TECHNICKÁ DOKUMENTACE (TED)

1. TECHNICKÁ DOKUMENTACE (TED) T1A

2. Rozdělení učiva ve školením roce 2013/2014 : 1. základy normalizace v technické dokumentaci. 2. základy strojnického kreslení, zásady promítání, kótování v technických výkresech podle norem. 3. kreslení elektrotechnických schémat , používané značky v elektrotechnice. 4. použití CAD systémů při tvorbě strojnických výkresů a v elektrotechnice při kreslení elektrotechnických schémat.

3. Technické pomůcky v TED I přes obrovský nástup počítačů a kvalitních programů pro technické kreslení,dokumentaci a animaci, jsou stále potřebné pomůcky pro technické kreslení jako jsou šablony, kružítka, pravítka, technická pera. Seznam pomůcek pro výuku TED : Pracovní sešit – čtverečkovaný A4, podložku A4 Tužky HB nebo mikrotužky HB 0,3-0,5-0,7-0,9 Ořezávátko ( v případe použití tužky) Měkká pryž (guma) Pravítko (rovné) 300 mm Pravítko trojúhelník 30°-90°-60° Pravítko trojúhelník 45°-90°-45° (trojúhelník s ryskou) Úhloměr 180°

4. Nepovinné - může se hodit : Šablona na rýsování kružnic a oblouků Tvarovatelné křivítko TECHNICKÁ DOKUMENTACE Ve strojírenství je technická dokumentace základním dorozumívacím prostředkem všech pracovníků, kteří vstupují jak do návrhu ( konstrukce ) výrobku nebo jeho součásti, tak do jeho výroby a následného prodeje spotřebiteli. Proto je důležité, aby se všechny složky, které do výroby a prodeje vstupují, uměly v této technické dokumentaci orientovat. Technické výkresy jsou používané převážně ve strojírenství, elektrotechnice a stavebnictví. Jsou kreslené ve vhodně zvoleném měřítku a musí obsahovat všechny informace nutné pro výrobu.

5. Druhy strojnických výkresů Podle způsobu zhotovení se rozlišují : Náčrt – jen informační, obvykle tužkou od ruky. Originál – vypracovaný tuší, nebo v systému CAD. Kopie – zhotovená z originálu, podle kopií se pracuje na všech místech v procesu výroby, v obchodním styku atd.

6. Podle účelu a obsahu se výkresy rozdělují na : Výkresy strojírenské - výkresy výrobní - výkresy dílenské - detailní ( součásti ) - částečné sestavy ( podsestavy ) - hlavní sestavy - výkresy pracovních postupů - výkresy montážní - výkresy pomocné Výkresy elektrotechnické (el. schéma) Výkresy stavební

7. Náležitosti výrobního výkresu součásti : • rozměry součásti, tolerance rozměrů, tvarů a poloh • určení jakosti povrchu součásti ( drsnosti ) • určení způsobu opracování ( povrchové úpravy ) • tabulka doplňkových údajů ( pružiny, ozubená kola, řetězová kola ) • řádně vyplněné popisové pole

8. Druhy technických norem : 1. státní - ČSN (Česká státní norma) 2. evropské - EN 3. mezinárodní – označení ISO (InternationalOrganizationforStandartization – mezinárodní organizace pro normalizaci), založena v r.1946 za účasti všech průmyslových států světa. ad1) státní normy ČSN, převzaté – ČSN ISO platí na celém území státu. Jejich tvorbu a vydání řídí Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). V jednotlivých oborech průmyslu mohou být rozpracovány na oborové normy (ON) a v podnicích na podnikové normy (PN). Označení převzatých norem se skládá z označení ČSN ISO a z čísla normy ISO. Toto číslo je doplněno šestimístným třídícím znakem shodným s původním číslováním ČSN.

