HMYZ zdroj: cs.wikipedia / wiki /Hmyz

1. HMYZzdroj:www.cs.wikipedia.org/wiki/Hmyz

2. Počet existujících druhů se odhaduje na 6 - 10 miliónů, a je možné že představují více než 90% všech živých forem na Zemi • Hmyz můžeme nalézt téměř v každém prostředí naší planety, i když například jen ve velmi malém množství obývá oceány, • Nové druhy se objevují převážně v tropických oblastech, ve kterých hmyz dosáhl největší rozmanitosti • Studium hmyzu se nazývá ENTOMOLOGIE

3. FEROMONY • SOCIÁLNÍ HMYZ: např. mravenci a včely žijí společně ve velkých koloniích • Vývoj: před 350 miliony lety. V pozdním karbonu a raném permu hmyzí řády zahrnují několik nynějších velmi starých skupin a množství prvohorních forem. V této době žily také obří vážky, které měly rozpětí křídel od 50 až po 70 cm a byly tak největším hmyzím druhem v jeho historii. Největší druhové množství hmyzu se vyvinulo během období před 270 miliony let. Pozoruhodně úspěšní blanokřídlí se objevují v třetihorách. Velké množství druhů této úspěšné skupiny souvisí s rozvojem kvetoucích rostlin. Mnoho moderního hmyzu se vyvinulo během třetihor; hmyz z této doby často nacházíme zalitý v jantaru, mnohdy v dokonalém stavu. Studium fosilií hmyzu se nazývá paleontomologie.

4. TĚLO • kryté kutikulou • má 3 části:hlava – 6 článků, má složené oči, 4 jednoduchá očka, tykadla, smyslové orgány hruď – na 2 a 3 článku je 1 pár křídel (zpevněna žilkami, jsou vychlípeniny pokožky) křídla- např. přeměněna v krovky, kyvadélka, polokrovky • každý článek nese 1 pár končetin, jsou většinou kráčivé ale mohou být i podle druhu plovací, hrabavé, skákací, uchopovací končetina má části: kyčel, příkyčlí, stehno,holeň, chodidlo zadeček – končetiny přeměněné na kopulační orgány nebo v přívěsky

5. SOUSTAVY: • cévní soustava otevřená, hřbetní céva = srdce • dýchají vzdušnicemi ( u létajícího hmyzu se rozšiřují do vzdušných vaků) • nervová soustava žebříčková, gangliová, na nohách, zadečku nebo hrudi má tympanální orgány pro vnímání zvuků • rozmnožovací: gonochoristé, oplodnění vnitřní- proměna nedokonalá vajíčko – larva – dospělý jedinec (imágo)- proměna dokonalá vajíčko – larva – kukla – dospělec (imágo)

6. Význam hmyzu: Škodlivý hmyz • paraziti př. komáři, vši, štěnice • přenašeči chorob př. komár,moucha • ničitelé staveb př. termiti • škůdci na zemědělských plodinách př. saranče, mandelinka Hubení - insekticidy nebo stále více se rozvíjejícími metodami biokontroly

7. Užitečný hmyz: • Opylovači rostlin např. vosy, včely, motýli, mravenci • Produkce užitečných surovin např. med, vosk, lak a přírodní hedvábí (produkt housenek bource morušového, mělo v minulosti veliký vliv na rozvoj obchodu mezi Čínou a zbytkem světa) • Medicína: Larvy much (červi) byly dříve přikládány na rány, aby bylo zabráněno nebo zastaveno vytváření sněti, protože požírají pouze rozkládající se maso. Tento způsob ošetřování ran se znovu objevuje v některých nemocnicích. • Dospělí hmyzí jednici jako např. cvrčci nebo různé druhy larev se také obvykle používají jako rybářská návnada. • V některých částech světa je hmyz využíván jako výživná potrava, zatímco v jiných je jeho konzumace tabu.

8. chovatelství: Některé druhy hmyzu jsou také chovány v teráriích př. strašilky, kobylky, různí brouci • larvy a různý hmyz, sloužící jako potrava pro plazy chované doma. • v lékařském průmyslu jsou využívány různé druhy hmyzu, známým příkladem jsou španělské mušky (brouci puchýřnící) nebo i některé majky, které produkují látku kantaridin. • jako vědecká pokusná zvířata se používají octomilky obecné, různé pakobylky a druhy brouků. • různé druhy červů, především larvy různých much nebo brouků hrají v současnosti důležitou roli při vyšetřování vražd v kriminalistice.

9. Některé druhy hmyzu, zvláště brouci, jsou reducenti a živí se uhynulými živočichy nebo padlými stromy, čímž recyklují biologický materiál do podoby vhodné pro jiné organismy • Staří Egypťané dokonce brouka vrubouna posvátného (scarabea) uctívali jako symbol znovuzrození. • Ačkoliv nejsou moc známí, nejužitečnějším hmyzem jsou hmyzožravci, tj. hmyz, který se živí jiným hmyzem. • Součást potravního řetězce • Lidské pokusy regulovat škodlivé druhy hmyzu pomocí insekticidů většinou selhávají, protože se škodlivým hmyzem jsou systematicky otravovány i užitečné druhy živočichů, kteří se jimi živí.