Jan Patočka

1. Jan Patočka www.zlinskedumy.cz

2. Klíčové myšlenky • „Existují věci, pro které stojí za to trpět “[1] • „Na odpovědnosti je nejzajímavější to, že ji s sebou nosíme všude.“[2] • „K inteligenci patří jen ten, kdo se trápí s opravdovostí svého vztahu k pravdě.“[3]

3. Život a dílo • 1907 Turnov 1977 Praha • český fenomenol.filozof evropského formátu • FF UK filozofie, slavistika a romanistika • studium Sorbonna, setkání s E.Husserlem • studium Berlín a Freiburg - M.Heidegger • texty pro časopis Česká mysl • založil Pražský fil.spolek(fenomenol.fil.) • z polit.důvodů musel r.1950 odejít z FF UK

4. pracoval v Ústavu T.G.Masaryka a po jeho zrušení v Ped.ústavu J.A.Komenského • Fil.ústav ČSAV • řádný prof. FF UK, r.1972 penzionován • organizoval „bytové semináře“ (zahr.fil.) • polit.se angažoval – Charta 77, stal se prvním mluvčím spolu s J.Hájkem a V.Havlem • po výslechu na StB umírá 13.3.1977, pohřeb se stal manifestací vůči KS rež.

5. Dílo • Přirozený svět jako filosofický problém • Kacířské eseje o filosofii dějin • Negativní platonismus • Evropa a doba poevropská • Úvod do fenomenologické filosofie k Patočkovu odkazu z doby, kdy nemohl působit na UK patří také velké množství studií komeniologických a studií z antické filozofie, napsal mj.monografieSókratés, Platón, Aristoteles

6. „Přirozený svět jako filosofický problém“ Patočkova habilitační práce, v níž se přes téma přirozeného světa dostává k moderní vědě, která neodpovídá na naléhavé otázky a ocitá se v krizi (inspirace E.H.), v. rezignovala na pochopení světa v celistvosti, místo toho jej tříští do mnoha nepřehledných dílčích oborů, takové vnímání světa nakonec vede k rezignaci na otázku po smyslu lidské existence ve světě a k pasivitě bez odpovědnosti.

7. „Kacířské eseje o filosofii dějin“ analýza fil.dějin z hlediska tří pohybů lidské existence zakotvení (čl.si hledá individuální místo ve světě požaduje přijetí ostatními lidmi ve společnosti) reprodukce (svou existenci čl.chrání a prodlužuje pomocí práce) průlom (nejvýznamnější pohyb-svět není tím, čím jsme si mysleli, že je - otřes a odhalení, že naše existence není zajištěna tak, jak se zdálo na základě prvních dvou pohybů, o exist. je třeba vést boj a péči, čl.se stává bytostí, která se ptá, tak vzniká fil. a skutečné dějiny, které vyža-dují po čl. oběť, nespokojit se zažitými a pohodl-nými „pravdami“, které jsou lží, ale žít v pravdě)

8. Negativní platonismus řešil otázku, zda může fil.přežít zánik metafyziky, definoval úkol evrop. filozofie i svůj fil.úkol, který spočívá v oživení fil.v jejím hlubokém sókratovském smyslu otázky po smyslu celku a vyhnout se přitom pasti tradiční metafyziky, člověk je bytostí svobodnou, důstoj-nou, ale také pokornou a sloužící vyššímu prin-cipu, který se nikdy neukáže ve své celkovosti. Čl. jako bytost neustále hledající, tázající se a tedy filozofující. Jedná se o možnost a příležitost moderního čl. uvědomit si vlastní aktivitu a svou možnost volby.

9. Texty k zamyšlení • „Jeho život už není lpěním na životě, iluzorním skrýváním před smrtí, neboť ve smrti prohlédl obecnou tendenci reality k nicotě… Rozhodně na to však nereaguje zavrhováním reality jako takové a snahou se z ní vyvléci, nýbrž zaujímá k ní vztah distance a zároveň zodpovědnosti. Život má být přiveden péčí o duši k extrémnímu vystupňování životního(duševního) pohy-bu.“[4]

10. „Filosofie je instance poslední jasnosti. Vzniká jako odvaha k poslední podstatě jsoucna, které naivní život uhýbá. Patří ke konečnosti aktuálního života, že pociťujeme potřebu vnějšího zachycení, spásy. Fil.však přichází s obrácením situace: konečné se jednoduše proto nemůže opřít o absolutní moc, že absolutno samo je beze zbytku obsaženo v koneč-ném. Není možno se spoléhati na bohy, protože absolutno není mimo nás, ale v nás. Člověk je v bližším a intimnějším poměru k Bohu, než je mu bezpečno a milo. Bůh v nás sankcionuje naši konečnost.“[5]

11. „Že k povinnosti bránit se proti bezpráví náleží možnost informovat kohokoli o křivdě, která se jednotlivci děje, a že tato možnost nepřekračuje rámec povinností jednotlivce k sobě a nezname-ná pomluvu kohokoli, ani jednotlivce, ani spole-čnosti, je zřejmým důsledkem tohoto hlediska. Proto se žádný jednotlivec, který vskutku trpí bezprávím, nemá cítit osamělý, vydaný převaze okolností, dokud zůstane věren povinnosti zastávat se sám sebe, povinnosti tedy, která je zároveň povinností ke společnosti, k níž člověk náleží.“[6]O povinnosti bránit se proti bezpráví 21.1.1977

12. Otázky • 01.Jak je první k.m.spojena s P. životem? • 02.Jakým fil.se inspiroval ve své habilitač-ní práci (E.H.) a co znamená habilitační ? • 03. Který ze 3 pohybů lid.existence je klíčový a proč? • 04. Jak fil.obrací situaci konečnosti aktuál-ního života ve druhém txtu k zamyšlení? • 05. Poslední txt k zamyšlení hájí myšlenku spjatou s významnou org.70.let, vysvětli ?

13. Citace • [1] HAVEL, Václav. Moc bezmocných. Praha: Lidové noviny, 1990. s. 25. • [2] tamtéž s. 51. • [3]KOSATÍK, Pavel. Filozof pozitivní - Jan Patočka. Respekt, březen 2010, čís. 10, s. 56. • [4] PATOČKA, Jan. Evropa a doba poevropská. Praha: Lidové noviny, 1992 s. 89. • [5] BLECHA, Ivan. Svědectví filosofie. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2009. s.466. • [6] Dostupné z http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_patockaj_02.php

14. Odkazy a zajímavosti • http://www.ceskatelevize.cz/porady/10178281557-jan-patocka/207542155980002/ • http://www.ajp.cuni.cz/index.html