1 / 24

Molekulární mechanismy gametogeneze a oplození, reprogramace a přenos buněčného jádra Aleš Hampl

Molekulární mechanismy gametogeneze a oplození, reprogramace a přenos buněčného jádra Aleš Hampl. Základní termíny. Gamety - pohlavní buňky (samčí - spermie & samičí - vajíčka) Gametogeneza - vývoj pohlavních buněk Embryo - zárodek (od okamžiku splynutí pohlavních buněk)

alaura
Télécharger la présentation

Molekulární mechanismy gametogeneze a oplození, reprogramace a přenos buněčného jádra Aleš Hampl

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Molekulární mechanismy gametogeneze a oplození, reprogramace a přenos buněčného jádra Aleš Hampl

  2. Základní termíny Gamety - pohlavní buňky (samčí - spermie & samičí - vajíčka) Gametogeneza - vývoj pohlavních buněk Embryo - zárodek (od okamžiku splynutí pohlavních buněk) Embryogeneza - vývoj embrya Gamety – fyzický předpoklad pro pohlavní rozmnožování, které je typické pro drtivou většinu živočišných druhů včetně člověka

  3. Proces rozmnožování • zajišťuje kontinuální propagaci jedinců daného druhu • a tedy jeho trvalou existenci • klíčové pro rozmnožování je přenesení duplikátu DNA • z rodičů na potomstvo • u drtivé většiny druhů je tento přenos zajištěn pomocí • vysoce specializovaných buněk – gamet Jedinci odlišného pohlaví produkují odlišné gamety Základní předpoklad pohlavního rozmnožování … hodí se vědět Rozmnožování pučením – organismus se dokáže množit i bez přispění gamet (Nezmar obecný; přestože gamety produkuje) Hermafroditismus – jeden jedinec produkuje gamety obou typů, umožňuje obojí, pohlavní i nepohlavní, rozmnožování (Hlemýžď zahradní, Háďátko řepné) Miliony let bez pohlavního rozmnožování? To je největší skandál v dějinách pozemského života. John Maynard Smith

  4. Pohlavní rozmnožování prostřednictvím gamet se může jevit jako zbytečně komplikované a méně efektivní než rozmnožování nepohlavní, ale má velmi významnou adaptační úlohu. Tato adaptační úloha se realizuje díky unikátním genetickým procesům, které se odehrávají během vývoje obou typů gamet – vajíček a spermií. Přestože v mnoha morfogenetických detailech se vývoj vajíček a spermií mezi sebou výrazně liší, podstata klíčových genetických procesů je u obou shodná.

  5. Genetické procesy klíčové pro gametogenezu se odehrávají během meiotického buněčného dělení - MEIÓZY • Tyto genetické procesy zahrnují: • Redukci počtu chromozomů • Nezávislou segregaci chromozomů • „Crossing over“

  6. Redukce počtu chromozomů Proč? Somatická buňka Somatická buňka Potomek 2n 2n 4n Gamety musí mít haploidní počet chromozomů (n), aby splynutí gamet nevedlo u potomků ke znásobení počtu chromozomů nad diploidní počet (2n).

  7. Principielně by se redukce počtu chromozómů mohla snadno odehrát v jednom kroku vynecháním replikace DNA s následnou separací homologních chromozomů při jednom dělení buňky. 1n 2n 1n

  8. tvorba bivalentů „crossing over“ replikace DNA 2n 2C 2n 4C 1. meiotické dělení Nezávislá segregace chromozomů Meióza – dvě dělení místo jednoho 1n 2C 1n 2C 2. meiotické dělení Oddělení chromatid 1n 1C 1n 1C Plně funkční pohlavní buňky

  9. Nezávislá segregace chromozomů • „Crossing over“ • Fertilizace • jsou zdrojem genetické diverzity, která • je základem adaptace živých organismů

  10. S H O D N É Genetická funkce Spermie Vajíčka X O D L I Š N É Morfologické a fyziologické vlastnosti Vývoj a mechanismy, které jej řídí Význam pro vývoj embrya (reprodukci)

  11. Primordiální zárodečné buňky – PGC • kmenové buňky, které jsou společné spermiím i oocytům • vznikají v žloutkovém váčku (extraembryonálně) • množí se mitotickým dělením a současně migrují do základu gonád • (díky signálům z okolního prostředí – laminin, kit-ligand, TGF-beta1, …) • u člověka jsou pohlavně indiferentní až do ~6 týdne vývoje + VÝVOJOVÉ PROCESY • spermie se ve varlatech tvoří nepřetržitě od dosažení pohlavní dospělosti až do velmi vysokého věku (dvě varlata muže mohou každou sekundu vyprodukovat více než 1000 spermatozoí) • počet oocytů (folikulů) v • ováriu je v okamžiku narození • neměnně dán (u ženy ~500 000) • pouze malý počet oocytů se • za život vyvine ve vajíčko • schopné oplození (u ženy~400) • v okamžiku menopauzy • zůstává v ováriu díky atresii • pouze malý počet oocytů • (u ženy~100-1000)

