Zrychlené spoje v IDS Josef Bulíček Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera

1. Zrychlené spoje v IDS Josef Bulíček Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra technologie a řízení dopravy Seminář Integrované dopravní systémy Žďár nad Sázavou 21. 5. 2013

2. Osnova prezentace Zrychlené spoje Využití zrychlených spojů v IDS Kritérium hodnocení návrhu linkového vedení Aspekty projíždění zastávek Čtyřstupňový dopravní model – řešení Model veřejné hromadné osobní dopravy (IDS) Vstupy do zjednodušeného modelu IDS Aspekty čekání na spoj Softwarová podpora a její možné „zjednodušení“ Případová studie IDS Žďár n. S. 2

3. 1 Zrychlené spoje • projíždějí vybrané stanice nebo zastávky, • obsluhují místa s větší přepravní poptávkou,popř. přestupní uzly, • místa s menší přepravní poptávkou projíždějí, • požadavek vyšší cestovní (úsekové) rychlosti, • často požadavek na systémové jízdní doby integrovaného taktového JŘ, • dosažení konkurenceschopnosti, • snížení energetické náročnosti (redukce rozjezdů a zast.) • v některých případech mohou platit i odlišné tarifní podmínky, • různé možnosti technologie: • zrychlený spoj v celé délce, • pásmová obsluha, • „expresní“ spoj s minimem zastávek. IDS Žďár n. S. 3

4. 2 Využití zrychlených spojů v IDS (1/3) • liší se podle IDS (uvedeny vybrané příklady základních přístupů), • zejm. u autobusů není snadné přístupy odlišit • PID – Pražská integrovaná doprava • integrovány jen vybrané R (R3, R4, R5), důraz na Os vlacích, • Sp vlaky zavedeny omezeně, vždy doplňují systém Os vlaků, • autobusy – minimálně. • IDS JMK – Integrovaný dopravní systém Jihomor. kraje • linky R – „rychlíky“, standardní součást, • vyjma trati směr Vyškov na Mor. doplňují systém Os vlaků, • expresní autobusové spoje (linka 108). IDS Žďár n. S. 4

5. 2 Využití zrychlených spojů v IDS (2/3) • ODIS – Integrovaný dopravní systém MS kraje • jen vybrané R, kde nelze zajistit obsluhu Os a Sp vlaky, • autobusy omezeně – např. 647 Nový Jičín – Nošovice. • IREDO – Královéhradecký a Pardubický kraj • vlaky R zpravidla integrovány, • důraz na zavádění Sp vlaků, někde upřednostněny před Os, • některé železniční zastávky bez obsluhy, • pásmová obsluha vybrané bus linky mezi Pardubicemi a Chrudimí. • IDP – Integrovaná doprava Plzeňska • vybrané R tvoří nadstavbu systému Os vlaků, • pásmová obsluha u autobusů např. linka 210 046 Rokycany – Plzeň. • … IDS Žďár n. S. 5

6. 2 Využití zrychlených spojů v IDS (3/3) • Shrnutí praxe • Železnice lze najít následující přístupy: • rychlé vlaky nejsou zavedeny (integrovány) nebo • zrychlené vlaky (v podobě integrace R) tvoří nadstavbu základního systému Os vlaků, někdy vycházejí • ze systému dálkové dopravy nebo • zrychlené vlaky jsou zaváděny zcela systematicky i na úkor Os vlaků (zrušení obsluhy zastávek). • Veřejná linková dopr. (autobusy) • podle potřeby a situace, • občas prvky pásmové obsluhy. IDS Žďár n. S. 6

7. 3 Kritérium hodnocení návrhu linkového vedení (1/3) • IDS • systém s velkou mírou centralizace řízení, • snaha o dosažení systémové rovnováhy. • Systémová rovnováha • minimalizace součtu nákladů všech cestujících v systému. • Náklady • ujetá vzdálenost, • čas strávený v systému, • finanční náklady (popř. lze převést i na příjmy). • Kritérium • Náklady na cestu z A do B * počet cestujících z A do Bv součtu za všechny kombinace míst A, B. • IDS – doprava pro všechny – nutno řešit komplexně! IDS Žďár n. S. 7

8. 3 Kritérium hodnocení návrhu linkového vedení (2/3) • Zohlednění více kritérií – tzv. generalizované náklady, • navržena forma cestovního času: •  minimalizací celkového cestovního času všech cestujících v dopravním systému je dosaženo systémové rovnováhy. IDS Žďár n. S. 8

