Download
1 / 61
610 likes | 754 Vues
Smrt a filosofické myšlení. Barbora Řebíková 2011. Mytické pojetí smrti. Mýtus nezná ostré rozlišení mezi světem bohů a lidí. Podobně vztah živých a mrtvých. Mrtví se vracejí do světa živých. Příběhu mýtu předváděny v rituálech. Člověk se orientuje ve skutečnosti jako celku.
E N D
Smrt a filosofické myšlení Barbora Řebíková 2011
Mytické pojetí smrti Mýtus nezná ostré rozlišení mezi světem bohů a lidí. Podobně vztah živých a mrtvých. Mrtví se vracejí do světa živých. Příběhu mýtu předváděny v rituálech. Člověk se orientuje ve skutečnosti jako celku.
Další otázky • Co je to smrt? V čem spočívá umírání? (oddělení duše od těla? A proč? Vyčerpání těla nebo duše?) Je smrt konec osobní identity člověka? Rozpad do nebytí? Nebo je to jen konec bytí tady a teď? Lze rozlišovat mezi tzv. „přirozenou“ smrtí (co to znamená v době technologií, které umí prodlužovat život?) a smrtí předčasnou (nehody, nemoci) • Odkud víme o smrti? Díky zkušenosti se smrtí druhých, anebo je nám vědomí smrti a smrtelnosti už nějak dáno? Zasahuje nás smrt ztrátou milovaných osob? A jak je možné, že k takovému zasažení smrtí může nedojít a že se tento stav nezasaženosti může stát symptomem celé epochy. Max Scheler to např. tvrdí o naší době. • Existuje pro člověka naděje za hranicí smrti? Smí a měl by v něco doufat a smrti se nebát? Co se stane s člověkem, kde je či není, když zemře? • Jak se máme ke smrti postavit? Člověk ví o své smrtelnosti. Již v životě je poznamenám smrtí. Jistota smrti spoluurčuje náš život. Otázka po smrti se tedy netýká jen koncového okamžiku, ale celého života. Máme vědomí o smrti co nejvíce potlačovat, anebo naopak si neustále uvědomovat, že veškerý smysl, veškeré štěstí, které prožíváme je poznamenáno pomíjivostí? Co si myslíme o smrti, zcela zásadně určuje náš život. Je smrt zlo, jehož je třeba se obávat, anebo příslib osvobození člověka?
Proč se ptát na to, co je to smrt?…v lékařském prostředí • Pokrok lékařské vědy a techniky umožnil suplovat funkci jednotlivých orgánů. Možnost prodlužovat život, oddalovat smrt. Proč prodlužovat život (možné prodlužování utrpení), když nevíme, čemu se vyhýbáme? • Eutanázie. Mám právo žádat o smrt? Mám právo usmrtit? • Transplantace orgánů. Potřeba přesné definice smrti.
Definice smrti • cca do 50. let 20. století nebyl s definicí smrti žádný problém. Lidé prostě umírali. Jakmile přestal fungovat nějaký orgán – plíce, srdce, játra..člověk zemře..žádný problém nebyl
… • Ale od 50. let, po válce, se začaly prudce zlepšovat technologie a dnes dokážeme suplovat funkce jednotlivých orgánů..když se jeden orgán pokazí, můžeme jeho funkci suplovat.. • No jo? ale kdy nastává smrt, když supluji funkci mnoha orgánů..pacient je ve vegetativním stavu..? Je ještě živý, nebo ne?
Potřeba definice smrti • Kdy je člověk mrtvý? Důležitá otázka až od 50., 60. let, kdy se začaly dařit transplantace orgánů. Předtím tento problém nebyl. Potřeba etické hranice. • Velký tlak stanovit přesně hranici smrti, abychom mohli vzít orgány a byli si jistí, že člověk je opravdu mrtvý. • Těžko řešitelné dilema. Kdy nastává smrt? Dříve - srdce netlouklo, plíce nedýchaly. Dnes – smrt je smrt mozku. Smrt je vždy ireversibilní proces
Smrt z právního hlediska V české legislativě je smrt definována pouze v ustanovení § 2 písm. e) zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon): Pro účely tohoto zákona se rozumí…smrtí nevratná ztráta funkce celého mozku, včetně mozkového kmene § 10 odst. 3 téhož zákona pak dále stanovuje, že: Smrt [§ 2 písm. e)] se zjišťuje prokázáním nevratné zástavy krevního oběhu, nevratné ztráty funkce celého mozku, včetně mozkového kmene v případech, kdy jsou funkce dýchání nebo krevního oběhu udržovány uměle (dále jen „smrt mozku“). Člověk, který je dlouho nezvěstný, nebo který zcela jistě zemřel, ale nelze to prokázat, může být na základě žádosti příbuzných soudně prohlášen za mrtvého.
