Problémy menšinových skupin II

1. Problémy menšinových skupin II 01 Sociální práce s menšinami

2. Sociální práce jako taková se snaží o prosazování sociální spravedlnosti, zlepšování kvality života lidí a rozvíjení potenciálu (souhrnu schopností) každého jednotlivce, skupin a společenství. • Podporuje sociální změnu, řešení problémů v mezilidských vztazích a posílení a osvobození lidí za účelem naplnění jejich osobního blaha.

3. Při sociální práci s obyvateli sociálně vyloučených lokalit nebo s příslušníky etnických menšin jsou využívány následující metody, kdy cílovou skupinou může být jednotlivec, skupina, rodina nebo komunita

4. 1) Práce s jednotlivcem (případová práce) Sociální pracovník se v tomto případě zabývá sociálními problémy jedince např. v oblastech bydlení, lékařské péče, zaměstnání, rekvalifikačních kurzů, získání dávek státní sociální podpory či dávek sociální péče.

5. Pracovník se stává průvodcem a pomocníkem, zprostředkovává následné služby jiných odborníků a institucí, které nabízejí odbornou specializovanou pomoc.

6. 2) Práce se skupinou Skupinovou sociální práci můžeme charakterizovat jako činnost sociálního pracovníka, který pomáhá sociálnímu fungování různých skupin ve smyslu rozvoje vzájemných pozitivních sociálních vztahů mezi jejich členy, aby se každý jedinec jako člen skupiny vyvíjel v souladu s cíli, které si skupina klade.

7. Cíle skupinové práce si každá skupina stanoví samostatně, a to podle jejího zaměření a složení. Cílem může být vzájemná podpora, odstranění nežádoucích jevů, příprava na návrat do běžného života atd.

8. 3) Práce s rodinou Sociální pracovník se podílí spolu s dalšími odborníky a institucemi (jakými jsou např. oddělení sociálně-právní ochrany dětí na úřadech) na zajištění nabídky účinné podpory a pomoci s řešením co nejširšího spektra problémů, které mohou rodiny zatěžovat.

9. Dílčími cíli poskytování služeb rodinám je umožnit členům rodiny setrvat nebo se navrátit do jejich přirozeného prostředí, předcházet sociálnímu vyloučení rodin, podporovat psychickou stabilitu rodinných příslušníků jako prevenci rozpadů rodin, řešit konflikty a problémy v partnerském a rodinném soužití ve snaze obnovit soběstačnost a funkčnost rodiny, podporovat ohrožené rodiny, pomáhat rodičům při problémech s výchovou a péčí o děti.

10. 4) Komunitní práce Není úzce zaměřená na práci s jednotlivými klienty. V tomto případě pracuje sociální pracovník se širší komunitou (skupinou lidí, kteří mají nějaký společný znak), která žije ve stejné lokalitě, sdílí podobné hodnoty či zájmy a společně bojuje s nějakým problémem. Pracovník jim pomáhá řešit složité situace, se kterými si nevědí rady.

11. Pomáhá jim zorientovat se v problému, snaží se usnadnit komunikaci se členy komunity tak, aby spolu našli „společnou řeč“. Pomáhá i při navázání kontaktu s institucemi, které by měly být do řešení situace zapojeny (např. úřady nebo správy nemovitostí).

12. Sociální práci s menšinami realizují • ….nestátní neziskové organizace nebo instituce státní. Výhodou nestátních neziskových organizací je flexibilnější reakce na potřeby klienta a také sku tečnost, že sociální pracovníci jsou přímými zaměstnanci organizace, což umožňuje efektivnější koordinaci jejich práce. Nevýhodou je nejistota, která se týká finančního zajištění chodu organizace. Užitečným se tak stává partnerství nestátní organizace s obcí či krajem.

13. Nevýhodou je nejistota, která se týká finančního zajištění chodu organizace. Užitečným se tak stává partnerství nestátní organizace s obcí či krajem

14. Problémy menšinových skupin II 27.2. 2014 2.PŘEDNÁŠKA

15. Terénní sociální práce Terénní sociální práce je jedním z významných a účinných nástrojů, jak předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců, rodin či celých sociálních skupin. Je někdy označována jako streetwork (v překladu doslova „práce na ulici“), vymezení tohoto pojmu je však mnohem širší.

16. Terénní sociální práce • Terénní sociální práci poskytují pracovníci přímo v přirozeném prostředí klientů (jde o místo, kde se klienti obvykle zdržují nebo kde bydlí, či tráví volný čas); • jedná se o domácnosti klientů a veřejná prostranství, ulice, parky, nádraží, hřiště, herny, kluby, apod., společná setkání pracovníka s klientem tak obvykle neprobíhají v instituci, která terénního pracovníka zaměstnává.

