní pojmy • Idea • Invence (nápad) • Inovace • Strategické argumenty inovační činnosti • Případová studie • Zdroje a typy inovací • Inovační prostředí • Inovační příležitosti • Typy inovací • Inovační cyklus

7. Základní pojmy • Myšlenka (idea) související s uvědoměním si nějaké souvislosti nebo příležitosti v kontextu s určitou situací. • Invence je nová myšlenka, nový poznatek který má za následek změny ve struktuře podniku i společnosti. • Inovaci lze chápat jako invenci, která má nějaké tržní uplatnění.

8. Základní pojmy Další pohledy na inovace: • Inovace jsou specifickým nástrojem podnikatelů, prostředkem, jehož pomocí využívají změn jako příležitostí pro podnikání v odlišné oblasti nebo poskytování odlišných služeb. Jsou aktem, který dodává zdrojům novou schopnost tvorby bohatství. (Drucker, 1993) • Inovace je výsledek kreativity pracovníků organizace a musí být vždy zaměřena na zákazníka a nabízet vyšší hodnotu. (Pitra, 2006) • Inovace je schopnost vidět souvislosti, všimnout si příležitostí a využít jich. (Tidd a kol., 2007)

9. Základní pojmy Osm mýtů o inovacích (podle G. Hammela): • Inovace vycházejí z velkých myšlenek. • Inovace se týkají tvorby nových produktů.. • Inovačnímu řešení se nezle naučit, je výsledkem kreativních nápadů. • Inovace jsou věcí specialistů z útvarů výzkumu a vývoje. • Inovace jsou riskantní. • Inovace jsou nákladné. • Úspěch inovačních aktivit je úměrný objemu investic organizace do výzkumu a vývoje. • Inovace je výsledkem souhry příznivých okolností.

10. Základní pojmy • U inovací klaďte důraz na silný nápad – jen málokterý nápad se stane inovací. Nápady jsou jako děti – malé, beztvaré a nezralé, jsou spíše příslibem než naplněním. • Hledáme změny ve vnějším prostředí (kultura, znalosti, průmysl, ekonomika). Úkolem je: řídit to co je, pracovat na tom co by mohlo být. Tvorba plánů, které kopírují nastávající změny.

11. Základní pojmy • Každá organizace musí inovovat, každá organizace má jiné klíčové způsobilosti. Každá organizace bez výjimky potřebuje jednu klíčovou způsobilost: inovační schopnost. • Je nutné odstraňovat problémy a podněcovat příležitosti. Úspěchy se musí rozvíjet a podněcovat další. • Organizace se musí stát vůdcem změn a soustředit se na příležitosti. Je nutné systematicky vyhledávat příležitosti a na ty nejslibnější požít dostatek zdrojů (lidé, kapitál, atd.).

12. Základní pojmy Varování: • Inovace nesmí být příliš složitá na pochopení. Musí ji umět používat i obyčejní lidé • Vyhýbat se diverzifikaci sil a činností. • Nesnažit se inovovat budoucnost. Inovovat se musí pro současnost

13. Základní pojmy Tři podmínky: • Inovace znamenají práci a vynalézavost. Většinou je mají na svědomí specialisté, kteří se věnují výhradně jednomu oboru • Musíme stavět na svých přednostech. Inovační činnost musí mít určitý seriózní status. • Inovace mají dopad na ekonomiku a společnost, mění chování zainteresovaných stran.

14. Základní pojmy Základní principy inovací podle P. Druckera: • Musíme provádět důkladnou analýzu příležitostí. • Je třeba vnímat koncepční a percepční charakter inovací – naslouchat a pozorovat. • Efektivní inovace musí být jednoduchá a musí mít jasné zaměření. • Efektivní inovace začínají v malém měřítku a snaží se dosáhnout konkrétního cíle • Cílem úspěšné inovace je získání vedoucího postavení.

15. Základní pojmy • Inovace nesmí být příliš složitá na pochopení. • Je dobré vyhýbat se diverzifikaci sil a činností. • Nesnažit se inovovat budoucnost. Inovovat se musí pro současnost. • Inovace znamenají práci a vynalézavost. Většinou je mají na svědomí specialisté, kteří se věnují výhradně jednomu oboru. • Musíme stavět na svých přednostech. Inovační činnost musí mít určitý seriózní status. • Inovace mají dopad na ekonomiku a společnost, mění chování zainteresovaných stran.

16. Základní pojmy Inovace musí zapadnout mezi ostatní i do reálného světa. Jedná se o: • komplexní systém (veškeré příslušenství a služby), • tržní zaměření (vytvoření nového trhu), • zaujetí strategického postavení (jediná funkce, činnost).

