Dohlednost

1. Dohlednost

2. Dohlednost Definice: Dohlednost je vzdálenost, v níž je kontrast daného objektu a jeho pozadí právě roven prahu kontrastové citlivosti oka pozorovatele. Jejedním znejdůležitějších meteorologických prvků, na němž závisí možnost vzletu nebo přistání, možnosti zrakové orientace za letu, možnosti vizuálního vyhledávání cílů, možnosti fotografického průzkumu, atd.

3. Rozdělení dohlednosti Z hlediska potřeb, způsobu a místa určení: • meteorologická - vodorovná; • dráhová - RVR (viditelnost); • letová (viditelnost); • přistávací.

4. Rozdělení dohlednosti Pro letecké účely lze definovat: • dohlednost; • dráhovou dohlednost. • Dohlednostje označována jako schopnost vidět a rozeznávat význačné neosvětlené předměty ve dne a světla (osvětlené předměty) v noci, daná meteorologickými podmínkami a vyjádřená v jednotkách délkové míry. • Dráhová dohlednost je vzdálenost, na kterou pilot letadla na osové čáře vzletové a přistávací dráhy může vidět značky nebo světelná návěstidla, vyznačující vzletovou a přistávací dráhu nebo její osovou čáru.

5. Jevy zhoršující dohlednost • Produkty kondenzace; • Tuhé částice (prach, písek, produkty hoření).

6. Jevy zhoršující dohlednost • Produkty kondenzace: Kouřmo:dohlednost je zhoršena výskytem mikroskopických vodních kapiček, krystalků ledu nebo jejich směsí v ovzduší, případně většími vodními částečkami, které způsobují pokles dohlednosti v rozmezí 1 km až 10 km. • Kouřmo se v závislosti na intenzitě dělí na: • slabé (5 až 10 km), • mírné (2 až 5 km), • silné (1 až 2 km);

7. Jevy zhoršující dohlednost • Produkty kondenzace: Mlha: alespoň v jednom směru dochází v důsledku volně se pohybujících vodních částic k poklesu dohlednosti pod 1 km. • slabá (500 až 1000 m), • mírná (200 až 500 m), • silná (50 až 200 m) • velmi silná (pod 50 m). Mlhy lze rovněž rozlišit dle jejich horní hranice: • přízemní (do 2 m), • nízká (2 až 10 m), • střední (10 až 100 m) • vysoká (nad 100 m).

8. Dohlednost v oblačnosti

9. Dohlednost ve volné atmosféře Dohlednost ve volné atmosféře: • Bývá silně zhoršená ve vrstvách pod inverzemi, kde se hromadí prach, kouř, vodní pára a kapky vody přenesené zdola. • Inverzní vrstvy lze lokalizovat pomocí křivky zvrstvení na aerologickém diagramu. • Obvykle stačí při letu touto oblastí zvýšit výšku letu o 200 až 300 metrů a horizontální dohlednost se rychle zlepší. • Zhoršujícími vrstvami stejného druhu jsou tropopauza a frontální plocha.

10. Dohlednost ve volné atmosféře Dohlednost (km) různých orientačních bodů při jasném a oblačném počasí z výšky 3-5 km

11. Dohlednost ve volné atmosféře Dohlednost (km) různých orientačních bodů v noci za jasné oblohy z výšky 2-4 km

12. Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednost ve vzduchových hmotách je určovaná: • typem vzduchové hmoty (ohniskem vzniku vzduchové hmoty), • dráhou pohybu, • termodynamickými vlastnostmi, • mírou transformace vzduchové hmoty.

13. Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednost v stabilních vzduchových hmotách: • Ve výškách nad 1-2 km pozorujeme mnohem lepší dohlednost jako u zemského povrchu, protože stabilní VH se vyznačují málo rozvinutou turbulentní výměnou.

14. Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednost v instabilních vzduchových hmotách: • V instabilních VH se rozvíjí intenzivní turbulentní výměna, čímž se značná část elementů, zhoršujících dohlednost přenáší do vyšších vrstev. • Tím se snižuje dohlednost ve vyšších vrstvách a zároveň se zlepšuje v přízemní vrstvě troposféry.

15. Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Arktický vzduch: • Vyznačuje se výbornými dohlednostmi, často i 100 km. • V procesu transformace může vznikat inverze teploty, umožňující vznik kouřma a ojediněle i mlh;

16. Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Kontinentální polární vzduch: • Vyznačuje se dohlednostmi v intervalu 4-10 km. • V procesu instabilizace dochází k tvorbě přeháněk, které snižují dohlednost i pod 1 km. • V procesu stabilizace vznikají hustá kouřma a mlhy.

17. Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Mořský polární vzduch: • Vyznačuje se dohlednostmi do 40-50 km. • Tyto klesají hlavně vlivem přeháněk, v chladném období vznikají mlhy.

18. Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Kontinentální tropický vzduch: • Vyznačuje se silným zakalením vzduchu. • Dohlednosti se obyčejně pohybují mezi 2-4 km. • Někdy přináší prachové a písečné bouře.

19. Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Mořský tropický vzduch: • Advehuje v teplých sektorech cyklon, zvláště v zimním období. • Vyznačuje se výskytem četných oblastí kouřma a mlh.

20. Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti v geografických typech VH Průměrné hodnoty dohlednosti v typických VH mírných šířek

21. Dohlednost ve vzduchových hmotách Dohlednosti ve vzduchových hmotách jsou tím horší, čím déle setrvává nebo se přesouvá daná vzduchová hmota nad pevninou!!!

22. Dohlednost ve srážkách Poměrně značným a rychlým změnám podléhá dohlednost ve srážkách. Je určována zejména: • druhem a intenzitou srážek, • rychlostí větru, • rychlostí letu, • dohledností před vypadáváním srážek.

23. Dohlednost ve srážkách Závislost dohlednosti [km] na druhu srážek a rychlosti letu

24. Denní a roční chod dohlednosti Denní chod dohlednosti je spojený s: • denním chodem teploty, • denním chodem vlhkosti vzduchu, • denním chodem větru, • denním chodem zvrstvení vzduchové hmoty, • charakterem zemského povrchu, • charakterem srážek.

25. Denní a roční chod dohlednosti Denní chod dohlednosti uvnitř vzduchových hmot obvykle dosahuje svého maxima v době kolem východu Slunce: • V této době vytvářejí nízká teplota vzduchu, vysoká poměrná vlhkost, slabý vítr a stabilnější zvrstvení vzduchové hmoty nejvhodnější podmínky pro kondenzaci vodní páry v přízemní vrstvě a podmiňují vznik kouřma, případně mlhy!!! • Zároveň se v přízemní vrstvě udržují vhodné podmínky pro udržování znečišťujících částic v ovzduší. • Období kolem východu Slunce je kritické i tím, že dohlednost se přestává určovat podle nočního osvětlení, ale neexistuje dostatek denního světla. Práh kontrastní citlivosti oka pozorovatele se tak zvětšuje vlivem malého osvětlení objektů.

26. Denní a roční chod dohlednosti • Dohlednost se v denním chodu zlepšuje až do odpoledních hodin, kdy dosahuje svého maxima. • Od tohoto maxima se dohlednost znovu postupně zhoršuje ke druhému relativnímu minimu, které je do značné míry způsobeno zvětšením kontrastní citlivosti oka (soumrak). • Od okamžiku, kdy dohlednost začíná být určována podle svítících orientačních bodů se zdá, jakoby se zvětšovala, protože viditelnost světel je v noci mnohem větší, než viditelnost stejných objektů za stejných synoptických podmínek ve dne a hlavně za soumraku.

27. Denní a roční chod dohlednosti • V přechodných ročních obdobích často pozorujeme zhoršování dohlednosti popřípadě registrujeme vznik mlhy po východu Slunce. • Největší amplitudy dosahuje denní chod dohlednosti ve studených instabilních vzduchových hmotách a naopak, nejmenší amplitudu pozorujeme v teplých stabilních vzduchových hmotách. • Velká amplituda dohlednosti je pozorována v letním období, menší na podzim a na jaře, velmi malá v zimním období roku.

28. Změna dohlednosti v různých směrech • Dohlednost v různých směrech může být velmi rozdílná! • Tyto změny do značné míry závisí na reliéfu a struktuře zemského povrchu, na blízkosti průmyslových center znečištění ovzduší a na orientaci vzhledem k poloze Slunce. • Nad loukami, bažinatými poli, lesy, vodními toky a směrem k údolím bude dohlednost obyčejně horší. • Ve směru ke Slunci se dohlednost vlivem rozptylu značně snižuje. V případech, kdy je vzduch zakalen silnějším kouřmem, je dohlednost proti Slunci v průměru 3-4krát menší, než v ostatních směrech.

