Projekt CZ.1.07/1.1.08/01.0009 Rozvoj klíčových kompetencí v odborném vzdělávání na SOŠ Luhačovice

1. Operační program vzdělání pro konkurenceschopnost1.1. Globální grant: Zvyšování kvality ve vzdělávání ve Zlínském kraji Projekt CZ.1.07/1.1.08/01.0009 Rozvoj klíčových kompetencí v odborném vzdělávání na SOŠ Luhačovice Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

2. Text a fotodokumentace • Text: kolektiv 4.K • Fotodokumentace: www.wikipeda.com • Foto: Karel Milička

3. Nikolaj Vasilijevič GogolRevizor Činoherní klub Praha 8. 5. 1967

4. Nikolaj Vasilijevič Gogol (1809 – 1852) • prozaik a dramatik, který otevřel ruské literatuře svým dílem dokořán pomyslnou bránu k novému kriticko-realistickému pojetí tvorby

5. Životní osudy autora • Svérázná a zároveň tragická povaha, obdařená nevšedním talentem. • Vyrůstal na Ukrajině, na malém statku svých osvícených a vzdělaných rodičů • Další zkušenosti nabýval během studií a na cestách západní a jižní Evropou. • Význačnou roli ve formování jeho osobnosti sehrály i kontakty s  osobnostmi ruského romantismu, především s A. S. Puškinem. • První náměty k drobným prózám mu poskytlo osobité prostředí ukrajinského venkova, jeho folklór a zvyky. • Počáteční neúspěchy mladého autora neodradily. • Živil se dál jako státní úředník, učitel a pokusil se i o hereckou kariéru. • Další povídky, romány a dramata už přijala veřejnost i kritika s nadšením. • Krátce před svou smrtí prožil tvůrčí i osobní krizi, v hluboké duševní depresi největší část svého díla spálil.

6. Prozaická tvorba • povídková kniha Večery na samotě u Dikaňky (1831) - humorné příběhy, protkané strašidelnými a tajuplnými historkami • sborník Mirhorod (1835) satirická kresba života na Ukrajině, včetně hrdinství národa v bojích proti nepřátelům (statečný postoj kozáckého atamana Tarase Bulby) • prózy z petrohradského prostředí z rozsáhlejšího souboruPetrohradské povídky(1821) - přízračné odlidštění velkoměstského života a tragikomické osudy jeho obětí – ubitých, rozervaných a zlomených duší • torzo satirického románu Mrtvé duše (1842) - tragikomické podobenství o prohnilosti carismu a otřesné svědectví o nenapravitelných hanebnostech celé ruské společnosti

7. Komedie • Ženitba (1842) • Hráči (1842) Gogolovy komedie jsou budované na principu absurdní grotesky, v níž vylíčil panoptikum postav a postaviček „společenské elity“, neschopných a mravně deformovaných loutek, které jsou strůjci i oběťmi morálky, založené na obecné zvůli a korupci. Bezmyšlenkovitě se podřizují vůli silnější osobnosti, nebo naopak vydávají ty nejabsurdnější rozkazy pro „vlastní podřízené nešťastníky.

8. Revizor (1836) • hořká satira s brilantní anekdotickou zápletku, jíž se definitivně a nemilosrdně vypořádal s poklesky a nedostatky soudobé Rusi • Náhodné zjištění, že většina zkorumpovaných a hamižných úředníků provinčního městečka má špatné svědomí, a proto se obává ohlášené inspekce, přivede bezvýznamného petrohradského úředníčka Chlestakova ke geniálnímu nápadu. Aby si na cestách vylepšil svou neradostnou finanční situaci, začne se vydávat za revizora. Uvědomí si, že se ocitl ve světě, kde je běžné krást, podvádět a uplácet, a dokáže dokonale využít všech lumpáren a špinavostí svých „hostitelů“. Přijímá od nich úplatky, dvoří se jejich ženám a dcerám. Když hrozí, že bude odhalen, prchá ohrožený Chlestakov za dramatických okolností z města. Právě včas, neboť do města zesměšněných a okradených „zlodějíčků“, kteří se domnívají, že už mají nejhorší za sebou, přijíždí skutečný revizor.

9. Gogolův Revizor na scénách a ve filmu • inscenace první verze: Alexandrinské divadlo, Petrohrad, 1836 • konečná podoba komedie: roku 1842 • první česká inscenace: Prozatímní divadlo přel. Václav Huttar, 1865) • poprvé v Národním divadle v Praze: roku 1891, režie Josef Šmaha • první filmové zpracování: Rusko 1915 • první film v cizině: 1922 v Německu (režie F. Zelnik) • český film: roku 1933 (režie M. Frič), s Vlastou Burianem • jiné ztvárnění: opera W. Egka (1957)

10. Činoherní klub Praha • profesionální scéna založená r. 1965 • program „absurdně grostekního realismu“ • jedinečná poetika a generační výpověď mladých tvůrců • vynikající dramaturgové a režiséři: Jaroslav Vostrý, Jan Kačer, Evald Schorm, Jiří Menzel a Jiří Krejčík • skvělé herecké obsazení: Vladimír Pucholt, Pavel Landovský, Jiří Hrzán, Josef Somr, Josef Abrhám,Věra Galatíková, Petr Čepek, Leoš Suchařípa, František Husák, Ivan Vyskočil, Jana Břežková aj.

11. Dramaturgie Činoherního klubu v 60. a 70. letech • původní tvorba: Ladislav Smoček (na snímku, např. Podivné odpoledne doktora Zvonka Burkeho, 1966) Alena Vostrá (Na koho to slovo padne, 1966) Pavel Landovský (Hodinový hoteliér) Petr Skoumal (spolu s J. Vodňanským hra S usměvem idiota, 1969) • vedle vlastní tvorby inklinoval soubor i k inscenování absurdní dramatiky (E. Albee: Stalo se v ZOO, H. Pinter: Narozeniny) • zařazoval i řadu klasických her „ruské dramaturgie“ (Čechov, Dostojevskij a Gogol)

12. Činoherní klub 2006 • ředitel: Vladimír Procházka (obr. nahoře) • režiséři: Ladislav Smoček Ivo Krobot (obr. dole) Herecké obsazení: m.j. Ivana Chýlková, Ondřej Vetchý, Petr Nárožný, Boleslav Polívka, Lenka Skopalová, Veronika Žilková, Nela Boudová, Stanislav Zindulka, Jaromír Dulava a další

13. Revizor v Činoherním klubu Praha • premiéra inscenace: 8. 5. 1967 • záznam představení: ČST 1971 • překlad: Zdeněk Mahler • scéna a kostýmy: Luboš Hrůza • hudba: Petr Skoumal • režie: Jan Kačer • Osoby a obsazení: Chlestakov: Jiří Kodet další role: Pavel Landovský, Josef Abrhám,Jiří Hrzán, Jana Břežková, Petr Čepek

14. Přejeme vám krásný divácký zážitek!