1 / 63

Ekonomie I (úvodní přednáška)

Ekonomie I (úvodní přednáška). RNDr. Ing . Milo š Kopa, Ph.D . Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Oddělení ekonometrie Č.dv . 408 (508) – 4. patro e-mail: kopa @ karlin.mff.cuni.cz Konzulta ční hodiny: Po 1 5:45 – 1 6:45 hod. Z koušk a = zisk 5 kredit ů.

zita
Télécharger la présentation

Ekonomie I (úvodní přednáška)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Ekonomie I (úvodní přednáška) RNDr. Ing. Miloš Kopa, Ph.D. Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Oddělení ekonometrie Č.dv. 408 (508) – 4. patro e-mail: kopa@karlin.mff.cuni.cz Konzultační hodiny: Po 15:45 – 16:45 hod.

  2. Zkouška = zisk 5 kreditů • Zkouška má 2 části: písemnou a ústní • Hodnocení písemné části: 85 – 100 % = výborně 70 – 84 % = velmi dobře 55 – 69 % = dobře 40 – 54 % = ústní část 0 – 39 % = nevyhověl • Kdo není spokojen se známkou z písemky, může zkusit štěstí na ústní části 

  3. Literatura • Paul A. Samuleson, Wiliam D. Nordhaus Ekonomie (18.vydání, NS Svoboda, 2007) • N. Gregory Mankiw „Zásady ekonomie“ Grada 1999 • Holman Robert, Ekonomie • Frank Robert H.: Mikroekonomie a chování • Soukupová a kol., Mikroekonomie, 3. vydání Management Press, Praha 2002 • materiály z přednášek a cvičení www.karlin.mff.cuni.cz\~kopa\ekonomie

  4. Pro koho je tento předmět • Zájemci o ekonomii • Studenti Finanční matematiky • Studenti Obecné matematiky plánující jedno z následujících zaměření: - finanční a pojistná matematika - ekonometrie - matematická statistika - teorie pravděpodobnosti • Studenti navazujícího mag. studia: FPM, PSE

  5. EKONOMIE • „Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi spotřebitele“ (Paul A. Samuelson, William D. Nordhaus: Ekonome, Svoboda 2007)

  6. EKONOMIE • „Ekonomie se zabývá studiem, jak společnost obhospodařuje své vzácné zdroje“ (N. Gregory Mankiw „Zásady ekonomie“ Grada 1999 (dle amerického vydání z roku 1998) • Ekonomie studuje, jak se lidé rozhoduji v podmínkách vzácnosti zdrojů a jaký vliv má jejich volba na společnost“ (Robert H. Frank, Ben S. Bernanke: „Ekonomie“, Grada 2003) „

  7. EKONOMIE • ekonomie je způsob myšlení a uvažování o světě, není to soubor ustálených pravd THE THINKER

  8. Vzácnost a efektivnost - dva základní pojmy definice ekonomie • Vzácnost = není volná dostupnost statku, k získání je nutné jej buď vyrobit nebo směnit za jiný statek • Efektivnost = využití zdrojů takovým způsobem, kdy je dosaženo nejvyšší možné hladiny uspokojení při daných vstupech a technologiích.

  9. Statky které nejsou vzácné Vždy závisí na okolnostech • Vzduch • Voda • Silnice • Signál

  10. Komodita, zboží, statek, produkt– nejednotné definice (význam zřejmý až z kontextu či z úrovně abstrakce textu) • Produkt: fyzický předmět (služba), který je výsledkem ekon. činnosti (produkce pro trh) • Statek je produkt (většinou míněno fyzický) nebo majetek, který je předmětem nabídky a poptávky na trhu a který lze prodat za nenulovou cenu • Zboží: • synonymum pro statek • rozšíření pojmu statek o práci, informace, obchodní značku .... • Komodita: • fyzický statek, jehož nabídka je nediferencovatelná (ropa, káva, elektřina, kovy ....), • primární vstup do výrobního procesu (surovina) • produkt obchodovaný na komoditní burze • (někdy i) = produkt v obecném významu

