1 / 94

Reprodukční vlastnosti, rozmnožování

KCHPD - Praha. Reprodukční vlastnosti, rozmnožování. Rozmnožování - je základní charakteristikou živé hmoty. Rozmnožování probíhá:. 1. pohlavně (sexuálně) - konjugací (u jednobuněčných a jednoduchých mnohobuněčných organismů),

awena
Télécharger la présentation

Reprodukční vlastnosti, rozmnožování

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. KCHPD - Praha Reprodukční vlastnosti, rozmnožování

  2. Rozmnožování - je základní charakteristikou živé hmoty. Rozmnožováníprobíhá: • 1. pohlavně (sexuálně) • - konjugací (u jednobuněčných a jednoduchých mnohobuněčných organismů), • - pohlavním množením = hermafroditním způsobem, = gonochoridním - splynutím gamet samčích (spermií) a samičích (vajíček) v zygoty, • - partenogenezí (vývoj z neoplozeného vajíčka). • 2. nepohlavně (vegetativně, asexuálně) • - buněčné dělení, • - schizogonie (rozpadové dělení), • - fisiparie (oddělení + regenerace), • - gemiparie (pučení).

  3. Reprodukční užitkovost Plodnost - je velmi složitý děj. Účastní se na něm organismus prasnice, kance a vliv vnějšího prostředí. Plodnost prasnice je schopnost produkovat selata ve vrhu. Je podmíněna spolupůsobením dědičného založení a vnějších podmínek. Proto rozlišujeme plodnost potenciální a plodnost skutečnou. • Plodnost potenciální je schopnost prasnice uvolňovat vajíčka schopná oplození bez ohledu na jejich další vývoj a je výrazem genotypu. Během říje uvolní prasnice 14 - 25 vajíček. Počet uvolněných vajíček u evropských kulturních prasat činí 120-150% normální velikosti vrhu.

  4. Plodnost skutečná, je výrazem fenotypu a je vyjádřena počtem narozených selat. Skutečná plodnost je ovlivněna : - počtem uvolněných vajíček, - počtem oplozených vajíček, - embryonální úmrtností. • Pohlavní dospělost, je určena tvorbou vajíček schopných oplození v celkovém procesu plnohodnotného pohlavního cyklu. Plnohodnotný cyklus = připravené pohlavní cesty k páření, děloha je schopna přijmout vajíčka k zahnízdění, pohlavní reflexy a říje jsou výrazné, je možné normální páření. Nástup pohlavní dospělosti je v rozmezí 3 - 7 měsíců podle ranosti.

  5. Základní podmínky reprodukce • normální vývin pohlavních orgánů a jejich řádné a pravidelné fyziologické funkce, • zajištění optimálních podmínek prostředí, tedy: • správný odchov, • zařazení do plemenitby, • výživa ve vztahu k růstové a reprodukční fázi, • plemenářské využití ve vztahu k věku, kondici, • odpovídající zootechnicko-veterinární a mikroklimatické • podmínky (ustájení, napájení, výživa, technika krmení ..).

  6. Reprodukční užitkovost prasnic I. Anatomie pohlavních orgánů prasnice • vaječníky vajíčka (folikuly, žlutá tělíska), hormony, • vejcovody, • děloha děložní rohy, děložní tělo, děložní krček, • pochva, • poševní předsíň, • vulva (ochod).

  7. Vývoj pohlavního ústrojí: Pohlavní orgány se skládají z pohlavních žláz, vývodních cest a pářících orgánů. Vnitřní pohlavní žlázy (orgány) prasnice - gonády se vyvíjejí z mezodermu u embrya jako genitální lišty uložené mediálně od prvoledvin, - zároveň se zakládáním gonád se objevuje na každé straně podél vývodu prvoledvin zvláštní kanálek = Műllerův vývod, ten reprezentuje základ pro vznik vejcovodu, dělohy a pochvy. Vnější pohlavní orgány prasnice - vývoj probíhá cestou diferenciace urogenitálního sinusu za vzniku = močové a pohlavní cesty, = stydké štěrbiny a poševní předsíně, - z genitálního valu vznikají = stydké pysky, - z genitálního hrbolku vzniká = clitoris.

