Další vzdělávání a spolupráce se sociálními partnery

1. Další vzdělávání a spolupráce se sociálními partnery Workshop CZECHBUS 2012 16. 11. 2012 Výstaviště, Praha - Holešovice Michal Šedivka

2. Systém středních škol 1 416 škol, v kterých se vzdělávalo celkem 532 918 žáků. Z celkového počtu škol bylo 70,5 % zřizováno kraji, 22,5 % soukromými subjekty a další zřizovatelé vzdělání s maturitou poskytovalo 86,3 % z celkového počtu škol, střední vzdělání s výučním listem 37,8 % střední vzdělání s výučním listem bylo poskytnuto 20,4 % žáků 77,4 % žáků se vzdělávalo v oboru zakončeném maturitní zkouškou

3. Systém středních škol

4. Systém středních škol

5. Systém středních škol

6. Systém středních škol • Postupný úbytek absolventů středního vzdělávání s výučním listem od roku 2003. Úbytek je zapříčiněn  útlumem některých odvětví primárního a sekundárního sektoru (hornictví, hutnictví). • Klesajícím počtem dětí v populačních ročnících. • Klesající počet absolventů středních škol s výučním listem se projevil na druhé straně v rostoucím zájmu o studium zakončeném maturitní zkouškou. Počet absolventů středního odborného vzdělávání zakončené maturitní zkouškou od roku 2003 zaznamenává růst až do roku 2007, kdy se růst zastavil, respektive mírně poklesl. • Nárůst absolventů částečně zaznamenalo gymnaziální zdělávání.

7. Učňovské školství po roce 1989 • nárůst nových oborů (zejména maturitních) • změna organizace učňovských zařízení, kdy po roce 1989 došlo k decentralizaci školství a změny nastaly také v oblasti řízení škol a byla posílena pedagogická, ekonomická a správní samospráva jednotlivých škol • struktura zaměstnanců učňovského zařízení, zejména problematika mistrů odborné výchovy, dnes učitelů odborného výcviku • nadbytečná kapacita škol, zejména SOŠ, SOU a OU, jednak z důvodů poklesu zájmu absolventů základních škol, kteří spíše volí obory ukončené s maturitní zkouškou a na druhé straně z důvodu negativního demografického vývoje v ČR. To je jeden z mnoha důvodů, proč dnes dochází ke spojování, slučování mnoha škol • spolupráce sociálních partnerů • financování učňovského školství, tzv. přírůstková metoda konstrukce a rozpočtu byla nahrazena tzv. normativní metodou financování • legislativní opatření • poměr žáků ve studijních a učebních oborech, včetně poměru žáků v odborném a všeobecném vzdělávání, tento poměr se po roce 2000 ustálil na 30% žáků v učebních oborech vzdělávání a 70% v maturitních oborech vzdělávání • rostoucí délka vzdělávání, kdy základní učební obor ukončený výučním listem probíhá po dobu 3 let, nástavbové maturitní vzdělání požaduje další 2 roky

8. Co lze očekávat v blízké budoucnosti? • negativní vliv demografického vývoje • radikální úbytek žáků v učilištích a technických SŠ • obnovu nerovnoměrné věkové struktury v řadě tradičních oborů (v řadě případů věkový průměr 50-60 let) … i v dopravě!!!  neúspěšní maturanti – nulový stupeň vzdělání….. A vše další co neumíme předvídat nebo kvantifikovat …

9. Co lze očekávat v blízké budoucnosti?  gymnázia, většina dále na vysoké školy (nejlépe humanitní) kritický nedostatek kvalifikovaných, technicky vzdělaných pracovníků! (7% vers. 40% HDP) likvidace potřebné kvalifikační struktury (škol) pro potřeby ČR v rámci probíhajících regionálních optimalizací sítě škol (potravináři, skláři a keramici, …)

10. Zaměstnanost v ČR K 30. 9. 2011 evidoval Úřad práce ČR: Nezaměstnaných: 534 tis. tj. 9,2 %, Volná místa: 36,7 tis. Absolventi celkem 31223 (16216 dívek) E–1921, H-8948, L-4116, K-732, M-8069, R-Bc-2224,Vš-3952, Dr-79

11. Trh práce v České republice

12. Trh práce v České republice

13. Volná pracovní místa v dopravěZdroj: Databáze Úřadu práce ČR

14. Zaměstnanost http://portal.mpsv.cz/sz/stat/abs http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/informace_z_useku_up/trh_prace