  11. Typy statků – dělení podle dostupnosti (vzácnosti) • Vzácné: statků je omezené množství, spotřebitelé jsou ochotni za ně platit; většina statků • Volné: statek volně k dispozici

  12. Typy statků – dělení podle vlivu na užitek spotřebitele • žádoucí – spotřeba statku zvyšuje užitek spotřebitele • nežádoucí – spotřeba statku snižuje užitek spotřebitele • lhostejný – spotřeba statku nemá vliv na užitek spotřebitele

  13. Typy statků – dělení podle vlivu změny důchodu spotřebitele na výši spotřeby • normální – s růstem důchodu je poptáváno větší množství statku luxusní – růst poptávky po statku je větší než růst důchodu nezbytný – růst poptávky po statku je menší než růst důchodu • méněcenný – s růstem důchodu je poptáváno menší množství statku

  14. Typy statků – dělení podle možnosti vyloučit ze spotřeby azmenšitelnos-ti statku • veřejný – statek, který se se spotřebou dalších jednotek nezmenšuje a z jehož spotřeby je obtížné vyloučit spotřebitele • soukromý – statek, který nemá ani jednu vlastnost veřejného statku • smíšený – statek, který má pouze jednu vlastnost veřejného statku

  15. Ekonomie jako vědecký obor vznikl až koncem 18. století, mnoho staletí až tisíciletí po vzniku přírodních věd včetně matematiky a filosofie.Starověk i středověk se pokrytecky dívaly na hromadění majetku jako na něco nemravného: • „Nemůže vzniknout prospěch jedněch bez škody druhých“ napsal ve 4. stol. př.n.l. Publilius Syrus. • Každý tvůj čin, který nemá vztah k cíli obecně prospěšnému, trhá život a ruší jeho hodnotu (Marcus Aurelius, 2. stol. n.l.) • Je třeba dávat přednost obecným zájmům před soukromými (Plinius 1. stol. př.n.l.)

  16. Ale i v starověku a středověku probleskovaly ekonomicky racionální názory: • „ Ubi bene, ibi patria (kde je dobře, tam je moje vlast (Marcus Tulius v roli propagátora světoobčanství) • Kdo chce mít zisk, musí mít náklady (Titus Maccius Plautus) • Bohatství moudrému slouží, hloupému poroučí (Seneca)

  17. Teprve osvícenectví vytvořilo půdu pro vznik „ekonomie“ • „Odpejoratizovává peníze: • Voltaire: Když jde o peníze, každý je téhož náboženství • Jean Jack Rousseau:Peníze, jež držím, jsou prostředkem svobody. (Ale jako klasik bonmotů dodává:) Peníze, jež sháníme, jsou prostředkem zotročení. Proto jsem šetrný a nemám potřeb). • Jonathan Swift: Nikdo nepřijímá rady, ale každý by přijal peníze. Z toho vyplývá, že peníze jsou lepší než rady

  18. Teprve osvícenectví vytvořilo půdu pro vznik „ekonomie“ • Deglorifikuje společenské zájmy: • Francois Marie de Voltaire: Co je láska k vlasti? Směs sebelásky a předsudků! • Voltaire: Nikdo není dobrým občanem, kdo není dobrým synem, otcem, bratrem, přítelem a manželem (franc. ústava z r. 1795) • Kdo sleduje svůj zájem, je jakousi neviditelnou rukou veden k tomu, že tím sleduje zájem společnosti (Adam Smith 1776)

  19. Otázky

  20. Jak vidí úkol ekonomie ekonomové? • kladivo na kapitalisty-Marx,Lenin • řízení hospodářství : Kantorovič (laureát Nobelovy ceny!!): „Úkolem ekonomie je systematické řízení hospodářství, založené na společných cílech, detailní do té míry, aby obsáhlo specifické úkoly indiv. podniků“ • vytvoření norem ekonomického chování: co je dobře, co je neetické, jak moc (relativně) oceňovat hodnoty • soubor ekonomických poznatků jako nástroj na využití v hospodářské politice či v ekonomické praxi (aleKeynes : Ekonomie není souborem ekonomických poznatků ihned využitelných v hospodářské politice. Je to spíš metoda než doktrína). • hodnotově neutrální deskripce (např. Parkinson : „není úkolem botanika trhat plevel. Dosti na tom, když řekne, jak rychle roste“

