P l a t e b n í s t y k

1. P l a t e b n í s t y k JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠFS Praha, externí spolupracovník katedry BaP VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení SOS-Dětské vesničky Praha, VŠE, univerzita třetího věku

2. Ú v o d Program kurzu: 1) Úvod a přehled právních norem 2) Základní pojmy platebního styku 3) Kdo může poskytovat platební služby 4) Platební styk a platební služby 5) Platební instrumenty 6) Mezibankovní platební styk 7) Lhůty v platebním styku 8) Opravné zúčtování 9) Mimosoudní vyrovnání sporů 10) Závěr semináře

3. Úvod – přehled právních předpisů • Nařízení EP a Rady č. 924/2009, o přeshraničních převodech ve společenství; • Nařízení EP a Rady č. 1781/2006, o informacích o plátci doprovázející převody peněžních prostředků; • Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový; • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník; • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník; • Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách;

4. Úvod – přehled právních předpisů • Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance; • Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech; • Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů; • Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (pozn. novela zákona byla schválena a je účinná od 1. 7. 2011) • Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti;

5. Úvod – přehled právních předpisů • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád; • Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu; • Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku (novela – zákon č. 139/2011 Sb.) • Zákon č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zákonem o platebním styku;

6. Úvod – přehled právních předpisů • Vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu; • Vyhláška č. 32/2010 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování; • Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku (účinná dnem publikace, která byla dne 28. června 2011).

7. Úvod – přehled právních předpisů • Všeobecné obchodní podmínky ČNB ze dne 7. června 1994, kterými se stanoví zásady vedení účtů klientů u bank a provádění platebního styku na těchto účtech; • INCOTERMS 2000; • Jednotná pravidla pro inkasa – URC 522; • Jednotné zvyklosti a pravidla pro dokumentární akreditivy – UCP 500;

8. Úvod – přehled právních předpisů • Dodatek k UCP 500 pro elektronickou prezentaci – eUCP; • International Standby Practies – ISP 98; • Jednotná pravidla MOK pro mezibankovní úhrady dokumentárního akreditivu – URR 525; • Bill of Exchange Act (1882); Negotiable Instrument Law (1896); Uniform Commercial Code (1962) • Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání – publ. MOK č. 458;

9. Základní pojmy platebního styku Platební služba: • výběr a vložení hotovosti z/na účet vedený u poskytovatele, • provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz • plátce, • příjemce, nebo • plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,

10. Základní pojmy platebního styku Platební služba: • provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz • plátce, • příjemce, nebo • plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr, • vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků

11. Základní pojmy platebního styku Platební služba: • provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz), nebo • provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

12. Základní pojmy platebního styku Platební službou však není např.: • přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí, • směnárenská činnost podle devizového zákona, • vydávání šeků, směnek nebo cenných papírů, poštovních poukázek, • platební transakce, které si poskytují poskytovatelé navzájem a řada dalších (taxativní výčet v zákoně).

13. Základní pojmy platebního styku Elektronické peníze – je to peněžní hodnota, která • představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, • je uchovávaná na elektronickém peněžním prostředku, • je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí, • je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.

14. Základní pojmy platebního styku Přijaté peněžní prostředky nejsou vkladem ve smyslu zvláštních právních předpisů, pokud je vydavatel elektronických peněz neprodleně vymění za elektronické peníze.

15. Základní pojmy platebního styku Platební transakce: ● vložení peněžních prostředků na účet, výběr peněžních prostředků z účtu nebo převod peněžních prostředků, Platební účet: ● je za něj považován ten, který slouží k provádění platebních transakcí, Peněžní prostředky: ● bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze

16. Základní pojmy platebního styku Platební příkaz: ● pokyn vydaný plátcem nebo příjemcem poskytovateli platebních služeb, jímž žádá o provedení platební transakce, Platební prostředek: ● personalizované zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, kterým uživatel dává platební příkaz,

17. Základní pojmy platebního styku Platebním prostředkem pro drobné platby se rozumí: • kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k  • platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům, • vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo • platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo

18. Základní pojmy platebního styku • který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše • 150 eurům, • 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo • 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká elektronických peněz.

19. Základní pojmy platebního styku Platební systém: ● jde o systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí, Zúčtování: • započtení vzájemných peněžitých pohledávek, nebo • splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků, Spotřebitel: ● je to fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti,

20. Základní pojmy platebního styku Drobný podnikatel: ● jde o osobu, který má méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy nejvýše v částce ve výší 2 mil. Eur. Podmínky se posuzují ke dni uzavření smlouvy o platebních službách nebo ke dni uzavření dohody o změně této smlouvy. Pokud drobný podnikatel na výzvu poskytovatele platebních služeb nedoloží ve stanovené lhůtě výše uvedené skutečnosti, platí ze zákona, že není drobným podnikatelem.