17. Základní pojmy Specificky můžeme inovace rozdělit několik typů: • inovace produktu, • inovace procesu, • inovace pozice, • inovace paradigmatu (změna mentálního modelu např. low-cost podniky, nový průmyslový sektor apod.).

18. Základní pojmy Řády inovace: 0. Regenerační změna (obnova původních kvalit) • Kvantitativní změna (zvyšováním využitelnosti kapacit ) • Organizační změna (nové úkoly, reorganizace pro využití všech kapacit) • Adaptační změna (významného zvýšení kvalitativní stránky výrobního procesu ) • Nová varianta (modernizovaného výrobku se zlepšenými užitnými vlastnostmi.) • Nová generace (novinka s původní konstrukční koncepcí) • Nový druh (uplatnění nových konstrukčních a návrhových koncepcí ) • Nový rod (progresivní technologie, vynálezy)

19. Základní pojmy Dva přístupy k hledání inovací: • Zpozorování a zužitkování časové prodlevy mezi určitými zlomy (předjímání budoucnosti) • Promítnutí nové myšlenky – uskutečnění budoucnosti Případová studie Crescordia

20. Zdroje a typy inovací • Inovační příležitosti • nečekané události (úspěch, neúspěch), • rozpory, • potřeby procesu, • oborové a tržní struktury, • demografické faktory, • změny v pohledu na svět, • nové znalosti.

21. Zdroje a typy inovací • Odpovědi na klíčové otázky • Co? • Jak? • Pro koho? • Za kolik?

22. Zdroje a typy inovací • Typy inovací • výrobkové, • výrobní (procesní, technicko-technologické), • marketingové, • finanční, • personální, • organizační, • řídící.

24. Crescordia • Spolehlivé a precizní výrobky, vedoucí postavení na trhu a silná značka. • Konkurence nabízí alternativní nové výrobky s méně spolehlivou a dostatečně nevyzkoušenou technologií s velkým potenciálem • Rozhodování o snaze zachytit trend nebo vyčkávat jak se technologie osvědčí.

25. Crescordia • Šéf VaV si není 100% jistý, ale přivítal by vyzkoušení v praxi • CEO by raději podpořil další výzkum • Obchodní vedoucí prosazovala následování konkurence • Marketing upozornil na riziko ztráty prestiže • Právní oddělení na možnost ztrát z právních procesů. • Finanční oddělení zvažuje zda se náklady vrátí, zda inovace nezničí současnou produkci

27. Crescordia • Řešení ??? • R. A. Lutz GM • C. Christensen z HBS • J. Wittes z odvětví produktů pro medicínu

28. Zdroje a typy inovací Inovační prostředí • Organizační kultura • Poslání, vize, strategie a cíle • Sdílené hodnoty • Pracovníci

29. Zdroje a typy inovací Změny firemní kultury lze dosáhnout: • kompetentním řízením lidských zdrojů (od výběru pracovníků až po jejich propouštění), • výchovou a vzděláváním, • účinným motivováním a odměňováním, • stylem vedení a řízení manažerů ( resp. leaderů).

30. Zdroje a typy inovací • Cesta ke změně proinovační kultury • Situační analýzou zjistíme nutnost inovací s reálnými schopnostmi firmy. • Formulování inovační strategie firmy. • Vytvoření specifických schopností pro vznik inovace. • Vytvoření proinovační organizační struktury. • Inovační manažer jako koordinátor nového výrobku.

31. Zdroje a typy inovací Pro manažera VaV (inovací) je klíčovou schopností pozitivní komunikace skládající se ze: • zaměření na problémy a jejich řešení (nikoliv osoby), • individuálního přístupu (pokud je možný), • je spíše popisná než hodnotící, • zdůrazňuje pozitivní výsledky, negativní bere s nadhledem, • je konkrétní, • vedená v osobní rovině, • a je oboustranná (musí i naslouchat a dle toho plynule měnit přístup).

32. Případová studie RKL Media • RKL Media vyrábí high-endreprosoustavy pro domácí kina. Jedná se o malosériovou výrobu se zaměřením na vynikající vlastnosti a inovace. • Konkurencí na trhu jsou japonští výrobci s masovou produkcí levnějších domácí audiovizuální techniky

33. Případová studie RKL Media • Top manažer firmy je nadšenec inovací, avšak uvědomuje si, že bez konkurenceschopnějších výrobků nebo převratných novinek nemůže dále uspět. • Dochází ke konfliktu zájmů: • VaV • Majitele • Odpovědnosti top manažera za výkonnost firmy

34. Případová studie RKL Media • Varianty řešení: • Dle VaV nábor dalších expertů k vývoji převratného systému iVid • Dle majitele zvýšení obratu a konkurenceschopné řady výrobků • Dle top manažera využití možnosti outsourcingu VaV