9. ad 2 ) evropské normy EN, jejich platnost se vztahuje především na území států EU. Jejich vydavatelem je Evropská komise pro normalizaci CEN (ComitéEuropéen de Normalisation). ad 3) mezinárodní normy ISO , mají celosvětovou platnost. Jejich vydavatelem je Mezinárodní komise pro normalizaci ISO ( InternationalOrganizationfor Standardization). Každá ČSN je opatřena šestimístným třídícím číslem: Příklad : ČSN 01 31 10 - Technické výkresy. Formáty výkresu pořadové číslo podskupina skupina třída označující obor

10. Příklad : ČSN 01 31 10 - Technické výkresy. Formáty výkresu pořadové číslo podskupina skupina třída označující obor obory jsou rozděleny do tříd 00 až 99, např. 01 - Obecná třída 02 - Strojní součásti 03 04 05 . . . 47 - Zemědělské stroje 48 – Lesnictví

11. ČSN 01 31 10Technické výkresy. Formáty výkresu pořadové číslo podskupina skupina třída označující obor podsklupiny : ČSN 01 31 .. Technické výkresy (obecně platná norma pro všechna technická odvětví). ČSN 01 32 .. Výkresy ve strojírenství ČSN 01 33 .. Výkresy v elektrotechnice ČSN 01 34 .. Výkresy ve stavebnictví ČSN 01 35 .. Výkresy v různých dalších oborech

12. Standardy – současný stav Národní normy : Německo: DIN EN 10 020, Francie:EN 10 020, Anglie: BS EN 10 020, Švédsko: SS EN 10 020 apod. ČR: ČSN EN 10 020 ČSN ISO 5455 Technické výkresy. Měřítka. ČSN 01 31 12

13. Formáty výkresů Výkresy jsou kresleny na normalizovaných formátech řady A. Největší formát A0 ( velikost oříznutého listu 841mm x 1189 mm a plocha 1m2 ) . Další formáty vznikají půlením delší strany formátu s poloviční plochou a stejným poměrem stran. A0 A2 A1

14. Velikost oříznutého listu : A0 841 × 1189, A1 594 × 841, A2 420 × 594, A3 297 × 420, A4 210 × 297 A5 148 × 210 Náležitosti výkresového listu jsou okraje a orámování, středící značky uprostřed každé strany oříznutého listu a souřadnicová síť sloužící k usnadnění lokalizace prvků na výkrese. Oříznuté kopie se skládají do velikosti formátu A4 tak, že po složení výkresu musí být popisové pole na vrchní straně výkresu.

16. Popisové pole • obsahuje jméno vlastníka výkresu, název a obsah, číslo • výkresu, jméno autora, datum, měřítko, způsob zpracování • apod. • v pravém dolním rohu výkresu, navazuje přímo na rámec • kreslící plochy; šířka max. 170 mm • školní popisové pole: VYPRACOVAL SCHVÁLIL SPŠelit DOBRUŠKA ZADÁNÍ DATUM NÁZEV VÝKRESU ČÍSLO VÝKRESU

17. Popisové pole ( razítko )

18. Měřítka Měřítko je poměr mezi rozměry předmětu na výkrese a rozměry skutečného předmětu. Měřítko 1:1 znamená, že předmět je kreslen ve skutečné velikosti. Velké předměty se zobrazují v měřítku zmenšení, malé předměty, či složité tvarové podrobnosti se zvětšují. Používaná ( doporučená měřítka ) : Měřítka zvětšení 2:1 5:1 10:1 20:1 50:1 Skutečná velikost 1:1 Měřítka zmenšení 1:2 1:5 1:10 1:20 1:50 1:100 1:200 1:500 1:1000 Měřítko výkresu se zapisuje do příslušné rubriky rohového razítka, které se umísťuje do dolního pravého rohu výkresu.

19. Pokud jsou některé části výkresu kresleny v jiném měřítku ( např. menší, nebo tvarově komplikované součásti se na výkrese zobrazují ve zvětšení ), tak se tato část výkresu označí samostatným měřítkem a toto měřítko je i nadepsáno v popisovém poli rohového razítka pod měřítkem hlavním ( např. M 2:1 ).