15. Trh práce v České republice • výrazně regionální charakter • populace v České republice stárne • odchod kvalifikovaných pracovníků do zahraničí (nutné vytvořit atraktivní prostředí ) • rozvoj lidských zdrojů v České republice není dostatečně koordinován • přizpůsobení studijní nabídky tak, aby byl v souladu s koncepcí regionálního rozvoje příslušného kraje

16. Trh práce v České republice • malé a střední podnikatelské subjekty představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti a mají tendenci k růstu • pokles investic v České republice (-4,6 % oproti -0,4 %) • nejhlubšímu propadu hrubé přidané hodnoty došlo ve stavebnictví (-7,1 %), v zemědělství (-5,5 %) • odvětví dopravy, skladování, pošt a telekomunikací (+2 %) nebo peněžnictví a pojišťovnictví (+0,9 %)

17. Trh práce v České republice – silné stránky • Geografická poloha ČR • Prostor pro zlepšení • Cenová stabilita • Kvalifikovaná síla • Liberalizace trhů

18. Trh práce v České republice – slabé stránky • Jednotný trh – nedostačující potenciál • Dlouhodobá nezaměstnanost, nízká nabídka volných pracovních míst • Nízká mobilita pracovní síly • Nedostatečná podpora podnikání formou finančních nástrojů s podporou státu • Překážky na vnitřním trhu • Problémy s uplatněním absolventů • Neochota nést rizika v podnikání • Daňové zatížení investice do realizace inovačních aktivit • Infrastruktura • Nedostatečná znalost a nedostatečné využití moderních manažerských metod • Marketingové dovednosti • Nízká znalost zahraničních trhů

19. CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nastupovat budou stále slabší ročníky zejména vyučených a absolventů středních odborných škol. Postupně se bude snižovat počet mladých lidí vůbec, což se projeví i značně citelným poklesem počtu lidí s vyšším IQ. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ K dispozici budou mimořádně silné kohorty kolem 35 let a zhruba o čtvrtinu slabší ročníky od 40 do pětašedesáti let. (Klesající míra využitelnosti s přibývajícím věkem.)

20. CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nadále nebude vyhovovat struktura vzdělávání, bude zejména silný nedostatek technicky vzdělaných absolventů učebních oborů, středních odborných škol a vysokých škol. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ K dispozici budou lidé bez technického vzdělání, hledající práci. Některé z nich bude možné rychle rekvalifikovat – doškolit a vycvičit pro technicky a řemeslně i jinak odborně přijatelně náročné činnosti.

21. CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nadále nebude dostatek lidí vhodných pro činnosti v zahraničí, ale jejich počet se bude pomalu zvyšovat. (Jde zejména o obchod a zahraniční marketing, zakládání a vedení zahraničních poboček, manažerské a technické funkce v nich.) CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Přibude počet mladších lidí s jazykovou výbavou, které bude možné ve zkrácených, ale intenzivních vzdělávacích programech připravit na podnikatelské aktivity orientované do zahraničí. Budou se vracet zkušení Češi ze zahraničí. Určitý zdroj se uvolní i u střední generace (včetně manažerů).

22. CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nedojde k potřebnému vyrovnání úrovně a využití výzkumu a vývoje pro průmysl a podnikání s konkurenčně úspěšnějšími státy. Domácí výzkum a vývoj se ani v tomto kritickém období nestanou hlavním tahounem konkurenčních schopností českých podniků a firem. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Přibudou případy úspěšných výrobkových i technologických inovací, výrazněji se projeví nová intelektuální a tvořivá síla mladší střední generace manažerů a techniků ve všech odvětvích. Otázkou bude, jak tento trend více podpořit.

23. CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nebude možné dostatečně rychle materiálně i lidsky přebudovat celou soustavu dalšího vzdělávání podle potřeby podnikatelů. Školství tuto potřebu jako celek pochopí jen velmi málo a bude se jí bránit. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Bude možné za podpory vlády, parlamentu a krajských reprezentací rychle přizpůsobit podstatné části systému dalšího vzdělávání potřebám firem, včetně změny zákonných a podzákonných norem a dílčích organizačních opatření. Ale jen pod účinným tlakem.

24. CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Rovněž systém vzdělávání dospělých bude silně konzervativní a bude mít tendenci pokračovat v navyklých oborech s tradičními metodami. Hrozí zakonzervování současného stavu během přípravy nového plánovacího období strukturálních fondů EU. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Bude možné rychle vytvořit jen dílčí nové kapacity nebo rekonstruovat staré pro moderní, se světem srovnatelné a přitom účinné kvalifikování (vyučení a zacvičení) lidí pracovně zkušených a motivovaných pro potřebné profese. Opět vše pod rozhodným tlakem.

