410 likes | 1.02k Vues
Semenářství. Semenářská terminologie. © KRV, FAPPZ, ČZU. Kategorie rozmnožovacího materiálu :. Schéma vzorkování osiva. Výpočet normy výsevu (výsevek v kg/ha) V (kg/ha) = HTS (g) x počet semen na 1 m 2 x 100 čistota (%) x klíčivost (%). OBILNINY. OBILNINY. I. skupina. II. skupina.
E N D
Semenářství Semenářská terminologie © KRV, FAPPZ, ČZU
Výpočet normy výsevu(výsevek v kg/ha)V (kg/ha) = HTS (g) x počet semen na 1 m2 x 100čistota (%) x klíčivost (%)
OBILNINY I.skupina II.skupina Kukuřice (Zea) Proso (Panicum) Čirok (Sorghum) Rýže (Oryza) Bér (Setaria)- čumíza, mohár Pohanka (Fagopyrum) Laskavec (Amaranthus) Pšenice (Triticum) Ječmen (Hordeum) Žito (Secale) Oves (Avena) Tritikale (Triticale)
Stavba rostliny klas list internodium kolénko (nod) sekundární kořeny
Stavba obilky oplodí osemení aleuronová vrstva endosperm palisádové buňky štítek pochva listu (koleoptile) vzrostný vrchol mezokotyl základ kořínku kořenová čepička
Kvetení samosprašné (pšenice, ječmen, oves, proso a rýže) cizosprašné (žito, kukuřice, čirok a pohanka) Růst obilnin Když dozrají pohlavní orgány, dochází ke kvetení.
Hospodářský výnos zrna v t . ha-1lze pak zkráceně vypočítat z tohoto vztahu: K ……. počet klasů na m2 Z ……. průměrný počet zrn v klase A ……. hmotnost tisíce zrn v g Výnos zrna obilnin je tvořen těmito výnosovými prvky 1. Počtem rostlin na jednotce plochy 2. Počtem klasů na rostlině 3. Počtem zrn v klasu 4. Hmotností obilek - HTS (hmotnost 1000 semen)
Rozdělení bulevnatých okopaninpodle čeledí Merlíkovité (Chenopodiaceae) řepa cukrovka (Beta vulgaris ssp. esculenta var. altissima) řepa krmná (Beta vulgaris ssp. esculenta var. crassa) Hvězdnicovité (Asteraceae) čekanka kořenová (Cichorium intybus var. radicosum) Miříkovité (Daucaceae) mrkev obecná (Daucus carotta ssp. sativum) Brukvovité (Brassicaceae) tuřín (Brassica napus var. napobrassica) vodnice (Brassica rapa var. rapa) krmná kapusta (Brassica oleracea var. acephala) krmná brukev (Brassica oleracea var. gongyloides)
Stavba bulvy hlava bulvy (epikotyl) – horní část bulvy stonkového původu, ze které vyrůstá růžice listů, hranici tvoří nejnižší věnec listových pupenů krk bulvy (hypokotyl) – část bulvy mezi hlavou a vlastním kořenem, vznikající z hypokotylu,nenese kořeny ani listy. vlastní kořen (radix) – spodní část bulvy, ze které vyrůstají postranní kořínky, zejména v tzv. kořenové rýze
Hlava Krk Kořen
Typy osiva řepy: • Víceklíčkové (2 až 5 plodů v klubíčku) – nutno jednotit • Mechanicky upravované (obrušované atd.) • Geneticky jednoklíčkové (1 plod v klubíčku) – výsev na konečnou vzdálenost, bez potřeby jednocení • Inkrustované • Obalované– dodáváno ve výsevních jednotkách (100 000 semen)
ŘEPNÉ KLUBÍČKO • soubor nepravých plodů uzavřených ve ztvrdlém okvětí • (u víceklíčkové řepy 2 až 5 plodů v klubíčku)
HLÍZNATÉ OKOPANINY © F L Y
Stavba hlízy klíčící očko slupka s korkotvorným pletivem dužnina srdéčko kruh svazků cévních korová vrstva pupek • Očka jsou na hlíze rozmístěny v levotočivé genetické spirále. • V jednom očku je 3 – 6 pupenů
Chemická stavba hlízy • Voda 70 až 80 % • Sušina 20 až 30 % • 13 až 25% škrob • 0,5% cukr • 2% bílkoviny (pod slupkou a kolem oček) • 0,1% tuk (slupka) • 1 až 1,5% minerální látky (K, P, Mg, Ca) • Vitamíny (C, B) a alkaloid solanin (očka a plody)
Rozdělení olejnin Brukvovité (Brassicaceae) Řepka olejná (Brassica napus var. napus) Řepice (Brassica campestris var. sylvestris) Hořčice bílá (Sinapis alba) Hořčice sareptská (Brassica juncea) Hořčice černá (Brassica nigra) Ředkev setá – olejná (Raphanus sativus var. oleiformis) Katrán habešský (Crambe abyssinica) Lnička setá (Camelina sativa)
