Válka v Jižní Osetii

1. Válka v Jižní Osetii Bc. Klára Dostálová

2. Jižní Osetie - poloha • Kavkaz je jedním z etnicky nejpestřejších regionů světa • (střetává se zde křesťanství s islámem, etnické menšiny, jazyková různorodost) zdroj: wikipedia.org

3. Jižní Osetie – obecné informace • Rozloha: necelých 4 000 km2 • Počet obyvatel: asi 75 000 • Hustota obyvatel: 20 obyv./km2 • Hlavní město: Cchinvali • Měna: ruský rubl • Obyvatelstvo: Osetinci (menšiny: Gruzínci, Rusové, Arméni) • Od Gruzie se odtrhla za pomoci Ruska dvě její autonomní území: Abcházie a Jižní Osetie

4. Historie oblasti Jižní Osetie • Středověk – byzantský vliv • Poté zde vládnou Mongolové a proniká sem islám (dnes islámská menšina) • 1774 – Severní Osetie připojena k Rusku ⇒ část Osetinců emigruje do Gruzie • V rámci sovětské Gruzie je J.Osetie autonomní oblastí • 1990 – nezávislost Gruzie; J.Osetie ztrácí status autonomní, ale poté ho získává zpět

5. Charakteristika konfliktu v J. Osetii • Název konfliktu: Gruzínsko-osetinský konflikt (popř. později Rusko-gruzínský konflikt) • Předmět sporu: autonomní status J. Osetie • První střety již v roce 1989 (nepovažují se za válku - podle údajů UCDP o počtech obětí) • 1989-1992 konflikt vnitrostátní (Gruzie vs. jednotky Národní fronty J.Osetie) • 8. – 16. 8. 2008 – tzv. srpnová válka (Gruzie vs. J.Osetie a vnější interakce Ruska)

6. Aktéři konfliktu • Gruzie – státní aktér; 1921-1991 součástí SSSR; vysoký počet menšin: oblasti J.Osetie, Abcházie, Adžarie; jazykové i náboženské rozdíly • Ruská federace – státní aktér; největší stát světa; multietnická skladba obyvatelstva • Jižní Osetie– nestátní aktér; na severu hraničí s federální republikou RF S.Osetií (kde jsou titíž Osetinci), jinak je obklopena gruzínským teritoriem

7. Příčiny konfliktu v r. 2008 • Březen 2008 – Rusko vypovědělo rozhodnutí Rady prezidentů SNS z roku 1996 o ekonomických, obchodních, finančních a dopravních sankcích vůči Abcházii • Duben 2008 – Putinovo nařízení: Rusko navázalo právní, ekonomické a politické vztahy se separatistickými oblastmi; nad územím Abcházie sestřelen gruzínský bezpilotní letoun • Červenec 2008 – atentát na šéfa osetinské policie a lídra Osetinců; ruské vojenské cvičení Kavkaz 2008 – ruské jednotky se nestáhly

8. Průběh války v srpnu 2008 • Konec července – občasné přestřelky v jihoosetské zóně konfliktu • 1. 8. – vzájemné ostřelování pozic separatistů a gruz. ozbrojených sil zesílilo • 7. 8. – separatisté zaútočili proti gruz. Vesnicím, prezident Saakašvili nařídil jednostranné příměří, ale o půlnoci ho zrušil a dal rozkaz k zahájení útoku na Cchinvali

9. Ruská strana reagovala vysláním svých vojenských jednotek • Vzdušné síly Ruské federace podnikly strategické bombardování gruzínského území • 10. 8. – Ruské jednotky bombardují strategicky klíčové město Gori a Tbilisi, v podvečer vyhlašuje gruz. Prezident zastavení bojových akcí a žádá Rusko o příměří, to však nereaguje • 16. 8. – podepsání dohody o příměří

10. Následky války • Drastický dopad na ekonomiku a infrastrukturu Gruzie – zničeny železnice, mosty, továrny • Z celkového počtu obětí (UCDP uvádí 859) tvořili polovinu civilisté • Zónu bojových operací opustilo téměř 140 000 osob, z nichž se do svých domovů mohlo vrátit asi 100 000 • Většinu uprchlíků, jež se nemohou vrátit, tvoří etničtí Gruzínci, kteří žili v oblasti J. Osetie

11. Důsledky války • Z geopolotického hlediska upevnil konflikt postavení Ruska v regionu • Následkem konfliktu se Abcházie a J. Osetie ocitly pro nejbližší budoucnost mimi jakoukoliv kontrolu Gruzie • Konflikt mimo jiné ukázal, že v podobných situacích nemá západ dostatečné páky na to, jak ovlivnit chování Ruska • Na příměří dohlíží pozorovatelská mise EU, v Abcházii a Jižní Osetii ale zůstává asi 3700 ruských vojáků • Jihoosetská vláda v roce 2009 poskytla Rusku na 99 let pozemky pro vybudování vojenských základen

12. Evropská unie a tato válka • Jednání jménem celé EU vedl prezident Francie NikolasSarkozy – vyjednal šestibodový dokument o příměří a zastavení palby, které prezident Ruské federace Medvěděv a gruzínský Saakašvili podepsali 16. 8. 2008 NATO a tato válka • NATO ostře odmítlo ruský zásah jako nepřiměřený a podpořilo územní celistvost a suverenitu Gruzie, tak jako EU

13. Zdroje • VLKOVÁ, Věra. Rusko-gruzínský konflikt v Jižní Osetii a potenciální role EU v jeho řešení [online]. 2010 [cit. 2013-09-22]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Petra Kuchyňková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/217578/fss_b/ • SOGHOMONYAN, Artem. Ozbrojené konfllikty po skončení studené války na Kavkaze[online]. 2012 [cit. 2013-09-22]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Zdeněk Kříž. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/144922/fss_m/ • URBÁNKOVÁ, Veronika. Potenciál Evropské unie při řešení „zamrzlých“ konfliktů: případová studie Gruzie[online]. 2013 [cit. 2013-09-22]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Petra Kuchyňková. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/386019/fss_b/ • MATULOVÁ, Lucie. Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii[online]. 2009 [cit. 2013-09-22]. Bakalářská práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů. Vedoucí práce Vladimír Prorok. Dostupné z: http://www.valka.cz/clanek_13661.html