  8. Vaječníky (ovaria):jsouuloženy v dutině pánevní, zavěšeny na vaječníkovém okruží, připojeny vazem k děložním rohům a jsou tvořeny • - cévní vrstvou, • - parenchymatickou vrstvou tvořenou = zárodečným epitelem, • = vazivová stroma, • = folikuly. • Folikuly z pohledu vývoje dělíme na: • - primární = ovocyty I. řádu (po narození), • - ovocyty II. řádu (vznikají v pubertě), • - Graafovy folikuly (prasknutím dochází k ovulaci) . • Vaječníky produkují - vajíčka, • - hormony = folikulin (estaradiol, estron, • estriol, testosteron), • = progesteron.

  9. Vaječníky (ovaria): 1 - volný okraj a vaječníková jáma, 2 - závěsný okraj, 3 - vejcovodový konec, 4 - děložní konec, 5 - vaječníkové váčky, 6 - žluté tělísko, 7 - vlastní vaz vaječníku, 8 - nálevka vejcovodu, 9 - nálevka vejcovodu, 11 - rozšířenina vejcovodu, 12 - úžina vejcovodu, 13 - děložní část vejcovodu, 15 - děložní roh, 16 - okruží vejcovodu, 17 - okruží vaječníku, 18 - vaječníkový vak. 15

  10. Schéma ovogeneze oogonie, ovocyt I. řádu, c´= ovocyt II. řádu, c´´= první pólové tělísko, d´=zralé vajíčko, d´´= druhé polové tělísko.

  11. Schéma folikulárních změn a vývoje LH vlna LH FSH inhibin LH receptor Z r á n í množství granulotických buňek estrogenní aktivita TGF α β Zánik Zánik androgen inhibin Vývoj Selekce

  12. Vejcovod (oviductus):úzká trubičkakde dochází k • - dokončení vývoje ovulovaného vajíčka, • - oplození vajíčka, • - doprava vajíčka do dělohy. • Je tvořen - nálevkou vejcovodu (infundibulem), • - trubicí (dlouhá asi 25cm).

  13. Děloha(uterus):dutinový orgán • - dochází zde k vývoji oplozeného vajíčka v embryo a plod, • - zabezpečuje výživu plodu přes klky. • Je tvořena - děložním tělem, • - děložními rohy, • - děložním krčkem. • Stěna dělohy je tvořena 3 vrstvami: • - perimetriem (pobřišnice), • - myometriem (hladká svalovina), • - endometriem (sliznice). • Typ dělohy - u prasnic se jedná o jednoduchou dvourohou rozdělenou téměř až ke krčku. Děloha je zavěšena na širokých děložních vazech. Poměrně dlouhé děložní rohy u prasnic • (80 – 140 cm) se skládají v četné kličky a zasahují mezi střeva. Dělohu uzavírá kanálek krčku, který má klikatý průběh. • Do pochvy ústí nálevkovitě.

  14. Děložní krček: 1 - děložní tělo a děložní dutina, 2 - vnitřní děložní branka, 3 - předpoševní část děložního krčku, 4 - kanál děložního krčku, 5 -krčkové polštáře, 6 - zevní děložní branka, 7 - poševní dutina. Vulva: 1 - stydká štěrbina, 2 - stydký pysk, 3 - ventrální pysková spojka, 5 - dorzální pysková spojka, 6 - hrázka, 7 - řiť, 8 - kořen ocasu.

  15. Pochva (vagina):má charakter široké svalové trubice vystlané sliznicí. Vstupuje do ní kanálek děložního krčku a na opačné straně přechází v poševní předsíň. Stěna je složena z hladké svaloviny tvořené z podélné a kruhové vrstvy. Sliznice je zřasená, tvořená dlaždicovitým epitelem. Hranici mezi pochvou a předsíní tvoří příčná slizniční řasa- panenská blána (hymen). Poševní předsíň (vestibulum vaginae):představuje kaudální pokračování pochvy. Vyúsťuje do ní krátká močová roura. Sliznice obsahuje četné žlázky. Vulva:tvořena dvěma stydkými pysky, které uzavírají svislou stydkou štěrbinu. Ve ventrální části je poštěváček (clitoris).