  21. Nakolik je ekonomie exaktní věda ? • ekonomické veličiny často nejsou exaktně měřitelné (užitek, averze k riziku), • chování člověka (i ekonomické) je subjektivně a tudíž člověk od člověka jedinečně determinované • člověk i v ekonomické rovině obvykle zachovává nějaký étos, což je exaktně obtížně uchopitelná veličina

  22. Jak to, že ekonomie jako věda je blíž matematice než umění? • existují empiricky i deduktivně průkazné závěry (o existenci rovnováhy, o ekonomických kauzalitách),ale: • jevy jsou vysvětlitelné více způsoby, často vzájemně neslučitelnými • výroky o blahodárnosti pro společnost jsou často sporné, protože co je dobré pro jedny, není dobré pro druhé, např.: je lepší americká nebo evropská sociální politika (menší počet více trpících nebo větší počet málo trpících)?

  23. Co je nejvýznamnějším výsledkem ekonomie ? • Ekonomové ! • Další významný výsledek ekonomie : vytvářet jazyk. Nástrojem pro vytváření jazyka je model (nejčastěji matematický).

  24. Deskriptivní ekonomie Normativní ekonomie • analyzuje (třídí, kvantifikuje) fakta • zkoumá, jak a proč se subjekty chovají tak jak se chovají • zkoumá, jak a proč se chová ekonomika jako celek • predikuje (prognózuje ) skutečnost v podobě podmíněných výroků • netřídí jevy na dobré a špatné, chování subjektů na etické a neetické • usiluje odpovědět na otázku, jaký by ekonomický svět měl být (např. ekonomie blahobytu) • snaží se zohlednit vyšší mravní principy (ale !! pokud je étos součástí subjektivity, je možné pokládat některé etické soudy za deskriptivní) deskriptivní (pozitivní) a normativní ekonomie

  25. Paradigma ekonomie (homo oeconomicus): • předpokládá se (v neoklasickém paradigmatu) obvykle ekonomická racionalita ve smyslu maximalizace hmotného prospěchu • Paradigma = souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců. Ke každému paradigmatu patří i metodická pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů.

  26. Odchylky od základního paradigmatu (na okraji nebo mimo ekonomii): • Simon – princip satisfakce (jsem-li spokojen, přestávám hledat lepší situaci) • Becker – hromadění nehmotného osobního a společenského kapitálu, poziční statky • Mauss – pociťovaná potřeba obdarovat • altruismus (např. Mauss – pociťovaná potřeba obdarovat potěšení z prospěchu druhých, sounáležitost (vztahy v rodině) • zahrádkářství (práce je výnosem, nikoli nákladem činnosti). • Sv. Augustin: Štastnejší je ten kdo méně potřebuje, než ten kdo více vlastní

  27. Léčky ekonomického uvažování • trend zákon • Omyl „poté, tedy proto“ (A bylo před B tedy A je příčinou B) • nedodržení úrovně abstrakce • omyl „platí pro část platí pro celek“ • Předpojatost, subjektivita • záměna příčiny a následku • Murphyho zákony (vždy, když se podává káva, dostává se letadlo do turbulencí podávání kávy vyvolává turbulence)

  28. Vztah k jiným společenským vědám • Ekonomická analýza může odvozovat některé modelové vstupy či premisy z jiných disciplin (sociologie, demografie, psychologie). Vznikají (nikoli nutně) meziobory jako průnik oborů, ale průnik zájmu (předmětu) společenskovědních oborů.