20. Čáry na strojnických výkresech Běžně se používají dvě tloušťky čar – tenké a tlusté. Poměr mezi tloušťkami čar je 1: 2 : 4 Příklad : 0,25 : 0,5 : 1,0 mm Souvislá tenká čára kótovací čáry, odkazové čáry, šrafy, obrysy otočeného a vkresleného průřezu, krátké osy, množina závitových den, úhlopříčky pro vyznačení rovinných ploch, čáry ohybu ohýbaných ploch, orámování tvarových podrobností, zobraz.opakujících se prvků, vyznačení roviny kótování průměru kužele Souvislá tlustá čára – viditelné hrany, viditelné obrysy,množina závitových hřbetů, ukončení délky závitu, přednostní čáry ve schématech, dělící plochy odlitků a zápustkových výkovků, čáry šipek u řezů a průřezů Souvislá tenká čára kreslená od ruky přednostní od ruky kreslené ukončení nebo přerušení obrazu ( pohledu, řezu, průřezu ), jestliže čára není současně osou souměrnosti nebo středící přímkou

21. Čáry na strojnických výkresech Souvislá tenká čára se zlomy počítačem kreslené ukončení nebo přerušení obrazu ( pohledu, průřezu ), jestliže čára není současně osou souměrnosti nebo středící přímkou Pozn. : doporučuje se na jednom výkrese používat jen jednoho z obou způsobů přerušovací čáry Čárkovaná tenká čára zakryté hrany, zakryté obrysy Čárkovaná tlustá čára označení ploch s povolenými povrch. úpravami

22. Čáry na strojnických výkresech Čerchovaná tenká čára s dlouhými čárkami osy, osy souměrnosti, roztečná kružnice děr, roztečná kružnice ozubení Čerchovaná tlustá čára s dlouhými čárkami označení ploch povrchově upravených, např. tepelně zpracovaných, označení rovin řezů Čerchovaná tenká čára se dvěma tečkami obrysy sousedních částí, krajní polohy pohyblivých částí, výchozí tvary před tvářením, zobrazení částí před nákresnou, obrysy konečného stavu v předkovku, ohraničení části plochy, prodloužené toleranční pole Používají se čáry v tloušťkách (0.18), 0.25, 0.35, 0.5, 0.7, 1.0, 1.4, 2.0 mm.

26. Příklady použití čar na strojírenských výkresech.

27. Kreslení výkresů od ruky • Vždy pomocí tužky, ne propiskou či fixem (kresby nelze opravovat). • Důležité je správné držení tužky při kreslení svislých a vodorovných čar. • Svislé čáry kreslíme pohybem prstů držících tužku. • Vodorovné čáry kreslíme pohybem celého zápěstí, malíček nebo prsteník klouže po papíře. • Při kreslení kružnic kreslíme nejdříve pomocné osy a několik bodů oblouku. Podle těchto bodů potom vykreslíme kružnici. Obdobně postupujeme při kreslení elipsy či křivek. • Pokud napojujeme oblouk na přímou čáru, kreslíme nejdříve oblouk.

28. Čerchované čáry musí mít na koncích vždy čárky, ne tečky. • U přerušované čáry musí být stejné jak délky čárek, tak velikosti teček + mezer. • Osy souměrnosti přetahujeme podle velikosti obrazu o 5 až 10 mm. • Od ruky kreslíme měkčí tuhou, osy pomocné, kótovací a odkazové čáry kreslíme tuhou tvrdší. • V praxi je ideální použít jedinou mikrotužku tvrdosti HB. • Dbáme vždy na to, abychom nakreslené čáry pohybem ruky nerozmazali. • Vždy se snažíme dodržovat poměry rozměrů kreslených objektů, aby kreslený objekt byl věrně zobrazen včetně základních náležitostí, jako jsou osy, správné typy čar apod.

29. Postup při kreslení od ruky

33. Technické písmopřednostně kolmé či šikmé se sklonem 75o - typ B, používá se i typ A

44. Technické zobrazování