Hvězdnicovité (Asteraceae) Slunečnice roční (Helianthus annus) Světlice barvířská (Carthamus tinctorius) Mákovité (Papaveraceae) Mák setý (Papaver somniferum) Bobovité (Fabaceae) Sója luštinatá (Glycine soja) Lipnicovité (Poaceae) Kukuřice (Zea mays) Pryšcovité (Euphorbiaceae) Skočec obecný (Ricinus communis)
Rozdělení luskovin Luskoviny řadíme do čeledi bobovité (Fabaceae) – syn. vikvovité (Viciaceae), motýlokvěté (Papilionaceae). Rod: Hrách (Pisum) Hrách setý polní (P. sativum var. sativum) Hrách setý rolní – peluška (P. sativum var. speciosum) Hrách setý dřeňový (P. sativum var. medullare) Hrách setý cukrový (P. sativum var. saccharatum) Rod: Fazol (Phaseolus) Fazol obecný keříčkový (P. vulgaris var. nanus) Fazol obecný tyčkový (P. vulgaris var. communis) Fazol ohnivý (P. coccineus) Fazol měsíční (P. lunatus) Rod: Vikev (Vicia) Vikev setá (V. sativa) Vikev panonská (V. pannonica) Vikev huňatá (V. villosa) Bob obecný (V. faba, syn. Faba vulgaris)
Rod: Čočka (Lens) Čočka jedlá (L. culinaris) Rod: Lupina (Lupinus) Lupina bílá (L. albus) Lupina modrá (L. angustifolius) Lupina žlutá (L. luteus) Rod: Hrachor (Lathyrus) Hrachor setý (L. sativus) Rod: Sója (Glycine) Sója luštinatá (Glycine soja) Rod: Cizrna (Cicer) Cizrna beraní (C. arietinum) Rod: Podzemnice (Arachis) Podzemnice olejná (A. hypogea)
Stavba semene b) Dělohy (7)- zásobní látky Klíček- zárodek (8) základy listů (10) zárodek kořínku (9) Osemení (6)- barva semene a) šev (1), pupek (2), chaláza (3), mikropyle (4), obrys kořínků (5)
VZCHÁZENÍ HYPOGEICKÉ EPIGEICKÉ dělohy Hrách, bob, vikve, čočka Fazol, sója, lupiny
Len přadný (Linum usitatissimum L.) Juta (Corchorus olitorius L.) Bavlník (Gossypium L.) Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.) Konopí (Cannabis sativa L.) Agave
Anatomická stavba stonku lnu – příčný průřez 7 - kambium 8 – sekundární dřevo 9 – cévy 10 - dutina dřevní část (50-60 %) 1 – kutikula 2 – pokožka 3 – korový parenchym (pektin A) 4 – škrobová vrstva 5 – svazky vláken (20-30 vláken, pektin B) 6 – sekundární lýková kůra (pektin A) lýková část (40 – 50 %)
A- podélný průřez svazkem vlákna B- příčný průřez elementárním vláknem C- schéma elementárního vlákna D- svazek elementárních vláken E- elementární vlákno 1- střední lamela (pektin B) 2- primární lamela 3- sekundární lamela 4- terciální lamela 5- lumen
STAVBA ROSTLINY Podzemní část • staré dřevo- chmelová babka (v hloubce 10-30 cm, dvou a víceleté • dřevo s letokruhy) • nové dřevo - mezi horní částí babky a povrchem půdy, jednoleté • dřevo • - vlky - podzemní oddenky 0,5–1 m • kořenový systém - kůlové kořeny (hloubka 4-6 m) s koř. hlízami • - postranní kořeny (hloubka 2-3 m) • - letní kořeny (na novém dřevu)
STAVBA ROSTLINY Nadzemní část • réva (7–8 m, pravotočivá s internodii 15–30 cm) • dle barvy: červeňáky a zeleňáky • listy révové (párové srdčité, třílaločné až 5-7 laločné) • pazochy (postranní větévky révy až 1 m dlouhé) • - pazochové listy a květonosné větévky • květenství - samčí (lata) • samičí (osýpka – šišticovitého tvaru), 20-40 na květonosné větévce, vývoj ve chmelovou hlávku • plod – nažka (pecka)
Chmelová hlávka a její části 1- hlávka (délka 15-35 mm) 2- krycí listen 3- pravé listeny (s lupulinem) 4- nažka 5- vřeténko (8-16 článků) (na jednom článku 4 listeny pravé a 2 listeny krycí) Vřeténka 11) jemné a pravidelné vřeténko ušlechtilých odrůd 22) vřeténko hrubších odrůd 33) vřeténko planého chmele
SADBA CHMELE 2) Balíčkovaná sadba 1) Chmelová sáď 3) Chmelový kořenáč 4) Meristémová sadba (kořenáče nebo balíčkovaná) – ze vzrostných vrcholů vybraných rostlin chmele, ozdravení od virových chorob