Kritéria pro stanovení smrti: • kriteriologický – zkoumání jednotlivých orgánů – fungují – živý, nefungují - mrtvý • pohled na smrt pomocí různých testů – angiografie – zkoumám, zda krev ještě teče do mozku, pokud teče – žiji, pokud ne – mrtvý • filosoficko-náboženské, smrt je chvíle, kdy duše odejde z těla. Buddhista např. – odběr je problematický, protože duše dlí ještě tři dny v těle a připravuje se na další inkarnaci.
Kdy nastává smrt • Čas T1, T2, T3…?
Death as a process too early too late + organs are in good physiological condition + donor is certainly dead taking organs ethically impossible taking organs medically impossible
Přístup ke smrti • Původně centrální rituál náboženského života. V centru vesnice či města kostel, jednou týdně každý, kdo šel do kostela, šel přes hřbitov a tam se setkával s mrtvými. • V současnosti se smrt privatizovala, desakralizovala, skryla se za instituce a stala se tabu.
Pojetí smrti v dějinách lidstva • v lovecko-sběračských komunitách byla smrt něco naprosto běžného, byla běžným průvodcem života. • středověk: ars moriendi • 20. stol. – úplná tabuizace smrti. Smrt vlastně neexistuje.
Izolovanost a osamocenost umírání ve 20. stol. • Smrt je událost na kterou vysoce technické nemocnice, v nichž např. v Americe umírá 75% lidí, nejsou zařízeny. „Nemocný se tam většinou nedovídá pravdu o svém stavu a je – ponechán v zoufalství sám sobě – degradován na pouhý objekt lékařské péče.“ Tajné dohody mezi lékaři, ošetřujícím personálem a rodinnými příslušníky, aby se tajila pravda a pacient, který jí tuší nebo zná, ještě navíc trpí touto hrou na schovávanou. Smrt neexistuje a když se objeví, tak se před ní utíká. ElisabethKübler-Ross
Memento mori • Opravdová pomoc umírajícím by byla možná teprve tehdy, kdybychom byli ochotni promýšlet otázku po smrti už za svého života. • Je tedy otázka, zda bychom neměli již za života realizovat memento mori, nejen abychom dokázali lidsky důstojně zemřít, ale také lidsky důstojně žít.
Situace v 21. století…se lepší návštěvní hodiny jsou jen doporučení nemocnice Nemocnice si může vyhradit dvě výjimky – když je epidemie, nebo když je zapotřebí udělat nějaký speciální úkon. Návštěvní hodiny opravdu jen doporučení, když člověk umírá, může tam být příbuzný s ním i přes noc. Nemocnice není kriminál.
Ale přesto je smrt tabuizovaná, ironizovaná. Reklamy.. ..a tu smrt kterou přes den vyhazujeme dveřmi, se nám v noci vrací skrze televizní obrazovky, skrze tisíce smrtí ve filmech.
Smrt se stala léčitelnou chorobou, abnormalitou! • Když dnes mluvíme o smrti, chápeme ji jako chybu lékaře. Jako něco na co člověk není připraven, protože všechno umíme léčit. Každá smrt je vnímaná jako předčasná, jako selhání medicíny, chyba lékaře.. • Používáme vojenský slovník: „budu bojovat do poslední chvíle! Nikdy se nevzdám!“ Přirozená smrt neexistuje, protože člověk od novověku působí na svůj bios pomocí vědy a techniky. „Přirozeností člověka zjevně je, aby existoval ne-přirozeně, tj. kulturně a dějinně.“ Jsme v době „dokonalých prostředků a zmatených cílů“ (Einstein). Pokoušíme se ovládnout i vlastní smrt.
Doba pozitivismu a racionalismu • Pohřby stojí velké peníze, na co tolik utrácet za pohřeb, když mrtvý už to nepotřebuje. Je to drahé a navíc mnoho sociálně slabších si to nemůže dovolit. • Jenže rituály nepotřebují nebožtíci, ale potřebujeme je my! Potřebujeme se rozloučit.
... • nejsme racionální bytosti, které občas používají emoce... • ...jsme emocionální bytosti, které občas používají rozum
Otázka smrti v dějinách – Hans Jonas • Animismus – vše je živé, nejen člověk, ale i vesmír, stromy, planety. Problém, který animismus neumí vyřešit, je problém smrti. • Novověk René Descartes: res cogitans a res extensa. Opět není rozdíl mezi živým a mrtvým zvířetem, ale protože jsou oba mrtví..zvíře-stroj. Pitvy za živa, lití olova do cév. • Jonastvdí, že teď jsme ve fázi, kdy člověk je suma orgánů, složitý chemický vzorec.. je jen to, co je měřitelné. Jsem jen orgány, které je potřeba spravit. Co to udělá s etikou?! Existuje něco jako důstojnost? Všechny moje emoce, zamilování, úsměvy, vnitřní bouře jsou jen reakce mozku..tím se hroutí odpovědnost, protože ne já, ale geny..
O veselé mašince !! !!
Animism World of children and world of science Science
Animism World of children and world of science Science
