Download
asie p rodn podm nky n.
Skip this Video
Loading SlideShow in 5 Seconds..
ASIE Přírodní podmínky PowerPoint Presentation
Download Presentation
ASIE Přírodní podmínky

ASIE Přírodní podmínky

229 Vues Download Presentation
Télécharger la présentation

ASIE Přírodní podmínky

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - E N D - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
Presentation Transcript

  1. ASIEPřírodní podmínky

  2. Geologický vývoj • Reliéf • Klima • Hydrologie • Půdy • Vegetace

  3. Geologický vývoj • Složitý vývoj • Základem je Eurasijská tektonická deska • Na východní Sibiři odkryty nejstarší horniny • Další t. desky: Arabská, Indická, Filipínská, Ochotská • Prahorní pevninské štíty: • Sibiřský (Sibiřská tabule) • Středosibiřská vysočina, Zabajkalí • Východočínský (Čínská tabule) • Mezi Koreou, Zadní Indií a Tarimskou pánví • 7 dílčích masívů (Korejský, Šantungský, Sičuanský, Jihočínský, Tarimský, Ordoský, Indočínský) • Indická t. deska: Indický štít • Arabská t. deska: Arabský štít • S Euroasijskou deskou spojeny až počátkem třetihor

  4. Tektonické desky

  5. Tektonické desky II

  6. Horotvorné pohyby • Kaledonské vrásnění • Starší prvohory • Sajany, Altaj • Peneplenizovány, ale ve třetihorách opět z části vyzdviženy • Hercynské vrásnění • Perm, trias • Ural, Altaj • Janšanské (tichomořské) vrásnění • Druhohory • Verchojanský hřbet, Kolymské pohoří, Sichote Aliň, Malajský poloostrov, Kalimantan • Alpínské vrásnění • Třetihory, z geosynklinály Tethys • Nejvyšší horské soustavy na Zemi

  7. Alpínské vrásnění • 2 pásma: • alpínsko-himálajské • Kavkaz, Pamír, Himáláj, … • tichooceánské • Korjacký hřbet, Kamčatka, Japonské ostrovy, Filipíny, Nová Guinea… • Zmlazení reliéfu • Oddělení Asie od Severní Ameriky a Afriky • Horotvorné pohyby dosud pokračují • Obě pásma tektonicky neklidná • zemětřesení • vulkanická činnost • 130 aktivních vulkánů

  8. Aktivní zlomy • Místa častých zemětřesení • Severoanatolský zlom • severním Tureckem (cca 40º s. š.) • Izmit 1999 • Velké riftové údolí • Rudé moře, Akabský záliv, Mrtvé moře • Zlom Nojima • Honšú • Kóbe 1995 (6,9 stupňů Richterovy stupnice)

  9. Aktivní sopky • Nejčastěji stratovulkány • Ključevskaja (4 750m) • Fudži (3 776m) • poslední erupce 1707 (považována za vyhaslou) • Unzen (1 500m) • Honšú, poslední erupce 1996 • Pinatubo (1 780m) • Luzon, poslední erupce 1993 • Tambora (2 850m) • o. Sumbawa, Malé Sundy • erupce r. 1815 považována za největší zaznamenanou v historii

  10. Ibu(ostrov Halmahera, Moluky)

  11. Krakatau

  12. Reliéf • Výrazná členitost (horizontální i vertikální) • Nejvýše i nejníže položená místa na Zemi • Střední nadmořská výška: 960m n. m. • nejvíce po Antarktidě • do 200m n. m.: 26% rozlohy • nad 2000m n. m.: 14% rozlohy (nejvíce mezi kontinenty)

  13. Pohoří – Malá Asie • Pontské pohoří • Kaçkar, 3931 m • Taurus (Toros Daĝlari) • Erciyeş Daĝi, 3916 m • Antitaurus • Arménská vysočina • vrásno-zlomový systém • Ararat (Büyük Aĝri Daĝi), 5165 m • Malý Kavkaz • Gjamyš, 3 728 m

  14. Kavkaz • vrásno – zlomové pohoří, vulkanická činnost • 2 rovnoběžná pásma • Elbrus, 5 643 m • Kazbeg, 5 047 m • Oba vyhaslé vulkány • Dychtau, 5 204 m • Silné pleistocénní zalednění • dnes cca 1 400 ledovců • nejdelší Ullu-čiran, 19 km

  15. Zágros LANDSAT image

  16. Zágros • tlak Arabské desky na Eurasijskou • antiklinály • délka pohoří 1200 km • Zardkúh 4 547m

  17. Pohoří – Írán • Elborz • Damávand (Demávend) 5671 m • sopka, v historické době žádná erupce • Íránská vysočina • Vrásová i kerná pohoří, prostoupená vulkanickými formacemi • Kúhe Teftán 4 042 m • Kopet Dag

  18. Vysoká Asie: Hindúkuš • „zabiják Indů“ • Avesta: „vodní hory“ • Složitá vrásno-zlomová struktura • Tirič Mir 7 708m Nošak 7 492m • Kulturní předěl • Dopravní bariéra • Kotal i Salang (3878m) - Tunel (1964)