35. Případová studie RKL Media • Řešení: ??? • L. Huston, manažerP&G • J. Lipman-Blumen, professor • A. Premji z Indické poradenské firmy

36. Případová studie RKL Media L. Huston • PG například zvolila strategie otevřené inovace, z VaV na spojit a vyvíjet aby pomocí sítí výzkumníků rozšířila řady VaV, sama pak vytvořila vlastní sítě výzkumníků, podpořila 50 podnikavých technologů a by hledali příležitosti na trhu. Až 30% inovací přichází z externích trhů. • Tento přístup však vyžaduje změnu firemní kultury a chování. • Problémem mohou být také výzkumníci kteří jsou proti novým postupům a nedůvěřují externím inovátorům, na druhou stranu jsou to klíčoví zaměstnanci a je potřeba je udržet.

37. Případová studie RKL Media J. Lipman-Blumenprofessor • manažer by měl zvážit dlouhodobé dopady spolupráce s indickou firmou, která se zdá jako levné a rychlé řešení. Rozdíly v pracovní morálce a kultuře jsou velké riziko. • měl by zvážit riziko úniku intelektuálního vlastnictví • zdá se že manažer nepochopil zcela situaci a klima ve společnosti, měl by se více zamyslet nad organizačním chováním a kulturou A. Premji z Indické poradenské firmy • Prosadit optimální kombinaci outsourcingu a vylepšení vlastní VaV

38. Osnova • Úvod • Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Modulární pojetí řízení inovací • Znalostní management • Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví

39. Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Pozice VaV v organizaci • Intelektuální kapitál • Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu • Pojetí inteligence pracovníků vědy a výzkumu • Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Základní prvky rozhodovacího procesu manažera • Současné trendy managementu vědeckovýzkumné činnosti

40. Pozice VaV v organizaci • Garantem strategie VaV by měl být vrcholový management, musí být v souladu s ostatními strategiemi. • Rozhodování o strategii výzkumných programů musí být vždy na nejvyšší úrovni, protože je součástí celkové obchodní strategie firmy.

41. Pozice VaV v organizaci Typické otázky, kterým VaV čelí: • Na čem pracujete? • Jaké výsledky můžeme očekávat? • Vyplatí finančně se tento program VaV? • Jak měříte svou produktivitu? • Nebude lepší celý program VaV uzavřít?

42. Pozice VaV v organizaci Program VaV má široké souvislosti napříč firmou. • Nákupní oddělení zajišťuje suroviny, • výroba zajišťuje zavádění výrobků do výrobního procesu (výsledků VaV),a odpadové hospodářství, • finanční oddělení musí odhadnout kolik bude VaV skutečně stát, • marketingové oddělení musí pochopit podstatu inovace nebo nového produktu aby mohlo správě formulovat strategii a novinku prodat, • prodejní oddělení musí odhadnout kolik bude schopno výrobků prodávat a kolik zákazníků může uspokojit. • Personální oddělení musí být správně informováno o potřebách odborníků, školení apod.

43. Intelektuální kapitál Skladba intelektuálního kapitálu • lidského kapitál, • zájmového kapitál, • inovační infrastruktura. Snaha převést lidský a zájmový kapitál na zisk a finanční kapitál.

44. Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu • Rozvoj lidského kapitálu • Spolupráce • Pracovní prostředí • Tvůrčí přístup

45. Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu • Konstruktivní přístup k řešení problémů • Učení se jako celoživotní proces • Pozitivní přístup k hledání nedostatků • Využívat konfliktů • Kultura tvůrčího chaosu • Maticová struktura • Řízení času, nižších nákladů, vysoké jakosti, produktivity a inovativnosti než konkurence

46. (IQ) Kreativní podstata (SQ) Sdílené lidské hodnoty (EQ) Spravedlivé zacházení (PQ) Ohodnocení fyzické práce Pojetí inteligence pracovníků vědy a výzkumu

47. Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Úspěšný manažer VaV musí nejen umět vybrat své spolupracovníky a efektivně je řídit, měl by být také vynikajícím odborníkem. • Měl by být v kontaktu se špičkovou vědou ve svém oboru a udržovat si široký rozhled. • Jejich pozice by měla být více „vůdčí“ (leader). Dělají totiž konečná rozhodnutí a mohou se spolehnout na své znalosti a úsudek.

48. Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Role manažera VaV • Motivace • Řešení konfliktů • Znalostní a informační management • Podnikání vs. VaV

50. Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Principy vedení týmu ve vědeckovýzkumné činnosti • Spolupráce • Komunikace • Míra volnosti • Talent management • Rozvoj a sebevzdělávání • Vize, hodnoty • …..?