17. Terénní sociální práce • Tento způsob práce umožňuje kontakt s lidmi, kteří z různých důvodů sami institucionální pomoc nevyhledávají, případně ji z počátku i odmítají. • Návštěvy v domácnostech uživatelů také poskytují příležitost ke spolupráci s celou rodinou a širším společenstvím. • V případě práce ve vyloučených lokalitách se nabízí možnost skupinové či komunitní práce.

18. Terénní sociální práce • Vstup do soukromého prostoru jednotlivců, rodin a celých společenství (stejně tak jako vstup do teritoria cílové skupiny) však klade vysoké nároky na profesionalitu a etické chování pracovníků.

19. Terénní sociální práce • Kritériem pro terénní sociální práci není však pouze ona „terénnost“ (práce v přirozeném prostředí klienta), ale také určitý druh vztahu ke klientovi – pracovník se snaží motivovat člověka z určité cílové skupiny, aby se stal jeho klientem a využíval jeho nabízené služby.

20. Cíle terénní práce • Cílem terénní práce je pomáhat uživatelům služby v obtížné životní situaci a rozvíjet jejich schopnosti tak, aby dokázali v budoucnu řešit svoji situaci v nejvyšší možné míře vlastními silami s využitím svých přirozených zdrojů (např. využití podpory ze strany rodiny, přátel).

21. Obecně lze za cíle terénní sociální práce považovat: • ⇒ prevenci sociálního vyloučení a jeho prohlubování • ⇒ prevenci sociálně rizikových jevů a mírnění negativních důsledků a rizik životních situací klientů, včetně jejich dopadu na společnost • ⇒ sociální začleňování

22. Obecně lze za cíle terénní sociální práce považovat: • ⇒ zmírňování nerovností, včetně nerovného přístupu ke službám, vzdělávání, bydlení, atp. • ⇒ pomoc klientům získávat nebo znovu nabývat sociální kompetence – nácvik vhodných strategií při hledání zaměstnání, jednání na úřadech a soudech, neshodách a konfliktech v rodině, atd. • ⇒ předávání informací – poradenství v záležitostech partnerství, při sociálních a zdravotních obtížích, ohledně pojištění, oddlužení, exekucí atd.

23. Terénní sociální práce Pracovníci konkrétně nabízejí: • Užitečné odborné rady při řešení široké škály životních problémů • Doprovod a pomoc při vyjednávání s úřady a dalšími institucemi či odborníky • Pomoc při sepisování úředních žádostí a dalších dokumentů, při vyplňování formulářů

24. Terénní sociální práce • Podporu s řešením konfliktů a složitých mezilidských vztahů, pomoc s navázáním komunikace a spolupráce při řešení společných problémů • Vyslechnutí, psychickou podporu a doprovázení, pokud klient prožívá náročnou životní situaci • Zprostředkování další návazné pomoci odborníků

25. Terénní sociální práce Cílové skupiny Jednotlivci, rodiny a skupiny osob, na které se terénní sociální práce zvlášť zaměřuje, spojuje zejména to, že obvykle sami nevyhledávají institucionální pomoc.

26. Terénní sociální práce Důvodů, proč pomáhajícího pracovníka nekontaktují na jeho pracovišti, může být několik: • ⇒neví, že služba existuje • ⇒ nemohou pomoc vyhledat, protože v blízkém okolí není žádná k dispozici • ⇒jejich aktuální životní situace jim ve vyhledání pomoci brání

27. Terénní sociální práce • ⇒nemají důvěru v oficiální instituce nebo s nimi mají špatnou zkušenost • ⇒mají obavu ze stigmatizace (např. se obávají posměchu okolí) či postihu • ⇒v přístupu k pomoci jsou znevýhodněni – např. nemají dostatečné komunikační dovednosti, jsou nepohybliví, nemají peníze na dopravu do místa služby, mají malé děti, pro které nemají zajištěné hlídání, apod.

28. Terénní sociální práce • ⇒ existující pomoc a služby - nereagují na jejich potřeby • ⇒mohou se domnívat, že jejich problémy jsou tak rozsáhlé, že už nejsou řešitelné • ⇒ nemají potřebu pomoc vyhledat či řešit svůj problém, ale společnost to od nich vyžaduje (např. obec pojmenuje problém a vyžaduje řešení)

29. cílové skupiny terénní sociální práce Mezi nejčastější cílové skupiny terénní sociální práce patří: ⇒ osoby ze sociálně vyloučených lokalit, u kterých dochází ke kumulaci problémů (chudoba, dluhy, nezaměstnanost, lichva, špatný stav bydlení, špatný přístup ke službám, špatná kvalita vzdělání, kriminalita apod.), nebo osoby ohrožené sociálním vyloučením

30. cílové skupiny terénní sociální práce • ⇒ osoby ohrožené závislostmi • ⇒osoby poskytující placené sexuální služby (živící se prostitucí) • ⇒děti a mládež ohrožené společensky nežádoucími jevy • ⇒rodiny s dětmi (nezávisle na tom, v jaké lokalitě žijí) • ⇒osoby bez přístřeší (bezdomovci)