VIKINGOVÉ

1. VIKINGOVÉ www.zlinskedumy.cz

2. VYSVĚTLENÍ POJMU: • VIKINGOVÉ (VIKINGR =MUŽI FJORDŮ) byli skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. - 11. století vydávali na „VIKING“ = loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí - 2 videa: VIKINGOVÉ (4:56) a NEOHROŽENÍ MOŘEPLAVCI(1:58) • pro evropské státy tehdy představovali hrozivé nebezpečí • z hlediska etnického původu představovali SEVERNÍ větev GERMÁNŮ • v EVROPĚ byli nazýváni NORMANY (FRANCIE), DÁNY (ANGLIE), ASCOMANY (NĚMECKO) nebo VARJAGY (RUS, BYZANC) 1] 2]

3. MAPA VIKINGSKÝCH PLAVEB: • v konečném důsledku zapříčinili VIKINGOVÉ vznik FRANCIE i ANGLIE 3]

4. MAPA VIKINGSKÝCH MĚST VE SKANDINÁVII: 4]

5. VIKINGOVÉ: • VIKINGOVÉ patřili k severským germánským kmenům, které dlouho odmítaly přijmout křesťanství • zatímco JIŽNÍ EVROPA se v raném středověku potýkala s MUSLIMY, ZÁPADOEVROPSKÉ státy musely čelit nebezpečí ze SEVERU • od konce 8. až do konce 11. století útočili VIKINGOVÉ na BRITSKÉ OSTROVY a jižní pobřeží SEVERNÍHO moře • důležitým důvodem pro jejich výpady byla nehostinnost evropského severu • možná tam také došlo k určitému přelidnění, neboť VIKINGOVÉ pěstovali mnohoženství • vzhledem k tomu, že dědicem byl vždy jen nejstarší syn, zbývalo mladším sourozencům pouze vystěhování nebo kořistění na cizí účet

6. VIKINGOVÉ: • VIKINGOVÉ byli vynikajícími válečníky • nejvýznamnější postavení měla na jejich společenském žebříčku vojenská družina a její náčelník • obyvatelé oblastí postižených vikingskými vpády mezi severskými útočníky nerozlišovali a všechny je označovali jako NORMANY (muži ze severu) • na dobytých územích se VIKINGOVÉ často usazovali • například oblast na severozápadě FRANCIE nese jejich jméno dodnes (NORMANDIE)

7. ZAJÍMAVOST - LODĚ VIKINGŮ: • VIKINGOVÉ se mohli plavit po mořích díky svým vynikajícím lodím • stavba lodí u nich byla v tehdejších podmínkách dovedena k dokonalosti a lidé ji vnímali jako posvátný úkon 5]

8. LODĚ VIKINGŮ: • VIKINGOVÉ své námořní lodě budovali asi od 8. století • původně zřejmě užívali pouze jeden základní typ lodi, ze kterého se později odvodily úzké a pohyblivé LANGSKIPY a širší KNARRY s vyšší nosností, ale horší ovladatelností • TYPY VIKINGSKÝCH LODÍ: • DRAKKAR - v 9. století, válečná loď • SNEKKAR - v 9. století, válečná loď • KNARR - v 10. - 11. století kolonizátorská a obchodní loď

9. DRAKKAR: • DRAKKAR byla rychlá vikinská dlouhá námořní a říční loď • tento termín však podle námořních historiků přísluší správně pouze největším válečným lodím, kdežto válečné lodě běžné velikosti se nazývají LANGSKIP • DRAKKAR je jednořadá válečná veslice se sklopným stěžněm a velkou příčnou ráhnovou plachtou, zaoblenou přídí i zádí, ovládaná kormidelním veslem • nejčastější délka lodě byla 30 až 40 metrů • šířka trupu odpovídala zhruba šestině délky • DRAKKAR se vyznačoval snadnou ovladatelností, rychlostí a odolností proti nepřízni počasí • díky nízkému ponoru mohl přistávat i na mělčinách či plout řekou • DRAKKAR znamená dračí loď, pojmenován byl podle DRAČÍ hlavy, kterou měl zdobenou příď; loď s hlavou hadí se nazývá SNEKKAR 6]

