SOUDNÍ MOC

1. SOUDNÍ MOC JUSTICE Mgr. Michal Oblouk

2. SOUD • nezávislý a nestranný státní orgán vykonávající soudní moc • je určen k tomu, aby poskytoval občanům právní ochranu, rozhoduje o vině a trestu za trestné činy • rozhodování soudu se děje prostřednictvím soudců • soudy zasahují: • v občanskoprávním řízení – rozhodují, na čí straně je právo (odpůrce x navrhovatel) • v trestním řízení – rozhodují o vině, nevině, příp. míře zavinění (obžalovaný x státní zástupce) • ve správním řízení - přezkoumávají akty orgánů veřejné správy • soustava soudů ČR: • obecné soudy – nejvyšší, vrchní, krajský, okresní • zvláštní soudy – ústavní, nejvyšší správní

3. SOUD • úkolem soudů je autoritativně rozhodovat o návrzích, jako je žaloba nebo obžaloba - konkrétní rozhodnutí pak činí zejména v jednodušších případech samosoudce, což je vždy profesionální soudce, nebo ve složitějších záležitostech soudní senát (většinou tříčlenný) • rozhodování soudu je zásadně veřejné - pouze někdy může být v zájmu ochrany mladistvých osob či veřejného pořádku veřejnost z konkrétního jednání vyloučena • při soudním jednání se dbá na jeho důstojnost, a proto je v ní mj. umístěn státní znak a soudci soudí v talárech • administrativní chod soudního oddělení zabezpečuje jeho kancelář, složená ze zapisovatelek a vedoucí kanceláře, v každé soudní budově pak pořádek udržuje justiční stráž • státní správy soudů vykonává na centrální úrovni i u jednotlivých soudů (přímo nebo prostřednictvím jejich předsedů) Ministerstvo spravedlnosti

4. ÚSTAVNÍ SOUD • jeho základním posláním je garantovat ústavnost právního řádu a poskytovat ochranu základním (ústavním) právům fyzických a právnických osob na základě ústavního pořádku České republiky • sídlem soudu je Brno • patnáct soudců Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu, funkční období ústavního soudce je 10 let • soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu (věk nad 40 let), má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání – je možné opakované jmenování téže osoby • rozhoduje např. o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem, o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu, o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod, o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky, o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu, o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony a rozhoduje spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy

5. NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD • spolu s Nejvyšším soudem je vrcholným orgánem soudní moci v České republice • sídlí v Brně, činnost zahájil v r. 2003 • zabývá se agendou správního soudnictví, napadení voleb, rozpuštění politických subjektů, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti, rozhodování kompetenčních sporů mezi orgány veřejné správy a dalších záležitostí • představuje kárný soud pro řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů • skládá se z předsedy a místopředsedy (jmenuje je prezident s kontrasignací předsedy vlády), dvou předsedů kolegií (finančně-správní, sociálně-správní), předsedů senátů (9) a soudců – celkem 28 • předseda soudu jmenuje a odvolává dva členy Rady Justiční akademie, předseda soudu každému soudci na jeho návrh jmenuje dva asistenty soudce, kteří z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení

6. NEJVYŠŠÍ SOUD • sídlí v Brně • skládá se z předsedy a místopředsedů, ty jmenuje prezident republiky, z předsedů kolegií, předsedů senátů a z dalších soudců (celkem 64) • soudcem může být jmenován právník s nejméně desetiletou odbornou praxí - soudci tvoří dvě kolegia (trestní a občanskoprávní a obchodní) • předsedy kolegií, stejně jako dva členy Rady Justiční akademie, jmenuje předseda soudu - každému soudci na jeho návrh jmenuje alespoň jednoho asistenta, který pak z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení • základem činnosti je rozhodování o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů - o dovoláních a stížnostech pro porušení zákona • rozhoduje buď v senátech složených z předsedy a dvou soudců, nebo ve velkých senátech kolegií, které se skládají z předsedy a dalších osmi soudců daného kolegia

7. ÚSTAVNÍ SOUD NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD NEJVYŠŠÍ SOUD

8. VRCHNÍ SOUDY • zřízeny jsou dva – v Praze (96 soudců) a v Olomouci (46 soudců) • rozhodují v senátech složených z předsedy senátu a ze dvou soudců • jejich jedinou agendou je rozhodování o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů tam, kde tyto soudy rozhodují v prvním stupni – jde zejména o nejzávažnější trestné činy,autorskoprávní a některé obchodní spory, insolvenční řízení nebo o věci ochrany osobnosti