  29. Mikroekonomie Makroekonomie • zabývá se chováním jednotlivých subjektů jako jsou trhy, firmy a domácnosti • ceny, zisk, efektivnost trhů • zakladatel: Smith (1776) • zabývá se chováním celé ekonomiky • hospodářské cykly, nezaměstnanost, inflace • zakladatel: Keynes (1936) Mikro a makroekonomie

  30. Ekonomický koloběh Finanční toky FIRMY hmotné toky VÝROBNÍ FAKTORY STATKY DOMÁCTNOSTI BANKY A STÁT Co zde chybí?

  31. Výrobní faktory • primární • půda • práce • sekundární • kapitál • doplňkové (speciální formy kapitálu) • technologie • podnikatelské schopnosti

  32. Půda • je produktem a součástí přírody - není volným statkem • je vzácná a nereprodukovatelná, kvantitativně omezená • přírodní zdroje - nerosty, drahé kovy atd. (omezené množství) • pozemková renta je důchod plynoucí z půdy

  33. Práce • lidská činnost, která přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky (trochu nepřesná definice) • jakákoliv lidská činnost, za kterou někdo zaplatí • výsledkem použití pracovních sil je mzda

  34. Kapitál • kapitál je na rozdíl od práce a půdy výsledkem předchozí výroby • akumulované úspory (úspory přeměřené v investice) • může mít hmotný nebo nehmotný charakter • jde o hodnoty, které přinášejí hodnoty další

  35. Kapitál - technologie • technologie je zvláštní forma kapitálu, která může významně znásobit prospěch z výrobních faktorů • Je zvláštní forma kapitálu a nemá podobu hmotných statků (myšlenka, originální řešení výrobního postupu atd.)

  36. Kapitál – podnikatelské schopnosti • Jsou zvláštní formou kapitálu, rozhoduje odvaha a schopnost podstupovat riziko.

  37. Kapitál - dělení • Vlastní: Jedná se o peněžní prostředky vložené do podnikání v peněžní nebo hmotné formě.(budova, auto, stroje,…) • Cizí: Jedná se o majetek na který jsme si museli půjčit tzv. závazky – např. úvěry u bank, závazky vůči dodavatelům, finančnímu úřadu, zaměstnancům a podobně. • výsledkem použití kapitálu je zisk nebo úrok

  38. TRH V EKONOMII • Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz. • Původně byl trh vyhrazené místo, kde se v pravidelných intervalech scházeli lidé, aby navzájem směňovali (tržiště). • trh nějaké komodity či služby (trh s obilím, trh s ropou, elektronikou apod.) a není třeba uvádět, za jaké zboží jsou tyto komodity a služby směňovány, jde totiž obvykle o směnu za peníze.

  39. TRHY V EKONOMII Trh statků a služeb Na trhu statků a služeb tvoří firmy nabídku a zákazníci poptávku. V podstatě se jedná o běžný každodenní obchod. Trh výrobních faktorů Na trhu výrobních faktorů tvoří poptávku firmy, shánějící pracovní sílu a nabídku lidé, tedy ta pracovní síla.

  40. TRHY V EKONOMII Finanční trh • peněžní a • kapitálový finanční trh. Peněžní trh: splatnost do jednoho roku (nástroji transakcí jsou šeky, směnky, depozitní certifikáty, ale též i krátkodobé úvěry a ostatní krátkodobé cenné papíry). Tento trh nemá (na rozdíl od druhého) uvedené přesné místo, avšak tvoří jej síť bankovních ústavů, makléřů, kupců, prodejců či různých dalších zprostředkovate-lů. Největší význam ze všech těchto hráčů na trhu mají ale banky, disponují velkým množstvím kapitálu. Celkově mají subjekty na peněžním trhu nízké riziko, plynou z nich malé úroky, avšak jejich likvidita je relativně vysoká. Peněžní trh má nezastupitelné místo protože zde dochází k přelivu velkého množství krátkodobého kapitálu.

  41. TRHY V EKONOMII Finanční trh • peněžní a • kapitálový finanční trh. Kapitálový trh: Na kapitálovém trhu je životnost instrumentů delší. Jedná se například o akcie či obligace a obchoduje se s nimi výhradně na burze. Lze sem zařadit i hypotéky (HZL/CDS).