21. Základní pojmy platebního styku Plátce: ● je uživatel, z jehož účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který skládá hotovost k provedení platební transakce, Příjemce: ● uživatel, který je v platebním příkazu určen jako příjemce peněžních prostředků, Uživatel platebních služeb ● je to fyzická nebo právnická osoba, která využívá platební službu jako plátce, příjemce nebo obojí,

22. Základní pojmy platebního styku Poplatek: ● odměna účtovaná poskytovatelem platebních služeb uživateli platebních služeb a přímo nebo nepřímo spojený s platební transakcí, Mezibankovní poplatek: ● jedná se o odměnu placenou mezi poskytovateli platebních služeb plátce a příjemce za každou platební transakci,

23. Základní pojmy platebního styku Jedinečný identifikátor: ● kombinace písmen, číslic nebo symbolů přidělených uživateli poskytovatelem za účelem identifikace uživatele nebo jeho účtu při provádění platebních transakcí, Pracovní den: ● den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce. Clearingová instituce: ● osoba, která provádí započtení vzájemných pohledávek a závazků z příkazů peněžních institucí, ústřední protistrany nebo zúčtovatele

24. Základní pojmy platebního styku Den valuty: ● okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu, Den valuty peněžních prostředků: ● odepsaných - nastává nejdříve dnem přijetí platebního příkazu plátce, ● připsaných - nastává nejpozději okamžikem, kdy jsou peněžní prostředky připsány příjemci na jeho platební účet,

25. Základní pojmy platebního styku Inkaso: ● jedná se o platební službu pro odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce, pří níž podnět k platební transakci dává příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli platebních služeb příjemce nebo svému vlastnímu poskytovateli platebních služeb (tzv. metoda DMF nebo CMF), Inkasní systém: ● je to společný soubor pravidel, postupů a standardů dohodnutých mezi poskytovateli platebních služeb za účelem provádění inkasních transakcí,

26. Základní pojmy platebního styku Přeshraniční platba: ● elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech Společenství, Vnitrostátní platba: ● elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě Společenství,

27. Kdo může poskytovat platební služby Jde o to, kdo může poskytovat platební služby. Jsou to: ● banky, ● spořitelní a úvěrní družstva, ● zahraniční banky a pobočky zahraničních bank, ● instituce elektronických peněz vč. zahraničních, ● vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, ● platební instituce vč.zahraničních, ● poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu ● ČNB + právnické osoby veřejného práva.

28. Kdo může poskytovat platební služby Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou: • banky, • zahraniční banky a zahraniční finanční instituce, • spořitelní a úvěrní družstva, • instituce elektronických peněz, • zahraniční instituce elektronických peněz, • vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu • Česká národní banka, • právnické osoby veřejného práva.

29. Kdo může poskytovat platební služby Platební instituce: ● je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby uvedené v povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka. Na základě povolení může platební instituce dále: ● poskytovat služby související vč. úvěrů ● provozovat platební systém s výjimkou, kterou stanoví zákon (ne systém s neodvolatelností zúčtování).

30. Kdo může poskytovat platební služby Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli, • který je právnickou osobou a má sídlo v ČR, • který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené zákonem, • jehož obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty, • jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

31. Kdo může poskytovat platební služby • jehož řídicí a kontrolní systém je vhodný z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, • který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili za účelem provedení platební transakce, • jehož účetní závěrku ověřuje auditor splňující požadavky zákona upravujícího činnost auditorů, pokud zákon takové ověření vyžaduje…. a některé další podmínky stanovené zákonem.

32. Kdo může poskytovat platební služby Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti platební instituce se vydá a oznámí do 3 měsíců od zahájení řízení. Udělené rozhodnutí lze také odejmout.

33. Kdo může poskytovat platební služby Základní kapitál platební instituce se musí pohybovat minimálně v rozsahu od 20 to 125 tis. EUR. Podle jeho výše může platební instituce vykonávat příslušné činnosti. Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen „kapitálová přiměřenost“), avšak nesmí klesnout pod zákonem stanovené hranice (viz výše).

34. Kdo může poskytovat platební služby Základní principy platební instituce při realizaci platebních operací: • oddělené držení peněžních prostředků určených pro provádění platebních transakcí, • nebo jejich uložení u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva na samostatný účet, a to po uplynutí následujícího pracovního dne, kdy je obdržela.

35. Kdo může poskytovat platební služby Instituce elektronických peněz: • je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.

36. Kdo může poskytovat platební služby Na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických peněz je instituce elektronických peněz oprávněna • vydávat elektronické peníze, • poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, • poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, uvedené v povolení k činnosti instituce elektronických peněz, • provádět činnosti související vč.poskytování úvěrů, • provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

37. Kdo může poskytovat platební služby Pro splnění podmínek povolení ze strany ČNB musí žadatel např.: • být právnickou osobou, • mít sídlo iv České republice, • mít počáteční kapitál alespoň ve výši 350 000 EUR, • obchodní plán včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období je podložen reálnými ekonomickými propočty, • věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb, • jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené zákonem a další podmínky.