9. 3 Kritérium hodnocení návrhu linkového vedení (3/3) • přístup k zastávce, • pobyt na nástupní zastávce, • odbavení, • pobyt (jízda) ve vozidle, vč. ztrát způsobených pobyty na zast., • pobyt ve výstupní zastávce, • dosažení cíle cesty od výstupní zastávky. • Při přestupu přibývá: • přesun mezi zastávkami (nástupišti), • odbavení, • doba čekání na přípoj (objektivní/subjektivní – garantované přípoje). • vs. IAD (doprava od dveří ke dveřím). IDS Žďár n. S. 9

10. 4 Aspekty projíždění zastávek (1/2) Možné přípoje? IAD ? P+R ? ? přestup čekání MHD cestující 2 IAD MHD bus kolo ? chůze P+R ? IAD Jsou možnosti spojení zajištěné oběma směry? cestující 1 bus IDS Žďár n. S. 10

11. 4 Aspekty projíždění zastávek (2/2) • důležité rozhodnout, na koho je dopravní nabídka zacílena • a proč (odpovědnost vůči zákazníkům – cestujícím), • bude veřejná doprava konkurenceschopná i po zrychlení? • bude tato konkurenceschopnost zajištěna i do budoucnosti (výstavba dálnic, obchvatů, zkapacitnění pozem. komunikací), • kolika a kterých cestujících se to dotkne pozitivně, kolika negativně, • jaký charakter má přepravní poptávka:dojezd z regionu do centra nebo mezi centry navzájem? IDS Žďár n. S. 11

12. 5 Čtyřstupňový dopravní model – řešení (1/2) • Tripgeneration– určení intenzit zdrojových a cílových přepravních proudů (počty odjíždějících/přijíždějících), • 2. Tripdistribution– určení směrování přepravních proudů (odkud kam, bez ohledu čím a kudy), • 3. Modal Split – určení podílů jednotlivých způsobů dopravy (dopravních oborů) na dělbě přepravní práce (čím), • 4. TrafficAssignment– přidělení přepravních proudů na úseky dopravní sítě nebo na linky VHOD (kudy). IDS Žďár n. S. 12

13. 5 Čtyřstupňový dopravní model – řešení (2/2) • komplexní posouzení, • vč. posouzení vztahu mezi veřejnou a individuální dopravou, • možnost posouzení variant rozvoje infrastruktury (jak pro VHOD tak IAD) a různých koncepcí dopravního provozu VHOD (linkové vedení apod.), • problém: náročnost vývoje takto komplexního modelu, (rozsah dopravních průzkumů ve všech oborech dopravy,rozsah nutných dat pro velká území, časová náročnost zpracování apod.), • možná cesta: kooperace s institucemi, které model již mají (existují-li), na úrovni koordinátora příliš „náročné“. • dostupnost softwarové podpory. IDS Žďár n. S. 13

14. 6 Model veřejné hromadné osobní dopravy (IDS) • možnost výrazného zjednodušení, • model omezen na IDS, • zbývá pouze 4. stupeň – TrafficAssignment („kudy“), • zpravidla postačí základní „metoda nejlevnějších cest“ AON, • zahrnuta pouze aposteriorní poptávka (počty cestujících), • nelze zahrnout úplné projíždění zastávky (díky absenci ostatních oborů dopravy v modelu  nedostupnost), • pro vztah zrychlený / zastávkový spoj ideální, řešeno komplexně (alternativní možnosti spojení / přestupy atd.). • Odlišnost ve výsledku: • aproximace – každý cestující bude cestovat IDS i nadále,je ale možno sledovat s jakými „náklady“ •  s jakou dopravní nabídkou bude cestující osloven. IDS Žďár n. S. 14

15. 7 Vstupy do zjednodušeného modelu IDS (1/3) • Dopravní síť obsluhovaná IDS (VHOD) • Reprezentována grafem, • uzly – zastávky, příp. místa změn parametrů na úseku, • úseky – mezizastávkové úseky. • Údaje o přepravní poptávce • počty všech cestujících mezi každými dvěma zastávkami v obou směrech (OD matice), • umožňují kvantifikovat, kolik cestujících bude ovlivněno(nutný podklad systémové rovnováhy), • postup lze použít i v případě neznalosti ve formě porovnání nákladů (cestovních časů) na jednotlivých relacích před a po aplikaci opatření (zavedení/zrušení) zrychl. spojů. IDS Žďár n. S. 15

