Veřejné výdaje, projekty a programy

1. Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejnévýdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných výdajů Veřejné zakázky

2. VEŘEJNÉ VÝDAJE – CHARAKTERISTIKA, DRUHY A ČLENĚNÍ

3. Hlavní otázky v souvislosti s vymezením podstaty veřejných výdajů: 1. Co zahrnují (podstata)? 2. Na co by měly být vynaloženy (účel)? 3. Jaký by měl být jejich objem (kolik)? 4. Z jakých zdrojů je krýt (z čeho)? 5. Jaké jsou důsledky těchto veřejných výdajů (efekty)?

4. VEŘEJNÉ VÝDAJE Veřejné výdaje (G) „ujídající“ Transfery (Tr) “neujídající“

5. CG IG C + I T - Tr= čisté daně Privátní sektor Tr(transfery) T (daně) Veřejný sektor G

6. Klasifikace výdajů: • a) běžné • za zboží a služby • úrokové platby • subvence • transfery • b) kapitálové

7. Klasifikace veřejných výdajů v různých institucích - • ČR: Rozpočtová skladba - v obecné podobě zákon 218/2000 Sb. “Rozpočtová pravidla republiky” • + Vyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě • ČR: Národní účetnictví – podle ESA 95

8. Makroekonomické aspekty veřejných výdajů: • veřejné výdaje jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice • veřejné výdaje na nákup zboží a služeb (G) tvoří důležitou část agregátní poptávky • veřejné výdaje G mohou působit jako multiplikační faktor ve fiskální politice státu • růst těchto výdajů ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice

9. EMPIRICKÝ FAKT: Veřejné výdaje rostou Alfred Wagner – (1835 – 1917): „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

11. 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 Velikost veř. sektoru %HDP % ŠVÉD. 70 FR. ITAL. RAK. SRN BELG. 50 U.K. NOR. CAN. USA AUST. JAP. 30 HDP/osobu USD

12. Faktory růstu veřejných výdajů: • sociální a demografické faktory • prahové efekty, válečné události • inflační tendence, vyšší nákladovost služeb • technologické změny • měkké rozpočtování • politické zájmy a vlivy

13. Stát blahobytu (welfare state) • veřejné (státní) starobní důchody • úrazové a invalidní pojištění • pojištění v nezaměstnanosti • nemocenské pojištění • rodinné přídavky • sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva • veřejné zdravotnictví • podpora bydlení, potravinové programy

14. 85+ mužiženy 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 600 400 200 200 400 600 Populace (v tisících) Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930

15. 85+ mužiženy 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 600 400 200 200 400 600 Populace (v tisících) Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990

16. 85+ mužiženy 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 600 400 200 200 400 600 Populace (v tisících) Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030

17. Prahový efekt Státní výdaje vývoj státních výdajů Práh Čas konec války, krize apod. začátek války, krize apod. A. T. Peacock J. Wiseman

18. Příjmový (důchodový) efekt statek Y RO2 RO1 Y2 I2 Y1 I1 X1 X2 statek X RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné dotace k příjmu

19. Substitučnía příjmový efektdohromady statek Y I2 I1 Y1 Y2 RO1 RO2 X1 X2 statek X RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky

20. Dopad výdajového programu v krátkém období (I) D....poptávka před dotací D1..poptávka po dotaci S P P1 P Dotace D1 D Q Q1 0 Q

21. Dopad výdajového programu v dlouhém období (II) D....poptávka před dotací D1..poptávka po dotaci S P Dotace P1 P D1 D Q Q1 0 Q

22. DYNAMIKA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Elasticita veřejných výdajů k HDP:

23. Institucionální versus programové financování

24. Institucionální financování • Rozpočet je přidělován jednotlivým institucím – nárokem ne výdaj je existence dané instituce, NIKOLIV skutečná potřeba tohoto výdaje. • Důsledek – převažují běžné výdaje • Kapitálové výdaje (inovace, modernizace) jsou omezeny

25. Programové financování • Rozpočet je vytvářen podle skutečné potřeby daného výdaje. • Důsledek – jsou stanoveny cíle (transformované potřeby) a jejich plnění je hodnoceno) • Je možné měřit efektivnost výdajů

26. Metody hodnocení výdajových programů

27. METODY ANALÝZY VEŘEJNÝCH PROGRAMŮ E=EFFECTIVENESS C=COSTS U=UTILITY M=MINIMAL B=BENEFITS A=ANALYSIS

28. METODA CBA – analýza nákladů a přínosů Hodnotí pomocí zjištěných přínosů B a nákladů C: 1) Čistý přínos = B – C (výsledkem je částka v měnových jednotkách, třeba Kč) 2) Efektivnost (hospodárnost, rentabilita) = B/C (výsledkem je bezrozměrné číslo udávající přínos na jednotku nákladů)