  12. Primordiální zárodečná buňka – PGC Embryonální mitóza Zastavení mitózy Primordiální zárodečná buňka – PGC Embryonální mitóza Oogonie Embryonální mitóza Zahájení meiózy Zastavení meiózy v diplotene 1. meiotického dělení Mitóza Spermatogonie Období embryonálního a fetálního vývoje Postnatální mitóza Zahájení meiózy 1. meiotické dělení Primární spermatocyt Primární oocyt Ukončení 1. meiotického dělení Znovuzahájení meiózy Sekundární spermatocyt Zastavení meiózy v M-fázi 2. meiotického dělení 2. meiotické dělení VAJÍČKO Penetrace spermie Ukončení 2. meiotického dělení Spermatida Ukončení 2. meiotického dělení Oplozené vajíčko SPERMIE

  13. ~0,12 mm Paradoxní buňka Vysoce specializovaná buňka Jediná buňka v těle samice, která je schopna projít meiózou a oplozením, a dát tak vznik novému individuu. „Totipotentní“ buňka Je schopna generovat buněčnou různorodost mnohobuněčného organismu. & Vajíčko Jedna z největších a „nejvzácnějších“ (počtem i významem) buněk v těle. Ani éra klonování nedokázala vzít vajíčku jeho nenahraditelnou úlohu !

  14. Klíčová období vývoje vajíčka Vajíčko schopné oplození a podpory embryonálního vývoje Zastavení meiózy v diplotene 1. meiotického dělení Znovuzahájení meiózy mitotické dělení G2/M zástava MII MI meiotické zrání (hodiny) PGC & oogonie růst (měsíce)

  15. Růst oocytu - regulace Odehrává se v ováriu(současně s růstem folikulu) & Signál, který iniciuje růst není znám (není to FSH - hypofyzektomie nezabrání iniciaci růstu) & Je plně závislý na kontaktu oocytu s granulózními buňkami folikulu (např. protein „gap junctions“ connexin-37) & Komunikace mezi oocytem a granulózními buňkami je obousměrná kit-ligand GDF-9

  16. Růst oocytu – procesy + význam Pomalý, u člověka několikaměsíční proces 100x zvětšení objemu – akumulace organel a molekul dávajících vajíčku schopnost podporovat vývoj embrya až do okamžiku získání autonomie (asi 105 mitochondrií oocytu podporuje vývoj embrya až do stádia blastocysty) Intenzívní transkripce - akumulace mRNA v dormantním stavu (regulováno polyadenylací a ???) Transkriptom a proteom – podmiňují unikátní vlastnosti oocytu transkripce Plně vyrostlý oocyt – ~2,5 ng RNA růst oocytu Intenzívní translace – mnoho proteinů (velmi omezené znalosti) Příklad: ZP1, ZP2, ZP3 – proteiny zona pellucida Plně vyrostlý oocyt – ~120 ng proteinu Schopnost oocytu podporovat další vývoj je získávána postupně během jeho růstu – fenomen „Kompetence“

  17. pokračování „Růst oocytu – procesy + význam“ Epigenetické změny • Reaktivace X chromozomu • somatické buňky – jeden X chromozom inaktivován hypermetylací cytozinů • v molekule DNA • rostoucí oocyt – oba X chromozomy aktivní (nutné pro vývoj oocytu – karyotyp • 45, X0 má za následek abnormální vývoj ovária) & • Genomický imprinting • epigenetická modifikace autozomálních chromozomů vedoucí • k monoalelické expresi genů - umožněna aktivitou enzymu DNA • metyltransferázy • PGC jsou globálně demetylovány • během růstu oocytu dochází k novému ustavení imprintingu (asi 40 genů) Abnormality v imprintingu mohou být důvodem spontánních abortů při asistované reprodukci !!! (in vitro manipulace s gametami a embryi může vést k abnormalitám v imprintingu)

  18. Meiotické zrání Je spuštěno v okamžiku ovulace – účinek luteinizačního hormonu (LH) Je řízeno aktivitou „MPF“ (Maturation Promoting Factor – CDK1/cyklin B) X Transkripce inhibována Translace aktivní LH aktivita MPF pokles cAMP Penetrace spermie GVBD plně vyrostlý oocyt (G2/MI) oocyt v interfázi zygota vajíčko v MII oocyt v MI člověk ~ 25 hodin

  19. Vajíčko – výkonný regulátor exprese genů PB 20 44 PN G1 S G2/M G1 S G2/M Translace maternální mRNA Translace zygotické mRNA Zygotická transkripce Represe transkripce Aktivace embryonálního genomu Význam „enhancerů“

  20. Aktivace embryonálního genomu Nepředstavuje jednu diskrétní událost (první známky již v zygotě, u člověka maximum ve 4- až 8-buněčném embryu) Dva typy transkriptů Transkripty nahrazující degradované maternální mRNA Nové transkripty určující zcela nový vzor genové exprese Je „zodpovědný“ za ustavení stavu totipotence blastomer & Představuje fenomem označovaný REPROGRAMACE genomu

  21. Vajíčko – cíl našich zásahů Asistovaná reprodukce Reprogramace somatického jádra (přenos jádra – klonování) Vývoj in vitro (zrání, růst ?) Oplození in vitro

  22. Přenos jádra (klonování) - princip Aktivace Vajíčko Reprogramace „Normální“ vývoj Somatická buňka Klonování má nízkou efektivitu (1-3%) Reprogramace je pomalá a nejspíš nekompletní (výsledkem je abnormální exprese genů, ) Účinnost reprogamace je závislá na mnoha faktorech (typ somatické buňky, stadium buněčného cyklu, …)

  23. Současné směry Terapeutické klonování Reprogramace buněk in vitro Budoucnost nebo scifi?

  24. Děkuji za pozornost Otázky a připomínky na: ahampl@med.muni.cz

More Related