1 / 24

Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let

Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let. MUDr. Eva Kudlová, CSc. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK.

conway
Télécharger la présentation

Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let MUDr. Eva Kudlová, CSc. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK Publikováno v: Kudlová, E. Schneidrová D., Dietarypatterns and theirchanges in early childhood. CentralEuropeanJournalof Public Health 2012 20(2): 126-133

  2. Metodika a soubor • Metodika • Průřezová studie • Vyplňování dotazníku s matkami dětí ve věku 1- 5 let oslovených na veřejných prostranstvích a jeho vyhodnocení • Hodnocení frekvence konzumovaných potravin: „Jak často dítě jí…“? • Hodnocení rozdílů frekvence konzumace podle věku, místa bydliště, pohlaví, kojení a vzdělání matek (významný rozdíl pokud p≤ 0,05) • Soubor • 1130 dětí • 41,9 % pražských, 58,1 % mimopražských • 51,4 % chlapců a 48,6 % dívek • Věkové rozložení • 12 – 23 měsíců 263 • 24 – 35 měsíců 228 • 36 – 47 měsíců 263 • 48 – 59 měsíců 240 • 60 – 71 měsíců 136

  3. Prevalence kojení v době interview Rovněž kojeno 1 dítě ve věku 36 a 1 dítě ve věku 42 měsíců

  4. Kumulativní četnost zahájení podávání tekutin jiných než mléko a příkrmu

  5. Denní frekvence kojení podle věku

  6. Zjištěná frekvence kojení se neshoduje s osvětovými materiály: Příklad Mateřské mléko jednou denně

  7. Rozložení frekvence jiné stravy než mléka za posledních 24 hodin před interview

  8. Pravidelnost snídaní

  9. Denní frekvence konzumace hlavních skupin potravin Doporučení pro 2-3 roky (Nevoral 2003) : „Mléko“ 4-5 porcí, „Maso“ 2 porce, „Zelenina ovoce“ 4-5 porcí, „Přílohy“ 3-4 porce

  10. Průměrná denní frekvence konzumace zeleniny Doporučení pro 2-3 roky(Nevoral 2003): „Mléko“ 4-5 porcí, „Maso“ 2 porce, „Zelenina ovoce“ 4-5 porcí, „Přílohy“ 3-4 porce

  11. Konzumace zeleniny ve věku 1 a 5 let Fiala, 11 leté děti: Tepelně upravená zelenina alespoň jednou denně: 3 %, syrová 24 %.

  12. Konzumace ovoce ve věku 1 a 5 let Čerstvé ovoce Konzervované ovoce Fiala, 11 leté děti: Čerstvé ovoce alespoň jednou denně: 50 %

  13. Týdenní frekvence konzumace masa a uzenin Fiala, 11 leté děti: Ve skupině maso výrazně vedou masné výrobky – 2,4x týdně.

  14. Konzumace uzenin a uzeného masa ve věku 1 a 5 let

  15. Konzumace ryb

  16. Týdenní frekvence konzumace sladkostí a smažených pokrmů Sladkosti Smažené pokrmy Fiala, 11 leté děti: Sloučené kategorie Čokoláda, dorty a zákusky a ostatní sladkosti: 5x týdně

  17. Rozdíly podle kojení, pohlaví a vzdělání matky • Kojené děti dostávaly častěji zeleninu a ovoce, méně často ryby než nekojené. • Děvčátka (1 a 2 roky) dostávala častěji potraviny z obilnin, zeleninu (5 let), chlapci (5 let) dostávali častěji maso. • Děti vysokoškolsky vzdělaných matek dostávaly častěji zeleninu a méně často potraviny z obilnin.

  18. Rozdíly mezi pražskými a mimopražskými dětmi • Pražské děti 12 – 23 měsíců: • častěji ovoce celkem • méně často kompoty • častěji potraviny ze skupiny „maso“ • Pražské děti 60-71 měsíců: • častěji hovězí a vepřové maso • Méně často brambory

  19. Potravinové doplňky Doporučení WHO • Používejte pro matku a dítě v případě potřeby doplňky vitaminů a minerálních látek nebo obohacené potraviny. Pro zjištění potřeby je nezbytné vyhodnocení deficitů živin vyskytujících se v dané dětské populaci. Doporučení v ČR • Vitamin K pro novorozence • Vitamin D: od 2. týdne života v průběhu 1. roku a v během zimních měsíců ve 2. roce • Fluor pokud ho není dostatek v podávané vodě

  20. Potravinové doplňky a strava *Kromě vitaminu D

  21. Zdroje informací matek o výživě Průměrný počet matkou udaných zdrojů klesl z 2,2 v 1 roce na 1,7 v 5 letech

  22. Závěr (1) • Pozitivní je prodlužování doby trvání kojení, ke které by mohlo ještě přispět posílení laktačního poradenství. • I přes určité rezervy výsledky celkově naznačují dobrou práci dětských poraden v době zavádění příkrmu, což se promítá do stravování dětí ve věku 1 rok. • Zdravotničtí pracovníci spolu s rodiči/známými a literaturou jsou důležitými zdroji informací o výživě. • Výživa dětí po 1. roce věku jeví zřetelný trend k nedostatkům zjištěným u starších dětí i dospělých v ČR i v jiných průmyslových zemích. • Nápadná je shoda zjištění naší studie a u 11letých brněnských dětí, která opětně potvrzuje, že stravovací návyky se vyvíjejí od časného dětství.

  23. Závěr (2) • Pro zlepšení stravování dětí je žádoucí posílit nutriční poradenství v post-kojeneckém věku, zaměřit se na zlepšení stravování celé rodiny a používat co největší počet různých informačních cest a intervencí. • Analýzy ukazují, že stravovací návyky v dětství ve značné míře určují stravování v dospělosti a mají tak vliv na prevenci neinfekčních onemocnění hromadného výskytu. • Výživu dětí ve věku do 5 let ve značné míře určuje rodina, proto lze těžko očekávat, že stravování dětí bude lepší než stravování rodiny. • Různé studie přesvědčivě dokazují, že pro změnu chování v rodinách nestačí pouze jedna informační či intervenční cesta.

  24. Děkuji za pozornost

More Related