VODSTVO A NÍŽINY ČR

1. VODSTVO A NÍŽINY ČR Řeky Rybníky Jezera Přehradní nádrže Nížiny

2. Vodopis České republiky [ 3 úmoří, 3 povodí, 5 správních obvodů ] Obecné informace o ČR státní instituce ve vodohospodářství : Státní správa Ministerstvo zemědělství Povodí Labe Povodí Ohře Povodí Vltavy Povodí Odry Povodí Moravy Státní plavební správa Zemědělská vodohospodářská správa ostatní : Svaz vodního hospodářství Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M Český hydrometeorologický ústav Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost Česká asociace hydrogeologů Časopis Vodní hospodářství Povodňový server Svaz rybářských subjektů Vodní doprava v ČR Přehrady v ČR Svaz vodáků ČR raft.cz - vodácký průvodce Rybářský svaz padlo.cz - vodácký průvodce

3. Česká republika, se se svou složitou geologickou stavbou a různorodým reliéfem rozkládá na pomezí dvou velkých geologických jednotek. • Z hlediska hydrografické pozice představuje prakticky střechu Evropy • Je významnou pramennou oblastí evropského kontinentu. • Nachází se totiž na hlavním evropském rozvodí které • - patří do úmoří Severního (povodí Labe), • Baltského(povodí Odry) a • Černého moře (povodí Dunaje). • Podle toho rozdělujeme ČR na tři hlavní evropská povodí : • Povodí Labe - zahrnuje skoro celé Čechy s hlavními toky Labe a Vltava a odvádí vody do Severního moře, • Povodí Dunaje - zahrnuje jižní příhraniční oblasti Čech celou střední a jižní Moravu s hlavními toky Morava a Dyje, • Povodí Odry - zahrnuje severní oblasti Moravy a kousky příhraničního území na severu Čech.

4. Říční síť

5. Hlavní říční osy jsou v Čechách: V Čechách Labe(370 km) s Vltavou (433 km), na Moravě řeka Morava (246 km) s Dyjí (306 km) a ve Slezsku Odra (135 km) s Opavou (131 km) Labe Morava Vltava Dyje Opava Odra

6. VZNIK A ČLENĚNÍ BEROUNKY • Berounka vzniká soutokem čtyř řek • (Mže, Radbuzy, Úhlavy a Úslavy) • na severním okraji města Plzně. • Jako Berounka je řeka označována od soutoku Mže s Radbuzou. • Berounka se na 63,4 km vlévá do Vltavy a je jejím nejvodnatějším přítokem. • Celková délka toku od soutoku Mže a Radbuzy až po soutok s Vltavou je 138,9 km. Povodí Berounky se rozkládá na ploše 8860 km čtverečních.

7. Význam českých řek: • Většina našich významných toků odvádí vodu na území sousedních států, čímž jsme závislí na atmosférických srážkách. • Toky většinou u nás pramení a tečou až k hraničnímu profilu po území České republiky. • Zajímavostí je vrchol Králického Sněžníku, kde se na našem území sestýkajírozvodnice všech tří úmoří. • Podle velikosti průtoků patří v Evropě naše řeky ke středním a menším tokům, vodní stavy našich řek jsou v průběhu roku značně rozkolísané s extrémy v jarních měsících z důvodů tání sněhu a deštivému počasí. • Minimum průtoku se dá vysledovat na konci léta až do začátku zimy. • Mnohé toky jsou ovlivněné srážkovými a odtokovými poměry v krajině (srážkové stíny hor, přívalové deště, krasová území) natolik, že na jednom místě je spalující sucho a jinde zase záplava. Labe Vltava Morava Odra Dyje

8. Minerální prameny a lázně. • V ČR naleznete spoustu minerálních pramenů, jako pozůstatek po dávných geologických procesech a jejich využití v lázeňské léčbě má širokou a bohatou tradici. • Lázeňský trojúhelník = Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně • Lázně Kynžvart, Konstantinovy Lázně, Jánské Lázně, • Lázně Bohdaneč, Třeboň, Kyselka, Poděbrady • Vše ovlivňuje velmi podstatně svou činností člověk. Karlovy Vary Mariánské Lázně Jánské Lázně Františkovy Lázně