25. CO NEBUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Nelze očekávat, že přibude větší počet cizinců v potřebné věkové, profesní a morální struktuře, kteří budou schopní v potřebném čase efektivně obsadit příslušná pracovní místa. CO BUDE MOŽNÉ VYUŽÍT V OBLASTI LZ Je možné rychle prosadit systém snadnějšího (komfortního) povolování a prodlužování pobytu, případně získávání státního občanství pro kvalifikované a spolehlivé cizince a prosadit tvrdší dohled nad agenturami/agenty, dodávajícími pracovní síly na český pracovní trh.

26. Budoucnost? Nejčetnější skupiny oborů dle přijatých žáků, ke studiu ve školním roce 2010/2011:· Gastronomie, hotelnictví a turismus · Ekonomika a administrativa · Zemědělství a lesnictví · Strojírenství strojírenská výroba · Informatické obory http://www.socialnidialog.cz/analyzy/analyzy/analyzy - Analýza disparit

28. FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ATRAKTIVITU STUDIA TECHNICKÝCH A ŘEMESLNÝCH OBORŮ • VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ JIŽ OD NEJÚTLEJŠÍHO VĚKU • GEOGRAFICKÁ DOSTUPNOST STŘEDNÍCH ŠKOL • NÍZKÁ PRESTIŽ UČEBNÍCH OBORŮ • NEDOSTATEČNĚ BUDOVANÝ VZTAH K TECHNICKÝM A PŘÍRODOVĚDNÝM PŘEDMĚTŮM • EXISTENCE DALŠÍCH MOTIVAČNÍCH MECHANISMŮ A PODPŮRNÝCH AKTIVIT • DOSTATEČNÁ PROPAGACE TECHNICKÝCH A ŘEMESLNÝCH OBORŮ • ZMĚNA OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ A ZPŮSOBU VÝUKY OD ZÁKLADNÍCH PŘES STŘEDNÍ AŽ PO VYSOKÉ ŠKOLY • KVALITNÍ PROFESNÍ PORADENSTVÍ • SYSTEMATICKÁ PODPORA DOPROVODNÝCH OPATŘENÍ A MIMOŠKOLNÍCH ČINNOSTÍ

29. DOPORUČENÍ S VAZBOU NA STUPNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY • ZÁKLADNÍ ŠKOLY • navázání hlubší spolupráce se středními odbornými školami, které mohou poskytnout své zázemí pro praktickou výchovu • změnit systém výuky klíčových předmětů (nejen v popisu vzdělávacích programů) – matematiky, fyziky chemie, přírodopisu – přejít na názorné a projektové vyučování • otevřít dveře kreativitě dětí • změnit přípravu a další vzdělávání pedagogických pracovníků • do základních škol navrátit výuku základů ručních a řemeslných praktických dovednost

30. DOPORUČENÍ S VAZBOU NA STUPNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY • STŘEDNÍ ŠKOLY • přetrvává poměrně ostré vyhrocení mezi dvěma krajními pohledy • stanovit směřování středního školství. Výsledkem musí být systém, který bude dostatečně flexibilní a současně nebude drahý • vytvořit efektivní systém hodnocení výsledků vzdělávacího systému

31. DOPORUČENÍ S VAZBOU NA STUPNĚ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY • VYSOKÉ ŠKOLY • počet vysokých škol (především soukromých) v porovnání s ostatními vyspělými zahraničními zeměmi neodpovídá velikosti České republiky • dnešní podobě neudržitelný a především ekonomicky nákladný • nevhodná struktura vysokých škol v České republice • obory, do kterých jsou vloženy prostředky státu na podporu výzkumu a vývoje, neodpovídá struktuře oborů, ve kterém působí většina zaměstnavatelů na území ČR

32. Co s tím… ? Co s tím… ? • Koordinovat potřeby a možnosti trhu práce se strukturou vzdělávací soustavy - Sektorové dohody jako koncepční řešení prointervence v jednotlivých sektorech – společenská dohoda 2. NSK a NSP jako koncepční řešení pro pružný systém dalšího vzdělávání: Systém založený na standardech NSK tvořených Sektorovými radami (vycházející z reality trhu práce zachycené v NSP) Systém prostupný a vhodný pro počáteční i další vzdělávání (nezáleží na formě vzdělávání či učení, ale na výsledcích) Systém podporovaný státem (zajišťování kvality, financování, využívání v legislativě).

33. Národní soustava povolání Komunikační nástroj na trhu práce (kvalifikační, zdravotní ,..atd. požadavky pro výkon povolání www.nsp.cz – ukotvení požadavků zaměstnavatelů

35. Děkuji za pozornost Michal Šedivka sedivka@spsauto.cz