Pou te a polopou te

1. Pou�te a polopou�te

2. Pou�t je ne�rodn� oblast, kter� trp� nedostatkem vody (za horn� hranici sr�ek se pova�uje 200�mm rocne). Jedn�m z�charakteristick�ch rysu je nedostatek vegetace. Klasick�m pr�kladem pou�te je Sahara ci Gobi. Existuj� pou�te p�scit� ci kamenit�.

3. Podneb� Podneb� , pro ne� jsou pr�znacn� vysok� teploty vzduchu, mal� mno�stv� a nepravideln� v�skyt sr�ek a tak vysok� v�par, �e sr�ky nejsou dostatecne pro �ivot vegetace typick� pro jin� oblasti t�e zemepisn� ��rky. Nejvy��� teplota byla zaznamen�na v Lybii 13. z�r� 1922 � 58�C (Sahara) charakteristick� je prudk� str�d�n� teplot: ve dne vedra a� nad 50�60��C, v�noci prudk� ochlazen� (nekdy a� k�nebo pod bod mrazu).

4. Typy pou�t� - Kamenit� pou�t pou�tn� dla�ba ( pou�tn� mozaika)Povrch pou�te pokryt� ochlazen�mi kameny bez vet��ch mezer, nebo obna�enou matecnou horninou. Vznik� pusoben� vetru odv�t�m jemnozrnn�ho materi�lu a t�m, �e vetrem hnan� p�sek rozru�il puvodn� povrch a obrousil horn� exponovanou stranu kamenu - Druhou oblast� je c�st pou�te, kde je p�scit� materi�l ukl�d�n a kde vznikaj� p�secn� duny.

5. Duny - parabolick� - duny vznikaj� na �zem�, kde se vyskytuje mno�stv� vegetace, kter� zpevnuje ramena presypu a t�m umo�nuje vznik ramen a prohlubov�n� vrcholu paraboly - srpkovit� (barchany) - vznikaj� v oblastech s dostatkem p�sku, typick� je �ikm� laminace a pomal� presouv�n�. Barchany jsou typick� pro p�secn� oblasti Sahary. - pr�cn� (transverz�ln�) � prevl�daj�c� jeden smer vetru - pod�ln� � utv�reny dvojic� vetru z ruzn�ch stran, co� m� za n�sledek jejich zarovn�n� do zd�nlive rovnobe�n�ch pruhu. � - hvezdicovit� � slo�en� duny, kter� jsou utv�reny vet��m mno�stv�m vetrn�ch proudu pusob�c�ch z v�ce stran. Tyto duny dosahuj� znacn�ch rozmeru a v��ek.