1 / 16

Abiotické faktory prostředí

Abiotické faktory prostředí. Sluneční záření Ing.Bohuslava Pajurková. Význam: - základní podmínka života na Zemi Slunce - věčný zdroj energie (10 miliard let). S. Celková energie. albedo Země 35-43% solární konstanty. 3,8 .1026 J/s. Solární konstanta. 1381 J/m2/s. přímé záření.

burke-osborne
Télécharger la présentation

Abiotické faktory prostředí

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Abiotické faktory prostředí Sluneční záření Ing.BohuslavaPajurková

  2. Význam: - základní podmínka života na ZemiSlunce - věčný zdroj energie (10 miliard let) S Celková energie albedo Země 35-43% solární konstanty 3,8 .1026 J/s Solární konstanta 1381 J/m2/s přímé záření +rozptýlené záření Z = globální záření 0 - 5 J/m2/s závisí na: -nadmořské výšce -zeměpisné šířce -denní a roční době -oblačnosti

  3. Sluneční zářeníje elektromagnetické vlnění o různé vlnové délce. Vlnová délka určuje charakter záření a jeho druhy: • rádiové vlny • radarové záření • mikrovlny • tepelné sálání 46% • světlo 45% • UV záření 9% • x-záření 650-760 nm 590-650 nm 540-590 nm 490-540 nm 420-490 nm 360-420 nm

  4. Vliv slunečního záření na organismy • rádiové vlny – pravděpodobně nepříznivý vliv • radarové záření – negativní vliv na živočichy • mikrovlny – život ohrožující • tepelné sálání – vhodná teplota je podmínkou pro život, vysoká život ničí • světlo – podmínka pro fotosyntézu, pro život • UV záření – smrtelně nebezpečné, malý význam • x-záření – smrtelně nebezpečné • gama záření - smrtelně nebezpečné

  5. Působení světla na rostliny 1.Fotosyntéza • Využitelná pouze 44% slunečního záření (FAR) • Z toho: odraz z listů 10 – 20% pohlcení (absorpce) – závisí na pigmentech propouštění (transmise) – 10 – 40% • Využití záření rostlinami: 3 -4,5% mikroskopické řasy 1 – 3 % tropické pralesy 0,6 – 1,2% lesy mírného pásma 0,6 % obilniny v mírném pásmu

  6. Rozdělení rostlin podle nároků na světlo: - heliofyty - heliosciofyty - sciofyty • Nedostatek světla způsobuje: - etiolizaci – rychlý růst, vytáhlá rostlina, bledá a křehká pletiva – zeslabení a úhyn - ztrátu barviva, rozklad chlorofylu (na podzim) • Dostatek světla způsobuje: - zdravé rostliny, sytě zelené, silné a husté listy • Nadbytek světla způsobuje: - spálení rostlinných pletiv. Rostliny se brání:-trichomy(divizna, protěž alpská) -sklápěním listů -vosková vrstva

  7. Působení světla na rostliny 2.Fotoperiodismus • Denní: - fotosyntéza (světelná a temnostní fáze) - rozkvétání květů • Roční: - růst rostliny -rozmnožování - kvetení (rostliny krátkého a dlouhého dne) - opad listů

  8. Působení světla na rostliny 3.Fotokineze (pohyby rostlin ovlivněné světlem) • Fototropismy – směrové pohyby (růst směrem ke světlu, otáčení stonku, natáčení listů, otáčení květů…) • Fotonastie – nesměrové pohyby (otvírání a zavírání květů)

  9. Působení světla na živočichy • Orientace (Podmínkou jsou světločivné orgány, které u živočichů žijících ve tmě obvykle chybí.) • - migrace • - hledání potravy • - vyhledání partnera S tím souvisí zbarvení živočichů: • výstražné (vosy) • ochranné (mláďata) • rozmnožovací (obojživelníci)

  10. Působení světla na živočichy 2. Fotoperiodismus (pravidlené životní cykly v závislosti na světle.) • Denní – střídání spánku a bdění – monofázičtí - difázičtí - polyfázičtí - podle doby bdění: - denní - noční - soumrační - indiferentní • Roční – rozmnožování, pohlavní aktivita (jaro) - migrace ptáků - línání, pelichání, změna barvy srsti - zimní spánek

  11. Působení tepla na rostliny Teplo je nezbytnou podmínkou pro všechny fyziologické procesy. Rostliny jsou organismy poikilotermní, jsou závislé na teplotě okolí. • optimum: 25-27oC • maximum: 50-60oC– koagulace bílkovin • minimum: 0oC– většina rostlin +8oC – kávovník -70oC – stromy na Sibiři

  12. Působení tepla na rostliny • Adaptace rostlin na vysoké teploty: – transpirace (ochlazování) - sukulenty CAM rostliny - C4 rostliny - stažení do kořenů • Adaptace rostlin na nízké teploty: – částečná dehydratace (snížení obsahu vody) - stažení mízy do kořenů - omezení transpirace (opad listů) - zvýšení obsahu cukrů a solí (bobule)

  13. Působení tepla na rostliny • Tepelná vegetační konstanta: - součet průměrných denních teplot od zasetí, které jsou nutné pro dozrání semen: pšenice 2500-3000oC oves 2250-2700oC kukuřice 2500-3000oC brambory 1300-3000oC • Dormance: - stadium klidu (semena, pupeny), které chlad stimuluje k vývoji. • Jarovizace: - stadium nízkých teplot, které jsou podmínkou pro kvetení rostliny (ozimy).

  14. Působení tepla na živočichy: • Živočichové poikilotermní (ektotermní): -teplota těla závisí na okolí, se stoupající teplotou stoupá aktivita (bezobratlí, ryby, obojživelníci, plazi). • Živočichové homoiotermní (endotermní): - teplota tělastálá, teplo vzniká jako produkt metabolismu (ptáci 41oC, savci 37oC ). Maximum: 50-60oC(bakterie v horkých pramenech 90oC) Minimum : 0oC (někteří pravidelně zamrzají), korál 25oC) Optimum – různé: termofilní (koráli) psychrofilní(tučňák hnízdí v -30, -50oC

  15. Působení tepla na živočichy: • Adaptace živočichů na vysoké teploty: – transpirace - (ochlazování pocením) - letní spánek (estivace pouštních hlodavců) - latentní formy (cysty) - rozšíření cév (zčervenání kůže) - zrychlené dýchání - úkryt, únik • Adaptace živočichů na nízké teploty: – latentní formy (cysty) - svalový třes - stažení cév (zblednutí kůže) - zimní spánek (hibernace) - úkryt, únik

More Related