  16. Pohlavní ústrojí prasete - prasnice 1 - levý vaječník, 2 - vejcovod, 4 - děložní roh a děložní dutina, 5 - volný okraj, 6 - závěsný okraj, 8 - děložní tělo, 11 - kanál krčku, 12 - široký děložní vaz, 14 - poševní stěna a poševní řasy, 15 - hymen a poševní ústí, 16 - poševní předsíň, 18 - stydký pysk, 19 - poštěváček, 21 - zevní ústí močové trubice.

  17. Pohlavní ústrojí prasete - prasnice 1- pravý močovod - ureter dexter, 2- tělo močového měchýře - corpus vesicae urinariae, 3- zevní ústí samičí močové trubice - ostium urethrae femininae externum, 4- vaječník - ovarium, 5- vejcovod - tuba uterina, 6- děložní roh - cornu uteri, 7- děložní tělo - corpus uteri, 8- děložní krček - cervix uteri, 9- pochva - vagina, 10- poševní předsíň - vestibulum vaginae, 11- poštěváček - clitoris, 12- vulva - pudendum femininum, 13- mléčná žláza - glandula lactifera, 14- pánevní spona - symphysis pelvis, 15- konečník - rectum. 15 4 12 8 10 9 3 5 11 14 1 7 2 6 13

  18. II. Hormonální řízení u prasnic Všechny reprodukční procesy jsou determinovány jedním či více hormony sekretovanými adenohypofýzou. A. Hormony hypothalamu: A.1) RHFSH, A.2) RHLH, A.3) dopamin, A.4) ACTH-RH, A.5) somatotropin (STH), A.6) kortikotropin-RH, A.7) TSH-RH • Jsou syntetizovány v neurosekrečních jádrech hypothalamu a portálním oběhem dopravovány do adenohypofýzy, kde stimulují, nebo inhibují hormonální sekreci.

  19. Ad A.) Hormony hypothalamu: • FSHRH a LHRH - uvolňovači: • základní stimulace reprodukční funkce u prasat spočívá v uvolňování RHLH, • vnějším podnětem (světlo) nervy CNS do hypothalamu , zde se uvolní RH FSH, RHLH, • ty jsou portálním oběhem dopraveny do adenohypofýzy a stimulují produkci gonadotropinů FSH a LH, • stimulace sekrece LH a FSH vlivem RHLH závisí na množství intra a extra-hypothalamických faktorech a rovněž na faktorech ovlivňujících citlivost edenohypofýzy k působení RHLH.

  20. Sekrece hypothalamových RH hormonů je předně kontrolována • neurotransmitery, • neuropeptidy. • Mezi důležité patří u prasat: • - endogenní opioidní peptidy = EOP, • - dráždivé aminokyseliny = ExAA. • EOP - všeobecně - endorfiny, • enkefaliny, • dinorfiny. • Jsou produkovány buňkami zasahujícími neurony do hypothalamu. • = inhibují: GnRH a tím LH sekreci, • katecholaminový systém, • FSH sekreci (není jasně prokázáno). • = stimulují: STH-RH a tím STH. • = stimulují neboinhibují: LTH.

  21. ExAA - všeobecně (uplatňující se přes • N-methyl-D-aspartatové receptory (NMDA) • v CNS) • -glutamát, • -aspartát. • Představují neurotransmitéty v nervovém systému, • působí v presynaptických nervových zakončeních. • = stimulují:= inhibují: • FSH, - LH ( v určitých situacích ). • LH, • STH, • LTH.

  22. Reprodukce je řízena: - na úrovni sekrece hlavních gonadotropních hormonů, které primárně řídí reprodukční systém neuroendokrinní regulací hypothalamo - hypofyzární funkcí. B. Hormony hypofýzy: B.1) FSH – folikulostimulační, B.2) LH – luteinizační, B.3) LTH - luteotropní. Regulace sekrece gonadotropinů má jak kvalitativní, tak i kvantitativní komponenty. Obecně zvyšování sekrece LH a FSH je doprovázeno stimulací reprodukčních funkcí. Plodnost prasniček a prasnic závisí na specifickém způsobu sekrece gonadotropinů a na vztahu mezi gonadotropními hormony a daným časem reprodukčního cyklu.