10. SNEKKAR: • SNEKKAR byla rychlá vikinská loď, LANGSKIP, velmi podobná DRAKKARU • byla však menší, zpravidla do 25 metrů délky • šířka i ponor lodi byl zmenšen ve stejném poměru jako délka lodi • SNEKKAR měl příď zdobenou HADÍ hlavou, na rozdíl od dračí hlavy na DRAKKARU • SNEKKAR měl vynikající pohyblivost a mohl se plavit po řekách i na moři • byl vybaven jedinou obdélnou plachtou, k pohánění se užívalo také vesel 7] 8]

11. KNARR: • KNARR, také KNORRE, byla vikinská obchodní a kolonizátorská loď z 10. - 11. století • na rozdíl od válečných lodí (LANGSKIPŮ) byla kratší a širší • KNARR byla v průměru 15 m dlouhá a 5 m široká plachetnice s otevřenou palubou 9]

12. KNARR: • KNARRY používaly vesla jen v přístavech • trup byl vyroben z borového dřeva • tato loď byla schopna dálkové plavby přes oceán - na KNARRECH norští VIKINGOVÉ kolonizovali ISLAND a GRÓNSKO • KNARR měl stejný tvar přídě a zádě jako ostatní vikinské lodě, kormidelní veslo na pravoboku a uprostřed lodě stěžeň s ráhnovou plachtou • větší šířka lodě nevyplývá jen toho, že by na nich bylo třeba více místa pro zboží, dobytek, nebo vystěhovalce, ale i z navigačních důvodů • plachetnice, která nepoužívá vesla, musí být širší, aby na vlnách měla větší stabilitu, kterou úzkým válečným lodím pomáhaly zvyšovat dvě řady vesel • OBRÁZEK 1

13. ZAJÍMAVOST - MÝTY A LEGENDY • VIKINGOVÉ měli velmi bohatou a propracovanou mytologii • VALHALLA - obří hodovní síň kde ODIN shromažďuje duše lidských bojovníků z nichž buduje armádu pro závěrečnou bitvu až nastane konec světa - RAGNAROK • duše do VALHALLY přinášely VALKÝRY - ženské služebnice bohů • lidé vznikli tak, že ODIN, VILI a VÉ vdechli život dvěma kmenům, které našli vyplavené na pláži, muž byl z jasanu - ASK a žena z jívy - EMBLA • trojice hlavních bohů se později rozrostla na početnou rodinu, sám ODIN stanul v čele všech bohů, neboť obětoval své oko, aby získal moudrost ze studně moudrosti • se svojí manželkou bohyní FRIGG zplodil několik synů - například boha války TYRA • zřejmě nejpopulárnějším jeho synem, i když vzešlým z jiné ženy, byl THOR - bůh hromu • velmi populární postavou byl také LOKI, ODINŮV nevlastní bratr a míšenec obra a boha • byl lstivý, škodolibý a prospěchářský a bohům způsobil nejednu nepříjemnost

14. SPOLEČNOST A PRÁVNÍ SYSTÉM: • VIKINGOVÉ se dělili se do tří stavů • do nejnižší skupiny patřili OTROCI (byli na tom stejně jako otroci v Evropě) • další byl SELSKÝ STAV • SEDLÁCI sice nehospodařili na velkých pozemcích, ale byli svobodní • do tohoto stavu patřili také ŘEMESLNÍCI a VÁLEČNÍCI, podnikali velké zámořské výpravy • nad tímto stavem bylo místo JARLŮ (jakási ŠLECHTA, VELKOSTATKÁŘI) • měli docela slušný majetek, díky němu si také mohli udržet vlastní družinu a mnohdy vlastnili i lodě • nad tím vším stál KRÁL • toho si ze svého středu volili náčelníci, jeho moc byla omezena mocí lidu(shromážděním svobodných mužů - THINGU) • učinit rozhodnutí proti jejich vůli bylo i pro krále velice obtížné, skoro až nemožné • ČEST znamenala pro VIKINGY vše, a tak se velice často uchylovali k soubojům, jež byly nedílnou součástí jejich životů a kultury • vikingské ženy měly také svá práva, mohly muže například žalovat, jestliže na ně sáhl (podle toho, kam sáhl, soud určil, kolik musí muž zaplatit)