  19. Vysoká Asie: Pamír • Horský uzel • „střecha světa“ • antiklinální stavba • 3. nejvyšší na světě • Kongur Tagh 7639m • Muztagata 7506m • Ismail Somoni (Pik Kommunisma) 7495m • silně zaledněn • Fedčenkův ledovec 71km“

  20. Ťan Šan • délka 2600 km • základem hercynská vrásná soustava • složitý vrásno – zlomový vývoj • Navazují další pohoří: • Džungarslý Alatau • Altaj • Sajany • Tannu Ola • Nejvyšší část: Kokšaal-Tau • Pik Pobědy (Tomur) 7439m • Chan Tengri 7005 m • Zalednění: ledovec Inylček

  21. Karákoram • 2. nejvyšší pohoří na Zemi • Nejvíce zaledněná oblast na Zemi (mimo polární oblasti): plocha ledovců: 50 000 km2 • Ledovec Baltoro 57 km • 4 vrcholy přes 8000m: • K2/Čhokori (Mt. Godwin Austen) 8 611m • Hidden Peak (Gašerbrum I) 8 068m • Broad Peak (Phalčan Kangri) 8 047m • Gašerbrum II 8 035m

  22. Himálaj • Nejvyšší a nejmohutnější pohoří na Zemi • 4 horská pásma: • Siválik (max 1500m) • Mahábhárat (max 3500m), Paňdžal (max 4500m) • Vysoký Himálaj • Transhimálaj - Ladákh • Vysoký Himálaj • 10 vrcholů nad 8 000 m Sagarmátha/Čomolungma (Mt. Everest) 8 848m Káčaňdžunga 8 598m Lhoce 8 511m Makalu 8 481m Dhaulágiri 8 172m • Není rozvodím

  23. Himálaj

  24. Tichooceánské horské pásmo • Korjacké pohoří • Ledjanaja 2 562 m • Kamčatka: Středokamčatské pohoří, Východní pohoří • Ključevskaja 4 750 m • Kurily • Sachalin • Japonské ostrovy • Složitá struktura – vrásno-zlomová, aktivní vulkanismus • 58 činných sopek • Fudžisan 3 776 m • Tchajwan • Filipíny • Kalimantan/Borneo • Sulavesi • zde se tichooceánské pásmo spojuje s pásmem alpsko-himálajským

  25. Klima • Velká rozloha = vysoká rozmanitost podnebí • Převládá kontinentální charakter podnebí • Mírný pás: převládá západní proudění • Atlantský vzduch se vysušuje, stává se kontinentální • Vliv tichooceánského vzduchu jen na úzkém pásu pobřeží • Sever: • otevřený pronikání arktického vzduchu do střední Asie • v zimě rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu (stacionární anticyklóna) • Nejnižší teploty na severní polokouli (Omjakon, Verchojansk, -70ºC) • Jih: • oblast tropického vzduchu • silné sezónní změny atmosférické cirkulace • monzuny

  26. Letní monzun mausim (arab.) = sezóna • Stacionární cyklóna nad jižní Sibiří a Mongolskem • Pevnina se ohřívá rychleji než oceán • Další oblast nízkého tlaku vzduchu nad Paňdžábem a Rádžastánem • Níže nasávají tropický oceánský vzduch • z Indického i Tichého oceánu • Na východě se vlhký tropický vzduch na styku s cyklonami polární fronty ochlazuje a způsobuje vlhké a mlhavé počasí • Japonsko, Korea

  27. Povodně (Bangladéš)

  28. Zimní monzun • Nad jižní Sibiří a Mongolskem rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu (stacionární anticyklóna) • jasné a mrazivé počasí • Po jejím východním obvodu vanou chladné a suché větry – zimní monzun • Další tlaková výše nad Paňdžábem

  29. Kalkata, 22,5º s. š. • Indie: ve třech letních měsících ¾ ročního úhrnu srážek • Na včasném příchodu monzunu závisí úroda

  30. Hohhot, Čína, 41º s. š.

  31. Srážky • Maxima: horské svahy obrácené k moři • Čerápundží 11 674 mm (roční průměr), maximum 22 900 (r. 1861) • Denní maximum 924 mm • Mt. Kinabalu 11 000 mm • oblasti tropických monzunů: > 1000 mm • subtropy, mírný pás: 600 – 1000 mm • východní Sibiř: < 350 mm • mezihorské kotliny, Turanská nížina, Sindh: 150 – 200 mm • pouště, polopouště: < 100 mm

  32. Klimatické typy (podle W. Köppena) • Tropické vlhké (Af) – tropický deštný les • Velké a Malé Sundy, Moluky, Nová Guinea • Tropické monzunové (Aw) – střídání období deště a sucha • Indie, Zadní Indie • Tropické suché (BW) – pouště • Arabský poloostrov, Balúčistán, Thár, Taklamakan… • Mírné suché (BS) – stepi • Pás stepí od Kaspického moře po severní Čínu • Mediteránní (Cs) – křoviny • Pobřeží Středozemního a Černého moře, Kypr