29. Dohlednost v písečných a prachových bouřích • Ve většině případů komplikují tyto situace přistávací režim letu. • Oblak prachu často dosahuje výšek 2 km i více. V takových případech nebývá obvykle vidět Slunce a někdy se úplně setmí. • Stupeň zhoršení dohlednosti při prachových a písečných bouřích je značně rozdílný. Může se pohybovat od několika metrů do několika kilometrů.

30. Dohlednost v písečných a prachových bouřích Písečná bouře 3.3.2000 Písečná bouře se na snímku jeví jako závoj světle béžové tkaniny, částečně zakrývající obrysy pevniny a moře.

31. Vliv dohlednosti na letovou činnost Vliv zhoršené dohlednosti na činnost letectva se projevuje především: • při vzletech; • v průběhu přiblížení; • při přistávaní; • v průběhu samotného letu; • v průběhu speciální činnosti letectva; Zhoršená dohlednost spolu s nízkou oblačností představují výrazně ztížené podmínky pro letovou činnost!!!

32. Vliv dohlednosti na start a přistání • Pokles dohlednosti pod určité stanovené kritické hodnoty znamená zákaz létání. • Dalším faktorem, umožňujícím snižování minim je vybavení letišť radiotechnickými, radionavigačními, světlo-technickými a meteorologickými zařízeními. • Vzlet letounu lze uskutečnit i za meteorologických podmínek pod stanovena minima, ale jen v takovém případě, jsou-li na cílovém a náhradním letišti meteorologické podmínky, umožňující přistání a neočekává se jejich zhoršení.

33. Vliv dohlednosti na let Zhoršení dohlednosti omezuje možnost zrakové orientace po dobu VFR letu. Při uskutečňování letů za podmínek VFR musí být dodrženy následující zásady: • předem důkladně prostudovat meteorologickou situaci s důrazem na dohlednost a oblačnost po trati letu; • seznámit se s předpokládanými dohlednostmi po trati i na cílovém a náhradním letišti; • seznámit se a promyslet plán náhradních postupů pro případ, že se v letu nebude moci pokračovat podle pravidel VFR; • let se nesmí uskutečnit dříve, než poslední meteorologické informace o dohlednosti nenasvědčují tomu, že jej bude možné uskutečnit.

34. Vliv dohlednosti na letovou činnost Zhoršená dohlednost komplikuje lety v malých výškách, protože má vliv na zjišťování a rozeznávání orientačních bodů. • Po dobu letu závisí vzdálenost, na kterou můžeme zjistit jednotlivé orientační body od výšky letu. • Vzdálenost zjištění se zkracuje s poklesem výšky letu a tím se zkracuje i doba rozeznání orientačních bodů pilotem při snižování výšky letu.

35. Vliv dohlednosti na letovou činnost Zhoršená dohlednost komplikuje lety v malých výškách, protože má vliv na zjišťování a rozeznávání orientačních bodů. • V případě výskytu silného kouřma s maximální hustotou v malých výškách jsou možnosti pozorování orientačních bodů tím horší, čím v menší výšce let probíhá. Závislost šikmé dohlednosti na výšce letu

36. Vliv dohlednosti na činnost LPS • Při provozu za nízké dohlednostimusí být pohyb personálu a mobilních prostředků operujících na odbavovací ploše omezen na nezbytné minimum. • Mobilní prostředky a jiné mobilní objekty na pohybové ploše letiště, s výjimkou letadel, jsou v podstatě překážkami a musí být označeny. • Jestliže jsou mobilní prostředky a letiště používány v noci, nebo za podmínek nízké dohlednosti, musí být osvětleny, s výjimkou prostředků pro odbavování letadel a mobilních prostředků používaných pouze na odbavovací ploše.

37. Vliv dohlednosti na činnost LPS • Přilétávajícím letadlůmse informace o dohlednosti (popřípadě RVR), stejně jako ostatní meteorologické prvky, předávají co nejdříve jak je to proveditelné po navázání spojení letadla se stanovištěm poskytujícím přibližovací službu řízení, pokud již letadlo tuto informaci nepřijalo. • Při zahájení konečného přiblíženíse musí letadlu vyslat platná hodnota dohlednosti ve směru přiblížení a přistání, nebo poskytuje-li se, platná hodnota dráhové dohlednosti a její trend, jestli je to proveditelné, doplněná hodnotou šikmé dohlednosti. • Během konečného přiblíženíse pak musí letadlu vyslat bez zdržení informace o pozorované změně hodnoty RVR, v souladu s používanou stupnicí, nebo změny dohlednosti ve směru přiblížení a přistání.