  42. Finanční trh

  43. Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních KŘESŤANSTVÍ: Máš dvě krávy. Jednu dáš sousedovi. ISLÁM: Máš dvě krávy. Jednu si necháš, druhou vyměníš za manželku. SOCIALISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti obě vezme a dá ti trochu mléka. KOMUNISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti obě vezme a zavře tě. NACISMUS: Máš dvě krávy. Stát ti vezme obě a zastřelí tě.EVROPSKÁ UNIE: Máš dvě krávy. Stát ti vezme obě, jednu zastřelí, druhou podojí a mléko vylije do řeky. 15.10.2009 43

  44. Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních TRADIČNÍ KAPITALISMUS: Máš dvě krávy. Jednu prodáš a koupíš si býka. Stádo se zvětšuje a hospodářství roste. Nakonec vše prodáš a jdeš do důchodu. ČESKÝ KAPITALISMUS: Na dvě krávy si vezmeš půjčku od banky ve výši 1,6 miliardy Kč a odstěhuješ se na Bahamy. Banka posléze zjistí, že to nebyly krávy ze zlata, jak bylo soudním znalcem doloženo, ale dvě rachitické kozy. Rozdíl zaplatí daňoví poplatníci a soudní znalec bez újmy pokračuje ve své živnosti. AMERICKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Prodáš jednu a nutíš druhou, aby dávala mléko za čtyři. Později najmeš konzultanta, aby zjistil proč to kráva nevydržela a musela být utracena. 15.10.2009 44

  45. Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních FRANCOUZSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Jdeš do stávky, protože chceš tři. JAPONSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Navrhneš je tak, aby byly desetkrát menší a dávaly dvacetkrát tolik mléka. Pak vytvoříš leporelo o chytré krávě nazvané Kravakimono a budeš je prodávat po celém světě. ČÍNSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. K tomu 300 lidí, kteří je dojí. Vykazuješ plnou zaměstnanost, vysokou produktivitu skotu a zatkneš novináře, který tato čísla zveřejňoval. BRITSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Obě jsou šílené. 15.10.2009 45

  46. Pohledy na hospodaření v různých politických či náboženských uskupeních ITALSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Nevíš ale, kde jsou, a tak jdeš na oběd. RUSKÁ AKCIOVKA: Máš dvě krávy. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jich máš pět. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jich máš 42. Spočítáš je ještě jednou a zjistíš, že jsou jen dvě. Přestaneš počítat a otevřeš další láhev vodky. 15.10.2009 46

  47. Postavení jednotlivce a skupiny ("společnosti"): • v demokracii jsou práva jednotlivce základem fungování ekonomiky • v totalitní společnosti je zájem jednotlivce podřízen zájmu celku (elity, vládnoucí třídě)  a) neefektivnost výrobců b) neefektivnost alokace, způsobená b1) neexistencí tržních cen b2) chronickou nedostatkovostí  b21) korupčním prostředím b22) preferencí úzkých profilů

  48. Souvislost s politikou: • v demokratickém prostředí se (samočinně) ustaví efektivní tržní uspořádání • demokracie je nutnou a postačující podmínkou pro ustavení se tržního principu. • v nedemokratickém prostředí se (samočinně) ustaví neefektivní pseudotržní nebo direktivně plánovací uspořádání

  49. Prosperita nedemokratických tržních ekonomik jižní Asie a Číny • dočasná: nedemokratické prostředí vede k hrubému selhání trhu, • prosperita je spíše dovezena z kapitálových přebytků v zahraničí • potíže přijdou při poklesu nebo už při zpomalení růstu (korupce a protekce při eliminaci firem  neefektivnost) • pokud se chtějí nedemokratické země otevřít ekonomicky světu, musí přijmout jeho normy (zákaz dětské práce, právo na odbory) a tím ztratí „výhody“

  50. Tržní prostředí • Trh nikdo nevyprojektoval, vznikl a vyvíjí se "darwinovsky" (v legislativně a kulturně determinovaném prostředí). Z toho plyne životaschopnost trhu a jeho překvapující stabilita (uvědomíme-li si složitost ekonomiky). • Ale: i legislativní prostředí se vyvíjí podle potřeb trhu (viz s.r.o. při privatizaci – osobní ručení majetkem).

More Related