1 / 29

Variabilní otvory a morfologické zvláštnosti na lebce

Variabilní otvory a morfologické zvláštnosti na lebce. Podpořeno grantem FRVŠ  F2866/2003 Video a www prezentace preparátů pro rozšířenou výuku anatomie - r einstalace sbírek Anatomického ústavu .

wilson
Télécharger la présentation

Variabilní otvory a morfologické zvláštnosti na lebce

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Variabilní otvory a morfologické zvláštnosti na lebce Podpořeno grantem FRVŠ  F2866/2003 Video a www prezentace preparátů pro rozšířenou výuku anatomie - reinstalace sbírek Anatomického ústavu 

  2. Jde opět o variety bez klinické symptomatologie, řazené do skupiny epigenetických znaků. Reprezentují je následující ukázky

  3. Foramen (foramina) parietalia – otvor (otvory) v horních částech temenních kostí pro spojky intra- a extrakraniálních žil – emmisarium.

  4. Foramen (foramina) mastoidea – často asymetricky nebo jednostranně vytvořené otvory ve švu mezi týlní a spánkovou kostí (sutura occipitomastoidea) nebo v její blízkosti. Je to opět otvor pro spojky intra- a extrakraniálních žil.

  5. Canalis (foramen) condylaris – kanálek, vyúsťující v jamce za kondylem týlní kosti (fossa condylaris). Jde opět o emissarium. Někdy je vyvinut oboustranně.

  6. Ponticulus pterygo-spinosus (foramen Civinini) – kostní přemostění jdoucí od foramen spinosum na zevní lamelu křídlovitého výběžku kosti klínové (lamina lateralis processus pterygoidei). Spojení je často pouze naznačené nebo jednostranné.

  7. Spina trochlearis – malý, hákovitý výběžek v jamce na vnitřní stěně očnice. Osifikovaný chrupavčitý háček, kolem kterého mění směr šlacha okohybného svalu (m. obliquus bulbi superior).

  8. . Torus palatinus – různě nápadné a tvarově variabilní ztluštění na tvrdém patře, probíhající paralelně s mediálním švem.

  9. Asimilatio atlantis –atlas (nebo jeho část) je srostlý v různém rozsahu s týlní kostí (synostóza).

  10. Asimilatio atlantis –atlas (nebo jeho část) je srostlý v různém rozsahu s týlní kostí (synostóza).

  11. Asimilatio atlantis –atlas je srostlý v různém rozsahu s týlní kostí (synostóza).

  12. Condylus tertius – kloubní ploška na předním okraji velkého týlního otvoru (foramen magnum) pro skloubení s trnem nosiče (dens axis).

  13. Processus paramastoideus Výrazně zkrácený condylus occipitalis condylus bipartitus Processus paramastoideus (paracondylaris, parastyloideus) – kostní výběžek vystupující zevně a vzadu (dorzolaterálně) od kondylu týlní kosti, velmi variabilní co do tvaru i velikosti. Může nést kloubní plošku pro spojení s příčným výběžkem atlasu.

  14. Processus paramastoideus (paracondylaris, parastyloideus) – kostní výběžek vystupující zevně a vzadu (dorzolaterálně) od kondylu týlní kosti, velmi variabilní co do tvaru i velikosti. Může nést kloubní plošku pro spojení s příčným výběžkem atlasu.

  15. Processus paramastoideus– kostní výběžek vystupující zevně a vzadu (dorzolaterálně) od kondylu týlní kosti.

  16. Aperturae retropterygoideae alae majoris – v různém rozsahu otevřené otvory na zadním okraji velkých křídel kosti klínové (foramen ovale et foramen spinosum) a to pouze jednoho nebo obou. Splývají tak s foramen lacerum.

  17. Abnormálně dlouhé processus styloidei

  18. Výrazná crista infratemporalis

  19. Vpravo chybí dno canalis caroticus, Vlevo je jen neúplně uzavřen.

  20. Asymetrické foramen jugulare

  21. Asymetrická foramina jugularia, vlevo rozdělené na dvě části

  22. Dlouhý hamulus pterygoideus

  23. Frenologické lebky – ukazujeme je jako historickou zajímavost. Frenologie (lebosloví) chybně předpokládala, že v mozkové kůře jsou prostorově vymezená centra řídící určité vlastnosti člověka (charakter, duševní vlastnosti, nadání, nebo sklony k určitým projevům chování a pod.) a tato centra se dají vysledovat na tvarových zvláštnostech povrchu mozkovny.

More Related