9. Jak vznikly západočeské lázně? Podle této romantické pověsti, kdysi v dálných severních končinách žil v podzemí starý král trpaslíků se svými syny a s četným národem. Král rozeslal své syny po světě, aby také na jiných místech založili podobné ohně jako u nich. Trpaslíci v podzemí opatrovali oheň tisíckrát žhavější než naše ohně. Používali zvláštních kamenů, které hoří pod zemí i bez vzduchu. Čtyři synové trpasličího krále se se svým doprovodem vydali do našich končin. Jeden se usadil v místě Karlových Varů. Poslušný svému otci pevně zazdil mezi dvěma vrchy obrovský kotel, v němž zahříval vodu. Ta se dodnes vaří a z kotle tryskají karlovarské horké prameny. Druhý syn se svým národem postavil kotel v blízkosti Mariánských Lázní. Také ho dobře zazdil, ale aby oheň lépe hořel, přidal síru. Kotel se před ohřátím vody propálil, voda se neohřála a tryská tu voda studená a navíc má zápach sirnatý. Třetí králův syn se usadil u Komorní Hůrky. Opřel kotel o vršek a z druhé strany ho pouze podložil balvany. Sotva pod kotlem zatopil, převrhl se kotel s vodou s velkým rachotem a rozlil se na všechny strany. Dodnes zde prýští voda z mnoha pramenů. Podzemní oheň pod převrženým kotlem vybuchl, zničil palác trpaslíků a vypálil kolem dokola všechno navrchu i uvnitř země. Čtvrtý syn s národem se usadil pod Dylení, v místě někdejší sopky. Oheň tu však nechtěl hořet, pod kotlem jen doutnalo a voda se ztratila. Proto je okolí suché, ale na kamenech je znát, že byly v ohni.

10. Jezera Macocha, Punkva; Moravský kras • Přirozené vodní plochy na našem území rozdělujeme na: • - ledovcová jezera v horách, • rašelinná jezírka a • vodní plochy v krasových oblastech WielkiStaw, Krkonoše Plešné jezero, Šumava rašeliniště-Tříjezerní slatě, Šumava

11. Přehrady a rybníky • Umělých nádrží (přehrad, rybníků) je u nás velké množství • - cca 20 000 rybníku a desítky přehrad (údolních nádrží). • Zvláště rybníkářství má u nás od 15.st velkou tradici - stačí si zajet na Třeboňsko nebo Českobudějovicko. • Z důvodu zadržení vody v krajině jsou na mnoha místech přehrazeny vodní toky stovkami malých i velkých jezů. • Naši předkové věděli, že voda udržená na horách se nemá šanci rozlít v údolí. • Snad se jednou k tomu vrátíme. Velkokapacitní betonové přehrady moc nezachrání a slouží spíše v oblasti turistiky a oddychu. • Největší rybník je Rožmberk – plocha hladiny má 489 ha. • Největší přehrada je Lipno – plocha hladiny zaujímá 49km₂. Lipno Orlík rybník Rožmberk Tatrovice

12. Nížiny

14. Třeboňská pánev • - území v jižních Čechách a v Rakousku • - nejvyšší Baba, 587 m n. m. • plochý až pahorkatinný reliéf (400 – 500 m n. m.) je na západě oddělen • Lišovskýmprahem od Českobudějovické pánve • - četné rybníky a rašeliniště, mezi Lužnicí a Nežárkou písečné přesypy • v Třeboňské pánvi probíhala po staletí vůči krajině šetrná hospodářská • činnost (výstavba rybníků a kanálů)

15. Českobudějovická pánev - plochá tektonická sníženina (380 – 420 m n. m.) v jižních Čechách - pokryv křídových a třetihorních sedimentů - od středověku budována síť rybníků - malé hnědouhelné a lignitové pánve

16. Jihočeské pánve - území na jihu Čech - součást Česko-moravské subprovincie - plochý, místy mírně zvlněný povrch převážně z třetihorních jezerních sedimentů - tvoří je Českobudějovická pánev a Třeboňská pánev, oddělené Lišovským prahem - rybniční soustavy ze středověku - místy rašeliniště Líšovský práh

17. Polabí • nejrozsáhlejší nížinné území v Čechách podél Labe (přibližně mezi • Jaroměří a Lovosicemi) • - mírně zvlněné, 150 – 300 m n. m. • hustě osídlená oblast s intenzívním zemědělstvím a významnými • průmyslovými středisky (Hradec Králové, Pardubice, Kolín, • Neratovice, Lovosice aj.) • - Polabí osídleno již v pravěku jako jedna z prvních oblastí Čech

18. Dyjsko-svratecký úval - součást karpatské čelní prohlubně - strukturně pokleslé při nasouvání Karpat na Český masív - osou jsou řeky Dyje a Svratka - má obloukovitý průběh od Znojma k Brnu - od údolních niv přes říční terasy až k pahorkatinám na úpatí Českého masívu a Karpat

19. Dolnomoravský úval • - tektonická sníženina v Jihomoravské pánvi, severní výběžek Vídeňské pánve • tektonické poklesy podél zlomů (u Topolné, Uherského Hradiště aj.) • pokračovaly až do kvartéru a propojily Dolnomoravský úval, Napajedelskou • bránu s Hornomoravským úvalem a Věstonickou bránu s Dyjskosvrateckým • úvalem • - osu tvoří řeky Morava a Dyje s širokými meandry • mezi Bzencem a Hodonínem jsou váté písky s přesypy až 13 m vysoké; • zpevněné borovým lesem

