1 / 4

Husa polní

Husa polní.

chiko
Télécharger la présentation

Husa polní

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Husa polní

  2. Husa polní je pták o něco menší než husa domácí. Je tmavší než husa velká, zejména na hlavě a krku. Na zádech je patrné příčné pruhování. V letu je patrná tmavá přední část křídel. Zobák je dvoubarevný, kořen je černý, jinak je žlutý s černým nehtem na konci. Nohy jsou oranžově žluté. Samec a samice se navzájem neliší, mladí jedinci mají nohy šedožluté a mláďata mají svrchní část těla šedočernou a spodní žlutou.Hlas - v letu nosové „kajak kajaikak“ nebo „gong“.

  3. Hnízdění - hnízdní areál se rozkládá v lesotundře severní Evropy a Skandinávie, v zimě je častým hostem ve střední a západní Evropě, kam přilétá mnohdy v desetitisícových hejnech. Velká zimoviště u nás jsou na Novomlýnských nádržích. Hnízdí v květnu až červnu jednou ročně. Hnízdo tvoří kotlina vystlaná trávou a mechem.Samice snáší 4 - 6 špinavě bílých vajec na kterých sedí sama po dobu 27 - 29 dní a nekrmivá mláďata poté vodí oba rodiče po dobu dvou měsíců.Potrava - výlučně rostlinná, převážně trávy.Husa polní je tažný pták, ze zimovišť přilétá počátkem března a odlétá v říjnu.

  4. Rozšíření Tajga a tundra Palearktidy. Tažný druh, zimuje v západní, střední a jižní Evropě, kolem Kaspického moře a na východě Asie od Japonska po jižní Čínu.Naším územím pravidelně protahuje, méně často přezimuje, hlavně v jihočeských rybničních oblastech a na jižní Moravě. Převážná část u nás zastižených jedinců (cca 70%) patří ke smíšeným populacím A. f. fabalis x A. f. rossicus. Menší část patří k výše jmenovaným ssp., je možný i výskyt A. f. johanseni.

More Related