Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO

1. Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB–TUO Přírodní katastrofy a jejich řešeníPřednáška (1)Krizové situace přírodního charakteruprof. Ing. Pavel Poledňák, PhD.

2. 1. Úvod Jaký je vzájemný vztah mezi hazardem, rizikem a katastrofou ? • Hazard je přírodní nebo člověkem podmíněný proces, který představuje možné ohrožení pro lidskou společnost. • Riziko je potom pravděpodobnost, že nastane událost, kterou hazard představuje. • Katastrofa je vlastní uskutečnění rizika, při kterém je usmrcena, zraněna nebo negativně ovlivněna velká část obyvatelstva.

3. 1. Úvod • Přírodníhazardyby byly takové, které by měly pouze přirozenou příčinu a nebyly ovlivněny činností člověka (v současnosti vlastně neexistují), • Technologický hazardsouvisí s rozvojem průmyslu a rozšířením nových technologií. Je to antropogenně generovaný hazard, kterým je především riziko různých průmyslových nehod (únik toxických látek, požáry rafinerií apod.) • Environmentální hazard(zastřešující pojmem pro všechny předchozí hazardy). V nejširším smyslu zahrnuje všechny typy hazardů od přírodních, přes technologické až po sociální;

4. 1. Úvod Environmentální hazardy klasifikujeme do tří hlavních skupin (SMITH, K., 2002). Jsou to hazardy zasahující: • Obyvatelstvo- úmrtí, zranění, nemoci, stres; • Majetek- ničení majetku, ekonomické ztráty; • Životní prostředí- škody na fauně a flóře, znečištění, estetické ztráty. Environmentální hazard/environmentální problém rychlost průběhu události

5. 1.1 Přírodní hazardy Frekvence přírodních hazardů během 20. století (upraveno podle: BRYANT, E., 2005)

6. 1.1 Přírodní hazardy Výlohy spojené s následky přírodních hazardů ve 20. století pro 100 největších událostí(upraveno podle: BRYANT, E., 2005)

7. 1.1 Přírodní hazardy Počet lidí, kteří zahynuli, byli zraněni, nebo přišli o střechu nad hlavou v důsledku přírodních hazardů v průběhu 20. století (upraveno podle: BRYANT, E., 2005)

8. 1.1 Přírodní hazardy Největší katastrofy podle počtu obětí ve 20. století (upraveno podle: BRYANT, E., 2005)

9. 1.1 Přírodní hazardy Každoroční výskyt hazardů za období 1900 - 2001(převzato: BRYANT, E., 2005)

10. 1.2 Přírodní katastrofy Katastrofa(z řec. kata-strofé, zvrat, převrat, zničení) je událost, která nastává v důsledku lidské nebo přírodní činnosti a ničivě postihuje přírodu nebo společnost Podle příčin rozlišujeme katastrofy přírodní a katastrofy antropogenní(způsobené člověkem) Dnes se používá obecně pro označení nejčastěji těchto událostí: • živelná pohroma, • velké neštěstí, • hromadná nehoda, • úplné zhroucení systému, • nečekaná osudní událost. Pojem katastrofa můžeme užít v úzkém či širším smyslu. Podle přísné definice je v užším smyslu katastrofa procesem, který za sebou zanechá lidské oběti a materiální škody

11. 1.2 Přírodní katastrofy Pokud jsou následky menší, používáme termín pohroma. Pokud používáme pojem přírodní katastrofy, pak k nedorozumění obvykle nedochází. V naší výuce budeme přírodní katastrofy definovat takto: • Přírodní katastrofaje rychlým přírodním procesem mimořádných rozměrů, který má na svědomí lidské oběti a velké materiální škody. Tento proces je způsoben účinky gravitace, zemské rotace či rozdílů teplot. Katastrofy postihují pevnou Zemi, vodstvo i atmosféru. Katastrofy se vyznačují 2 hlavními charakteristikami: • trvají relativně krátký čas a vyskytují se ojediněle. Jich opakování tým jistým způsobem na tom samém místě je nepravděpodobné. • vznik katastrofy se nedá předvídat, vždy je překvapující, a proto jsou i pokusy o její úplné odvrácení ve všeobecnosti neúspěšné. Z geologického hlediskamůžeme přírodní katastrofy rozdělit podle původu na endogenní- zemětřesení a sopečná činnost - a exogenní- ostatní katastrofy (KUKAL, Z., 1983).

12. 1.2 Přírodní katastrofy Genetická klasifikacerozděluje přírodní katastrofy podle místa jejich vzniku (KUKAL, Z., 1983). Podle vztahu k zemskému povrchu můžeme určit tři skupiny katastrof: • Katastrofy vznikající pod zemským povrchem- zemětřesení, sopečná činnost; • Katastrofy vznikající na zemském povrchu- svahové pohyby, povodně, tsunami; • Katastrofy vznikající nad zemským povrchem- tropické cyklóny, tornáda - a v kosmickém prostoru - dopad meteoritů. Podstatou všech přírodních katastrofjsou čtyři hlavní procesy: • rychlé pohyby hmot(zemětřesení, svahové pochody), • uvolnění hlubinné zemské energie a její převedení na povrch(sopečná činnost, zemětřesení). • zvýšení vodní hladiny řek, jezer a moří(povodně mořské záplavy, cunami). • vyrovnávání teplotních rozdílů v atmosféře(orkány, tropické cyklóny).