20. Hornomoravský úval - nížinné území na střední Moravě - osou je řeka Morava - vývoj začal v miocénu tektonickými poklesy - později vyplněn neogenními a kvartérními sedimenty - dělí se na tři části: Zábřežská sníženina na severu, střední část s širokou údolní nivou Moravy, na jihu je Hornomoravský úval ukončen Napajedelskou bránou - v Hornomoravském úvalu leží Olomouc

21. Vyškovská brána - území na jižní Moravě - součást Západních Vněkarpatských sníženin - protáhlá, mírně zvlněná sníženina mezi Drahanskou vrchovinou a Litenčickoupahorkatinou, spojuje Hornomoravský a Dyjskosvratecký úval - dno vyplněno třetihorními jíly a písky a čtvrtohorními sprašemi - intenzívní zemědělství - Vyškovskou bránou procházejí významné dopravní trasy

22. Ostravská pánev - území na severní Moravě, ve Slezsku a v Polsku, součást Severních vněkarpatských sníženin - sloje černého uhlí - čtvrtohorní usazeniny jsou rozčleněné údolími řek Odry, Olše a Ostravice - rozsáhlé antropogenní tvary reliéfu vyvolané těžbou uhlí (haldy, výsypky, poklesy terénu způsobené poddolováním) - prostředí devastováno těžbou a návaznou průmyslovou

23. Moravská brána - tektonická sníženina na severovýchodní Moravě a ve Slezsku, součást Vněkarpatské sníženiny - délka 65 km, šířka 4 – 9 km - původně příkopová propadlina, odděluje Českou vysočinu na západě a Karpaty na východě - Moravskou bránou prochází rozvodnice mezi Odrou a Dunajem - tvořena plochou pahorkatinou s rozsáhlými sprašovými pokryvy

24. Slezská nížina - území v jižním Polsku a v české části Slezska - součást Středopolské nížiny - do ČR zasahuje jen jižními výběžky (Opavská pahorkatina) - Rovinný až pahorkatinný povrch přemodelovaný pevninským ledovcem

25. NEUVEDEN, Neuveden. http://turistickyatlas.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://turistickyatlas.cz/galery/Rybnik_Rozmberk_-_hraz.jpg NEUVEDEN, Neuveden. http://www.muskareni.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://www.muskareni.cz/img/img_arti/Prehrada%20Tatrovice.jpg NEUVEDEN, Neuveden. https://encrypted-tbn3.gstatic.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRil84s5IiPq4NN5ORTUryI3I652X6HiE4RuoV7JR7_qk7ihvJiCA NEUVEDEN, Neuveden. https://encrypted-tbn0.gstatic.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTx5GxnxTQP87HS_LVSa7_D48RxV1sjHVNjEksA2v4XDaUwuH0t NEUVEDEN, Neuveden. https://encrypted-tbn1.gstatic.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQu4epI4pY3Odo1c5RIn4crJrmTrBI_DvbqcQd1N44YFQnD96EcqA NEUVEDEN, Neuveden. http://www.ostrava-martinov.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://www.ostrava-martinov.cz/grafika/Opava.jpg NEUVEDEN, Neuveden. http://www.usti-nad-labem.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://www.usti-nad-labem.cz/files/hrad_Strekov_12_retus.jpg NEUVEDEN, Neuveden. http://www.lipno-planicka.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://www.lipno-planicka.cz/images/_MG_4094-1.jpg NEUVEDEN, Neuveden. http://www.padlo.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://www.padlo.cz/uploads/reky/f1266355901_t.jpg NEUVEDEN, Neuveden. http://botany.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://botany.cz/foto/horky7.jpg NEUVEDEN, Neuveden. http://www.treking.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://www.treking.cz/mapy/ceska_republika_cleneni.jpg NEUVEDEN, Neuveden. https://encrypted-tbn3.gstatic.com [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: https://encrypted-tbn3.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQGYXEPfB1aPF24m15I_yZByF1j3iUzMgw-q8sF9-59XOr7h4bYjw NEUVEDEN, Neuveden. http://media.novinky.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://media.novinky.cz/461/64619-top_foto2-vrkrn.jpg?1236751196 NEUVEDEN, Neuveden. http://www.images.atlasceska.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://www.images.atlasceska.cz/images/pamatky/velka/10704/v25857_macocha.jpg NEUVEDEN, Neuveden. http://cestovani.kr-karlovarsky.cz [online]. [cit. 1.4.2013]. Dostupný na WWW: http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/pronavstevniky/Lazenstvi/lazenstvialazenskamista/PublishingImages/ML.jpg