  23. Mechnismus řízení a regulace reprodukce - - Hypothalamo-adeno-ovariálně-uterinní osa. Vnější vlivy HYPOTHALAMUS dopamin LHRH Sání selat progesteron peptides oestradiol 17β FSH PHL LH peptidy prostaglandin Oestradiol 17β progesteron progesteron

  24. B.1) FSH - folikulostimulační: • podněcuje zrání folikulů, • připravuje vaječník pro účinek LH. • B.2) LH - luteinizační: • podněcuje růst vmezeřených buněk vaječníků, • urychluje zrání folikulů pouze s FSH • působí sekreci estrogenů FSH : LH = 4 : 1 • B.3) LTH - luteotropní: • spoluřídí udržení aktivity žlutého tělíska, • má vliv na tvorbu mléka, • stimuluje růst přídatných pohlavních žláz, • má metabolický účinek • mezi LH a LTH existuje negativní korelace, • dopamin je považován za hlavní LTH inhibiční faktor.

  25. Vliv na interakci hypothalamus - adenohypofýza pomocí sekrece LH, FSH, LTH SCN melatonin ? NA ? - EOP +/- Zrak - - ? NEUROHYPOFÝZA - DA LHRH + - VNO Feromony SCG FSH LH PRL sání

  26. Reprodukce je dále řízena: - na úrovni gonád, reprodukčního traktu, které mohou významně ovlivňovat odpovědi na gonadotropní stimulaci. C. Hormony vaječníků: C.1) estrogeny, C.2) gestageny, C.3) relaxin, C.4) androgeny.

  27. A.1) estrogeny( estradiol, estron): • vyvolávají říji, • zajišťují růst a vývoj přídatných pohlavních žláz, • zajišťují rozvoj druhotných pohlavních orgánů, • vyvolávají pohlavní chování, • působí růst děložní svaloviny a sliznice, • udržují děložní sliznici pružnou, • působí růst tubulů mléčné žlázy, • podmiňují působení progesteronu, • senzibilují dělohu před porodem. • A.2) gestageny - progesteron: • antagonista estrogenům, • počátek vylučování až v pubertě v době zrání Grafova folikulu, • nezasahuje do funkce pohlavních orgánů, • připravuje sliznici děložní na nidaci vajíčka,

  28. chrání graviditu, zapřičiňuje mateřský pud, • zabraňuje děložním stahům, • inhibuje tvorbu nových vajíček, • blokuje nástup dalších říjí a ovulací, • v druhé polovině březosti stimuluje rozvoj mléčných alveol. • A.3) relaxin: • produkován žlutým tělískem a placentou, • uvolňuje pánevní vazy při porodu, • odvápnění pánevní spony. • A.4) androgeny: • obsaženy ve vaječnících, funkce není přesně známa.

  29. III. Pohlavní cyklus prasnice 1.proestrus, 2. estrus, 3. poestrus, 4. metestrus, 5. diestrus.

  30. III.1. Proestrus: • vlivem FSH dochází k podpoře folikulů, • změny chování prasnice - neklidná, • - skáče na vrstevnice, • - odmítá krmení, • mladá zvířata - trvá cca 2 dny, • starší zvířata - trvá cca 1,5 dne. III.2. Estrus: • prasnice připravena k páření, • dozrávání folikulů, • otevření děložního krčku, • prokrvení sliznic, intenzivní sekrece žlaz, • v druhé části ovulace a tvorba žlutých tělísek, • reflex nehybnosti, • trvá 1,5 - 2,5 dne, u mladých prasniček kratší.

  31. III.3. Postestrus: • mizí překrvení, • zastavuje se produkce estrogenů, • mizí zduření a zarudnutí, • normální chuť k žrádlu, • začátek tvorby žlutých tělísek. III.4. Metestrus: • místo ovulovaných folikulů se vytváří žlutá tělíska, • pokud došlo k oplození, udržuje žlutá tělíska ve • vaječníku LTH, • žlutá tělíska vylučují progesteron, • trvá 7 dní.