29. DISKONTOVÁNÍ Náklady i výnosy v budoucnosti se převedoudo současnosti pomocí diskontního faktoru: Kde: PVc … současná hodnota nákladu Ct uskutečněného v roce t r… diskontní míra (např. úroková míra) ….diskontní faktor (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

30. Pro řadu let od 1 do n potom platí: kde: PVc… současná hodnota všech nákladů Cj uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C0… vstupní náklad na začátku programu r… diskontní faktor (např. úroková míra) (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

31. Jsou-li ve všech letech j od 1 do n náklady Cj konstantní Cj=C, potom platí: (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy) kde: PVc… současná hodnota všech nákladů C uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C0… vstupní náklad na začátku programu r… diskontní míra ( např. úroková míra)

32. výkonnost, funkčnost efficacy effectiveness hospodárnost efficiency Efektivnost výkonnost x hospodárnost pozor!………. „WHITE ELEPHANTS“ SUNK COSTS

33. hospodárnost, efficiency Pareto-efektivnost (řešeno v tématu 1 pro soukromé statky a v tématu 2 pro veřejné statky) ... též “alokační efektivnost” - při chybném použití zdrojů “alokační neefektivnost” vedle toho mohou vzniknout ztráty třeba špatnou použitou technologií, managementem apod. … to je neefektivnost na straně nabídky, někdy označovaná jako “X - neefektivnost” Efektivnost veřejných výdajů

34. Alokační neefektivnost (nehospodárnost): Je způsobena vnějšími zásahy do jinak efektivního (tržního) rozhodování jednotlivců. Vnější zásahy – veřejný sektor – daně, dotace, podpory apod.

35. X- neefektivnost (nehospodárnost) Je způsobena malou produktivitou práce v institucích veřejného sektoru. BYROKRACIE – instituce veřejného sektoru, většinou úřady (ministerstva, obecní a městské úřady apod.) Také – veřejné podniky přímo produkující služby – státní školy, státní výzkumné ústavy …

36. Veřejné zakázky

37. (Stát, obec, město a pod.) Poskytovatel (financiér) veřejné výdaje Producent (výrobce) DANĚ netržní statky Spotřebitel

38. Veřejná zakázka – stát (nebo jiný subjekt veřejného sektoru) zadává produkci statku soukromému subjektu • Předpoklad: cena této produkce bude nižší než přímá produkce organizací veřejného sektoru (většinou platí) • NÁKLADY veřejné zakázky: • produkční – vynaloženy soukromým producentem • transakční – vynaloženy při uskutečnění veřejné zakázky veřejným subjektem

39. Veřejnépříjmy – charakteristika, druhy a členění - Daně - vymezenípojmu a třídění - Přímé daně v českém daňovém mixu - Nepřímé daně • Ostatní daňové příjmy • Poplatky • Úvěrové příjmy

40. Kritéria členění veřejných příjmů

41. Daně - vymezenípojmu a třídění

42. - z podnikání- z veř. majetku- poplatky- dávky- apod. Daňové Veřejné příjmy Nedaňové: Nepřímé daně univerzální Nedaňové, ale s charakterem daně: příspěvky na soc.zabezp. Přímé daně DPH (typ - daň ad valorem) důchodovémajetkové selektivní spotřební daně akcízycladovozní daně

43. Daňová kvóta celková 1996 (Tax to GDP ratio)

44. Celková daňová kvóta v roce 2004 60 50,4 50 42,6 39,7 38,4 38,1 38,3 36,0 34,7 34,4 40 DK v % 26,4 30 20 10 0 EU Polsko Rakousko Bulharsko Švédsko Japonsko Velká Británie OECD Evropa Daňová kvóta celková 2004 (Tax to GDP ratio)

45. Klasifikace daní • Podlepředmětu: • důchodové • majetkové • zespotřeby • paušálníneboliz hlavy • a některé další

46. Klasifikace daní - pokračování • Podle předpokládaného přesunu: • přímé - poplatník je nemůže přesunout ekonomicky (nikoliv právně! - to se nesmí) na jiný subjekt - daně důchodové a majetkové • nepřímé - může dojít k přesunu např. zvýšením ceny výrobku nebo služby - daně ze spotřeby (třeba DPH) • Ve skutečnosti se dá přesunout každá daň, takže toto třídění není moc přesné

47. Klasifikace daní - pokračování • Podletypuzákladu: • valorické (ad valorem) - zezákladuvyjádřeného v peněžníchjednotkách • specifické - základ je vyjádřenvefyzickýchjednotkách (např. kusy, kilogramy, litry) • VALORICKÉ DANĚ reagují na inflaci - základ roste, s ním tedy i daň (neplatí to o progresivních daních důchodových)

48. Daňový systém ČR

49. Přímé daně v českém daňovém mixu