16. 7 Vstupy do zjednodušeného modelu IDS (2/3) • Údaje o provozu • linkové vedení, • ideální při aplikaci ITJŘ (120 min), pravidelné intervaly, • jízdní doby každé linky, • doby pobytů a způsob obsluhy zastávek (ano/ne) každé linky, • přestupní doby v každé stanici mezi všemi dvojicemi linek(směrů těchto linek), • technicky lze vložit i čekání na první spoj, popř. jinépřirážky k přestupním dobám. IDS Žďár n. S. 16

17. (3/3) Vše aplikace v sw. OmniTRANS Editace linky Přestupní doby v ŽST Síť

18. 8 Aspekty čekání na spoj • u krátkých intervalů polovina intervalu (náhodný příchod), • společný interval linek jedoucích stejným směrem, • u delších intervalů (znalost JŘ, vyhledání spojení) nutno použít menší hodnotu než 1/2, jisté omezení, ale řada spojení by byla z pohledu nákladů v modelování „nepoužitelná“, spec. průzkum, • při přestupech = přestupní doba podle JŘ. Int. 3 – 15 min Int. = 30 min IDS Žďár n. S. 18

19. 9 Softwarová podpora a její možné „zjednodušení“ • Čtyřstupňové modely přepravních a dopravních proudů • na trhu škála softwarových produktů pro makroskopické modely. • Modelování omezené na rámec IDS • teoreticky postačí cyklické vyhledávání v databázi podobné JŘ, • JŘ nelze použít přímo (nutnost mít možnost provádět změny zastavení/nezastavení), • vyhledání nejkratších cest mezi všemi zastávkami a evidence vyhledaných nákladů (času) do distanční matice (v uvedeném grafu Floydův / Dijkstrův algoritmus), • usnadnění: část spojení (pro zastávky jedné linky bez možnosti přestupu apod.) lze vyhledat společně + doplnit rozdíly mezi těmito zastávkami, • nutnost aplikace pro cyklické hledání v JŘ. IDS Žďár n. S. 19

20. 10 Případová studie (1/5) • Příklad ze železniční dopravy, v IDS platí stejný princip: • posoudit rozsah zastavování R, • trať 011 + 230 + 250 Praha – Havlíčkův Brod – Brno, • posuzované varianty: • Varianta 1 – Stávající rozsah zastavování (JŘ 2012), • Varianta 2 – Zrychlení spoje vynecháním zastávek a železničních stanic: Golčův Jeníkov město, Světlá nad Sázavou, Přibyslav, Křižanov. • Varianta 3 – Rozšíření zastavování v příměstských stanicích Český Brod a Kuřim, • modelování uvnitř ŽDS, • bez znalosti přepravní poptávky OD matice (relační posuzování), IDS Žďár n. S. 20

21. 10 Případová studie (2/5) Rozsah sítě (Praha – Brno přes HB, vč. přilehlých tratí)+ prostředí použitého sw. OmniTRANS IDS Žďár n. S. 21

22. 10 Případová studie (3/5) Ukázka řešení provozního konceptu (přestupní uzel Kutná Hora) Linkové vedení + nastavení přestupních dob: IDS Žďár n. S. 22

23. 10 Případová studie (4/5) Výsledky Výsledky při aplikaci „jednotkové OD matice“,na všech relacích jeden cestující. IDS Žďár n. S. 23

24. 10 Případová studie (5/5) Relační posouzení časové dostupnosti (při absenci OD matice): IDS Žďár n. S. 24

25. Tento příspěvek vznikl v rámci řešení projektu „Podpora stáží a odborných aktivit při inovaci oblasti terciárního vzdělávání na DFJP a FEI Univerzity Pardubice, reg. č.: CZ.1.07/2.4.00/17.0107“, v týmu Dopravní obslužnost území. Děkuji za pozornost. Kontakt: Ing. Josef Bulíček, Ph.D. Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra technologie a řízení dopravy Studentská 95 532 10 Pardubice tel.: 466 036 202 e-mail: josef.bulicek@upce.cz IDS Žďár n. S. 25