38. Informace o dohlednosti

39. MlhyVznik, rozdělení

40. Mlhy Mlha-snížení průzračnosti vzduchu v přízemní vrstvě, vyvolané suspendovanými kapkami vody,krystalkami ledu nebo jejich směsí, při vodorovné dohlednosti menší než 1 km alespoň v jednom směru. Mlha mívá tloušťku od několika centimetrů až do 200m. Od ostatních mraků se liší tím, že se vyskytuje při povrchu země nebo vodních ploch. Od deště nebo mžení se liší tím, že její vodní nebo ledové částečky jsou mnohem jemnější, ve vzduchu se vznášejí a nepadají k zemi. Mlha je svou strukturou podobná oblaku druhu St (stratus).

41. Mlhy Vznik mlhy: Vznik mlhy je podmíněn totožností teploty vzduchu s teplotou rosného bodu. Bude-li teplota vzduchu klesat a blížit se rosnému bodu, lze očekávat vznik mlhy. Vytváření mlhy v prostoru je ovlivněno i jinými činiteli (slabý vítr, kouř z blízkých továren). Varováním by měla být výše zmíněná klesající teplota vzduchu, která upozorňuje na možnost vzniku mlhy. Jsou dvě cesty jak dosáhnout rosného bodu: ·  přidáním vodních par do vzduchu; to se v přírodě děje vypařováním vodních ploch, mokré půdy nebo deště ·  snižováním teploty až na teplotu rosného bodu; to se děje v přírodě kdykoliv je teplý vzduch nad studeným povrchem země.

42. Mlhy Vznik mlhy: Způsoby ochlazování vzduchové hmoty

43. Mlhy Podle synoptických podmínek vzniku: • Mlhy uvnitř vzduchové hmoty: • mlhy radiační • mlhy advekční • mlhy advekčně - radiační • mlhy svahové (orografické) • mlhy z vypařování • mlhy spojené s lidskou činností.

44. Mlhy Podle synoptických podmínek vzniku: • Mlhy frontální • předfrontální (mlha teplé fronty nebo teplé okluze) • frontální • zafrontální (mlha studené fronty).

45. Mlhy Podle fyzikálního procesu vzniku: • Mlhy z ochlazení: • radiační (přízemní, nízké a vysoké) • advekční (advekce teplé vzduchové hmoty, snížení oblaků a přemístění se hmoty mlhy); • advekčně - radiační • orografické (horských svahů, adiabatické).

46. Mlhy Podle fyzikálního procesu vzniku: • Mlhy z vypařování: • vypařování z vodních nádrží - vypařování arktických moří, podzimní (zimní) vypařování řek, jezer, vnitrokontinentálních moří a také vypařování kapek teplého deště ve studené přízemní vrstvě • z promíchávání (pobřežní) • z vodní tříště (vodopádů, mořského příboje, atd.).

47. Mlhy Podle fyzikálního procesu vzniku: • Mlhy spojené s lidskou činností: • Městské; • Mrazové; • Umělé.

48. Mlhy Radiační mlha: Nejpříznivější podmínky na vytvoření radiační mlhy: • málo oblačné nebo bezoblačné počasí (vytváří příznivé podmínky pro vyzařování a ochlazování vzduchu); • slabý vítr (ne více jak 3-4ms-1) při zemském povrchu a malé zvětšování rychlosti větru s výškou; • stabilní zvrstvení atmosféry často s přízemní inverzí (zabezpečuje setrvání produktů kondenzace v přízemní vrstvě a zabraňuje rozptylování mlhy); • dostatečně dlouhé období ochlazování; • malý počáteční deficit rosného bodu, velká relativní vlhkost večer (více jak 60%), večerní zvlhčování vzduchu vyvolané deštěm; • suchý povrch půdy (malá tepelná vodivost pro tok tepla, který směřuje z hloubky k povrchu země); • kotlinový reliéf (způsobuje koncentraci studeného vzduchu v nižších polohách).

49. Mlhy Radiační mlha: Podle vertikální mohutnosti rozlišujeme radiační mlhu: • přízemní (do 2m); • nízká (2–10m); • střední (10–100m); • vysoká (nad 100m). 

50. Mlhy Radiační mlha: Podle sezóny výskytu radiační mlhy: • v létě - přízemní, nízké, střední • v zimě - střední a vysoké.