Psychologie osobnosti

Psychologie osobnosti

Typologie osobnosti • Využívá především temperamentu • Typ = specifické seskupení několika znaků se značnou pravděpodobností jejich společného výskytu • Snaha o obecnou platnost =) využívá stálejší charakteristiky (také tělesná konstituce, fyziologické znaky atd. – hl. ale temperament)

První ucelená typologie • Staří Řekové – Hippokrates • Na základě tělních tekutin (šťáv) • Cholerik • Sangvinik • Melancholik • Flegmatik

Současné pojetí

Kretschmerova typologie (1967) • Na základě korelace tělesné konstituce a temperamentového typu • Jde o geneticky podmíněné znaky • Korelace jsou dány hormonální činností organismu • Pyknický typ • Astenický typ • Atletický typ

Pyknický typ • = temperamentový typ „Cyklotymní“ • Typické střídání veselé a smutné nálady • Srozumitelná reaktivita, odpovídá podnětům, jež ji vyvolaly • V krajním případě je riziko onemocnění cykloidní psychózou

Astenický typ • = temperamentový typ „Schizotymní“ • Kolísavost mezi dráždivostí a tupostí, přecitlivělostí a chladností • Reaktivita srozumitelná a jednoznačná, občas nepřiměřená • V krajním případě je riziko onemocnění schizofrenií

Atletický typ • = temperamentový typ „Viskózní“ • Pomalost, důkladnost a nedostatek fantazie • Emoční projevy střídavě výbušné a netečné • V krajním případě je riziko organického poškození mozku, např. epilepsie

Emoce • = subjektivní prožitky • Dělení emocí: • Na základě jejich kvality • Na základě jejich formálních charakteristik - Jsou charakteristické svou vazbou na fyziologické procesy v organismu

Dělení emocí na základě jejich kvality • Radost (pozitivní emoce, vznik na základě uspokojení potřeby či pouhé představy jejího uspokojení, vede k pozitivnímu zkreslení, vnější projev - úsměv, smích atp.) • Smutek (případně i deprese; negativní emoce, nelibý stav, vznik na základě ztráty či představy ztráty, negativní zkreslení aktuální i budoucí situace, pokles zájmu či činnosti, vnější projev – pláč, apatie atp.; symbolika barev) Podle vztahu k vnější skutečnosti: • náklonnost, láska • hněv, nenávist • strach

Dělení emocí na základě jejich formálních charakteristik • dle intenzity (síly emočního prožitku) • dle časové dimenze (délky trvání emočního prožitku) • Intenzita a délka trvání prožitku jsou v nepřímé úměře • Afekt (krátkodobé, prudké emoční hnutí, natolik energeticky náročný, že rychle odeznívá) • Nálada (déledobá dispozice k určitým prožitkům, kromě chování ovlivňuje i postoj k sobě samému)

Další vlivy na aktuální citové prožívání • Celkový somatický stav (pocit tělesného komfortu či potíží) • Celkový psychický stav (na úrovni jak emocionálního tak také racionálního hodnocení, dále na úrovni uspokojení potřeb všeho druhu)

Základní funkce emocí • Orientační (hodnocení situace) • Aktivace či útlum dané činnosti, která je vzhledem k citovému hodnocení považována za nepotřebnou) • Zpětná vazba (zhodnocení účinku vlastní aktivity)

Orientační funkce • Citový prožitek informuje vědomí o situaci a jejím významu • Emoční informace je většinou nepřesná, ale velmi rychlá a komplexní = informační základ (měl by pak být koordinován s racionálním hodnocením) • City někdy stimulují odlišné jednání než rozumová bilance • City mohou být nejednoznačné – ambivalentní emoce • Uplatnění i ve schopnosti empatie (poznávání pocitů jiných lidí) – jeden ze základních rysů sociální inteligence

Aktivace či útlum dané činnosti • Je to vrozená, primární schopnost psychické regulace • Eliminace nepříjemného = vyloučení potenciálního nebezpečí • Limitace sociálními normami – sociálně daná omezení =) potlačování určitého chování = tenze až psychosomatické potíže (zůstává nevyužita energetická rezerva vyvolaná daným emočním prožitkem)

Zpětná vazba • Emoce přinášejí informaci o efektivitě vlastního chování • Důležité pro přizpůsobení se situaci – vliv racionálního uvažování

Stres a jeho působení na člověka

Psychická zátěž • Člověk je závislý na vnějším prostředí =) vyvolává množství potřeb • Zátěž – uspokojování biologických i sociálních potřeb • Zátěž = narušení homeostázy • Stres = zátěž (nárok na organismus), která není vyrovnávána obvyklými mechanismy • Obecný adaptační syndrom (GAS) – Selye • Civilizační choroby mají velké míře svůj základ v psychické odezvě na stresové podněty

Kognitivní aspekty zvládání stresu • Lazarus – dvojí zhodnocování stresové situace • Prvotní zhodnocení situace (rozpoznání podnětu a zvážení situace z hlediska ohrožení) • Druhotné zhodnocení situace (zvážení naděje na zvládnutí, výběr strategie atp.)

GAS • 3 základní fáze • Alarm (nespecifická, nevýběrová reakce; nehospodárný reakční mechanismus) • Rezistence (výběr a rozvoj specifické reakce – i za cenu likvidace rezerv) • Exhausce (selhání – kolaps)

Účinky psychické zátěže • Zvýšení aktivační úrovně organismu • Biologická odezva • Podrážděnost • Nerozhodnost • Nižší výkonnost • Konzumace tabákových a alkoholických produktů • Kognitivní odezva (vnímání, jasné uvažování, potlačení vlivu subjektivity, orientace v problému atp.)

Eustres a distres • Kritériem je stresogennípodnět • Distres • Eustres (lze se na něj i naučit; má analgetické účinky, nebezpečí přepětí)

Taxonomie stresových situací • Nepřiměřené úkoly • Problémové situace (především psychické zatížení) • Konflikty • Frustrace • Deprivace

Reakce na frustraci • Rezignace • Kompenzace • Racionalizace Frustrační tolerance

Konflikty v práci

Příčiny pracovních konfliktů • Rozdíly ve vnímání problémů a pracovním hodnocení • Rozdíly v motivech a cílech • Neslučitelnost různých rolí • Zápas o uznání a zdroje • Obtížné mezilidské vztahy • Události, které mění život v podniku

Pozitivní vliv konfliktů na pracovišti • Ukazují na problémy a pomáhají odhalovat špatnosti • Rozrážejí ustrnulé struktury • Nesou s sebou očistné a vysvětlující procesy • Pro vedoucí pracovníky jsou podnětem k intenzivnější komunikaci s podřízenými • Motivují se zamyslet nad vlastními pracovními náplněmi a profesními charakteristikami • Zapříčiňují změny

Hraniční případy konfliktů na pracovišti • Mobbing • Bossing • Poškozený musí být napadán: - alespoň jednou týdně - systematicky - dlouhodobě (min. půl roku) - s cílem exkluze ze skupiny - přímo či nepřímo

Důležité příznaky konfliktů • Vysoká absence • Silná fluktuace • Lhostejnost a nezájem (tzv. vnitřní výpověď) • Strach ze změn • Nekomunikativnost a dezorientace • Špatné vedení • Vytváření klik a mocenské hry

Děkuji za pozornost

Psychologie osobnosti