15. OBLEČENÍ VIKINGŮ: • způsob oblékání VIKINGŮ závisel na třech věcech • 1. v jaké části SKANDINÁVIE žili • 2. jaké bylo jejich postavení ve společnosti • 3. jak byli bohatí • oblečení VIKINGŮ bylo přizpůsobeno jeho použití a pohodlí • protože skandinávské podnebí je chladné, bylo oblečení především teplé, většinou vlněné nebo lněné • VIKINGOVÉ měli rádi pestré barvy a často jimi své oblečení zdobili • barviva na látky byla přírodní a získávala se z rostlin. • každá vikinská žena měla doma nástroje pro výrobu látek • protože výroba každého kusu oblečení byla časově velmi náročná, byl výsledný kus velmi jednoduchý • VIKINGOVÉ se často vraceli ze svých cest s nákladem vlny a hedvábí, hedvábí však bylo velmi drahé, a tak si jej mohli dovolit pouze bohatí jedinci • ženy nosily lněné šaty na kterých měly zástěru, která chránila šaty před ušpiněním (daly se do ní dát i často používané předměty, například nůž) • drobné předměty se také uvazovaly kolem zápěstí protože šaty neměly žádné kapsy • na hlavě nosily šátek, který byl u krku uvázán a opatřen broží

16. VIKINGSKÉ PÍSMO: • vikingské RUNOVÉ písmo: 10]

17. NĚCO K ZAMYŠLENÍ: • Vysvětlete, kdo jsou VIKINGOVÉ i odkud se v EVROPĚ objevili. • V které činnosti vynikali, dokažte na příkladech. • Díky svým nájezdům způsobili vznik některých evropských států, uveďte alespoň dva. • Jak se nazývá jejich písmo.

18. ODPOVĚDI NA OTÁZKY: • skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. - 11. století vydávali na „VIKING“ = loupeživé výpravy do mnoha evropských zemí - z hlediska etnického původu představovali SEVERNÍ větev GERMÁNŮ • byli vynikající mořeplavci • v konečném důsledku mají na svědomí vznik ANGLIE i FRANCIE • RUNY

19. ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: • 1] Monro S. Orr. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Leif_Ericson_on_the_shore_of_Vinland.gif • 2] LARVOR. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Brest_2012_Drakkar-Dreknor01.JPG • 3] NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vikings-Voyages.png • 4] ROSBORN, Sven. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Viking_towns_of_Scandinavia.jpg

20. ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: • 5] BRUN, A.. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Drakkar_(Larousse_complete)_A_Brun.jpg • 6] Jarmeryk. Moragsoorm commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Moragsoorm.jpg • 7] BERTRAND, Sébastien. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný pod licencí GNU na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Drakkar.jpg • 8] Éclusette. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stockholm_Drakkar.jpg • 9] NEUVEDEN. upload.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Vidfamne-01.jpg

21. ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA: • 10] NEUVEDEN. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 14.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:CodexRunicus.jpeg • TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 260 s. ISBN 16-906-68 • TEICHOVÁ, Alena a kolektiv: Dějiny středověku 2. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 440 s. ISBN 16-913-68 • HASKINS, Charles Homer: Normani v evropských dějinách: H+ H, 2008. 285 s. ISBN 9788073190712