OBRATLOVCI ( Vertebrata ) Lenka Králová Septima 2009/2010

1. OBRATLOVCI (Vertebrata)Lenka KrálováSeptima 2009/2010

2. Typické rysy obratlovců • aktivně pohybliví • bilaterálně symetričtí • dokonale vyvinutá vnitřní oporná soustava • výkonná nervová soustava smyslové orgány jim umožňují vysokou aktivitu, dokonalou orientaci a adaptaci v prostředí • tělo členěno na hlavu, trup a ocas • vícevrstevná pokožka produkuje různé deriváty (např. pancíře, šupiny, peří nebo srst) • u dospělých jedinců je struna hřbetní nahrazena vnitřní kostěnoukostrou s malým podílem chrupavek • kostra se v osní části člení na páteř a lebku, končetiny obratlovců mají jednotný stavební plán

3. velmi výkonná uzavřená cévní soustava, centrem je svalnaté srdce • přenos kyslíku se uskutečňuje červenými krvinkami- • erytrocyty, obsahujícími červené krevní • barvivo hemoglobin • vylučovací funkci mají párové ledviny mezodermálního původu • specializovaný nervový systém a složitá soustava žláz s vnitřní sekrecí • informace o okolí vnímají smyslovými ústroji, umístěnými převážně na hlavě (komorové oči, čichové ústrojí atp.) • mimořádná schopnost ukládat zásobní látky s vysokou hodnotou spalné energie (polysacharid glykogen a tuky) • intenzivní látková výměna obratlovců, umožněná výkonným ústrojím krevního oběhu, dýchací a vylučovací soustavou, jim umožňuje zcela nebývalou časoprostorovou aktivitu

4. Dělení obratlovců • podle jejich převládajícího životního prostředí: • - obratlovci vodní s ploutvemi (ploutvovci-Pisces) • - obratlovci suchozemští s kráčivýma nohama (čtyřnožci-Tetrapoda) • - obratlovci kladoucí vejce do vody, jejichž zárodky nemají obaly amnion a allantois (bezblanní-Anamnia) • - obratlovci, jejichž vejce se vyvíjejí mimo vodu, což je umožněno právě přítomností těchto ochranných obalů (blanatí-Amniota) • - bezčelistnatci (Agnatha) • - čelistnatci (Gnathostomata), u nichž se dva žaberní oblouky v průběhu fylogeneze přeměnily v čelisti

5. Třídění obratlovců • podkmen: Obratlovci (Vertebrata) • nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) • třída: Kruhoústí (Cyclostomata) • nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata) • třídy: Paryby (Chondrichthyes) • Ryby (Osteichthyes) • Obojživelníci (Amphibia) • Plazi (Reptilia) • Ptáci (Aves) • Savci (Mammalia)

6. Bezčelistnatci (Agnatha) • nepočetná skupina vodních obratlovců s poměrně jednoduchou tělní organizací, bez čelistí a párových končetin • po celý život mají primárně zachovánu chordu • živí se filtrací nasávané vody, příp. dravě paraziticky • v současné době žije pouze jediná třída kruhoústí (Cyclosthomata)

7. Kruhoústí (Cyclosthomata) • hadovitě protáhlý tvar těla s nepárovým ploutevním lemem zadní části těla • chrupavčitá kostra • vývoj probíhá přes larvu zvanou minoha (nemá obžaberní prostor, živí se řasami, filtrovanými z nasávané vody) • Mihule potoční (Lampetra planeri) • velikost 15 cm • hlava, trup a ocas nejsou od sebe zřetelně • odlišeny • má širokou přísavnou nálevku s ústním otvorem • v dospělosti nepřijímá žádnou potravu a její trávicí soustava zakrňuje • za hlavou po stranách těla má 7 v řadě ležících žaberních otvorů • kůže je lysá, s množstvím žlaznatých buněk, produkujících slizový hlen • ploutevní lem zadní části těla vytváří souměrnou ocasní ploutev a 2 méně zřetelné oddíly hřbetní

8. chrupavčitá kostra (mozek je shora krytý pouze vazivovou blánou) • svalstvo se upíná na myosepta • žábry jsou uložené v kulovitých váčcích s lupínky, bohatě prokrvenými vlásečnicemi • s okolím komunikuje žaberními otvory • vodní živočich • venózní srdce, tvořené jednou předsíní a jednou síní (prochází jím pouze odkysličená krev) • dospělé mihule - zcela nejjednodušší nervová soustava mezi obratlovci, primitivní smyslové orgány • mezi žaberními štěrbinami po stranách hlavy je proudový orgán s funkcí obdobnou postranní čáře ryb • vylučování - prvoledviny (opistonefros) v zadní části těla • gonochoristé • třou se na jaře, larva minoha se po 3-4 letech mění v dospělou mihuli, vytře se a obvykle zahyne

9. Mihule (Petromyzoniformes) • ústní otvor lemován štěrbinovitě složenými mohutnými pysky, které mají po přisátí kruhový tvar • zpravidla 7 párů žeberních štěrbin • mihule říční se vyskytovala počátkem 20. století na našem území, má ústní přísavku s rohovitými zuby a svalnatý jazyk, jímž nasává směs krve z tělnístěny poraněného hostitele • mihule mořská žije na S polokouli při atlantickém pobřeží, dosahuje velikosti až 100 cm

10. Sliznatky (Myxiniformes) • nevytváří přísavný terč • oči jsou přerostlé kůží a druhotně redukovány • pohlavní žláza, táhnoucí se pásovitě podél střeva, má v přední části stavbu samičí gonády a v zadní části stavbu gonády samčí (anatomicky jsou hermafroditi) • každý jedinec má aktivní pouze jednu z obou částí (funkčně jsou gonochoristé) • primitivnější tělesná organizace než mihule (oči zakrňují) • nápadně vyvinuté a mimořádně výkonné slizotvorné žlázy • množství vylučovaného slizu je obrannou reakcí sliznatek při pobytu v útrobách napadených ryb • sliznatka cizopasná napadá poraněné, oslabené a uhynulé ryby

11. Zdroje: Biologie pro gymnázia (Jan Jelínek, Vladimír Zicháček) www.muckstein.com www.naturfoto.cz