  32. III.5. Diestrus: • žádné změny v chování prasnice ani na pohlavních orgánech, • nebyla-li oplozena prasnice, zanikají žlutá tělíska, • rychle se snižuje hladina progesteronu, • trvá 9 dní, • ke konci dochází k rychlému růstu a zrání folikulů, • přechod v proestrus.

  33. IV. Dědičné a nedědičné vlivy působící na plodnost VI.A. Dědičné vlivy: • komplex znaků s aditivním působení genů o • heritabilitě 0,07-0,35, • velká podmíněnost vnějším prostředím, • genotyp je málo významný, rozhodující je vliv • optimální bilance prostředí.

  34. Dědivost reprodukčních vlastností

  35. VI.A.1. Molekulární genetika Cíl: odhalit lokusy (geny) podílející se na projevu užitkových vlastností (tzv. QTL - lokusy kvantitativních znaků): • prasečí genom dnes čítá necelých 40 000 genetických • markerů, • z toho se podílí na reprodukci asi 20-50 genů, • genetický marker = ukazatel u kterého je popsána • jednoduchá dědičnost, není ovlivněn podmínkami • prostředí a má tedy koeficient heritability roven • jedné. Významné markery: - RYR gen - gen ryadinového receptoru, má vliv na reprodukční užitkovost a kvalitu masa, je lokalizován na 6. chromozomu,

  36. - ESR gen - gen estrogenového receptoru, má vztah k počtu narozených selat na jeden vrh, je lokalizován na 1. chromozomu, - PBP4 gen - retinol vážící protein, lokalizován na 14. chromozomu, má aditivní vliv na počet selat, - SOD2 gen - lokalizován na 1. chromozomu, je markerem pro QTL plodnost. - CYP19 a CYP21 - zjištěn vliv na plodnost u myší, - OPN - nejnověji zjištěný gen. • VI.A.2. Domestikace : • divoké prase - 1 vrh ročně, 4-6 selat, bachyně uvolňuje méně vajíček, • počet vajíček ve vaječníku u bachyně je v průměru 2,73, u kulturní prasnice 8 -15ks, • hmotnost dělohy bachyně se zvýší pohlavní dospělostí asi 3,5krát, u kulturní prasnice 8,5krát, • kulturní prase - 2,3 - 2,5 vrhu ročně, 10-14 selat/vrh.

  37. VI.A.3. Vliv užitkového typu: • kombinovaný a bekonový typ - vysoká plodnost, jedná se o mateřská plemena, • masný - střední až nízká plodnost (individuální), jedná se o otcovká plemena, • sádelný a především raně sádelný typ - nízká plodnost. • VI.A.4. Vliv metody plemenitby: • čistokrevná - malý vliv, pomalý genetický posun, • příbuzenská - záporný vliv, • křížení - vznik heteroze, pozitivní vliv, zvýšení počtu narozených selat o 10 - 20%.

  38. VI.A.5. Vliv stresu Způsobeno - vysokým počtem zvířat v kotci, - vytvořením nových skupin zvířat, - špatným prostředím, - vztahem člověka ke zvířatům. Hladina ACTH hormonu vlivem stresu významně ovlivňuje výpadek reprodukce, dochází: - k oddálení estra, - zamezuje působení FSH, - ovlivňuje produkci estradiolu a progesteronu, - působí negativně na dosažení puberty, - působí negativně na zabřezávání, - snižuje se četnost vrhů.

  39. Stres a endokrinní systém v reprodukci Stresor A Stresor B Stresor C Centrální nervový systém Hypothalamus Β-endorphiny GnRH CRF Adenohypofýza Prolactin ACTH Gn Adrenální žláza Vaječníky Cortisol Adrenalin Glukokortikoidy Estrogen Progesteron Upravený matabolický poměr

  40. VI.B. Nedědičné vlivy: • VI.B.1. Výživa • nežádoucí je příliš intenzivní i nedostatečná výživa. • nejdůležitější činitel, vliv na: • dosažení pohlavní dospělosti, • činnost rozmnožovacích orgánů, • vývoj zárodků. • flushing efekt =zvýšené zásobování energií před • zapuštěním prasnice: • zvyšuje počet oplozeníschopných vajíček, • provádí se 12-14 dní před říjí přidáním glukózy nebo tuku, • u nás všeobecně používáno.