13. 1.2 Přírodní katastrofy Odhad pravděpodobností úmrtí (převzato: KUKUL, Z., POŠMOURNÝ, K.: 2008)

14. 2. ZÁKLADNÍ POJMY V krizovém řízení České republiky se používají následující pojmy (Terminologický slovník krizového řízení), které budeme používat v předmětu: Mimořádná událost je událost nebo situace vzniklá v určitém prostředí v důsledku živelní pohromy, havárie, nezákonnou činností, ohrožením kritické infrastruktury, nákazami, ohrožením vnitřní bezpečnosti a ekonomiky, která je řešena obvyklým způsobem orgány a složkami bezpečnostního systému podle zvláštních právních předpisů. Pod tímto pojmem je v současných právních předpisech ČR uváděna řada pojmů jako jsou např. mimořádná situace, nouzová situace, pohroma, katastrofa, havárie. Mimořádná situace (extraordinary and emergency situation)je situace vzniklá v určitém prostředí v důsledku hrozby vzniku nebo důsledku působení mimořádné události, která je řešena obvyklým způsobem složkami integrovaného záchranného systému, bezpečnostního systému, systému ochrany ekonomiky, obrany apod. a příslušnými orgány za použití jejich běžných oprávnění, postupů a na úrovni běžné spolupráce bez vyhlášení krizových stavů. V současnosti je tento pojem používán jen omezeně .

15. 2. ZÁKLADNÍ POJMY Krizová situace (emergency/crisis situation)je mimořádná událost, v jejímž důsledku se vyhlašuje stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Jsou při ní ohroženy důležité hodnoty, zájmy či statky státu a jeho občanů a hrozící nebezpečí nelze odvrátit a způsobené škody odstranit běžnou činností orgánů veřejné moci, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních a jiných služeb a právnických a fyzických osob. Krizový stav (tate of crisis/crisis state)je stav, který vyhlašuje hejtman kraje nebo primátor hl. m. Prahy (stav nebezpečí), vláda ČR, popř. předseda vlády ČR (nouzový stav) nebo Parlament ČR (stav ohrožení státu a válečný stav) v případě hrozby nebo vzniku krizové situace a v přímé závislosti na jejím charakteru a rozsahu. Stav nebezpečí (state of danger)se jako bezodkladné opatření může vyhlásit, jsou-li v případě živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie, nehody nebo jiného nebezpečí ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí, pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu, a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složek integrovaného záchranného systému. Stav nebezpečí může být vyhlášen hejtmanem kraje, v Praze primátorem hl. m. Prahy. Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Tuto dobu může hejtman prodloužit jen se souhlasem vlády.

16. 2. ZÁKLADNÍ POJMY Nouzový stav(state of emergency)je stav vyhlašovaný vládou ČR, popř. předsedou vlády ČR v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Stav ohrožení státu (state of peril to the country / state of threat to the state)- může na návrh vlády vyhlásit Parlament, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. Válečný stav(state of war) – je stav vzniklý mezi znepřátelenými stranami (státy nebo jinými subjekty mezinárodního práva) vypuknutím ozbrojeného konfliktu, a to bez ohledu na to zda byla vypovězena válka. Ústava ČR jej definuje jako situaci, kdy je ČR napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Válečný stav vyhlašuje Parlament České republiky.

17. 2. ZÁKLADNÍ POJMY Pojem mimořádná situacenení v právních dokumentech ČR jednoznačně definovaný. Stejné pojmy jsou v SR definované jednoznačněji. Mimořádná událost(emergency event)je závažná, časově těžko předvídatelná a prostorově ohraničená příhoda způsobená vlivem živelní pohromy, technické nebo technologické havárie, provozní poruchy, případně úmyslného jednání člověka, která vyvolala narušení stability systému nebo probíhajících dějů a činností, ohrožuje životy a zdraví osob, hmotné a kulturní statky, či životné prostředí. Mimořádná událost je: • živelní pohroma, • havárie, • katastrofa, • teroristický útok. Mimořádná situace (extraordinary and crisis situation)  je časově a prostorově determinované ohrožení života, zdraví, majetku a životného prostředí, hospodářství státu, jako i orgánů veřejné správy vyvolané působení negativních následků mimořádných událostí, které si vyžaduje použití postupů, nástrojů,zdrojů, sil a prostředků krizového řízení.

18. 2. ZÁKLADNÍ POJMY Druhy mimořádných událostí se zásahy JPO • Požár, • Dopravní nehoda, • Únik nebezpečné chemické látky, • Únik ropného produktu (olejová havárie), • Technická havárie, • Technická pomoc, • Technologická pomoc, • Ostatní pomoc, • Radiační havárie a nehoda, • Ostatní mimořádná událost, • Planý poplach, • Příznak živelní pohroma, vliv počasí.

19. 3. Charakteristika území postihnutých mimořádnou události Území postihnutéúčinkyhavárieje charakterizované: • postihnutím a ohrožením osob, ovzduší, zvířat, terénu, vody a potravin, • zhoršením hygienických podmínek, vznikem a šířením infekčních nemocí, Území postihnuté účinkykatastrofyje charakterizované: • postihnutím a ohrožením osob, ovzduší, zvířat, terénu, vody a potravin, • zhoršením hygienických podmínek, vznikem a šířením infekčních nemocí, • narušením chodu života, výroby a životného prostředí. Prostor postihnutý účinkyteroristického útokuje charakterizovaný: • usmrcením, zraněním a ohrožením • velkého počtu osob, • kontaminováním ovzduší, vody, potravin a terénu, • vznikem paniky postihnutého i nepostihnutého obyvatelstva, • vznikem značných materiálních škod a ztrát apod.

20. 4.Počty mimoriadnych udalostí Mimořádné události se zásahy JPO , (převzato: Statistická ročenka 2011; GR HZS 2012)

21. 4.Počty mimoriadnych udalostí Živelní pohromy se zásahy JPO (upraveno: Statistická ročenka 2011; GR HZS 2012)

22. 4.Počty mimoriadnych udalostí