  33. Klimatické typy (podle W. Köppena) II • Mírné vlhké (Cf) – listnaté lesy • Dolní tok Jang-c-ťiangu, Korea, Japonsko (mimo Hokkaidó) • Boreální klima (Df) – tajga • Východní Sibiř, severní a severovýchodní Čína, náhorní plošiny v Malé Asii • Klima tundry (E) – tundra • Sever střední a západní Sibiře, ostrovy • Vysokohorské klima (H) – alpínské louky • Tibet, horské oblasti

  34. Klimatické typy (podle W. Köppena) II

  35. Písečná bouře nad oblastí Sístánu

  36. Hydrologie • Průměrné množství vody proteklé za rok: 12 850 km3 • Průměrná odtoková výška: 286 mm • Méně než v Evropě, více než v Severní Americe a Africe • 40% rozlohy tvoří bezodtoké pánve • střední Asie • jihozápadní Asie • Řeky: 5 typů (podle vodního režimu) • Řeky Sibiře • Řeky suchých bezodtokých oblastí • Monzunové řeky • Tropické řeky • Středomořské řeky

  37. Řeky Sibiře • Maxima na jaře (tání sněhu), minima na podzim a v zimě • Větší část roku zamrzlé • Na dolním toku rozmrzají později než na horním - záplavy • Ob – Irtyš 5 410 km, 12 600 m3s-1 • Jenisej 4 092 km, 19 600 m3s-1 • Lena 4 400 km, 16 400 m3s-1 • Kolyma 2 129 km, 4 060 m3s-1 • Chatanga, Jana, Indigirka, Anadyr,… • Amur (Hei-long-ťiang) – přechodný typ

  38. Řeky suchých bezodtokých oblastí • Pramení v horských oblastech • Ústí do bezodtokých jezer nebo končí v poušti suchou deltou • Velkou část vody ztrácejí výparem • Řeky zásobované z ledovců • Dvě maxima: léto (tají ledovce) a zima (zimní monzun) • Amudarja (Pjandž) 2 600 km, 1 330 m3s-1 • Syrdarja 2 991 km, 430 m3s-1 • Tarim 2 090 km • Ili 1 439 km • Zeravšan, Murgab, Hilmand • Řeky zásobované jen srážkami • Maximum na jaře, v létě často vysychají • Řeky bezodtokých oblastí Íránu (Karasu/Qareh Su, Šúr)

  39. Monzunové řeky • Maxima v době letního monzunu • Velmi nevyrovnaný průtok • s výjimkou řek napájených ledovcem • Řeky čínské, indické, japonské, korejské • Jang-c-ťiang (Čchang-ťiang) 5 500 km, 31 900 m3s-1 • Chuang Che 4 845 km, 2 500 m3s-1 • Si ťiang(Xi Jiang)/Perlová řeka 2 129 km, 10 600 m3s-1 • Mekong 4 500 km , 15 900 m3s-1 • Salwin 2 815 km • Iravadí 2 092 km , 14 000 m3s-1 • Brahmaputra 2 960 km, 14 900 m3s-1 • Ganga 2 700 km, , 11 100 m3s-1 • společné ústí Gangy a Brahmaputry – Méghna – největší na světě (52 000 km2)

  40. Čchang-ťiang – soutěska Xiling

  41. Delta Perlové řeky (Xi Jiang)

  42. Tropické řeky • Zásobovány srážkovou vodou celý rok • Kratší toky – na ostrovech • Kalimantan: Kapuas, Mahakam • Sumatra: Hari • Filipíny: Cagayan Středomořské řeky • Maxima v zimě v době dešťů • v létě někdy vysychají • Řeky Malé Asie • Kizilirmak, Sakarya, Seychan • Jordán

  43. Jezera • Asie: největší, nejhlubší, nejníže i nejvýše položené… • Množství genetických typů jezer: • Reliktní • Tektonická • Ledovcová • Pozůstatek pevninského zalednění • Karová, morénová jezera • Vulkanická (kráterová, kalderová, hrazená lávovým proudem) • Hrazená sesuvem • Limanová - laguny • Fluviální • Termokrasová

  44. Reliktní jezera • Velmi stará – pozůstatek moře před vyzdvižením oblasti • Kaspické moře • Spojení s oceánem ztratilo před 5,5 mil. lety • Největší jezero na světě • 371 000 km2 • Slaná voda • 80% vody přitéká Volhou • Aralské jezero • Stáří 5 mil. let • Původně 66 500 km2 • čtvrté největší jezero na světě • Bohaté na ryby • Rybolov živil 60 000 lidí

  45. Kaspické moře • 28metrů pod hladinou oceánu • Výška hladiny nepravidelně kolísá • hloubka 1025m • Jezero nebo moře? • politický a ekonomický význam debaty • problém znečištění Snímek MODIS, 11. června 2005

  46. Aralské jezero 1950 - 2000