  41. Obsah vitamínů: • nedostatek vitamínu A: • potraty a mumifikace plodů, nevyrovnanost vrhu. • nedostatek vitamínů skupiny B: • narušení reprodukčních funkcí, • předčasné porody (4-16 dní dříve), • hynutí zárodků a jejich vstřebávání, • úhyn všech selat při narození nebo do dvou dnů, • pokles hmotnosti vrhu. • nedostatek vitamínu C: • inhibice dozrávání terciálních folikulů, • poruchy ve vývoji plodů, • potraty.

  42. Minerální látky Ca – nejvíce deficitní prvek ve výživě, - denní potřeba 17-18 g / 1 plod, P– denní potřeba 11-12 g / 1 plod. Mikroelementy kobalt, mangan, zinek, železo - velký vliv na vývoj a růst selat, deficit Fe - velké rezervy v současném chovu.

  43. Požadavky na krmení jednotlivých kategorií prasnic = fázová výživa

  44. VI.B.2. Věk prasnice při zapuštění • první zapouštění v 7,5 – 8,5 měsících při 130 – 140 kg, • s narůstajícím věkem dochází k nárůstu počtu celkem narozených a lineárně i počtu živě narozených selat, • živá hmotnost prasniček při prvním zapuštění má malý vliv na hmotnost vrhu, ale pozitivně působí na hmotnost selat při odstavu. • VI.B.3. Délka mezidobí • časový úsek mezi dvěma opraseními, • intenzita plodnosti – vyjadřuje rychlost, s jakou za sebou následují jednotlivé vrhy - rozmezí 150 – 180 dní, • při vysoké intenzitě plodnosti může dojít k snížení počtu selat, nevyrovnanosti, nižší životoschopnosti, • na délku mezidobí má výrazný vliv typ odstavu, • při časném odstavu se dosahuje od jedné prasnice intenzita plodnosti 2,3 - 2,4 vrhy do roka.

  45. VI.B.4. Pořadí vrhu • vývoj rozmnožovacích funkcí není ukončen dosažením pohlavní dospělosti, • vrchol plodnosti u středně raných prasat je na 4-5 vrhu, postupně klesá, • dle prvního vrhu nelze usuzovat na další plodnost a tedy ani predikovat užitkovost, • hmotnost vaječníků má přímý vliv na reprodukční funkce.

  46. VI.B.5. Vliv feromonů • biosyntéza a funkce samčích feromonů je prokázána u savců, • 3-androsteron a 5-androstenol jsou hlavní složky feromonů souvisejících s kančím pachem, jsou produkovány ve varlatech, transportovány krví do podčelistních slinných žláz a uvolňovány při vzrušení kance, • feromony ovlivňují reprodukci, • byl prokázán pozitivní vliv na: • - nástup puberty u mladých prasniček, • - synchronizaci říje, • - průběh říje, • - zkrácení doby od odstavu do projevu říje. • působení feromonů na neuroendokrinní systém je nejasný, • je prokázáno, že kontakt prasnic s kancem zvyšuje sekreci LH.

  47. VI.B.6. Vliv ročního období • Teplota: • nejvyšší význam z mikroklimatických ukazatelů (špatná schopnost prasat regulovat tělesnou teplotu), • teplotní optimum: • březost 18-21 °C, • kojení 20-22 °C, • jalovost 17-20°C, • negativní vliv mají teploty nad 25°C (nejhorší 30-40°C) na reprodukci a také na kvalitu spermatu, • dobře se osvědčuje sprchování zvířat studenou vodou (zvýšení počtu živě narozených selat o 2-3 / 1 vrh),

  48. nedostatek denního světla působí negativně na embryonální vývoj, zvyšuje se embryonální úmrtnost, • prodloužením osvětlení před a během březosti může dojít ke zvýšení ovulace, a tím i velikosti vrhu. Fotoperioda: • domestikací se vliv fotoperiody zminimalizoval, nicméně sozónnost existuje, • této problematice je věnovaná pouze malá pozornost, • působení melatoninu je nepřímé přes neurotransmitéry, uvolňuje LHRH a tím i gonadotropiny, • přesné působení však není dostatečně prokázáno, • koncentrace melatoninu stoupá v noci.

More Related