60 likes | 213 Vues
B ožena Němcová (4.2.1820 – 21.1.1862). BABIČKA.
E N D
Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová , byla česká spisovatelka. Je považována za zakladatelku novodobé české prózy. Jako sedmnáctiletá byla pod nátlakem své matky provdána za Josefa Němce, který byl úředníkem finanční stráže a byl dvakrát starší než Němcová. Manželé se téměř každý rok stěhovali . Během těchto přesunů se jim narodily čtyři děti. Manželství Němcové nebylo šťastné, Němec byl často unavený a nepříjemný. V roce 1850 byl její manžel přeložen do Uher a Němcová se vrátila do Prahy. Manžela v Uhrách navštívila asi třikrát a využila těchto návštěv ke shromažďování materiálů, ze kterých potom psala pohádky. Z malých honorářů za její literární činnost se jí i dětem žilo bídně. V roce 1861 přijela do Litomyšle redigovat své spisy. Bohužel onemocněla a svou práci nedokončila. Koncem padesátých let se Němcová rozhodla žít sama s dětmi. Manžel jí odmítl dávat peníze na chod domácnosti. Potkalo ji velké neštěstí, když jí zemřel syn Hynek. V této těžké době vznikalo její největší dílo Babička. Hlavním hrdinou v jejích dílech byl prostý venkovský lid. Krátce o autorovi
Poezie: • Slavné ráno • Moje vlast Próza: • Babička • Pohorská vesnice Povídky: • Baruška • Devět křížů Mezi její díla patří:
Vydalo státní pedagogické nakladatelství, Praha 1957 • Literární druh: próza • Literární žánr: povídka Postavy: Babička - Moudrá, laskavá a starostlivá žena, hluboce věřící, lidé si jí váží, stará se o vnoučata a hospodářství, všem pomáhá. Barunka - Nejstarší babiččina vnučka; fikční, autobiografický obraz mladé Boženy Němcové. Paní kněžna - Hodná, milá, stará se o svou schovanku Hortensii, babičky si váží a chová se k ní jako k sobě rovné. Předobrazem byla vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská. Viktorka - Její příběh se vypráví v knize, zamiluje se do vojáka a otěhotní, on nejspíš zahyne a Viktorka se pomate a hodí své dítě do splavu. Za zpodobnění Viktorky se někdy vydává motiv na rubu české 500 korunové bankovky; oficiálně jde ale o obecnější „symbol ženských postav z díla Boženy Němcové“ Babička
Kompozice a jazyk: Autorka chtěla tímto dílem poukázat na prostý a láskyplný život na venkově.Dílo je psáno prózou, často jsou použity přechodníky.Užití výhradně jen pro osobní účely je možné. Jsou zde rozlišeny části dějové (obsahuje velmi častou přímou řeč, méně popisů) a popisné (jsou delší než dějové, popisy). Co se týče jazykových prostředků, Němcová užívá velké množství přívlastků a přirovnání, občas se zde vyskytují metafory (pod stromy nastlané měkounké podušky)jinak ovšem užívá převážně přímých pojmenování. Děj: Babička dostala dopis od své dcery Terezky, aby přijela na Staré Bělidlo. Když tam přijela, poznala svá vnoučata Barunku, Adélku, Vilímka a Jana. Nejvíce si však oblíbila Barunku a rádi ji také měli ostatní lidé vesnici. Nejčastěji ji chodí navštěvovat myslivec a Kristla.Jednoho dne se babička s dětmi vydá na procházku a cestou potkají kněžnu, ta si babičku velmi oblíbí a pozve ji na zámek. Babička se od Kristly dozvídá, že její Jakub Míla je neprávem povolán na vojnu. Babička se tedy u kněžny za Jakuba přimluví a on tak na vojnu nemusí. Později má Kristla svatbu.
Děti se také dozvídají smutný příběh bláznivé Viktorky. Viktorka už měla čas na vdávání, ale ona ještě nechtěla. Do vesnice přijeli vojáci a jeden z nich ji neustále sledoval. Aby se ho Viktorka zbavila, vdá se. Vojáka se stejně nezbaví. Jednou jde na louku hledat čtyřlístek a tam za ní zase přijde ten voják, vyleká se, popíchá si nohu trním a omdlí. Voják ji donese k potoku, ošetří jí nohu a vyzná lásku. Vojáci ale musí odjet a nikdo neví kam. Viktorka se ho vydá do světa hledat. Po roce ji lidé vidí u splavu, jak žalostně zpívá. Říkalo se, že prý ztratila rozum. Viktorku při bouřce uhodil blesk a zemřela.Děti s babičkou zažívají různé příhody, ale čas utíkal a babička stárla a onemocněla. Barunka u ní stále byla a modlila se. Babička zemřela. Nikdo z vesnice si život bez ní neuměl představit. Pohřební průvod šel okolo zámku a kněžna řekla: "Šťastná to žena!" Citát z knihy: "Šťastná to žena!" (kněžna o babičce) Zdroje: www.cesky-jazyk.cz, www.wikipedia.org, www.spisovatele.cz