9. KRAJSKÉ A OKRESNÍ SOUDY • v ČR existuje 8 krajských soudů - Městský soud v Praze, Krajský soud v Praze, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brně a Krajský soud v Ostravě • krajské soudy rozhodují ve druhém stupni o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů, dále např. rozhodují v některých obchodních věcech, v insolvenčním řízení, v autorskoprávních sporech a ve sporech o ochranu osobnosti nebo o nejzávažnějších trestných činech • v ČR existuje celkem 86 okresních soudů - 75 jich je klasických, v Praze vykonává působnost okresních soudů 10 obvodních soudů a v Brně městský soud • okresní soudy rozhodují v občanskoprávním řízení i v trestním řízení jako soudy prvního stupně

10. KRAJSKÉ SOUDY MĚSTSKÝ SOUD V PRAZE, KRAJSKÝ SOUD V PRAZE, KRAJSKÝ SOUD V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH, KRAJSKÝ SOUD V PLZNI, KRAJSKÝ SOUD V ÚSTÍ NAD LABEM, KRAJSKÝ SOUD V HRADCI KRÁLOVÉ, KRAJSKÝ SOUD V BRNĚ, KRAJSKÝ SOUD V OSTRAVĚ

12. SOUDCE • adept připravující se tříletou právní praxí u soudu na výkon funkce soudce je justiční čekatel • české soudce jmenuje prezident republiky • podmínky: státní občanství České republiky, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, věk nejméně 30 let, české vysokoškolské magisterské vzdělání v oblasti práva, složení justiční zkoušky, zkušenosti a morální vlastnosti dávající záruku, že bude funkce soudce řádně zastávána a souhlas s ustanovením za soudce a s přidělením ke konkrétnímu soudu • je při výkonu své funkce zcela nezávislý a je vázán pouze zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, je ale povinen je vykládat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, nestranně a spravedlivě a na základě skutečností zjištěných v souladu se zákonem • o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, musí zachovávat mlčenlivost, a to i po skončení výkonu své funkce

13. ve svém životě se musí zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů – např. se nesmí nechat ovlivnit zájmy politických stran, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky • nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu a nesmí zastupovat účastníky soudního řízení • musí zachovávat náležitou úctu k ostatním soudcům, jiným právníkům, zaměstnancům soudu či účastníkům řízení • je povinen dbát soustavným vzděláváním o prohlubování svých odborných právních a dalších znalostí • funkce soudce zaniká, mimo případy smrti a dobrovolného vzdání se funkce, zejména koncem roku, v němž soudce dovrší 70 let • soudce nelze přímo odvolat, ale je odpovědný za případné kárné provinění - podle závažnosti lze soudci uložit kárné opatření ve formě důtky, snížení platu až o 30 % na dobu určitou, odvolání z funkce předsedy senátu nebo úplné odvolání z funkce soudce • mají jisté omezené imunity ve vztahu k trestnímu řízení - orgán činný v trestním řízení musí vyrozumět Ministerstvo spravedlnosti a předsedu daného soudu, pokud pak jde o trestní stíhání pro čin spáchaný při výkonu funkce soudce nebo v souvislosti s tím, je možné soudce trestně stíhat nebo vzít do vazby jen se souhlasem prezidenta republiky • soudce Ústavního soudu vůbec nelze stíhat pro přestupek, trestně stíhat je pak lze jen se souhlasem Senátu, jestliže ten souhlas odepře, je trestní stíhání navždy vyloučeno http://www.justice.cz/cgi-bin/sqw1250.cgi/zresortu/soudci.html

14. ZDROJE • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soud • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soudy_v_%C4%8Cesku • http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astavn%C3%AD_soud_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky • http://cs.wikipedia.org/wiki/Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_spr%C3%A1vn%C3%AD_soud_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky • http://cs.wikipedia.org/wiki/Nejvy%C5%A1%C5%A1%C3%AD_soud_%C4%8Cesk%C3%A9_republiky • http://cs.wikipedia.org/wiki/Vrchn%C3%AD_soud • http://cs.wikipedia.org/wiki/Vrchn%C3%AD_soud_v_Praze • http://cs.wikipedia.org/wiki/Krajsk%C3%BD_soud • http://cs.wikipedia.org/wiki/Okresn%C3%AD_soud • http://cs.wikipedia.org/wiki/Soudce#Soudci_v_.C4.8Cesk.C3.A9_republice