1 / 8

FYZIKA

1 Obsah a metody fyziky 1.1 O čem fyzika pojednává Fyzika tvoří obecný základ mnoha přírodních věd a techniky. Původně byla fyzika naukou o celé přírodě. O bsahem fyziky je studium nejobecnějších vlastností, stavů a změn hmotných objektů. Základním pojmem fyziky je hmota .

dewitt
Télécharger la présentation

FYZIKA

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. 1 Obsah a metody fyziky 1.1 O čem fyzika pojednává Fyzika tvoří obecný základ mnoha přírodních věd a techniky. Původně byla fyzika naukou o celé přírodě. Obsahem fyziky je studium nejobecnějších vlastností, stavů a změn hmotných objektů. Základním pojmem fyziky je hmota. Hmotné objekty mohou existovat ve dvou základních formách: 1. látka - látkovou formu mají všechna běžně známá tělesa (pevná, kapalná, plynná i plazma), molekuly, atomy i částice, z nichž se atomy skládají 2. pole - např. pole gravitační, elektrické, magnetické Pole se skládá např. z fotonů, které existují pouze v pohybu. Mají proto nulovou klidovou hmotnost. Důsledkem jejich neustálého pohybu je však nenulová energie. FYZIKA

  2. FYZIKA 1.2 Metody k získávání poznatků 1. pozorování - sledování určitého jevu v jeho přirozených podmínkách, aniž by pozorovatel do průběhu jevu zasahoval (pohyb padajícího kamene, blesky při bouři, východ Slunce, …) 2. experiment (pokus) - sledování jevu v uměle připravených podmínkách v laboratoři. 3. vytváření hypotéz - buď na základě pozorování a experimentu nebo na základě základních znalostí daného jevu vytváříme vědecky zdůvodněnou představu o průběhu a příčinách zkoumaného jevu, jejíž pravdivost vždy ověřujeme . 1.3 Dělení fyziky Podle povahy zkoumaných jevů dělíme fyziku na: mechaniku, molekulovou fyziku a termodynamiku, elektřinu a magnetismus, optiku, …

  3. FYZIKA Podle velikosti zkoumaných objektů dělíme fyziku na tyto obory: 1. fyzika mikrosvěta - poznatky z molekulové fyziky, termodynamiky, kvantové fyziky, atomové a jaderné fyziky 2. fyzika makrosvěta - poznatky o pevných, kapalných a plynných látkách 3. fyzika megasvěta - poznatky o vesmíru 1.4 Fyzikální veličiny a jejich jednotky Fyzikální veličiny označujeme značkami většinou podle prvního písmena z angličtiny (mass m, velocity v, force F) Měřit fyzikální veličinu znamená určit její hodnotu. Tu určíme tak, že ji porovnáme s určitou předem smluvenou hodnotou -jednotkou fyzikální veličiny. Např. délka stolu 1,5 m znamená, že je 1,5krát větší než jeden metr (měřící jednotka).

  4. FYZIKA Je-li X obecně hodnota fyzikální veličiny, platí: X = {X} .[X] {X} označuje kvantitu (množství) - číselná hodnota [X] označuje kvalitu - jednotka Příklady: F = 5 N, tzn. {F} = 5, [F] = N, U = 220 V, tzn. {U} = 220, [U] = V Fyzika – úlohy na straně 15, napsat všechny jednotky… U nás je normou zavedena Mezinárodní soustava jednotek označovaná SI (z francouzštiny Systéme International ď Unités), která je používána v mnoha zemích.

  5. FYZIKA Mezinárodní soustavu jednotek tvoří tyto skupiny jednotek: základní - sedm jednotek: m - metr (délka) kg - kilogram (hmotnost) s - sekunda (čas) A - ampér (elektrický proud) K - kelvin (termodynamická teplota) mol - mol (látkové množství) cd - kandela (svítivost) Základní jednotky jsou přesně definovány, např.: Metr je délka dráhy, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/299792458 s.

  6. FYZIKA 2. odvozené – např. jednotka rychlosti, hustoty, newton, joule. Mezi jednotky odvozené patří též dvě doplňkové jednotky: radián (rad) jako jednotka rovinného úhlu a steradián (sr) jako jednotka prostorového úhlu. 3. násobné a dílčí - tvoří se ze základních a odvozených jednotek pomocí mocnin o základu 10. Je zde jedna výjimka: kilogram je jednotka základní, nikoli násobná. 4. vedlejší - jejich používání je příslušnou normou dovoleno, i když do jednotek soustavy SI nepatří. Povolení bylo uděleno na základě praktických důvodů. Jedná se např. o tyto jednotky: minuta (min), hodina (h), litr (l), tuna (t), … Fyzika – úlohy na str. 18

  7. FYZIKA 1.5 Skalární a vektorové fyzikální veličiny 1. skalární fyzikální veličiny (skaláry) - jsou fyzikální veličiny, které jsou plně určeny jen číselnou hodnotou a měřící jednotkou. Mezi skaláry patří např. hmotnost, čas, délka, objem, teplota. 2. vektorové fyzikální veličiny (vektory) - jsou fyzikální veličiny, k jejichž úplnému určení je nutno znát nejen jejich číselnou hodnotu a měřící jednotku, ale i směr - např. rychlost, zrychlení, síla. Vektorové fyzikální veličiny zobrazujeme geometricky orientovanou úsečkou. V tištěné podobě je zapisujeme tučně, při psaní s šipkou nahoře.

  8. FYZIKA • 1.6 Operace s vektory • Vychází z matematiky. Matematika je jazykem fyziky. • Učebnice str. 20 až 23 • Násobení vektoru skalárem. • Dělení vektoru skalárem. • Sčítání dvou vektorů – můžeme sčítat pouze vektory stejné fyzikální veličiny. • Rozkládání vektoru do dvou daných směrů.

More Related