38. Kdo může poskytovat platební služby Rozhodnutí o žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

39. Platební styk a platební služby Platební styk je peněžní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi nebo prostřednictvím k tomu určených subjektů (např. bank nebo jiných poskytovatelů platebních služeb).

40. Platební styk a platební služby Obsahem takového právní vztahu, který je zprostředkován bankami nebo jinými poskytovateli platebních služeb, je souhrn práv a povinností spojených s uskutečňováním takových operací, při nichž poskytovatel platebních služeb (např. banka nebo platební instituce) na příkaz svých klientů provádí operace platebního styku klientem vybraným platebním instrumentem.

41. Platební styk a platební služby Subjektyjsou pak fyzické nebo právnické osoby, které stojí v roli klientů bank nebo uživatelů platebních služeb poskytovatelů platebních služeb na straně jedné, na straně druhé pak se jedná zejména o banky, spořitelní a úvěrní družstva a další poskytovatele platebních služeb. Platební syk je zejména záležitostí mezi plátcem a příjemcem a pokud do tohoto vzájemného právního vztahu vstupuje banka nebo jiný poskytovatel platebních služeb, tak ten stojí v roli pouhého zprostředkovatele.

42. Platební styk a platební služby Formy platebního styku mohou být různé podle toho, jaké třídicí kritérium bude užito. Jde zejména o následující: • způsob placení, • území, • náležitostí průvodních dokumentů, • lhůty realizace, • vztah banky k převodu.

43. Platební styk a platební služby Podle způsobu placení: Hotovostní platební styk – mezi plátcem a příjemcem dochází k předání peněz ve formě bankovek a mincí. Poskytovatel platebních služeb zde sehrává jen omezenou roli a to v případě, pokud jsou vkládány bankovky a mince na platební účet (např. platba za zboží v obchodě při použití bankovek a mincí) Bezhotovostní platební styk – je vždy zprostředkován poskytovatelem platebních služeb a probíhá mezi platebními účty plátce a příjemce (např. tuzemský převod ve formě příkazu k úhradě)

44. Platební styk a platební služby Podle způsobu placení: Elektronický platební styk – jedná se o platební styk zprostředkovaný platebním prostředkem, na kterém jsou peněžní prostředky uloženy v elektronické podobně ve formě elektronických peněz. Mezi plátcem a příjemcem dochází k předání elektronických peněz odepsáním z jeho nosiče – platebního prostředku ve prospěch příjemce (do jeho terminálu a následně jsou připsány jako bezhotovostní peníze na jeho účet u poskytovatele platebních služeb)

45. Platební styk a platební služby Podle území (teritoria): Vnitrostátní platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce i poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí ve stejném státě; Přeshraniční platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech, ale pouze Evropského hospodářského prostoru.

46. Platební styk a platební služby Podle území (teritoria): Zahraniční platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých státech s výjimkou států EHP.

47. Platební styk a platební služby Podle náležitostí průvodních dokumentů: • Nedokumentární platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, kdy při jeho realizace nejsou platby doprovázeny žádnými průvodními dokumenty. Někdy se také hovoří o realizaci tzv. hladkých plateb. • Dokumentární platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém si dohodnout obě strany takové podmínky, při kterých je převod peněžních prostředků spojen s dokumenty, které musejí platbu doprovázet. Někdy se hovoří o dokumentárních platbách, které však nejsou považovány za platební službu.

48. Platební styk a platební služby Podle lhůty realizace: Expresní platební styk (přednostní) – vztah mezi plátce a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb plátce zajistí v podstatě okamžité odepsání peněžních prostředků z platebního účtu plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce připsání peněžních prostředků příjemce nejpozději tentýž den na platební účet příjemce. Standardní platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, při kterém dochází k běžnému přesunu peněžních prostředků od plátce k příjemci zprostředkovaný jejich poskytovateli platebních služeb podle předem dohodnutých podmínek.

49. Platební styk a platební služby Podle vztahu banky k převodu: • Bezzávazkový platební styk – vztah mezi plátcem a příjemcem, ve kterém poskytovatel platebních služeb platební transakci pouze zprostředkovává (např. hladká platba). • Závazkový platební styk – vztah mezi plátcem a příjemce, ve kterém se strany dohodly na tom, že banka nebo jiná finanční instituce může vstoupit do závazku. Pak tato instituce nevystupuje pouze jako prostředník při realizaci platebního styku, ale přecházejí na ni povinnosti plátce.

50. Platební styk a platební služby Na podzim roku 2009 se v souvislosti s účinnosti zákona č. 284/2009 Sb., o platebním syku objevil nový ekonomický pojem, kterým je kategorie platební služby. Jaký je tedy rozdíl mezi pojmy platební službou a platebním stykem?